Percabethka

Příspěvky

A noc je dnes nahá...A noc je dnes nahá...J. Wolker

Skvost!❤️
.
.
.
POKORA
Stanu se menším a ještě menším,
až budu nejmenším na celém světě.
Po ránu, na louce, v létě
po kvítku vztáhnu se nejmenším.
Zašeptám, až obejmu se s ním:
“Chlapečku bosý,
nebe dlaň o tebe opřelo si
kapičkou rosy,
aby nespadlo.”
.
.
.
VĚCI
Miluji věci, mlčenlivé soudruhy,
protože všichni nakládají s nimi,
jako by nežily,
a ony zatím žijí a dívají se na nás
jak věrní psy pohledy soustředěnými a trpí,
že žádný člověk k nim nepromluví.
Ostýchají se první dát do řeči,
mlčí, čekají, mlčí,
a přeci
tolik by chtěli trochu si porozprávět!

Proto miluji věci
a také miluji celý svět.

dnes


Snoubení nebe a peklaSnoubení nebe a peklaW. Blake

Zajímavá kniha, ale asi bych si o ní musela s někým popovídat, abych si utřídila myšlenky a udělala si na ní nějaký vyhraněný názor, protože jsem z ní byla většinu času celkem zmatená...

21. října


MacbethMacbethW. Shakespeare

Pokud je pravda všechno to, co napsal Martin Hilský v dodatku, pak se mi úplně nelíbí Shakespearův motiv a jeho úprava Macbethova charakteru. To však nic nemění na tom, jak skvělá tahle hra je! Ačkoli by tu člověk kladnou postavu pohledal (dobře, pár jich tam je, ale většinou moc dlouho nepřežijí) a čtenář/divák úplně nemá do koho se vžít, předkládá nám tu Shakespeare opět úžasnou psychoanalýzu lidských povah a jejich vývoj, začne-li se do nich vkrádat zlo. O úžasných slovních hříčkách Martina Hilského se snad ani zmiňovat nemusím❤️
* To je tvá láska. Velká mužná touha. Na mužný čin se ale nezmůže.
* Falešné srdce falešná tvář skryje.
* Vždyť zpupnost je, toť pravda věčná,
všem lidem nejvíc nebezpečná.

18. října


Trnitá řečTrnitá řečL. Bardugo

Občas se tu mihla nějaká zajímavá myšlenka, ale jinak mi ta kniha připadala jako ztráta času...

16. října


Zámek v oblacíchZámek v oblacíchK. Gier

*čteno v originále*
Kerstin Gier jako vždy nezklamala❤️ Klidná oddechovka se sympatickými postavami a úžasnou vánoční atmosférou. Trošku jsem teda doufala, že příběh skončí jinak, ale i tak se mi knížka moc líbila.

08. října


Chrám Matky Boží v PařížiChrám Matky Boží v PařížiV. Hugo

Victor Hugo musel být živá encyklopedie své doby. Nechápu, jak může být někdo tak geniální a mít tak nezměrné znalosti na poli literatury, historie, architektury, filosofie, zeměpisu, fyziky, biologie, teologie a jazyků. Spíš než že bych četla příběh jako takový, mi přišlo, že čtu vědecké pojednání o... vlastně o všem. Nejen, že byly pasáže popisující třeba architekturu Paříže nebo dějiny Francie obvykle delší než pasáže dějové, ale i v těchto dějových pasážích používal Hugo metafory a přirovnání typu “měl tvar jako vojsko v bitvě u Eknomu” nebo “házel sebou jako mrtvá žába při galvanizaci”.
Je to teda čtení na dlooouho, alespoň z mé zkušenosti, ale stojí to za to. Opravdu❤️

01. října


Veronika se rozhodla zemřítVeronika se rozhodla zemřítP. Coelho

Pointa se mi líbila, ale stejně jako například u Čtyř dohod mi přijde, že jde prostě o soubor obecně známých pravd, u kterých autor předstírá, že jde o něco nového a objevného...
Co se děje a stylistiky týče, není moc co chválit. A pak mi vadily soustavné sexuální narážky a Coelhův názor na ženy.
Alchymista a Veronika mi stačili a už od něj nic dalšího číst neplánuji...

29. září


Spor, Venkovanka, Svatba a další aktovkySpor, Venkovanka, Svatba a další aktovkyA. P. Čechov

Ruské drama mám moc ráda, takže to říkám nerada, ale tahle kniha mi přišla jako naprostá ztráta času.
Vím, že jde jen o aktovky, takže něco hlubšího nelze vzhledem k jejich délce čekat, ale... tohle bylo úplně o ničem.

