PeterBahn komentáře u knih
Velmi chytré a vtipné přemýšlení! Místy mi padala brada nad myšlenkovou obratností autorovou!
Pro někoho předvídatelné, pro někoho nepředvídatelné uzavření Rad zkušeného ďábla pokušitelskému učni, který neobstál. Ostatní eseje nejsou snadnou četbou, jak již psala „baacinka“.
Další z knih, jež doplňuji a četl jsem již před více než 10 – ti lety. Postupně si budu vzpomínat na zbylé (taky již dávno přečtené) Lewise. Hezky napsaná „pokušitelská“ kniha, mnoho pravdy je v ní zachyceno, nebo spíše odhaleno.
Za mne docela důstojné završení "zvonokosské trilogie".
Trochu s překvapením sleduji, že druhý díl (Babylon) je ze „zvonokosské série“ hodnocen nejlépe. Za mě to byl fajn díl, ale asi přeci jen nejméně nosný. Možná snad až na to posvícení, a jeho následky, pokud si to dobře po cca 15 - ti letech vybavuji.
Kniha se četla velmi příjemně, měl jsem ji (vlastně všechny díly) půjčenou od jednoho zákazníka (spravoval jsem mu výpočetní techniku), kterému patrně mé literární dovzdělávání asi hodně leželo na srdci…:-)
Příběh je za mne vystavěn chytře a autor v postavách (četl jsem asi před 15 - ti lety, tak dojmy lovím hodně zhluboka) lehce karikoval obyčejnou lidskost, slabost, odhodlání a vše, co se kolem vesnice ve vinařském regionu mohlo mezi lidmi semlít.
Za mě velmi povedená snůška absurdit jak groteskních, tak i lehce napínavějších. Ve druhé rovině snůška podivných setkání, které se při nejlepší vůli stát nemohly, ale při čtení rádi věříme, že to tak proběhlo...:-). Třetí docela povedenou rovinu vidím v osobitém „mikrodějepisu“ 20-tého století…:-) Fajn čtení, snad se někdy dostanu i k dalším dílům...
Jak si pomalu vzpomínám, co jsem četl a postupně doplňují do DBK, tak se mi před usnutím vybavila tahle povídková knížka. Knihu jsem četl asi před 10-ti lety a nelze než souhlasit s komentářem pisatele „gimli35“.
Jediná (zatím) kniha od Jiřího Šulce (půjčená v knihovně), kterou sem přečetl. Pro mě téma 2. světové války není moc zajímavé, ale tahle kniha mě vtáhla. A to je v komentářích hodnocena jako nejslabší ze Šulcových knih. Novou knihu jsem zakoupil v knihkupectví a věnoval před časem pod stromeček známému, který se zabývá 2. světovou válkou, ale Jiřího Šulce neznal. Kniha se mu zalíbila a po čase hlásil, že si dokoupil další autorovy romány.
Ve vysílání Vltavy jsem zaslechl o této autorce. Mluvili o povídkách a románu. Zvažoval jsem, co koupit, nakonec to vyhrál román. Z počátečního údivu, co to vlastně čtu se vyklubalo něco, co mě donutilo román přečíst. Četl jsem asi před sedmi lety, na podrobnosti si moc nevzpomínám, ale na místy netradiční pocity ano. Asi jsem měl sáhnout po povídkách, ale nelituji ani přečteného románu!
Poslední kniha ze série „Duna“ kterou jsem četl. Opět má své kouzlo a moc přitáhnout ke čtení. Za mne opět 5*
Pročetl jsem teď komentáře a i po těch cca 12-ti letech, co jsem knihu četl musím říci, že každý zde vypsaný názor má své místo… Na knihu se dá hledět skutečně od odpadu až k 5*. Za mě to ale bylo čtení příjemné a dá se říct, že mě pěkně „hřálo“ pěkně popsanou teplotou a suchem planety, když jsem knihu četl v zimních měsících…????
Přemýšlel jsem po prvním dílu Duna, jak dál... ale autorovi se to povedlo.
Dílo mi bylo doporučeno asi dvěma čtenářskými přáteli, přečetl jsem a moc se líbilo. Stejně, jak u ostatních dílů, dobře se mi četlo v zimních měsících, kde mě sucho a teplo Duny pomyslně prohřívalo…:-)
V úvodu knihy jsem byl trochu překvapen, že autor má potřebu lidskou populaci pořád srovnávat s populací šimpanzů…:-). Avšak, jak jsem četl dále, tak jsem pochopil, že naše zakořeněné omyly mohou být až patologické. Proto autor tak důsledně apeloval na čtenáře, ať aktualizují svoji představu o světě. Děkuji autorovi za jeho odvážný a obětavý život, práci i za tuhle knihu.
Povídky z této knihy byly čteny na ČRO Vltava cca v 2015 – 2016 a ty, které jsem slyšel mne docela zaujaly ale i trochu neuspokojily svým vyvrcholením. Rozhodl jsem se tedy zakoupit knihu, ale dojem byl velmi podobný i když ty povídky, které jsem neznal z vysílání mně zaujaly více. Výslední dojem ale je, že tyto povídky E. Kereta nedosahují výšin povídek izraelských klasiků této formy e.g. B. Malamuda a píšu tuto větu s vědomím, že si u mnohých čtenářů naběhnu na vidle, jelikož srovnávám hrušky s jabkama…:-)
Další z knih, kterou jsem uzmul z nádražní poličky, jelikož vlak měl zpoždění a ujel mi Bus do lomu Výkleky. Tak jsem měl v Přerově skoro tři hodiny času. V nádražní knihovničce bylo asi pět knížek a tahle měla nejlepší hodnocení na DBknih.cz. Zprvu jsem byl překvapen, že bych tohle (dívčí román) měl číst, ale kniha se vyvíjela hezky a chování zraněné dospívající dívky mi připadalo opravdové. Náhle se čas i prostor změnil (podobně jak v Letopisech Narnie) a kniha byla ještě o to zajímavější. Mé zjištění je, že i v odkládacích nádražních knihovničkách se dají najít hezké knihy!
Knihu mi půjčila velmi dobrá kamarádka s tím, že by se mi mohla zamlouvat. První třetinu knihy jsem přemítal, zda kamarádku zarmoutit a knihu ji vrátit. Následně ale mně začala kniha vtahovat a na poslední třetinu jsem se už hodně těšil. Je možné, že se kniha měnila s přibýváním stránek, ale připouštím, že kniha měnila i mně…:-)
Nadčasový vhled do fungování lidské společnosti i když někdy až příliš vyhraněný a nahlížený z jedné perspektivy. Jelikož kontinuálně čtu kralickou bibli, tak jsem se chystal na toto dílo v původním jazyku, ale známý mi donesl tuto současnou jazykovou mutaci, která se (zdá se) povedla a našla si i nové čtenáře.
Čtivý vhled do duše této osobnosti.