Puntíkatýhrnek komentáře u knih

Tak v tomhle případě se nepřikloním k většině. Za mne je to zbytečně dlouhý a zbytečně úchylný příběh, u kterého je nejzajímavější a nejlepší fakt, že ho člověk dočetl. Nechci prozrazovat děj a tudíž asi nejsem schopná obhájit svůj názor, každopádně většina věcí byla tak překombinovaná a vykonstruovaná a hlavně naprosto nereálná a celkově nelogická. Já sice nejsem spisovatelka a nerozumím autorskému psaní, ale jako matka od dětí tomu prostě nevěřím. Jen jedna věc mě dokázala šokovat a to rozhodně nepatřím mezi puritány, ale ve stovkách knížek, které jsem kdy přečetla, jsem neviděla tolikrát slovo ehm .ukat... Navíc to působilo naprosto asexuálně, jen rušivě a protivně. Jsem tentokrát skutečně šťastná, že mám tohle "veledílo" za sebou a za sebe nedoporučuji, je to ztráta času.

14 24.06.2021

Na Sovu jsem se vyloženě těšila. Je to opět dobře napsaný příběh, jen některé věci mi připadají přehrané. Spousta vět přepsaných z první knížky, hlavní postavy Holger a Mia se nijak výrazně nevyvíjí, jejich soukromý život je v podstatě stále stejně hrozný, bez minimálního posunu v ději (vyjma změny ročního období)...Zápletka je ale stejně jako v minulé knize dobře postavená. Styl autora mi prostě sedne..Ovšem pokud se budou postavy provázející každý díl vyvíjet stejně..pokud pachatelé budou před koncem příběhu stále jen útočit na rodinu Holgera, případně na Miu, pokud bude Mia pořád jen pít, brát léky a chtít se zabít...vyzní to v dalších knihách nejspíš dost otřepaně a nudně. Mým favoritem zůstává první díl, ale i druhý díl je slušně napsaný, čtivý příběh, který jsem přečetla za dva dny..

13 14.09.2016

Tuhle knihu jsem nečetla a nejspíš ani číst nebudu, koupila jsem jí své mami na ukrácení karantény. Potřebovala jsem něco, co jí jako rizikovou skupinu udrží doma a tahle kniha to splnila dokonale. Její výsledný názor: krásná kniha i hodně smutná, jenže život takový pro většinu je....Ona je velmi, velmi náročný čtenář, takže za mne plný počet hvězdiček..

12 02.04.2020

Výborná knížka. Opět smekám před uměním paní Rowlingové. Knihu jsem začala číst se smíšenými pocity, že z kostnatělé britské morálky maloměsta nejspíš nemůže vzniknout zajímavý příběh, alespoň ne pro mne..ale byla jsem příjemně překvapená, příběh se mi líbil. Obvzlášť mě zaujalo úžasné vykreslení postav napříč generacemi, jejich osobního příběhu, popis města...skvěle napsaná knížka. V případě paní Rowlingové bych tuhle knihu vůbec nesrovnávala s její ostatní tvorbou, dle mého názoru jen opět ukázala, že žádné téma jí není cizí. A že na rozdíl od všech těch pseudospisovatelů a pseudobestsellerů, opravdu umí psát. Všechny její příběhy jsou psané lidským a srozumitelným způsobem, časově jí všechno sedí, nestane se, že by rozehrála příběh a chyběla pointa, umí nadávkovat správnou dávku emocí a v podstatě když na to příjde, nikoho nešetří a tím její příběhy působí, abych použila výraz z téhle knihy autenticky...Knihu vřele doporučuji.

11 24.11.2016

Druhá knížka, kterou jsem četla od téhle autorky...a podruhé mě nezklamala. Opět velmi zajímavě postavený příběh, nechybí napětí i čtivost a to i bez popisování drastických situací, či scén. Autorka má můj obdiv za to, že dokáže udržet logičnost, i přesto, že v příběhu rozehraje partii mnoha postav a každá z nich má vlastní zajímavě propletený příběh. V závěru jí všechno do sebe logicky zapadne a celý příběh je uvěřitelný...Je báječný pocit dočíst knížku a nemít spousty otázek, co tím chtěl autor říct... Myslím, že kdyby tahle spisovatelka žila v jiném státě, tak má na spisovatelském kontě samé bestsellery, protože opravdu umí dobře psát... Souhlasím s předchozím komentářem, i já bych se po přečtení knihy, nejraději hned, jela do Holandska podívat..Knihu vřele doporučuji a já sama si určitě přečtu nějakou další její knihu.