05. září


Pac & PussyPac & PussyA. Smuten (pseudonym)

Úplně nevím, jak tenhle "komiks" ohodnotit. Líbí se mi po grafické stránce svou jednoduchostí a zároveň v něm je několik výborných slovních hříček. Třeba:
Proč mají kočky špičatý uši? - Abychom měli ostřejší sluch.
95% knížky byl ale takový depresivní nihilismus, se kterým se naprosto neztotožňuji - věřím ale tomu, že spoustě lidem by se tahle knížečka líbila.

31. srpna


Škola pro ženyŠkola pro ženy. Molière (pseudonym)

Ze všech her, které jsem od Molièra četla, se mi tahle líbila nejméně. Možná to ale bylo jen tím, že Molière jede podle všeho v podstatě podle stejného vzorce, který jen lehce obměňuje - takže pokud bych od něj nic nečetla, asi by se mi líbila o trochu víc. Děj by pak alespoň nebyl tak moc předvídatelný, hlavně ten závěr...

19. srpna


Skleněný zvěřinecSkleněný zvěřinecT. Williams

Melancholická hra podtrhující stereotypy v lidském životě, krutou realitu a osamělost všech, kteří se nějak odlišují.
A přes to, jak negativně to působí, byla hra výborná, plná zajímavých myšlenek a skvěle se četla.
*Nešel jsem na měsíc, šel jsem mnohem dál - neboť čas je nejdelší vzdálenost mezi dvěma body.
*Lidi chodí na pohyblivé obrázky, místo, aby se hýbali sami.

18. srpna


Jak je důležité míti FilipaJak je důležité míti FilipaO. Wilde

Dokonalé! Oscar Wilde (i s překladatelem) se těmi jazykovými hříčkami a šílenými situacemi přesně trefili do mého stylu humoru, takže jsem si celou hru maximálně užila. Kromě toho v ní bylo mnoho zajímavých filosofických myšlenek a postřehů. Těším se, až si od Wilda přečtu něco dalšího - jen doufám, že už tam nebude tolik překlepů jako tady...

13. srpna


LucernaLucernaA. Jirásek

Na jednu stranu musím říct, že je Lucerna skvělým obrazem tehdejší doby i českého lidu. Takže pro historiky je hra jistě skvělá. Mě osobně ale moc nebavila. Nebyla špatná, nemusela jsem se nutit do dalších stránek, ale že bych to musela číst znovu...

12. srpna


Stébla trávyStébla trávyW. Whitman

Tahle knížka je jako moc dlouhá horská dráha. Některé básničky jsou výborné, jiné zas za nic nestojí, a po chvíli vás omrzí monotónost celé téhle konstrukce, protože se tu všechno opakuje tisíckrát dokola. Ale líbila se mi, o tom žádná.

02. srpna


Peer GyntPeer GyntH. Ibsen

Tohle je asi nejdelší a nejzvláštnější divadelní hra, jakou jsem kdy četla. Úplně nechápu, jak jí za jeden večer můžou na jevišti stihnout, ale dobrá :D
Každopádně z ní mám dost rozporuplné pocity. Celou dobu mi hrozně vadila povaha a "osobnost" Peera Gynta, navíc mi přijde, že kdykoli měl učinit nějaké rozhodnutí, rozhodl se špatně. A u některých pasáží jsem si říkala, že nevím, jestli tím chtěl autor čtenáři/publiku sdělit něco hlubšího, nebo jen nějak zabít čas.
Na druhou stranu je zajímavé přečíst si takové netypické drama, které by se podle mě díky své stuktuře i obsahu dalo zařadit spíš do epického divadla Bertolta Brechta - ačkoli je z jiné doby -, než do klasického aristotelova dramatu. A čtenář se z něj dozví i něco nového o cestování a mentalitě lidí v druhé polovině 19. století.
Abych to shrnula, Peera Gynta jsem začala číst jen proto, že mám moc ráda hudbu Edvarda Griega. A musím říct, že jsem čekala něco úplně jiného. Přesto si myslím, že mi jeho čtení něco přineslo. A nebylo to úplně špatné. Určitě se k němu už ale neplánuji vracet.

