O knize Rady zkušeného ďábla

Lewisovu nejúspěšnější knihu není třeba obšírněji představovat: jde snad o nejvtipněji podané reálie „ze života pokušitelů“. Hlavní postavou příběhu je zkušený ďábelník, který formou dopisů a instrukcí radí elévovi v pokušitelském úřadu. Spojenými silami se pokouší zničit život konkrétního člověka. Lewis bravurně vystihl to, s čím se každý z nás ve svém životě denně setkává: pohrdání druhými, pokrytectví, zákonictví, pocit výjimečnosti, pocit mimořádné svatosti, propady do depresí, skepse a pochybnosti. Rady zkušeného ďábla jsou nejenom vtipným čtením, nýbrž nám umožní nahlédnout více do zákulisí duchovního světa...... celý text

Co říkají o knize uživatelé?

Kniha "Rady zkušeného ďábla" od C. S. Lewise nabízí fascinující pohled na lidskou přirozenost. Autor prostřednictvím dopisů od ďábla Zmarchroba k jeho synovci Tasemníkovi zkoumá pokušení a morální dilemata. I když se text může zdát určený především věřícím, osloví široké spektrum čtenářů. Každý si v něm najde něco, co ho přiměje k zamyšlení o vlastním jednání a hříších. Kniha je napsaná s vtipem, ale zároveň vyvolává hluboké otázky o dobru a zlu v nás samých. Je to čtivo, které nutí k sebereflexi a uvědomění si vlastních slabostí. Více v komentářích.

Komu by se kniha Rady zkušeného ďábla mohla líbit?

Čtenáři hledající hlubší porozumění lidské psychologii
Milovníci filozofických a teologických úvah
Věřící i nevěřící, kteří chtějí prozkoumat morální dilemata
Ti, kdo ocení literární styl s humorným podtextem

Kniha Rady zkušeného ďábla v seznamech uživatelů

(aktualizováno 1x za hodinu)

v Právě čtených	28x
v Přečtených	959x
ve Čtenářské výzvě	88x
v Doporučených	106x
v Mé knihovně	297x
v Chystám se číst	380x
v Chci si koupit	83x
v dalších seznamech	8x

Koupit knihu

Citáty z knihy (2)

„Staré knihy čtou jen intelektuálové, a ty jsme už dokonale zvládli; právě u nich je nejméně pravděpodobné, že by četbou knih zmoudřeli.“

„Netopýry mám raději než byrokraty. Žijeme v období Mana-žerství, ve světě Úřadů. Největší zlo se teď neodehrává v těch špinavých „doupatech zločinu, která tak rád popisoval Dickens. Dokonce ani v koncentračních táborech a v táborech nucených prací; tam vidíme jen konečné výsledky. Zlo plánují, přikazují (předkládají, podporují, schvalují a zaprotokolovávají návrhy) v čistých, vyhřátých a dobře osvětlených místnostech s koberci na podlaze tiší, dobře oblečení a hladce oholení muži s dokonalou manikúrou, kteří nepotřebují zvyšovat hlas. Z toho přirozeně vyplývá, že mým symbolem Pekla je něco jako úřady policejního státu nebo kanceláře skrznaskrz odporného obchodního sdružení.“