Faktomluva

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět – a proč jsou věci lepší, než vypadají.

Máte pocit, že se stav světa zhoršuje anebo se dokonce řítíme do záhuby? Pak patříte k většině, která se mýlí. Budete-li se zajímat o fakta, zjistíte, že je to trochu jinak. Vlastně ne trochu. Je to naopak.

https://www.databazeknih.cz/images_books/38_/381703/faktomluva-rT5-381703.jpg 4.6139
Žánr:
Literatura světová, Literatura naučná, Osobní rozvoj a styl
Vydáno:, Jan Melvil
Orig. název:

Factfulness (2018)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (37)

Kniha Faktomluva

Přidat komentář
Gooverka
19. srpna

Po přečtení několika prvních stran jsem věděla, že tato kniha změní můj pohled na svět, a taky to tak bylo. Neříkám, že se v ní skrývají převratné informace, ale nutí vás se zamyslet a vidět věci z úhlu, který by vám nikdy nepřišel zajímavý. Kniha by měla být součástí středoškolských osnov, a měl si ji přečíst opravdu každý. V mnoha věcech posunula můj pohled na svět a další mi jen potvrdila. I já jsem opravdu viděla svět černější, než jaký doopravdy je. Doufám, že se autoři budou věnovat i dalším oblastem lidského života, protože neměli šanci obsáhnout všechno. DOPORUČUJU.

lubospanda
02. srpna

Dík za optimismus :)

Chajda69
14. července

Velmi zajímavá kniha. Inspirativní, motivační a přiměřeně optimistická.

Úvodní test jsem po přečtení knihy předložil několika lidem ve svém okolí a Roslin má pravdu - naprostá většina z nich viděla svět mnohem temnější, než ve skutečnosti je. Bylo by skvělé, kdyby se tato osvěta šířila dále.

Roslingova osvěta o stavu světa jde nicméně ruku v ruce s jím popsanými instinkty, kterými se podvědomě řídíme, aniž bychom o nic věděli. Nebo alespoň některými z nich. V tomto ohledu jsem shledal největší přínos knihy - uvědomit si, jak moje vlastní mysl zkresluje mé vnímání, jak si interpretuje a dokresluje to, co jsem se dozvěděl.

V některých ohledech byly uváděné informace až příliš generalizující a zjednodušující, nicméně nemyslím, že by to bylo příliš na škodu; rozumím v tomto ohledu Roslingovu záměru oslovit co nejširší čtenářské spektrum. A právě to by si kniha zasloužila nejvíc - rozšířit povědomí o tom, že nic není tak hrozné, jak se na první pohled zdá a zároveň vysvětlit, proč si všeobecně myslíme, že jsme na tom tak strašně špatně. Protože když si uvědomíme, že to není zdaleka tak hrozné, možná budeme mít víc síly dělat víc pro to, aby to bylo rychleji (všude) lepší.

martin9134
11. července

Kniha, kterou by si měli přečíst jak politici, tak studenti škol po celém světě. Jen se trošku obávám, že někteří by si po přečtení této knihy (nebo udělání úvodního kvízu) řekli „aha, tak on je na tom svět celkem v pohodě, nic pro jeho zlepšení dělat nemusím”... ????

