Petrasuvicka komentáře u knih

Denisa naivní byla, o tom není pochyb. Ale dá se to pochopit. Stejně jako se dá pochopit hledání ideálu a snaha lepit neslepitelné. Ovšem když je někdo nebetyčný č.... tak s tím nikdo nic neudělá.

1 03.10.2020

Ukvapený konec. Hodně. Geniálně sestavená zápletka, vše provázané a na konci, jako by to už autora nebavilo, tak to utne na poslední třech stránkách. Je to škoda. Jinak super čtení a kvantum severské zvrhlosti.

7 28.09.2020

Případ dobrý, čtivost horší. Popravdě už jsem myslela, že to nedočtu. Akce na posledních 70 stranách. Do té doby je to jen sáhodlouhé pátrání a chytání se stébel trávy. Úplně zbytečně je to proložené eskapádou Carlových příbuzných (Sonny a Ronny) a Hardym. Zbytečné kapitoly a odvádění pozornosti jinam. Kdyby si autor tohle odpustil a trošku dal Carlovi a Asadovi bystřejší mozky, mohl se případ uzavřít minimálně na straně 400.

05.09.2020

První kapitoly jsem byla trochu na rozpacích, jestli to vůbec o něčem bude. Rozhodně nejde o kdovíjak strhující či mrazivý thriller. Jen zkrátka v duchu podezíráte všechny možné postavy a závěrečné scéna přidala konečně trochu víc akci a napětí, ale velké terno neočekávejte. Fáma je taková ta kniha, o který budete vědět, že jste jí četli, ale budete si muset vzpomenout, o čem že to bylo. Není to nic, čím by se zaryla do paměti.

1 03.08.2020

Čtivé, rychlé, a to i v místech, kde se zrovna nic převratného neděje. Nutí vás to číst pořád a pořád dál. Co se týká deníku, tak autor jeho zjevení podcenil a nedomyslel, ale když nebudete moc hloubat nad logikou tohohle prvku, tak si knížku užijete. V posledních 10-15 stránkách opravdu nečekaný zvrat! Ačkoli mám dost načteno a mám ve zvyku odhalit pachatele dřív, tak tohle by mě nenapadlo.

7 01.08.2020

Námět super, čtivost bezva a závěrečný zvrat opravdu překvapil. Jen se nemůžu zbavit dojmu, že detektiv Carl je tak trochu natvrdlej a že nebýt Asada, tak by si celej Carl neškrtl. Pak mě tam ruší, že se na pozadí rozpatlává spousta dějových vláken, které by tam být nemusely. Záhady kolem Asada, ochrnutý Hardy, rozvod a pan Kurkuma nebo záhada kolem Rosie. Beru, že to k tomu patří, že tyhle drobné děje provází celou Olsenovu sérii z oddělení Q. Jen mi to u těch případů přijde jako pěst na oko.

Taková fajn duchařská oddechovka.
První díl na mě byl hrozně rozvláčný, takže mě to zcela nechytlo. Sáhla jsem až po třetím díle. Líbí se mi, že případy na sebe více méně nenavazují a to, co je třeba znát z minulých dílů, autorka připomene. Nicméně mi pořád vadí sáhodlouhé a někdy až zbytečné, opakované popisování vnitřních pocitů Amélie. Zas tak moc se od sebe v jednotlivých kapitolách neliší a nevidím v těch jejích pocitech nějaký posun.
Nicméně je celý příběh strašně naivní. Dialogy jsou ploché, všechno je plné takových klišé... Jak se z tohohle mohl stát šlágr o šesti dílech, to fakt nechápu.

1 02.07.2020

Přidávám se k těm méně nadšeným. Tentokrát mi tohle nesedlo. Rozvláčné, chaotické, velké množství postav. A když se v nich zorientujete a začne to mít spád, skočí to do další části k jiné spoustě postav. Většinou lidem podle komentářů vadila Lottie, podle mého ještě patřila k těm normálnějším, za to Daisy jsem nemohla nějak rozdýchat. Její chování a povaha mi tam vysloveně vadily. Od Moyesové znám mnohem lepší kousky, za mě vede Dívka, již si tu zanechal. Tuhle řadím k Jeden plus jedna, ta mně neoslovila vůbec.

2 22.06.2020

Jako pro milovníka Řecka pro mě bylo tohle jasné čtení. Bohužel mě ale Durrell poněkud zklamal. Rodinné příhody, střety s řeckou kulturou jsou tak řídké a rychle odbyté, zatímco příroda a popis vlaštovčího hnízda se rovná našemu Jiráskovi. Zamrzelo to, protože ty vtipné příhody a komické ostrovní figurky si v knize zasloužily více prostoru. Ačkoli chápu, že Durrell je prostě srdcem v přírodě. Zůstanu raději u seriálu.

4 17.06.2020

Stojí za otevření, první polovina svižná a napínavá. Pak je z toho vysloveně americký akčňák, který skončí přesně tak, jak končí americké akčňáky. S velkou pompou a naprosto neuvěřitelně.

2 09.06.2020

Čtivé, první dvě třetiny hodně odsejpaly, poslední se vlekla a byla už jen kýčovitá. Do té doby se ale uvnitř našlo pár pasáží k zamyšlení. Nicméně Moriarty to mohla zkrátit o takových 100 stránek. Na romantickou jednorázovku je 419 stran prostě moc!

2 22.05.2020

Čtivé, rychlé, příjemně dlouhé/krátké kapitoly. Ale vadila mi řada klišé i scény, které tam být nemusely a jen zbytečně rozpatlávaly děj. Rozhodně ale nedávám Jarešovi vale.

