Zlatá klec

včera

Autorku čtu rád, ale tato série mě moc nechytla...

2 24. listopadu

Po sérii s Erikou trochu jinak psané , i jiný žánr. Ale nemůžu říci, že by mě to nebavilo. Ze začátku jsem se sice nemohla začíst, ale pak už to šlo samo. Je to malinko růžová knihovna, ale přečtu si i 2. díl, ať vím, jak to dopadne.

4 11. listopadu

Knížka Zlatá Klec byla mojí první od této autorky,a určitě si přečtu i druhou část.Je to psychologický román,ale i příběh o přátelství dvou holek,které se spřátelili na univerzitě a vydrželo jim to až do smrti jedné z nich.Je to i o tom,jak se mužeme vzchopit a pak i ženy dokážou být mužum rovné.Jsem zvědavá na druhý díl.

2 20. října

Málokdy se mi stane, že dočtu knihu, která se mi nelíbí. Tuto jsem tedy dočetla, protože Camilla Lackberg je moje oblíbená autorka. Zlatá klec je ale hluboko pod standardem, na jaký jsem si zvykla u jejích starších detektivek. Vyšla už přede dvěma lety a já si ji nekoupila, jako bych tušila, že to nebude můj šálek čaje. Tak tušení bylo správné. Nevím tedy, jestli nebyla chyba, že jsem jako první četla Stříbrná křídla, což je vlastně pokračování Zlaté klece. Ale myslím, že ani v opačném (správném) pořadí by se mi ani jedna z těchto dvou knih nelíbila. Je to ploché, postavy málo uvěřitelné, jejich jednání stěží pochopitelné. Hlavní hrdinka nesympatická. Snad zase spisovatelka napíše něco s Erikou v hlavní roli.

87 31. července

(audiokniha plus drobné spoilery)
Od autorky se mi moc líbily předchozí knihy z jiné řady, proto jsem se rozhodla zkusit zase něco jiného a dala šanci této sérii. Bohužel žádné velké nadšení se ale nekonalo. Všechny postavy v knize jsou spíš nesympatické než naopak, kromě toho mají psychopatické rysy a některé z nich jsou psychicky nemocné. To se týká nejen Jacka, ale dokonce i Faye. Autorka totiž popisuje nejen její současný život, ale postupně odkrývá i její temnou minulost. Vůbec jsem nepochopila, proč například odvrhla svého přítele Viktora, který jí nikdy neublížil - a nahradila jej zrovna Jackem? Samozřejmě šlo Faye o peníze, určité postavení ve společnosti a podobně, ale i přes tyto argumenty se její jednání nedá takhle jednoduše vysvětlit, natož omluvit. Potom se dlouhou dobu zdá, že by s ní měl čtenář soucítit a její pozdější intriky proti Jackovi chápat. To se ovšem daří jen částečně, protože Faye se nechová tak úplně klasicky jako oběť. Právě naopak. Začne spřádat plán, jak se Jackovi pomstít a zároveň jej dokonale zničit. Zda se jí to podaří, už prozrazovat nebudu ;-). Úplný konec knihy je překvapivý, ale celkový dojem už zachránit nedokáže. Příběh jako takový má velké mezery, je tam spousta nelogičností, nad kterými čtenář jen nechápavě kroutí hlavou, ale napsaný je opravdu neskutečně čtivě. A právě za tento fakt strhávám pouze jednu hvězdičku a dokonce časem zkusím dát šanci pokračování ;-).

4 29. července

Läckbergová nepochybně psát umí a poutavě. Druhá věc ovšem je, jaká červenoknižní pitomina z tohoto příběhu vzešla. To si až říkáte: To jako fakt?
Čili za mě absolutně ne. Více myslím netřeba říkat, dokonale to ve svém komentáři již popsala Orinka3.

2 12. července

Kniha se četla moc dobře, i když je to vlastně psychologický román, má skvělý, nečekaný závěr, nechybí napětí, překvapení i smutek, prostě doporučuji přečíst.