11 01.11.2016

Po velmi dlouhé době jsem se rozhodla přečíst si autora domácí tvorby.
A musím říct, že po přečtení Domu na samotě jsem příjemně překvapená, že česká detektivka v konkurenci severských a angloamerických krimi velmi dobře obstojí, v ledasčem je možná i předčí.
Očekávala jsem knihu ve stylu prázdninového čtení k vodě, nicméně autorka mě velmi brzy přesvědčila, že umí víc. Příběh je velmi slušně postaven, vylíčen, závěr nijak vykonstruovaný, spíš logické vyústění příběhu a obejde se bez velkého klišé a happyendu, přestože končí optimisticky.
Autorka rozhodně umí psát, možná nepíše detektivní příběh tak populárně a akčně, jak vídáme v televizních seriálech tuzemské produkce, nicméně ze zkušenosti můžu potvrdit, že vylíčení policejního vyšetřování i páchání trestných činů je velmi podobné skutečné realitě, což má pozitivní vliv na uvěřitelnost příběhu. Moc se mi líbí, že příběh tím působí více reálněji, alespoň v našem prostředí... tohle a takhle se prostě může běžně stát
Nejvíc mě zaujal um autorky udržet napětí i bez líčení krutostí, mučení a podobných scén, které jsou většinou součástí knížek výše uvedených a leckdy s naprostou absencí autorovi soudnosti. Jako by cizí autoři neuměli zaujmout čtenáře bez hektolitrů krve, stažené kůže, rozčtvrcených těl. Podle mého názoru jsou dva způsoby. jak vylíčit napínavě nějaký příběh. První je založen na násilných výjevech a hektolitrech krve a ten druhý, rafinovanější, se opírá o gradování příběhu spíše psychologicky. Dávám přednost logické a uvěřitelné zápletce, která sama o sobě působí morbidně, před porcí krvavých nechutností. A to se autorce opravdu povedlo.
Příběh i zápletka se mi líbí a určitě si od autorky přečtu i jiné knihy.

11 27.04.2016

Asi si přečtu pokračování, ale první díl mě dost zklamal...Můj děda byl Ital z Neapole, který po druhé světové válce přišel do Čech a tak jsem si myslela, že mi to bude trochu blízké téma. Vylíčení postav i města je určitě poplatné době, ale na můj vkus to není moc čtivé...prostě se tam nic neděje. Autorka vždycky navnadí, že by se konečně něco mohlo i dít, ale nakonec z příběhu, který vypráví vyplyne třeba to, že začalo pršet. Číst se to dá, ale musím říct, že třeba do Alberta Moravii to má vážně daleko...

9 06.11.2020

Tak tedy pokud jsem někdy četla příběh skutečně o ničem, bylo to tohle...Ze začátku jsem si říkala, že to prostě nedám,nelogicky poskládané duševní zvratky hlavní hrdinky, která pravděpodobně trpěla jen jediným problémem a to, že neměla nic jiného na práci než se vrtat v sobě...absolutně nesympatická nanynka, kterou jsem nedokázala ani pochopit, natož jí fandit... nějak nevím, proč se o paní Třeštíkové neustále píše jako o naší nejlepší autorce, protože alespoň podle mne jsou daleko lepší...např. příběhy paní Morštajnové jsou minimálně o level úplně jinde...za mne, i když jsem knihu (unuděna k smrti) nakonec dočetla, doufajíc, že tam nakonec něco bude, ale nebylo - nedoporučuji, je to ztráta času číst...Původně jsem chtěla knihu po přečtení poslat své mami (vášnivé čtenářce), aby si jí také přečetla, ale příběh je tak trapný až je mi stydno, že jí raději založím někam hluboko do knihovny a kdyby to nebylo barbarské, tak jí rovnou vyhodím do koše...