30.04.2020

Faraday je hrozně naivní a Bettinu budete hrozně nenávidět. Nicméně první a poslední část knihy mě bavily nejvíc. Občas se objevila místa, kde se příběh vlekl. Jako celek je Poslední šamanka obstojná rodinná sága.

13.04.2020

Nalákal mne obsah, který mne taky zároveň zklamal. Bylo to strašně unavené a utahané, takže jsem se nepřekousala ani přes polovinu.

4 13.04.2020

První stránky prvního příběhu ženy mě popravdě vyděsily. Vyjadřováním, stylem vyprávění. Myslela jsem si, že to je jen specialita dané postavy. Když jsem zjistila, že takhle zcestně vypráví všechny postavy, které jsou navíc naprosto nesympatické a je jich spousta (ale při troše snahy se v nich dá zorientovat). Vlastně tam nebyla ani jedna postava, která by se mi líbila. Vadilo mi jejich chování, jejich charakteristiky... asi jako mi vadily celé Bábovky. Pro mě Třeštíková rozhodně není žádný literární zázrak, který čekal na objevení. Další už si od ní nevezmu. Bábovky jsem zvolila pouze ze zvědavosti.

7 13.04.2020

Asi budu patřit do 1 % čtenářů a asi to té většině nepůjde moc pod nos. Ale mně se to vážně nelíbilo. Vadilo mi tam tolik věcí, že jsem se nepřekousala přes 150. stránku. Nešlo to. Clair je naivní jak daleko vidí! Od momentu, kdy se dostala do 18. století to na mě celé dělalo dojem, že to psala náctiletá naivní holka s velkou slovní zásobou. Jednání Clair bylo tak děsně nelogické. Takhle by se přece člověk nezachoval, kdyby se dostal do historie. Šílel by, snažil by se hledat cestu zpět, mluvil by o věch ze své současnosti a musel by těm lidem z 18. st. připadat jako blázen. Ale ona seděla v tvrzi jako by se nechumelilo, po svém manželovi, kterého roky neviděla kvůli válce, vůbec nijak netruchlila a nebylo jí proti srsti jít do postele s někým jiným. Za mě opravdu ne. Odložila jsem to, abych nelitovala ztráty času nad takovou bichlí.

Hartl rád do knížky hrne někdy až moc událostí a děj žene dopředu asi tak jako když mluví v talkshow. Začala jsem částí Veroniky. A když jsem ji dočetla, cítila jsem se jako po porci kachny se zelím a šesti knedlíky. Přecpaně. Pokračovala jsem Jáchymem a měla jsem toho už dost. Ačkoli je originální doplnit pohled jedné postavy o pohled druhé, mít to vše pěkně po ruce a otáčet, je toho až moc. Bylo to pořád dokola a popravdě to v polovině druhé části přestává být zábavné. Kvanta děje, kvanta událostí, spousta i takových, který nebyly k ději nijak podstatné a u žádné dlouho nezůstalo. Měnily se po odstavcích, někdy po větách, asi jako když si sedne parta kamarádů u piva. Za sebe musím říct, že tímto s Hartlem končím.

9 02.02.2020

Přečteno skoro za tři dny. Čtení rychle odsejpá. Ovšem děj mi přijde zařazením spíš do literatury pro puberťačky nebo dospívající, a to i přes drsný začátek, který vzbuzuje trochu jiná očekávání na dalších stránkách. Po přesunu do Irska se z děje totiž stává romantika stupně naivity 15tiletých slečen. "On je na mě naštvaný, tak se hezky obleču a půjdu ho provokovat do hospody. A on je na mě zase naštvaný a s jeho sestrou řešíme, jak křivě se na mě podíval a nebo co hnusného mi řekl". To bohužel odpovídá jednání holek na střední škole a ne třicetileté ženské.

2 02.01.2020

Můj první Hartl. Čtivé, svižné, překvapivě dost přisprostlé (vizuálně a po několika talk show s Hartlem mi to k němu nějak nesedí) a neskutečně o ničem. Jen takový náhled do období mužského přechodu. Konec podle mě někam vyšuměl a přišlo mi, že se Šampónem si na samém závěru nevěděl, co počnout, tak mu udělal razantní stopku. Bohužel nenadchla jsem se Patrikem Hartlem tak, jak jsem od boomu jeho knih očekávala.

7 02.01.2020

Případ jako takový je dobrý. Začátek navnadí neotřelou a brutální vraždou. Jenže později se tam začne objevovat řada klišé, která se opakují až do poslední stránky. Nevyřešené tajemství vyšetřovatelky, psychické trauma a jak by rozsápala pachatele, který je ztělesněné a nejčerjěnšjí zlo. To se tam opakuje neustále a snad každá druhá stránka obsahuje připomínku "Vím to, protože jsem byla amiška". Víc mi ale vadila naivita vyšetřování. Jako čtenář, který už má pár thrillerů za sebou, jsem nechápala, proč některé kroky a prověření neudělali hned na začátku a trvalo to X kapitol, než se k tomu vůbec propracovali. Řada věcí mě jako čtenáře napadla hned, takže výsledek pro mě vůbec nebyl žádným překvapením. Nakonec samotná brutalita a mučení obětí nemělo pro děj smysl. To v průběhu pátrání ztratilo význam. Za mě průměr. Čtivé ano, ale iritujících věcí tam bylo dost.

5 29.12.2019