02. srpna


Dlouhý, Široký a KrátkozrakýDlouhý, Široký a KrátkozrakýZ. Svěrák

A nejhorší ze všeho jsou trpaslíci. :D

02. července


Posel z LiptákovaPosel z LiptákovaZ. Svěrák

Přijde mi, že v knižní podobě zaniká tolik vtipů... ale i tak je to skvělé❤

25. června


Komedie omylůKomedie omylůW. Shakespeare

Geniální :D ani ne tolik kvůli těm všem omylům a záměnám, jako kvůli jazykovým hříčkám, před kterými smekám.
"Hlavně neztrácejte hlavu a netlučte do mě hlava nehlava, to bych byl navždy na hlavu, můj pane."
Martin Hilský má můj bezmezný obdiv, že to takhle dokázal přeložit.
"A chceš vědět proč? - Ano, proč dostal jsem co proto. Každý proč má přece svý proto."
Sice jsem četla i lepší Shakespearovy hry, tahle se za mě ale rozhodně řadí mezi ty nejvtipnější. ❤

21. června


Růže a krokviceRůže a krokviceR. Štulcová

Mám z téhle knihy trochu pocit, že se autorka nedokázala rozhodnout, zda jsou cílová skupina děti či dospělí.
Na jednu stranu je zřejmé, že je kniha psaná pro děti, protože je hodně naivní, jsou v ní ilustrace a má děti pravděpodobně něco naučit o naší historii a pověstech. A když jí čtete v pozdějším věku, je strašně cringe, so... :D
Zároveň je ale plná složitých slov (kvůli kterým jsem knihu asi v 11 letech odložila s tím, že jí nerozumím), místy je celkem morbidní - když se v ní zabíjí, mučí a podobně - a třeba to, že "Theodorik má v posteli pěknou kočičku" mi opravdu v dětské knize nepřijde vhodné.
Můj facit je, že ji děti nepochopí a dospělí z ní budou mít nutkání mlátit hlavou o zeď. Tolik k ději a stylistice, abych ji ale jen nekritizovala, moc se mi líbilo, že paní Štulcová oživuje české dějiny a přibližuje je moderním čtenářům, kteří se v téhle knize můžou dozvědět spoustu zajímavých informací o naší historii, zvycích a Praze...

21. června


České nebeČeské nebeZ. Svěrák

Mrzí mě, že v knize chybělo tolik vtipů, se kterými zřejmě herci na jevišti improvizovali, aby vylepšili úvodní seminář. I tak je to ale rozhodně #mustread pro všechny milovníky Járy Cimrmana.

13. června


451 stupňů Fahrenheita451 stupňů FahrenheitaR. Bradbury (pseudonym)

Skvost!
Příběh, filosofie i to, že Bradbury knihu napsal v roce 1953...
Jedna z nejlepších knih, jakou jsem kdy četla - a bezkonkurenčně nejlepší dystopie!

07. června


Království popelaKrálovství popelaS. J. Maas

S. J. Maas je prostě královna geniálních příběhů. ❤ Při čtení jejích knih si myslíte, jak jste jí přechytračili a přišli na to, jak celý příběh skončí. Jenže ona pak tu vaší verzi nadhodí, rozmetá na kousíčky a přijde s něčím tak nečekaným, ale zároveň logickým... No a způsob, kterým dokáže spojit i ty nejmenší detaily napříč všemi díly a přetvořit je v něco, co ovlivní celý budoucí děj, snad ani nepotřebuje další komentář.
*SPOILER ALERT*
Celou dobu jsem čekala, že Maas nějak propojí Skleněný trůn se Dvory. Že třeba Rhys a Feyre jen žijí na jiném kontinetu, ale nakonec se všichni někde setkají. Nikdy by mě nenapadlo, že je Aelin uvidí při tom přeletu mezi světy. Bylo to ale skvělé!
Asi si jdu dát re-reading Dvorů :D

26. května


Petr a LuciePetr a LucieR. Rolland

Při čtení si z knih často vypisuji citáty, které mě něčím zaujmou. Po pár stránkách Petra a Lucie jsem s tím ale musela přestat, protože bych akorát do svého deníku přepsala skoro celou knihu. Příběh samotný mě moc neokouzlil, ale ty úvahy a filosofie kolem byly výborné.