Rilian
30. června

Tato kniha skutečně dostála své pověsti. Hanse Roslinga si velice vážím a vybrané kapitoly z jeho bohatého života jsou samy o sobě zajímavým čtením. Jako učitel musím ocenit jeho stránku https://www.gapminder.org/ , zejména pak videa a interaktivní grafy, které používám v hodinách při studiu demografie a nejnovějších trendů.
V reakci na některé komentáře bych rád přispěl svoji troškou do mlýna. Nesouhlasím, že by autor zkresloval data. Ano, pan Rosling skutečně pracuje s určitým zjednodušením, ale pro pochopení globálních trendů je tento postup zapotřebí. Navíc, sám autor na několika místech poznamenává, že statistiky nejsou všechno (viz kap. 8 - "Světu nemůžeme porozumět bez dat, ale světu také nelze porozumět jenom pomocí dat"). Zároveň nemohu souhlasit, že by Rosling nějak popíral negativa v našem světě. Sám tvrdí, že jeho cílem není udávat "...triviální pozitivní zprávy, které by měly počtem vykompenzovat ty negativní." Hovoří o zásadních zlepšeních, jež jsou ovšem tak pomalá a fragmentovaná než aby se "kvalifikovaly" do zpráv.
Nyní něco ke kritice, s níž souhlasím. Doporučuji se podívat na toto video: https://www.youtube.com/watch?v=OoIcsj9ysvs , v němž se švédský sociolog Roland Paulsen vyjadřuje k Roslingově knize a k tzv. New Optimists. Předně je zapotřebí říci, že data v Roslingově knize jsou pravdivá. Paulsen se pozastavuje ovšem nad jejich užívání pro propagaci západního stylu života. Je pravda, že Rosling předpokládá u všech států automaticky stejný proces vývoje a pomyslnou "spokojenost" spojuje především s materiálnem. Na druhou stranu se Rosling na mnoha místech vyjadřuje kriticky k Západu a jeho arogantnímu (možná, že i nostalgickému) přístupu vůči rozvojovým zemím. Nicméně je pravda, že řada důležitých faktorů chybí - například mentální zdraví, psychické problémy, deprese, užívání drog a alkoholu. Jelikož těmito problémy trpí procentuálně nejvíce nejbohatší z úrovně 4, můžeme zpochybnit tezi, že ekonomický pokrok vede automaticky k lepšímu životu. V tomto případě s Paulsenem souhlasím, ale na druhou stranu je třeba podotknout, že toto Rosling nikde přímo netvrdí. Pouze předesílá "možnosti" a dopadu aktuálních trendů.
Klíčovým argumentem Paulsena je, že Rosling sice ukazuje pravdivá data, ale pouze zprůměrovaná, nikoliv realitu. New Optimists podle Paulsena uvádějí tato data, ale ignorují různá negativa. Zejména pak nerovnoměrnou distribuci bohatství. Národní průměr se zvedá, protože nejbohatší bohatnou rychleji než nejchudší. (až třikrát rychleji v USA například). Když zbohatne "Top one percent" ovlivní to citelně národní průměr, naproti tomu, pokud zbohatne větší skupina nejchudších, národní průměr zůstane víceméně stejný. K tomu bych jenom zmínil, že Rosling tuto skutečnost nezamlčuje. Sám uvádí fakt, že USA investují do zdravotnictví nejvíce na světě, ale stále je 39 překonává v průměrné délce života. Tento fakt přičítá Rosling právě nerovnoměrnému rozdělení bohatství a neexistenci státního pojištění. Paulsen navíc dodává, že národní průměry neukazují např. rozdíl mezi muži a ženami v průměrném věku dožití (v USA je rozdíl až 16 let).
Rosling uvádí jako jeden z nejdůležitějších motorů pokroku průměrný věk dožití a kojeneckou úmrtnost. Paulsen naproti tomu tvrdí, že pokud Čína udělala v těchto směrech nejrychlejší pokrok, podobně jako Katar, neznamená to nutně, že obě země reprezentují ideální společnost, oproti zemím s rozvinutou demokracií, ale lidé tam umírají dříve. To je sice pravda, na druhou stranu tu Paulsen hovoří o něčem, co není obsahem knihy. Navíc Rosling tvrdil, že demokracie není evidentně nezbytným elementem k dosažení pokroku v jím uvedených kategoriích.
Co říci závěrem. Knihu určitě doporučuji. Co rozhodně nedoporučuji je číst ji pro potvrzení svých názorů. Nechte text na sebe působit a posléze se rozhodněte. Zvláště v moderním světě je těžké být optimistou nebo pesimistou. Optimismus se může snadno proměnit v naivitu a pesimismus v nihilismus. Co tedy zbývá? Být realistou? Realistou v relativním světě? Rosling tvrdil, že je posibilistou, to znamená, že se člověk nemá radovat, ale ani bát bez fakty podloženého důvodu. To je myslím výstižné shrnutí poselství knihy.

eva.haf
30. června

Poslední tři komentáře pod tím mým jsou myslím naprosto vyčerpávající a není k tomu co dodat.

Adelix
10. června

Nechci se pouštět do polemiky na probíraná témata (ne vše mi přijde tak jednoznačné, jako např. autor zmiňuje syrské uprchlíky, ale ani slovo o ekonomických migrantech), ale kniha mě zaujala z jiného důvodu. Uvádí totiž 10 zkreslení, kterým běžně podléháme, když sledujeme zpravodajství, nebo dění okolo sebe. Valí se na nás tolik informací, něco je pravda, něco je zveličené, něco je možná úplně jinak, než se zdá. A proto je toto téma tak důležité, abychom nekriticky nepřijímali vždy jen jeden úhel pohledu, ale abychom naše názory a pohled na svět konfrontovali s opačnými názory a měli na paměti, že tyto zkreslení existují.

francouz
02. června

No to byla tedy jízda, takto napsaná a podaná fakta, to byla opravdu krásná jednohubka.
Takto kdyby byla pojata většina naučných knih, tak věřím, že si je přečte daleko větší procento čtenářů, kteří by je jinak nečetli.
A to je ten kámen úrazu, tyto knihy čtou a utvrzují si svůj pohled na svět lidi, kteří mají jasný náhled na svět a většinou nevěří jenom tomu co někde vidí v TV, nebo na internátu.
Ti kteří, mají kritické myšlení zažité, si jenom utvrdí, že šíření strachu, což je jedna z krásných kapitol této knihy, hraje do rukou populistům a spostě dalších jednoduše smýšlejících lidí. Ano, když se podíváte třeba na volby, tak to není idea, která vítězí, ale je to šíření strachu, to stojí za tím, že jsme, tam kde jsme.
Je zde spousta krásných příkladů, kdy je potřeba pracovat s daty, protože ta nyní hýbou světem, a ta Vám mohou ukázat, jak se dívat na svět. protože je to vždy o úhlu pohledu, na ten či onen problém.

Doporučujeme

Kam zmizel můj sýr?
Kam zmizel můj sýr?
Jak získávat přátele a působit na lidi
Jak získávat přátele a působit na lidi