9 10.06.2020

Tak nějak nechápu, co to mělo být?! Ukázat, že lidé na vesnici jsou stejní jako před sto lety, minimálně povahou...ano sedlák zůstane sedákem, ale dneska už na vesnici nebydlí jen takový lidé, kteří se starají hlavně o klepy a závist.. nebo v to aspoň doufám. Humorné mi to nepřišli ani drobet...spíš mi to připomínalo padesátá léta minulého století, jen bez těch politických agitací. Za mě dost děsné a nedoporučuji, číst to je naprostá ztráta času.

8 08.11.2021

Mně se to tedy líbilo, čtivé a svižné....líbilo se mi, že zápletka měla hlavu a patu a také to, že jsem nepřišla na to, kdo to dělá...víc takových knih a určitě si přečtu pokračování.

8 13.04.2019

Moje srdeční záležitost... s touhle knihou, kterou jsem od dětství četla snad stokrát, je každá chandra hned pryč...Vřele doporučuji komukoliv bez rozdílu věku...

8 19.10.2016

Od autora téhle knížky jsem ještě nic nečetla a tak jsem byla zvědavá, navíc kniha měla zajímavý námět v upoutávce.
Pravda, temnost téhle knize upřít nelze. Dokonce ani zajímavé téma, irskou mytologii, válku, hledání vlastní identity i integrity. Ovšem asi by ta témata šla zpracovat srozumitelně a stravitelně.
Po přečtení knihy se nemůžu zbavit dojmu, že jsem vůbec nepochopila o co v ní jde. Ukázka toho, že i policistka, jakkoliv dobrá, je také jen člověk a kupodivu může být obklopena lidmi, kteří (na rozdíl od ní – samozřejmě) neuznávají základní hodnoty společnosti, mi bylo vcelku blízké. Ano i policisté můžou mlátit své přítelkyně, z jejich dětí mohou vyrůst i kriminálníci a policistka může mít za manžela i zloděje. Tenhle přístup bez předsudku bylo ale asi to jediné, co mě na knize skutečně zaujalo...navíc se domnívám, že to byla jen vedlejší linie příběhu.
Nepochopila jsem, kdo vlastně dívky unesl a vykostil, nepochopila jsem, jestli je vůbec z anatomického a lékařského hlediska možné, aby někdo přežil to, že mu oholí nohu na kost a je stále naživu, aniž by upadl do šoku, nebo vykrvácel (to celé bez operačního sálu s personálem a sedativ)..na mě to působí nepochopitelně a především nedotaženě. Autor mě každou chvíli někam nasměruje a pak aniž by vysvětlil, proč vlastně, tak přeskočí někam úplně jinam s tím, že už se k tématu nevrátí.
Myslím, že asi pokračování této knihy číst nebudu. Řekla bych, že je to podprůměrný příběh, nedotažený do detailů, spousta pokusů o zápletku - dosadit čtenářsky zajímavá témata, které však (alespoň na mě) působí především jako výstřel do prázdna..chaotické, nevysvětlitelné, protože v podstatě do sebe nic nezapadá a asi jediný cíl knihy, který má z knihy udělat detektivku je vygradovaný humus lidského mučení, který je podle mne za hranicí absurdity.

Tak za mne teda nic moc...pořád jsem čekala a čekala až bude mít příběh nějaký spád a najednou byl konec...navíc vše ve stylu pořád dokola, což také není můj šálek...četla jsem už výrazně lepší příběhy....

7 30.08.2019

Už jsem myslela, že můj syn bude celý život jen hrát hry na tabletu a koukat na televizi...zlomilo se to až v okamžiku, kdy se mu dostal do ruky Robinson Crusoe...On, který měl problém přečíst jednu stránku textu seděl přikovaný s knížkou, kterou osobně považuji za poměrně komplikovaně napsanou. Ale evidentně má stále co do sebe a dokáže upoutat i dnešní generaci...Takže za mě pět hvězdiček...

7 18.06.2019

Z nějakého záhadného důvodu můj komentář ke knize zmizel, takže ještě jednou...naprosto souhlasím s názorem, že pro vášnivého čtenáře je tahle kniha hrozná, stejně hrozná jako předchozí...Nesedí mi styl vyprávění, postrádám emoce, napětí, vše je naprosto předvídatelné...Četla jsem výrazně lepší knihy...

