PeterBahn komentáře u knih

Děkuji autorovi za knihu, přiblížila mi kout zeměkoule, který jsem nikdy nenavštívil a asi ani nenavštívím. Příjemné prolnutí krás navštívených krajin s krásou tamních lidí. A bohužel taky s hrůzou která se děla a stále ještě děje v těchto částech světa.

1 08.06.2020

Po delší době jsem se přiměl, že zde doplňuji knihy dávno přečtené. Moc působivé čtení! I po třiceti letech se mi vybavuje úzkost, kterou jsem prožíval při čtení některých pasáži knihy. Zcela jasně plný počet!

3 08.06.2020

Oproti odlehčenému a půvabnému Rozmarnému létu, je Markéta Lazarová tížívá, ale působivá. Důvěrně známý je krásný Vančurův jazyk.

8 13.11.2019

O knize někteří spolužáci z VŠ básnili již v 2. polovině let 80-tých. Já jsem se ke knize dostal až po padesátce. Velmi příjemné čtení a potěšilo. Pokud bych knihu četl v těch 80-tých letech, kdy jsem v rámci studia navštěvoval vojenskou katedru a hrál se na vojáčka, potěšila by určitě ještě víc!

19 13.11.2019

Kniha ve spěchu, a tak trochu ze zoufalství půjčená z nádražní knihovničky. S jistou dávkou skepse jsem se začetl, ale kniha přes prvotní nedůvěru vyvolala příjemné chvíle. Párkrát se stalo, že jsem tlumeně vybuchl smíchem v dopravních prostředcích... Knihu nutno bráti z nadhledu a u mne má čtyři hvězdičky...

2 13.11.2019

Zvláštně smutná atmosféra knihy, které jsem v době čtení moc nerozuměl. Jak život postupuje a komplikuje se, začínám knize i autorovi rozumět víc…
Moc hezké i tíživé čtení. Bolí mě…, bolí mě…, bolí mě…

3 19.10.2019

Výchozí body obou povídek byly skvělé. Co možná z nadhledu 21. století trochu pokulhávalo, bylo zpracování. Ale beru to z hlediska odstupu času, technologií a vnímání literatury jako trochu mé nespravedlivé hodnocení. Pavilon na písčinách mne potěšil trochu více, než Klub sebevrahů. Každopádně bylo mi ctí "setkat" se s páně R. L. Stevensonem.

1 20.09.2019

Knihu jsem četl asi před devíti lety. Mnohé pasáže jsem musel číst 2x až 3x, ale i to vypovídá NĚCO o knize a něco o mne...:-). Každopádně kniha si mne vždy přitáhla zpět k tomu, abych ji otevřel a četl. Přitahovala mne však i jinak, totiž k zemi díky své hmotnosti. Vlastním knihu, ve které jsou svázány oba díly a často čtu při chůzi. Do práce to mám cca 2 km a tak ke konci trasy už mne bolely hodně ruce, jak se svazek pronesl...:-) Dílo je to však impozantní, tak nelze jinak, než 5*

5 17.09.2019

První kniha, kterou jsem od Hesseho četl a doufám, že nikoliv poslední. Kniha zlomkově předvídatelná e.g. návštěva Narcise ve vězení, drsná jako jsou popisy morových ran, vyvolávající úzkostlivé stavy, když se Goldmund po jistém usazení opět vydává do neznáma, ale kniha je především krásná a láká ke čtení.

2 15.09.2019

Čtivý rozhovor, ve kterém se autor nám čtenářům dává plně na milost i nemilost... Nejsilnější pasáže pro mne byly, ve kterých naznačil výklad pár míst Bible a taky autorův zápas se zamilovanosti. Láďo, hluboce smekám!

9 30.08.2019

Velmi působivé propojení životních příběhů i životních průšvihů mnohých lidí se zvěsti Evangelia. Platí komentář, který jsem psal i na knihu Exotem na této zemi. Děkuji Ti Láďo, velmi povzbudivé čtení.

5 30.08.2019

Jsem dlouhá léta křesťanem (nekatolík) a táhle kniha mi pomohla najít v Bibli milosrdenství i tam, kde jsem jej dlouhá léta nečetl... Děkuji Ti Láďo za tuhle knihu, i za Stopaře i za Tvé působení v mnohých oblastech života, které mi přiblížil knižní rozhovor U Božího Mlýna.

12 30.08.2019

Za mne první novela Dům u kanálu má suverénních 5*. Od začátku do konce tížívá a temná atmosféra naprosto vtáhne čtenáře. U mne to tak probíhalo. Ostatní novely vnímám o hvězdu až dvě níže, ale svůj půvab určitě mají.

3 30.08.2019

Kniha Playback je mým prvním knižním setkáním s páně Chandlerem. Po spíše "vlídných" britských detektivkách mne táto překvapila téměř permanentně nevlídným až tvrdým prostředím. Každopádně se kniha četla docela dobře a vzhledem k tomu, že jsem si ji vypůjčil v nádražní knihobudce (svojí rozečtenou jsem si zapomněl vzít) na cestu, hlásím spokojenost...:-)

5 30.08.2019

Můžu porovnat pouze s autorovým vynikajícím dílem Jméno růže. Nulté číslo hodnotím o něco hůře, ale i tak mne kniha zaujala a byl zajímavý "vhled" do redakční a žurnalistické práce. Následně pak rozčarování, že "velký objev" splaskl, snad až zlidověl...

3 30.08.2019

Kniha mne dokonale vtáhla. Za mne krásné a hodnotné dílo!

19 30.08.2019

Velmi, velmi působivá kniha, pro mne především v závěru, kdy se řešilo zdánlivě bezvýznamné vyhašení nejlepšího studenta...

3 28.05.2019

O autorovi vím cca 15 let a vždy jsem se chtěl začíst do knih Nebe pod Berlínem nebo Konec punku v Helsinkách. Mé první knižní seznámení proběhlo právě díky Rudišově poslední knize. Čtení (pro mne) bylo příjemné a přitažlivé. Takzvaná "moudra" chlapů kolem chlapských témat. Ačkoliv rozhovory v knize napsané jsou z úplně jiného těsta než rozhovory čtyř mužů v Rozmarném létu, tak jsem jistou spojitost shledal. Snad tím spojovníkem byla i voda... Trochu udivující byl "metafyzický závěr", ale slovy Majora Huga z Rozmarného léta; ...proč bychom jej nepřipustili...:-)
Za mne plný počet a těším se na překlad románu Winterbergova poslední cesta.

13 28.05.2019

Zajímavá kniha, zajímavý nápad. Skoro mi ale připadá, že kdyby "usnutí" proběhlo doopravdy, dojde bohužel ještě k větším tragédiím a větší zneužití situace, než kterou autor popsal...

3 15.02.2019

Zatím jediná kniha, kterou jsem od Dostojevského přečetl. Velmi mistrovsky vypsaná plíživá tíseň z toho, že kýžené setkání se nakonec uskuteční i když děj směřoval lehounce optimisticky jinam... Četl jsem cca před patnácti lety, detaily si nevybavují, ale atmosféru díla ano.

6 15.02.2019