Rockwood komentáře u knih

Hohohó! Konečně dočteno… Kniha klapla, zátka bouchla a šampus teče proudem. Slavím konečné dočtení, slavím konec svého osobního (a zcela určitě masochistického) utrpení… a nakonec slavím to, že i po tom všem mám chuť do života i k alkoholu.

Ale bacha, to ještě není konec veškerého překvapení. Dalším bodem je to, že této knize dávám dvě hvězdičky. Dvě celé hvězdičky. Neuvěřitelné. Kravina je to pořád, ale rozhodně čtivější než ty tři předchozí. Řekl bych, že se kvalita mírně zlepšila.

No ale k věci… při čtení českého překladu jsem se snažil přijít, za co a komu se ta překladatelka chtěla pomstít. Fakt úroveň překladu je fakt na mizerné úrovni… možná to bude další aspekt, proč jsem téhle knize nedal tři vrcholné hvězdičky, u kterých bych teda velice, opravdu velice dlouho uvažoval při mnohem lepším překladu.

První část knihy byl úděsný, prostředek byl dobrý a třetí část knihy byl už čirý odraz nenávisti překladatelky, nebo bůhví co v tom bylo. Ale popořadě.

První část se úrovní a kvalitou dá hravě zařadit mezi předchozí hrůzy. Prostě stále děs a při takovém množství hrozně přeslazené romantiky jsem už skoro brečel a proklínal sám sebe, že jsem si to chtěl všechno přečíst.
Nechápu, co to Meyerová předváděla… Buď si byla moc dobře vědoma toho, kdo je její publikum, nebo se jedná o velice stydlivou autorku. Stydlivou na to, aby psala červenou knihovnu (čemuž se série Stmívání skutečně rovná). Sexuální scény byly skutečně otřesná záležitost. Já jsem se prostě cítil v tom příběhu velice ochuzen o tu sexuální scénu. Všem bylo jasné, že k tomu jednou musí dojít, ale prostě takhle to odbít? Já neříkám, že bych mermomocí chtěl číst jak si to Éďa s Bellou rozdávají, ale prostě když si vezmete oplatku, asi těžko ji nakousnete z první strany, pak z druhé a zbytek vyhodit do zapomnění. A přesně tak na mě ty "erotické" scény působí. Prostě začnou tím, že si dají pusu a další věta je o slastném pocitu Belly po probuzení.

Já si myslím, že buď to Meyerová měla rozvést tak, aby to nebylo tak useknuté, prostě zajít trochu dál nebo se do toho neměla pouštět vůbec.

No druhá část… tam si tak nějak nejsem jist, jestli je něco konkrétního, co bych vytknul… nevzpomínám si, tak asi nic důležitého.

No a třetí část… dobrá část, ale poněkud zklamání. Teda v první řadě bylo otřesný číst tu třetí část po překladatelce, která očividně v tu dobu objevila nové slovo. "KÝM“… teda v takovémhle použití třeba: Šel jsem, kým jsem nebyl na konci.

Já teda nevím, mě to slovo přijde jako z nářečí, snad bych jej ani neoznačil jako spisovné, ale ať tak či onak, číst ho po sté už mi fakt lezlo na nervy a další jeho výskyt už fungoval dost dobře nasíracím způsobem. To mi fakt kazilo čtení.

No ale jinak to ušlo. Číst se ta poslední část dala, ale ten konec to bylo jen takové prdnutí do větru. Já nevím, mě to přišlo velice ochuzené, ale zase abych tomu nekřivdil… konec mi nepřišel definitivní, ale nebyl úplně ochuzen. Sakra, protiřečím si… tak tedy jinak. Konec byl chudý, ale ne extra-chudý. Lepší? :D Prostě se dalo poznat, že to je konec, ale člověk by čekal něco víc. Finální bitvu, tisíce mrtvých, potoky krve, hrdinka zbrocená potem i krví na vítězném kopečku trhá a pálí posledního nepřítele, dcera zachráněná, manžel roztrhaný na kousky, leč nespálený se dává dohromady, její milovaná rodina přežila…

