Petroff
komentáře u knih
Noční klub. Díl první
Jiří Kulhánek
Docela dost prima splácanina všech možnejch sci-fi/fantasy nápadů. Ze začátku jsem vnímal i určitou poetiku klubu v podzemí Prahy. Upíři, stříbro, mučení, pomsta, to vše v Kulhánkově brakovým hávu. Hodně dobrá akční věc.
Dobrák
Jiří Kulhánek
Literárně to stojí za starou belu, ALE je to taky ohromně vtipný a našlapaný svižnou, skvěle popisovanou akcí a nerdovskými tech nápady. I proto to u nás má status totálního kultu - právem!
Saturnin
Zdeněk Jirotka
Krásný, dokonalý, český humor. Teta Kateřina a její pranostiky a přísloví, Milouš se svým chmýřím pod nosem, krásná slečna Barbora, vypravěč Jiří, doktor Vlach, bláznivý dědeček a ON - sluha všech sluhů! --- Když někdo chápe přísloví doslovně, může to vést k tragédii. Znám případ muže, kterého pětkrát přivezli do nemocnice zle potrhaného, neboť tvrdil, že pes, který štěká, nekouše. Kousali všichni.
Dlouhý pochod
Richard Bachman (p)
Nejlepší věc od Kinga! Každý rok to jednou, či dvakrát přečtu - a jdu s klukama. Ohromně silný, rád bych to jednou viděl na stříbrným plátně - natočený nějakým géniem, ideálně asi jako jeho debut... který by už nikdy neměl šanci překonat. Jde o jednu z mých vůbec nejoblíbenějších knih a jednu z nejlepších, jakou jsem kdy četl.
Vetřelec
Alan Dean Foster
Nikdy asi nepochopim, když se podle filmu napíše absolutně stejná kniha.
Svědectví
Stephen King
EPICKÁ bichle! V nezkráceném vydání je to o absolutním ponoření se do světa, kde to šéfuje Kapitán Trips, a kde si Temný Chodec Randal Flag chce vzít zbytky lidstva na paškál ve jménu samotného zla! Za mě je v tom zbytečnej ten duchovní přesah - ale to je prostě Kingův trademark - záhadno a dobro a zlo ve stálém boji.
Válka s Mloky
Karel Čapek
Podáváno skvěle dokumentární formou, a hodně tomu přidávají i vložené "výstřižky z novin a zpráv".
Den pro Šakala
Frederick Forsyth
Má první přečtená kniha od mistra vypravěče! Přes své stáří příliš neztrácí na kouzlu. Asi i nejlíp zfilmovaná "Forsythovka" (mám na mysli tu Fr/GB verzi ze 70.let, nikoli tu ujetost s Willisem).
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Tohle by nepochybně mělo patřit do doporučený četby pro školáky!
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Klasika žánru, ač je to celý krapet ujetý, je to ujetý tím správným směrem.
Geraldova hra
Stephen King
Chata u jezera, jedna postel, jedny pouta, jeden infarkt a je zaděláno na thriller, kterej jsem zhltnul na jeden zátah. Skvělá atmosféra a jsem celku zvědavý na chystaný film (psáno 2017).
Konec dětství
Arthur Charles Clarke
Tato kniha je pro mě v jistém slova smyslu Biblí. Dává větší smysl, než všechna náboženství dohromady, Karelen a jeho původ, jeho smysl i prvotní lidský pohled na něj, to vše je tady perfektně nastíněný a pro mě je to skoro až "návod na Vesmír". (TV show o třech dílech je docela ucházející, skvěle ztvárněnej Karelen)
Ostrov delfínů
Arthur Charles Clarke
Letmé vzpomínky na tuhle vcelku tenkou knížečku mám v hlavě zařazeny pod heslem: Clarke pro teenagery. Žádná sláva, a tuším že i celkem hloupoučká dějová linka.
Zpěv vzdálené Země
Arthur Charles Clarke
Velmi příjemná, vcelku dost oddychová, idealizovaná knížka o kolonizaci vzdálených planet, lehce naťukávající možný kontakt s mimozemským životem - a dost možná i inteligencí... Je tu zmíněno pár prima věcí, které by mohly pomoci se našim potomkům odprostit od dědictví toho nejhoršího, co listvo na Zemi stihlo posrat. Politika a vláda jako služba - jen pro ty, kteří se o moc neucházejí a kteří ji nechtějí. Odproštění se od náboženství i víry...
Měsíční prach
Arthur Charles Clarke
Dost možná má druhá přečtená kniha od Clarka. Klasický, tvrdý sci-fi. Trocha psychologie, trocha romantiky (jak vztahové, tak už ta představa turistickýho vozítka na měsíci), hodně techniky a naděje, že to dobře skončí.
Poslední člověk
Péter Bogáti
Taková pseudo - postapokalypsa. V první půli knihy je celkem řešený nějaký přežívání, pak už to ale sklouzne k filozofování nad člověkem ... a to je veskrze nuda.
Slepota
José Saramago
Nejhorší postapokalyptická kniha, co jsem četl. Možná proto, že tu nejde tolik o samotnou událost, či její dopady, jako o zkoumání nitra člověka, či co. Děj je totiž bohužel triviálně hloupej, jednání lidí silně nelogický a možná i naschvál dost tupý, aby si Saramago mohl zaexibovat před čtenáři - ale proč by ne, spisovatel má nárok si vymýšlet, co chce. Hloupý potom je, když mi ty výmysly kazej uvěřitelnost, celkovej dojem. Zbavení se jmen poté, co všichni oslepnou, může být asi nejvíc do očí bijícím příkladem. Taky mě dost štvaly, abych tak řekl, spisovatelovy poznámky uprostřed textu. Rádoby moudra, sarkasmy... silně rušivý, když najednou oslovuje čtenáře. Půl roku jsem odkládal shlédnutí filmu, čekal jsem na knížku. Teď je mi jasný, že to nebude nic moc, ale rozhodně to nebude horší, než knížka. Ta měla v námětu silnej potenciál, ale zpracování je naprosto odlišný od toho, co jsem čekal a co bych chtěl.
Zásah
Lee Child
Čtivé a pohlcující jako máloco... Přečteno za dva dny, nejspíš dojde i na autorovy další knihy.
Chvalozpěv na Leibowitze
Walter M. Miller
Sice mi trochu vadil až přílišný náboženský pohled, ale pro naléhavost sdělení knížky to hravě přehlídnu a jsem to ve finále schopen považovat za klad.