PeterBahn komentáře u knih
Mám za to, že o knize jsem se dověděl poprvé před mnoha lety v pořadu na ČT2 Noc s Andělem. Přečetl jsem až letos začátkem letošního léta tedy téměř po dvaceti letech. Jedná se o druhou knihu Jardy Rudiše, jež jsem přečetl a stejně jak u Českého ráje dávám plný počet. Vyhovuje mi styl autorův, slova a věty, které jsou vkládány do úst a srdcí postav. A tak se poohlídnu po dalších knihách autorových.
Chtěje udělat alespoň malou tržbu kamarádce v malém knihkupectví, nechal jsem si poradit a zakoupil tuhle knihu. Ač křesťan – nekatolík, musím s většinou psaného souhlasit. I civilní zkratkovitý humor je příjemný.
Děj knihy polského autora je situován do Anglie začátku druhé poloviny 20. století. Knihu jsem sebral z nádražní knihovničky před cestou a potěšila. Po detektivce amerického autora z prostředí New Yorku to byl oddech, a tak nějak návrat domů… Vnímal jsem v zápletce částečně vliv A. Christie, což rozhodně nepíšu jako výtku, spíše naopak.
Platí plně to, co o knize O mé rodině a jiné zvířeně. I když čteno v dospělosti, tak dětsky snové čtení.
Četl jsem již jako dospělý, ale i tak jsem při čtení příjemně snil…
Martina Kratochvíla jsem znal toliko z LP desek a trochu ze seriálu TV Bigbít. Takhle kniha mi osobnost Matrina Kratochvíla rozšířila do všech směrů, jak v tom zajímavém a jedinečném, tak i v tom možná trošku problematickém. Ke cti autorů musím tedy připsat otevřenost. Díky za knihu a jdu si poslechnout LP Hodokvas…
Rád nechávám na sebe působit názory moudrých lidí. Tahle knížečka mi to příjemně zprostředkovala.
Můj první Horníček a nečekaně příjemné čtení. Nepřestával jsem být udiven, že tak chytrý, veselý a chytlavý text může být prost hrubých slov. Smekám před všemi, kteří to dovedou. Nejvíce mně odboural výstup Františkovy manželky na prvním večírku. Moc povedené!
Knihu jsem si koupil na nádraží Zlín – Střed, jak jsem jel na Berounku, bych měl co číst ve vlaku. Kniha byla v rámci antikvariátu a navíc v prodejně měli ještě 50% slevu, takže mne vyšla ještě méně, než Orbitky koupené v nádražním bufetu… Srdcem jsou mi bližší detektivky britských klasických autorů, avšak zápletka byla pro mne zajímavá a fajn vystavěná. Rozhodně příjemné čtení nejen do vlaku.
Velmi povedený výběr textů. Některé mně chytly a vtáhly hned, k některým jsem se trošičku přemlouval, ale určitě jsem je chtěl dočíst. Navíc nad knihou se nese hluboké a důležité poslání autorovo.
Velmi silné, ani jsem se neodvažoval sebe dosadit do daných podmínek a poměrů. Neobstál bych…
Velmi příjemné čtení. Jana Hrubého mi tento knižní rozhovor přiblížil komplexněji, než jsem jej znal pouze z desek. Rozhovor se četl rychle a příjemně možná i tím, že autor Milan Tesař se na pár dní nastěhoval k Hrubým a tak vznikl příjemně plynoucí „domácí“ rozhovor.
I když autor M. Jaslovský není spisovatelem, povedlo se mu sestavit velmi příjemné čtení o osobnosti, která je myslím stále nedoceněná a od jejíž úmrtí letos (2020) v květnu uplynulo již čtvrtstoletí. Velmi fajn byly vhledy Dežových spolupoutníků e.g. Fedora Freša, který už bohužel taky není mezi námi…
Velmi mně potěšil i nekrolog Daniela Pastirčáka – spisovatele a křesťanského duchovního.
Působivý vhled do místa a doby ruských židů a jejich migrace (alespoň jedné rodiny). Při čtení se střídaly pocity úzkosti ale i naděje při odhodlání cestovat do lepších časů a příznivějších míst k žití…
Příjemné, oddychově - napínavé čtení. Potěšilo!
Platí to, co o knížce Hovno hoří tj. čtení milé, čtivé, zábavné a oddechové… Navíc však i trochu z popsaných poměrů a praktik normalizační společnosti mrazí.
Milé, čtivé, zábavné a oddechové… Asi není potřeba od knížky tohoto formátu víc očekávat.
Děkuji za knihu, která je psána podobně jako „Stopař“ a „Exot“. Stále mně udivuje široké srdce autorovo i veliká sebereflexe svých limitů. Asi nejvíce mně chytla za srdce pasáž, kdy v nemocnici Láďa dělí hostii mezi dvě nemocné ženy, z nichž jedna by ani neměla přijímat. Děkuji Láďo, že vyhrála Tvá láska k člověku nad pravidly podávání svátosti. Opět smekám!
Znám lidi, kteří knihu nedočetli, ale následně se mně ptali, jak to dopadlo… Kniha se nečetla ani moc lehce, ani moc příjemných pocitů nenabízela. To jistě nakonec ani nebylo autorovým záměrem. I po deseti letech, co jsem knihu přečetl, si její některé momenty vybavuji a přemýšlím nad nimi. Derou se otázky, může někdy nastat skutečně takové bezvládí ve společnosti? Takové bezvládí spravedlnosti? Až takový propad osobnosti? I když pokud si vybavuji dobře, tak k závěru hlavní antihrdina nedotáhl zamýšlenou akci… Nicméně například i v Novém zákoně jsou části, kde jsou popsané budoucí hrůzy i zkaženost lidská (Evangelia, Zjevení sv. Jana)… Možná měl autor potřebu nějak ilustrovat tyto nesnadné pasáže Bible. Každopádně nejdůležitější zvěsti Bible je záchrana člověka a naděje, ale i v dané knize jsem kousíček naděje ke konci snad postřehl, a snad správně…