A ono prd… bude válka, bude válka, bude válka, už jdou, blíží se, bude válka, bude válka… jednání… bude válka… jednání… odcházíme v míru, čau, a žili šťastně až do smrti. Takhle bych si konec ságy nepředstavoval. Já tedy ne. Neříkám, že muselo nutně dojít k boji, ale aspoň se mohlo dít něco převratného, něco, coby čtenáře zabořilo do křesla, pohovky či postele, něco, kvůli čemu by si rval do huby špalek a s vykulenýma očima a vyrvanými vlasy to četl až do samotného konce bez potřeby dýchat. No chtěl jsem moc.

Nu což, skončilo to, jak to skončilo. Rozhodně bych se nedivil, kdyby někdy vzniklo i další pokračování.

Ale teď už klid a pokoj. Přečetl jsem to… jdu se ožrat a konečně otevřu nějakou plnohodnotnou knihu. Tedy, alespoň v to doufám.

29 30.11.-0001

První co je zde zarážející a smutné je, že na profilu této knihy je tolik komentářů a nikde jinde, u lepších a kvalitnějších knih je sotva jeden a kolikrát ani to ne.

Tak přejdeme ke kritice a nadávkám, i když je to zbytečné, protože většina neblahé kritiky, kterou mám na srdci, už tu padla.

Ta kniha je děs. Opravdu děs, urážka čtenáře, urážka inteligentního člověka. Prvně jsem z donucení viděl první film… po zhlédnutí filmu se moje nechutenství natolik znásobilo, že už to přešlo skoro do alergie. Pro mě to bylo nepochopitelné, jak něco takového může být tak populární. Ale když se tak rozhlédnu po dnešním světě, není se čemu divit. Odraz lidské inteligence.

No, ale abych byl dobře informován a připraven a aby mi nikdo nemohl říct, že kritizuji něco, co neznám, tak jsem se rozhodl, že si to celé přečtu. Věděl jsem, že to budou muka, ale že tak velká, to jsem netušil a začal jsem zatloukat hřebíky do krucifixu (obrazně řečeno). Všichni, se kterýma jsem se o tom bavil a kteří byli nadšeni, mi říkali, že kniha je mnohem lepší, než film. Doufal jsem to, leč marně. Veškerá debilita filmu byl pouhý záblesk pravé debility originálu.

Vezmeme to postupně, co si pamatuji. Veškeré pohoršení a výtky by byly na jednu knihu, kdybych si je pamatoval, ale už je to nějaká chvilka, takže si nepamatuju vše a nechci tu zahltit komentáře.

Bella je úchylná. Já skutečně nevím, jak si Meyerová představuje vyobrazení boha v soše, ale i kdyby tam byla bůhví jak sexy smyslná bohyně, nebudu ze sochy tak odvařený. Jednak je to jen socha a jednak všichni snad víme, jak ty sochy vypadají ošklivě, i když se jedná o boha veškeré krásy vesmíru. No… celá kniha není o lásce, ale naprostém teenagerském oblouznění. Několikrát znásobené. V sedmnácti být natolik oblouzněný a vědět že to je láska vesmírná, láska až za hrob a kdesi cosi… děs. A to nemluvě o stavech Belly. Já teda nevím, ale mě by k smrti rozčilovalo, kdybych se udělal z jakéhokoliv pohybu svého protějšku. Tohle mi fakt nejvíc kazilo čtení, co stránka to náběh na infarkt. Co stránka, to Edwardovy chladné dotyky jako od sochy (ach jak vzrušující) a po každém doteku zástava činnosti srdce… nemožnost dýchat… je tohle vůbec normální? Já jsem asi barbar, naprostý citový neznaboh. Ale tohle bylo maximálně přehnané.

