Zlatá klec
Vic James
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/396661/bmid_temne-nadani-zlata-klec-dyJ-396661.png
3
115
27
Temné nadání série
1. díl >
Dekadentní vize Anglie, ve které se mísí magie se syrovostí, láska s krutostí a intriky se statečností. První díl dystopické série. Svět je v rukou Mocných. Díky magické Síle ovládají politiku, obchod, toky peněz i životy obyčejných lidí. Ti, kteří mezi elitu nepatří, musí nastoupit na desetileté nucené práce. V naději, že zůstanou pohromadě, chtějí Hadleyovi nastoupit do služby společně se svými třemi dětmi. V den odjezdu je však šestnáctiletý Luke poslán do jednoho z nejhorších pracovních táborů v zemi. Zbytek rodiny odjíždí do přepychové sídla Jardinů, nejmocnější rodiny v Anglii. Zatímco Luke přežívá ze dne na den, jeho sestry si užívají luxusu i nebezpečného přátelství se členy rodiny Jardinů. Všichni však stále myslí na jediné: jak uprchnout ze zlaté klece a být opět spolu…... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2019 , Fragment (ČR)Originální název:
Gilded Cage , 2017
více info...
Přidat komentář
Naprosto nelogický svět, nerealistické, ploché a nepřirozené postavy a navíc pro mě zcela nepochopitelný styl vyprávění - autorka vzdycky popíše jednu nepodstatnou krátkou událost a pak přeskočí o měsíce dopředu. A všechny důležité věci, které se staly v mezičase, jen nějak letmo zmíní.
MOCNÍ NAD OBYČEJNÝM LIDEM
Mocní mají nadpřirozené schopnosti, které říkají Síla. Mohou mazat myšlenky, vyvolat davovou nevolnost, vyhodit věci do povětří, stavět budovy, prostě téměř cokoli.
Obyčejní lidé jsou prakticky jejich otroky. Každý člověk musí absolvovat 10 let nucených prací, při nichž ztrácí veškerá svoje práva.
Kniha je vyprávěna z pohledu členů rodiny Hadleyových Luka a Abi a občas někoho z Jardinů (mocní).
Děj mi připadal trochu strohý, vlastně jsem na začátku očekávala úplně jiný směr vývoje např. co se týče Gavarovi dcery…
O postavách bych ráda věděla víc, o Síle, o celém tomto světě.
Překvapil mě jeden okamžik, nečekané odhalení…
Pro mě průměrnější fantasy, ale docela mě zajímá, jak to bude pokračovat :-)
Moc číst se to nedá. Svět je takový nepravděpodobný (a to mluvím o žánru fantasy, takže to je co říct) a u hrdinů jsem se nedokázala rozhodnout, jestli jsou tak ploše napsaní, nebo jsou pouze blbí. Trilogii dočítat nebudu.
Když odhlédnu od různých nesrovnalostí, mým největším problémem byl styl. Spíše než že by byla kniha nudná, mi totiž příšlo, že byla špatně napsaná. Možná až líně, ačkoliv někde to byl vyloženě překlad. Hned na začátku jsem si všimla, že se autorka v popisech moc detailům nevěnuje, fajn, na to bych si zvykla, ale rychle se ukázalo, a bylo to tak skoro všude, že spíše než aby psala, co se děje, nám o tom jen řekla. Jako by vzala ono zlaté "show, don't tell" a rozhodla se, že půjde přesně proti tomu. Chci v sérii pokračovat už jen proto, že ji mám celou doma, ale především mě příběh i vcelku zaujal. O to víc mě pak mrzela ta nešťastná forma. Na konci to trochu nabralo spád a proč? Protože nás nechala nerušeně plynout okamžikem, konečně taky něco ukázala. Zbytek knihy byl jako pár scén nalepených na sebe stručným popisem toho, co se dělo mezi nimi.
Vyšší počet postav ani střídání pohledů mi nevadil, orientuju se bez potíží a řekla bych, že to tak v knihách snad i preferuju.
Tak obecně se to četlo jako lehce nadprůměrná wattpadovka, ale jako kniha rozhodně slabší průměr, možná už trochu podprůměr.
Kniha mne zaujala pěknou obálkou i zajímavou anotací. Podle hodnocení jsem raději neměla velká očekávání. Kniha je skutečně taková průměrná. Není to nic, co by chtěl číst člověk znovu, ale i tak jsem byla zvědavá, jak se bude příběh vyvíjet. Docela rozumně se střídaly kapitoly z pohledu různých postav, takže to nepůsobilo rušivě. Občas to trochu vázlo a na konci toho bylo nahuštěno zase až příliš. Na další díly nejsem sice tak natěšená, jak u sérií bývám, ale přesto zvědavost zvítězí a pustím se do nich.