04. května


Válečná smršťVálečná smršťV. Aveyard

Z celé téhle série mám takové rozporuplné pocity. Na jednu stranu se mi líbila - autorka má zajímavý styl vyprávění, je to dystopie, ale zároveň fantasy, v tomhle díle jsme navíc příběh viděli z pohledu všech hlavních postav, které za celou dobu prošly jasným vývojem, což mi někdy na YA knížkách chybí.
Na druhou stranu to ale bylo takové průměrné. Děj byl hrozně předvídatelný, hlavní hrdinka většinu času celkem nesnesitelná, ale stejně do ní byly zamilované všechny hlavní mužské postavy, spousta situací tam byla nelogická a autorka se ani po 4 dílech očividně nenaučila orientovat se v čase, což bylo místy trochu matoucí.
Myslím, že mi celá série vůbec nic nedala, ale byla to celkem příjemná oddechovka...

19. dubna


Králova klecKrálova klecV. Aveyard

Oproti předchozímu dílu se jak kniha, tak i povaha Mare výrazně zlepšily. Pořád to ale není žádná sláva. A vážně mi vadí, že tam naprosto nedává smysl čas - "Byla jsem tu uvězněná už tři měsíce" a o pár stránech později: "Po šesti týdnech věznění..."
Podle všeho má tedy asi měsíc dva týdny? Zajímavé.
A to zdaleka není jediná nelogická věc. Jsem ráda, že mi už chybí jen jeden díl...

18. dubna


Rudá královnaRudá královnaV. Aveyard

Od téhle knížky jsem nic nečekala - a asi právě proto se mi nakonec tak líbila. Určitě se dá říct, že je to jen další ya fantasy, která jede podle typického vzorce. Nic originálního. Jedna věc to ale maximálně vylepšovala - autorčin styl psaní, její vykreslování postav i prostředí a poměrně rychlý spád bez zbytečně dlouhých popisných pasáží.
Těším se na další díly!

13. dubna


Křišťálový mečKřišťálový mečV. Aveyard

Druhý díl byl o poznání slabší než první. Nejen, že tu naprosto nedával smysl čas - jednou daná událost trvala měsíc, na další stránce už jí ale autorka popisovala jako půl roku a nakonec by měl čtenář skoro pocit, že už je stará několik let, přitom se ale všechno odehrálo v prvním díle. A postavy očividně fungovaly klidně i pět dní naprosto bez spánku a přitom byly pořád plné síly na další boj... a nikomu to očividně nepřišlo divné - co mi ale vadilo nejvíc, bylo, že se Mare chovala jako panovačná hlupačka, která se naprosto sebestředně stará jen o sebe, všechny ostatní využívá a když se semtam obětuje, dělá to určitě jen pro svůj fejm. Navíc jí snad na každé stránce někdo oslovil Bohyně blesku - nebo si tak říkala ona sama. Když jsem po 50 stránkách viděla už 51. Bohyni blesku, začínala jsem vidět rudě a přemýšlela, že tu knížku někam zahodím. Zajímalo by mě, jestli se do Mare autorka vžila a tímhle nepřiměřeným obdivem ze strany všech ostatních postav si řešila nějaké svoje komplexy :D
Každopádně si přečtu i další díl, protože mě celkem zaujal ten cliffhanger na konci. Po tomhle dílu už od těch dalších ale moc nečekám.

13. dubna


Vyměřování světaVyměřování světaD. Kehlmann

*čteno v originále*
Před čtením téhle knihy jsem o Humboldtovi a Gaußovi věděla jen to, že existovali - a znala tu historku o sčítání čísel ve 100 :D Z toho důvodu se mi knížka moc líbila, protože čtivým způsobem přibližuje životy obou géniů, zároveň si z ní ale čtenář odnese i zajímavé poznatky z matematiky, chemie, biologie, zeměpisu i historie.

17. března


Havran a jiné básněHavran a jiné básněE. A. Poe

Báseň Havran je jedna z mých oblíbených, ale musím říct, že některými ostatními jsem byla trochu zklamaná. Ne snad proto, že by se mi nelíbil Poeův (a Nezvalův) styl psaní, ale byly na mě jednoduše moc depresivní a nenašla jsem v nich žádný hlubší význam - i když to může být i moje chyba...

23. února


Bílá nemocBílá nemocK. Čapek

Hlavní myšlenka knihy je podle mě výborná, hra je ale místy lehce naivní... Například si myslím, že kdyby přišli maršálovi vojáci do Galénovy ordinace, mohli si klidně nabrat dost léků pro barona i maršála a o nikoho jiného jim přeci nešlo. Na druhou stranu ale chápu, že tím Čapek nechtěl hru komplikovat, aby lépe vynikla hlavní myšlenka.

12. ledna


1 ...