No nebo taky postřeh jak sviň… Éďa se vyhýbal Belle, protože mu tak nehorázně voněla, že by ji na místě sežral… No co, ostatní kolem něj nevadí, on chce jen Bellu, ostatní by nesežral. Peace 4Ever! A pak, když se udála ta strašně romantická scéna, kdy Bella předvedla další úchylku, a sice lásku k diamantům (ale ne tu typicky ženskou lásku ke šperkům, ale láska, budoucnost a děti) tak nám Éďa řekne, že může zadržet dech, na jak dlouho chce, snad i do nekonečna, ale proč by to dělal, že se nechce ochuzovat o veškeré vůně a pachy… nechápu.

No co, kniha je to opravdu hrozná. Jak příběhem, tak i zpracováním. Samozřejmě, že zpracování asi byla chyba překladu, který byl opravdu otřesný. Ale zase na druhou stranu bych řekl, že i originál nebyl nějak zásadně lepší, protože překlad není vše, že.

Opakující fráze, opakující slova, slovní zásoba nic moc. Jestli tohle je nejlepší kniha a nejtěžší romantika pro teenagery, pak je to dost smutný. Jako je pěkné, že tohle donutilo spoustu mladých ke čtení, ale zase na druhou stranu je rozdíl mezi startem a koncem. Někoho (a věřím, že málokoho) to nastartovalo a dal se na četbu dál a postupem času zjišťoval, že to Stmívání přeci jen není tak dobrý jak se ze začátku zdálo. Jiného to nastartovalo tím způsobem, že to přečetl, označil za úplně nejlepší literární dílo a tím veškerá touha po ostatních dílech skončila a dotyčný zůstává jen u stmívání s naivní představou, že nic lepšího už neexistuje.

Sečteno podtrženo, jedná se o hroznou knihu s hrozným příběhem a stejně tak hrozným zpracováním. Čekal jsem, že kniha bude alespoň lepší, když je tolik oplývaná.

22 30.11.-0001

No co už, do třetice všeho dobrého. Klapka, Kritika po třetí… ááá akce!

No zde už prakticky nemám co vytknout. A proč? Ne, skutečně to není kvůli tomu, že by se úroveň knihy zlepšila, nebo snad příběh mě zaujal… skutečně to není proto, ale každého, koho zajímá můj názor (jakože nezajímá) si může přečíst komenty k jedničce i dvojce a tam jsem veškerou kritiky vyčerpal, platí to i zde. Děs po třetí… nervy opracované, vlasy vyrvané, v hubě špalek, ale stále držím a čtu to až do konce a už vidím svůj pomyslný cíl plný alkoholu na konci čtvrté, protože až dočtu i díl čtvrtý, zliskám se jak to hovado, protože můj cíl bude dosažen a když budu mít tolik sil na chlastání, bude to znamenat, že jsem to přežil.

Nebudu lhát, jako malý jsem koukal i na telenovely. Esmeralda… Divokého anděla jsem žral jako malý klučina a musel jsem vidět každý díl. Teď telenovelami pohrdám, protože stejně jako stmívání je to urážka inteligentních tvorů. Ale taková telenovela je oproti téhle sérii opravdu máčka. Člověk by se raději upsal k nonstop sledování telenovel, než čtení těmhle knihám. Tak hrozné to je, alespoň pro mě ano, ale chtěl jsem to tak, to mám mít.

Kniha sladší než moře marcipánu, sotva otevřu stránky, cítím, jak z toho teče med a jak se mi chce zvracet. Já sladké mám rád, ale čeho je moc, toho je příliš. Co by na to řekl můj doktor.

Dobrý, tak počáteční výlev nenávisti, zášti, pohrdání i pohoršení máme za sebou a teď k věci. Bellina svatba. Edward chce, Bella nechce… pamatuju si jak v prvním díle první myšlenka Belly, když jeli s Edíkem domů z večeře byla na svatbu, prakticky se netajila tím, že by do toho šla hned a v tom autě. Ale teď z ničehož nic nechce, nemůže… Chce být upírkou, miluje Edwarda takovým způsobem, že se to nedá ani popsat a veškerá růžovost světa je oproti tomu jen seschlé lejno… ale přesto si ho nechce brát. Nechápu, ale budiž, to je v dnešní době normální, v době plné rozmanitosti a svatby v brzkém věku se asi slušily někdy v době, kdy vrcholem umění byly malůvky v jeskyni.