7 06.04.2018

Až takový šlágr to tedy není. Nápad dobrý, jen mi to přišlo hlavně na závěr už příliš překombinované. Ani to nepůsobilo moc logicky a uvěřitelně. Taky nevím, jestli to bylo účelem, nebo se pointa částečně ztratila v překladu, ale styl kterým je kniha psaná mi vůbec nevyhovoval. Místo zajímavého vyprávění strohý popis. Možná to bylo záměrem, nicméně nepřišlo mi, že by tím příběh získal na čtivosti či napínavosti. Myslím, že by se takové téma dalo zpracovat i líp.

7 15.08.2017

Nadstandartní detektivka..i na severskou krimi..složitý příběh s komplikovanou zápletkou..a především s hloubkou i napětím...určitě si přečtu pokračování. Za mě pět hvězdiček.

7 11.08.2016

Camillu Läckbergovou považuji za typickou spisovatelku severských detektivek, která ale není mou favoritkou. Četla jsem všechny díly o Erice a Patrikovi, líbily se mi však jen první tři. Pak už na mě toho utrpení bylo nějak moc. Po novém díle jsem sáhla jen proto, že už jsem od autorky dlouho nic nečetla a že její příběhy nejsou až tak špatné..Ale opravdu jsou velmi ponuré a depresivní. Dost často mám při čtení chuť rozšlapat čtečku a vrátit se raději k nudné realitě, kde se sice lidem stávají hrozné (někdy opravdu velmi hrozné) věci, ale naštěstí ne v tak vysoké koncentraci. A Krotitel určitě není výjimkou.
Příběh na mě ze začátku působil docela čtivě, hlavně linie týkající se zavraždění Vladka (nebo Vladeka, jak ho pojmenoval překladatel v knize). Od autorky je to příjemné a napínavé navádění k pointě, která ovšem v závěru vyznívá poněkud rozpačitě. Myslím, že se autorka mohla trošku víc rozmyslet, jak moc chce komplikovat identitu Marty, protože to na mě působilo už trošku „překombinovaně“. Celkově mě závěr knihy moc nezaujal, přišlo mi to jako opsané z pera pana Larssona a to ještě dost okatě. Také mi přišlo pár věcí těžko uvěřitelných například, že Holka trpěla výbuchy zlosti, vzteku a nenávisti natolik, že doma musela být přikovaná ve sklepě, ovšem u pěstounů se vydržela přetvařovat a chovat „vzorně“ natolik, že je ani nenapadlo, že by mohla být víc divná, než je zdrávo....Upřímně mi celá zápletka připadá tak trošku upocená a řekla bych, že Krotitel je z celé série snad nejslabší. Je to prostě problém sérií..sice jsou evidentně v módě, ale řekla bych, že jsou velmi náročné na zpracování..autor většinou není schopen si pamatovat souvislosti z předcházejících knih přesně a věčné nastavování příběhu..viz tady reklama na štěstí v podobě Eriky a Patrika. Navíc jsem získala pocit, že v Ospalé díře zvané Fjällbacka (myšleno v dobrém) je devadesát devět procent obyvatel (pan Google říká, že jich tam žije cca 1000) masovými vrahy a psychotiky a to poslední jedno procento tvoří policejní sbor a Erika. Myslím a píši to pokaždé, že dobrý příběh by se nastavovat neměl.
Krotitel je u mě od jedničky do pětky maximálně dvojka.

7 24.05.2016

Tuhle knížku mám v knihovně už asi dvacet let a fakt vřele doporučuji, je to moje srdcovka...protože mám jet poprvé v životě do lázní, tak jsem se k ní vrátila a stále mě baví. Dnes už si při jejím čtení vybavím hlas paní Deváté, takže to mám jako úplně autentické vyprávění...:-) a fakt nevěřím, že se při čtení této knížečky nikdo ani neusměje...laskavý, jemný a přitom vtipný humor, který se neztratí napříč generacemi...a navíc obdivuju autorky vztah k češtině, takových vzácných lidí, kteří milují náš jazyk, je už dnes málo...

6 22.09.2020

Fakt dobrý..z každé knihy je vidět, že autor dobře ví, o čem píše...za mě v tomhle žánru naprostý top...

6 06.02.2020