rakakan komentáře u knih
Opět pěkně napsané, čtivé, i když první díl byl čtivější. Na mě tu bylo více erotických scén, možná na úkor příběhu. Z pohledu osmnáctileté dívky ale jistě důležitý pohled na život. Přesto jsem vše přečetla s chutí. A začínám s dalším příběhem, tentokrát Cally. Uvidíme...
Stejný příběh (Počkám na tebe), tentokrát z pohledu Camerona. Věděla jsem, o čem kniha bude, ale četla se úplně jinak. Stejně dobře jako první příběh, ale jinak. Dobrá volba. Sahám po příběhu Terezy a už se těším...
Knihu jsem četla na doporučení. Nelitovala jsem. Čtivá, oddechová s trochou erotiky, ale ne vulgární. Dobře popsané pocity hlavní hrdinky, která prožila trauma.
Doporučuji
Začátek knihy málo přehledný, spousta jmen. Potom jsem se začetla a dočetla až do konce. Životní situace ženy "středního" věku pozoruhodné. Komické, vypjaté i dobrodružné. A to jak je zvládla a jak se s nimi poprala - na jedničku.
Dětství staré divadelního barda. Velice dobře se četly. Vyprávění o těžkém životě a obrovské lásce k divadlu. Už se nedivím, že byl hereckým mistrem.
Pro mne byla kniha nezáživná, nemohla jsem se do ní začíst. Odkládám, možná se k ní někdy vrátím.
Krásná odpočinková kniha. Přes těžký život, musí člověk závidět v podstatě dřívější klidný život bez dnešního spěchu, v kontaktu s přírodou a vzájemné soužití lidí.
Vánoční dárek přečtený jedním dechem. Viděla jsou pouze filmovou první sérii, a potom se dala do čtení všech dílů Cizinky.
Po přečtení této knihy mám chuť sednout k televizi a shlédnout najednou všechny zfilmované série.
Tolik zajímavostí z natáčení, krásné fotografie, postřehy a reakce herců i tvůrců......super!!!
Zajímavá kniha. Knihu mi půjčila kamarádka, ať si ji přečtu. Nemám ráda příběhy z války. Tady se ale prolínala minulost s přítomností, proplétaly se nitky osudu cizích lidí. Začetla jsem se a dočetla. Ve válečném příběhu jsem objevila spoustu pro mě historicky nových a zajímavých věcí, o kterých jsem neměla zdání. Jen Kateřina mě někdy hrozně "prudila" svou nerozhodností a neustálým řešením pro a proti. Především s Patrikem. Ale v životě už to tak chodí, každý jsme jiný a jinak bychom danou situaci řešili. Pro mě měla kniha určitě přínos.
Dobře se četla, napínavá. Konec se blížil trochu červené knihovně, kdy vše dobře dopadne. Hodně mi při čtení vadily chyby v textu.
Tentokrát mi chvíli trvalo, než jsem se do příběhu začetla. Vždycky jsem si myslela, že flamenco je španělský tanec, a on byl výsadou cikánů. Nedalo mi to, a mrkla na youtube na Carmen Amaya a žasla!
Pak jsem se propadla do příběhu, a viděla před sebou babičku Tiggy jak tancuje.
Závěr jsme dočetla jedním dechem.
Čtvrtý díl v Austrálii .... a Lucinda nezklamala. Kniha se dobře četla, ukápla i slza. Spoustu věcí o životě domorodců jsem neznala a nevěděla. Reakce hrdinek z minulého století byly někdy nepochopitelné, ale každá doba má své nepochopitelné věci a názory. Těším se na další díl - Sestru Luny.
Myslím že to byl nejlepší díl. Plno nečekaných zvratů a situací, napínavý děj. Připadalo mi, že se vyřešení všech problémů a a situací ani nemůže do celé knihy vejít. Trochu mě zaskočila kapitola, která popisovala amputaci, ale poprala jsem se s tím. Překvapil mě strohý závěr - setkání Brianny s rodiči. Pokud je ale pravdou další pokračování..... určitě tam bude vše rozepsané.
Takže už teď se těším na další příběh celé rodiny Fraserů.
Nejsem znalec americké historie, a tak jsem se tím musela pomalu prokousávat, a často přemýšlet o koho a kde vlastně šlo. Přesto jsem tento díl četla s nadšením. Zvraty v příběhu mě vtáhly do děje a hltala jsem stránky, abych se dověděla, jak vše dopadne. Bohužel poslední stránka nic nevyřešila, a tak se musím s vrhnout na další díl. Potřebuji zjistit, jak to se všemi dopadne. Věřím, že autorka i konec celého příběhu zvládla na jedničku.
Tloušťka knihy odrazovala, zpočátku jsem měla problémy se začíst, ale potom jsem se nemohla od stránek odtrhnout. Přečetla jsem všechny díly, a vynechat tento, už se nedozvím, jak to s hrdiny dopadlo.
Do poloviny knihy jsem se nemohla prokousat. Potom nastal obrat a zbytek jsem přečetla jedním dechem. Stránek hodně, ruce bolely, ale hlava a srdce nadšené.
Jsem zvědavá na Ledový dech, který je o několik desítek stránek delší.....
Začetla jsem se po několika stranách. Co mám o knize říct? Musíš si ji přečíst......, a posoudit sám. Já jsem byla nadšená.
První třetina nebyla tak poutavá, jako předcházející díly, ale potom jsem se začetla a nemohla se odtrhnout. Ani tloušťka knihy nevadila, jen ruce více bolely. Začínám s Hořícím křížem, který má už přes 1400 stran. Uvidíme, co přinese.....
Pěkný příběh, smutný. Konec byl už trochu předvidatelný. Nedělám to, ale přečetla jsem si i doslov spisovatelky. Zajímavý. Knihu dooručuji.