Ale co na téhle knize bylo opravdu omračující byla ta neutuchající touha po sexu a Edwardovo odmítání… k tomuhle se snad nedá co moc říct. Snad jen člověk při čtení tamtěch řádků napadá: Proboha, co ti chlapi té Meyerové udělali, že je tak zesměšňuje. Jestli ideálem dnešních dívek je nenadržený, rozumný sedmnáctiletý hoch, žijící nějakých sto let bez sexu… pak nás čeká nenásilná budoucnost. Fakt že jo… a možná žádná, přestaneme se rozmnožovat.

Fakt jako scénka, kdy maximálně chtivá Bella žádá svého Éďu s odhaleným tělem pod rozepnutou košilí o sex a on se zdráhá tak normální chlap u těchto řádků musí dýchat velice přerývaně, rvát si vlasy a po celém baráku řvát: "TAK UŽ JI KU**A OŠ**EJ“… asi jsem nadržený prase nebezpečný pro veřejnost, ale tohle je fakt síla.

19 30.11.-0001

Já se stále nemohu ubránit tomu, že to je kniha naprosto o ničem, ale to nic je tak krásně napsáno... Celou knihu jsem čekal na něco, ani sám nevím na co a najednou konec. To jsou mé první pocity z knihy. Ale i přes tenhle fakt, si to zaslouží plný počet. A proč vlastně? Ten příběh je tak jednoduchý a zároveň tak bizardní, až je to pěkný a poutavý. Zpracování výborné. Myslím, že to byla první kniha, co jsem od Kinga přečetl, a která mě zároveň nadchla natolik, že jsem na nic nečekal a sáhnul po další knize.

13 30.11.-0001

Tak jsem to konečně přečetl a zážitky jsou úžasné. Skoro bych to mohl prohlašovat za jednu ze svých nejoblíbenějších knih a vůbec bych nepřeháněl. Co se zpracování týče, tak to mi příjde výborné. Bylo to čtivé a deníková forma se mi líbila. Jediný co mi v tom vadilo, byla přeslazenost. Tedy já asi nejsem ten pravý romantik, skoro bych řekl až barbar... ale hold žijem v jiné době, než odkud román pochází, takže možná to bude ono. Ale ty potoky slz, samý chudáček, chudinka a bůhví co ještě... to mi přišlo poněkud přehnané kolikrát. Ale když se překousne tohle, pak je to opravdu kvalitní dílo a všem ho vřele doporučuji.

P.S.
Mně to prostě nedá a rejpnu si: Tuhle knihu všem vřele doporučuji, milovníkům Twilight ( :-! ) obzvlášť.

9 30.11.-0001

Tento příběh si zaslouží plný počet. Třeba že je strašně předvídatelný i tak jsem jej četl od začátku do konce s neuvěřitelným nasazením a chutí. Možná si troufnu říct, že ta kniha nebyla ani tak moc strašidelná, jak moc jsem se u toho bál. Ale já jsem u toho příběhu dost fantazíroval a moje fantazie tomu dodávala pořádný strašidelný háv.

9 30.11.-0001

Tož dobrá četba. Nenacházím k této knize moc slov, nevím co bych k tomu vyjádřil. Líbilo se mi to a přečtl jsem to takřka jedním dechem... ale bohužel mě to neokouzlilo natolik, abych tomu dal plný počet. Nebo možná bych tomu plný počet hvězd dal, ale to by se ta kniha pak musela ostrouhat. Mě osobně tam docela vadily zdlouhavé texty, které na mě působily naprosto zbytečným dojmem. Viz výňatek z "Knihy" nebo třeba rozbor jazyka na konci knihy. Možná (a já tomu i věřím) to tam pro jiné čtenáře připadá jako třešnička na dortě, jako lepší způsob vtáhnutí do dějě. Ale mě to bohužel kazilo požitek z četby. Nevím proč tomu tak je, v jiných případech bych to snad uvítal. Snad to možná bude tím, že to na mě nepůsobí tak epickým dojmem, že si to zasluhuje takové rozbory... nevím, kdoví co v tom bude. Nicméně abych tady jenom neznevažoval tenhle kousek, jinak se mi to velice líbilo, nebo respektive, kdo by chtěl být pedant, tak tohle zrovna asi není tématika, která by se měla líbit, jako spíš oslovit. Takže pro takové lidi pozměním formulace: Kvalitní dílo :)

8 08.12.2010

Knihu jsem přečetl během chvilky, na jeden zátah. No skutečně zajímavá kniha, ba dokonce úžasná, třebaže tématikou, nebo respektive samotná náplň úžasná nikterak není. Ale máli tohle být odraz totalitních režimů, pak si nedovedu představit, proč jsem v té knize viděl i dnešní dobu.

Dovolím si citaci z knihy, kterou jsem už napsal i paulhunter, ale která mě skutečně dostala. Tomuhle já říkám třešnička na dortu, luxus.

"Dvanáct rozčilených hlasů na sebe křičelo, a všechny si byly podobné. Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti."

8 07.12.2010

Já osobně se o psaní zajímám, sám píšu kraťounké povídky a mám rozepsaný román, takže jsem neváhal a vrhnul se na tuto "příručku", která je vlastně taková kombinace rad jak psát a životopisu Stephena Kinga. Já jsem takový člověk, že si nerad nechám kecat do práce. Pochopitelně po stránce zpracování, gramatiky a sytlistiky a bůhví čeho ještě si poradit nechám. Koneckonců z mých komentářů musí vyzařovat spousty chyb a já sám vím, že mám hodně co zdokonalovat. Ale i přes to se mi zdá hodně rad, co Stephen King popisuje docela užitečných. Neříkám, že všechny, s nečím nesouhlasím a něco naopak sám od sebe už nějakou dobu dělám. Ale dozvěděl jsem se i nové věci, které se mi hodí.

A pokud nestojíte o psaní, stejně je ta kniha vhodná i pro ty, kteří chtějí poznat Stephena Kinga, neboť celá kniha je prokládaná jeho životem. Pokud je pravda co píše, pak si toho hodně prožil, a své místo slavného spisovatele si opravdu tvrdě vydřel, což můžeme také vidět na obrovském množství knih, které dosud vydál a stále vesele vydává dál se železnou pravidelností. Také bych řekl, že jeho rady, jak psát nepocházejí od nikud jinud, než z jeho zkušeností, takže máte i šanci poznat, jak probíhá jeho psaní příběhů a to je občas docela přísný řád.

7 30.11.-0001

Dávám plný počet, coby hodnocení, neboť si to tahle knížka opravdu zaslouží. Příběh byl velice dobře napsán, poutavý, čtivý, napínavý a prostě skvělý. Líbilo se mi to tak, že jsem to přečetl jedním dechem (obrazně řečeno), ačkoliv jsem to neměl v plánu a ještě ke všemu vzhledem k tomu, že jsem k této knize přistupoval poněkud s velkými obavami, že se z toho vyklube dobová, těžcepřeslazená romantika. Ovšem opak byl pravdou a byl jsem za to tuze rád.

P.S.
Filmová verze z roku 2009 je opravdu děs. Zhrozil jsem se, když jsem to viděl, ovšem po přečtení Lady Fuckinghamové jsem přestal užívat názor, že by se u toho filmu Oscar Wilde v hrobě obracel.

7 30.11.-0001

Nudné a zdlouhavé. I tak se to dá nazvat. Já jsem asi spíš na ty trochu živější romány, které odsýpaj rychleji. Nicméně to mě nebrání tomu dát plný počet a to nedávám jen za kvalitu díla, ale i za samotný dojem z ní. Opět další kniha, kterou jsem přečetl takřka jedním dechem. Ale jak jsem již psal v úvodu, bylo to nudné čtivo, skoro až uspávací. Když jsem to začal číst, netušil jsem, že to bude psaný tímhle způsobem, kdy spíš než román, to na mě působilo jako vědecká publikace. Ale aspoň jsem se dozvěděl spousty nových věcí. Byl jsem překvapen, ať už mile či nemile, výsledek je jasný plný počet. Akorát nevím, jestli si to budu chtít ještě někdy přečíst :D

6 10.01.2014

A do třetice všeho dobrého, ani tenhle titul nemohu postrádat. A opět za pět… hvězd. Nezklamalo mě to, potěšilo mě to, a i když jsem to měl zhltnuté během chvilky, byla to krásně strávená chvilka. Akorát kromě kochání a pobavení si myslím, že ty příběhy nejen v tomhle titulu, ale i ve dvou předchozích skrývají jistá ponaučení a to spíš pro dospělé čtenáře… jen se nad tím zamyslet, že? :)

6 30.03.2011

Tak jsem přečetl další knihu od Kinga... a to hlavně kvůli tomu, že mi to tu dlouho leželo. No a pro mě to byla opět další ztráta času. Tenhle román mě nijak nezaujal a vlastně se mi to moc nelíbilo. Já si myslím, že King má na mnohem víc, než jen na tuhle patlaninu (tak to na mě skutečně působí). No ale což, nebylo to nejhorší. Ale bylo to zbytečně zdlouhavé a kdyby tohle vzniklo pouze jako povídka do nějaké sbírky (a pochopitelně tak dlouhé jak je pro povídku vhodné) bylo by to mnohem lepší, než to vydávat samostatně.

6 20.03.2011

Tak tenhle příběh mi skutečně vydržel na hodně dlouho. Skoro bych si troufnul říci, že svou rozmanitostí a podorbným popisem činností a rozhovorech, které se vůbec netýkaly děje, předčili Stephena Kinga. Ale rozhodně to byla nádherná kniha. Člověk se u toho musel smát a mlátit hlavou o stůl zároveň. Není divu, že podle něj vzniklo označení Donkichotovský.
Možná že tento příběh by si zasloužil mnohem podrobnějšího rozebrání, ale já netuším co bych o tom více řekl. Prostě jedním slovem: Nádhera.
A ještě ten způsob, jakým to je psaný. Tedy myslím ten český překlad, co jsem četl byl nádherný.

6 30.11.-0001

Já opravdu smekám, jak Stephen King z něčeho takového dokáže vytřískat takhle dlouhý příběh a ještě ke všemu bestseller. Kniha mě velice zaujala a během dne jsem jí celou zhltnul. Byla to první kniha, kterou jsem označil za nejlepší od Kinga. A asi tomu tak bude. Pravda, příběh byl velice zdlouhavý a kdyby se kniha o polovinu zmenšila, pak by neztratila nic podstatného z děje. Ale je tam rozebírané kde co a i přes tu zdlouhavost jsem to hltal.

6 30.11.-0001

Během čtení jsem tuto knihu automaticky pasoval jako jednu ze svých nejoblíbenějších. Do téhle knihy jsem se pustil proto, že to je klasika, leč nevědom, že se jedná spíš o knihu pro starší čtenáře, než jsou děti. Což mě spíš naopak mile překvapilo. Je to takový dětský příběh pro starší protkán napětím a vším co pro děti není i co by samy nepochypily. Kvalitní příběh, člověk se u toho nejednou zasměje a většinou jej čte s úsměvem na rtech. Alespoň tak tomu bylo v mém případě. Nevím jak si na tom stojí originál, věřím že stejně kvalitně jako překlad, ba dokonce kvalitněji, nicméně překlad velice vychvaluji. Bylo to psáno tak krásným způsobem, že i tohle si získalo mou přízeň :)

5 26.11.2010

Trochu jsem litoval, že jsem se na tuto knihu vrhnul až po tom, co jsem si přečetl Mlčení jehňátek, což je v podstatě druhý příběh ohledně Hannibala a jiného masového vraha. Ale jak píšu, druhý "příběh" nikoliv pokračování, takže v konečném důsledku o nic nepřicházím.

Příběh to byl opět kvalitní, dobře napsaný, barvitě vylíčený a napínavý jak kšandy. Filmové zpracovaní, které jsem už kdysi dávno viděl jsem si moc nepamatoval, takže konec, který se mi mimochodem velice líbil, byl pro mě i překvapením. Nevidím důvod, proč tomuto románu nedat plný počet :)

5 18.11.2010

Vyčerpávající komentář, který jsem napsal k prvnímu dílu, tedy přímo ke Stmívání, se dá prakticky využít i zde. Nic nového, nic co by zlepšilo můj názor. Ale těší mě, že zde už není tolik komentářů… nebo vlastně netěší, to nasvědčuje o čtenářském duchu. Jedničku komentovalo tolik lidí. Ti co to odsoudili, se povětšinou asi do dalších dílů nepustili a já se jim ani v nejmenším nedivím. Ti co to vychvalovali a vyhazovali do nebes a stavěli pomníky, většinou asi skončili u jedničky, že je nejlepší a k dalším se nedostali. Na co taky, když to bude zfilmované, že :).

Ne ta dvojka je opět děs, snad horší než jednička, třebaže ta dvojka není nijak moc odlišná. Styl je pořád úděsný a příběh? Prakticky stejný. Mě přišlo, že to je samé co jednička akorát s tím rozdílem, že kvete "láska" zase u jiného. Ale prakticky stejně, i když se jedná zase o jiného tvora. A ještě ke všemu je ta kniha obohacena o nehoráznou depresi a strádání. Takovéhle labilní lidi by měli zavírat do blázince.

No ale rozhodně tenhle díl ukázal, jak nebezpečná tahle kniha je. Nebezpečná pro mladé lidi. Takovéhle knihy by fakt měli zakazovat tak minimálně do 30 let a pak by ji měli vydávat jen s potvrzením osobního lékaře. Meyerová v téhle knize prakticky podporuje něco jako polygamii a ještě je všechno v pořádku a špatný je ten druhý partner… Je tohle normální? (Vím, že pojem polygamie je zde na nejvýš přehnaný, ale podobá se tomu, co mám na mysli). Asi jsem staromódní, ale když láska, tak snad jen s jedním člověkem. Nikdy nikdo nemůže milovat dvě osoby stejně… alespoň ne ve stejnou dobu a ani v tu nestejnou dobu by neměl. No jo, moderní doba, zapomínám.

5 30.11.-0001

Úžasný příběh. Úžasná kniha i film. Já tedy se přiznám, ale prvně jsem viděl film. Filmová verze mě nadchla natolik, že jsem později sáhl i po knize. Film byl výborný, taková typická oddechová česká komedie. A předloha nebyla o nic horší. Ještě ke všemu byla lepší v tom, že obsahovala víc informací, než film, což jest pochopitelné a což jest taky důvod, proč sáhnout po knize. Ale vůbec nelituji toho, že jsem prvně viděl film. Nedokáži si vybavit, jak bych si představoval atmosféru a postavy v knize kdybych neznal film. Já vím, že u knih fantazie hraje důležitou roli, ale mě se prostě filmová adaptace hodně líbila a tak se z knihy sálala stejná atmosféra, stejný humor a ještě ke všemu rozšířený.

5 30.11.-0001

Jedná se o velice zdařilou sbírku povídek. Netroufnu si říci, že nejlepší, neboť tohle opravdu nejsem schopen říct u děl, kde se nachází více příběhů. Opět, jako v jiné sbírce se tam najdou jak ty slabší podíky tak i povídky zdařilé.

SPOILER
Pitevní sál čtyři se mi asi líbil nejvíc. Bylo těžké si o této povídce během čtení udělat obrázek, neboť znám Kinga a od něho bych fakt nečekal, že se bude jednat jen o celkové ochrnutí.

5 30.11.-0001