3,8*
Asi po dvou měsících pořádná kniha a hned 255 stran na posezení. Neskutečná změna a docela mě bolí hlava z toho návalu informací. No, u těch informací se pozastavíme na nějakou dobu. Na knížku jsem viděl smíšené názory a já jsem v rozpacích. Sice není prakticky skoro nic, co by mi vadilo. Teď co se týče těch informací... Knížka na Vás vychrlí dost velký počet postav. Taky jsou zde určité rody, které mají všechny své předky a svou vlastní minulost, takže se stává, že máte víc jak dvě strany výkladu a Vy máte pocit, že čtěte učebnici dějepisu. Neskutečně moc předků, ve kterých jsem se ztrácel, jejich jména mají svůj vlastní význam a každý z nich něco dokázal. Mně osobně ten pocit alá učebnice dějepisu zas tak nevadil. Bohužel mi přišlo, že se knížka vezla vesměs pořád na stejné vlně, takže nečekejte nějak moc akce. Právě spousta lidí v recenzích píše, že se u knihy nudila. Taky jsem počítal s tím, že bude kniha hooodně surová vzhledem k tomu, o čem je. Spousta bolesti, smutku, ztrát, krutosti. Čekal jsem, že mě do těch pocitů bude chtít autorka dost vtáhnout a bude chtít, abych to prožíval s těmi postavami, což se bohužel nestalo. Ani jedno. Autorka to dle mého popisuje dost odtažitě, jakože to tak prostě je a všichni, i děti, jsou s tím naprosto OK. Fakt mi nepřišlo, že by dítě bylo naprosto v pohodě s tím, když mu odtáhnou rodiče a i sourozence. Dokonce i ti rodiče to snášeli hůř než to dítě. Nějaký ty pocity by to chtělo, no ne? Takže tohle je jedna z věcí, která mi vadila. Nadále to je zase a opět kniha, která nemá dle mého dostatečně využitý potenciál, což už není chyba, která mi vadí, ale věc, která mě mrzí. V pořadí už asi 5. kniha, která je originální, je to něco, co mě vtáhlo do toho světa a má neskutečně originální atmosféru a i ta magie, která tam je (A.K.A. Síla) mě moc zaujala. Bohužel není v knize dost k vidění. Všichni ji oplývají, jak neskutečně mocná věc to je, jak s ní Mocní stavěli obrovské paláce a jak dokázala ničit a zároveň léčit. Ehm, ehm...já bych to rád viděl!!! Jo, fajn. Postava jde a Silou odemkne magickou bránu, jo postavu něco bolí, tak se vyléčí, jo postava se naštve a hodí druhou postavou o zeď, ale... Na těch 330 stran je to pro mě osobně zoufale málo. Jediné co, tak teda klobouk dolů za tu magii kolem strany 300 (asi? Někde u konce každopádně). Dost jsem se ztrácel co se týče představy celého světa. Lítají vrtulníky, ale zároveň mají rozlehlá sídla a kožená zdobená křesla. Dýchal na mě až snad takový barokní styl, takže na mě to byl už moc velký mix. Bohužel jsem se nedokázal sžít s většinou postav. Nejlepší byly pohledy Luka, se kterým jsem se sžil nejvíc. Abi byla taky super, ale zbytek rodiny mi přišlo, že autorka úplně vypustila. Aby a Luke měli pocity, ale ten zbytek rodiny? (bavíme se opravdu jen o jejich rodině. jiné postavy už nebyly tak ploché.) Když se nad tím tak zamyslím, tak vlastně nevím, jak se jmenují jejich rodiče. Vím, že bylo zmiňováno jméno mámy, ale táta byla pro mě opravdu postava nastrčená, aby tam prostě jakože byl. Neskutečně ploché. Teď už spíš ty pozitivní věci. Jak už jsem zmiňoval, tak má knížka neskutečně originální atmosféru, která je opravdu jedinečná, taky má boží citáty, které mi přirostly k srdci a jsou fakt něco, dle mého má knížka v sobě spoustu důležitých témat, které se týkají nás, lidí. Taky jsem si samozřejmě pobrečel. Takhle knížka ve mně bude ještě hodně dlouho. Neváhejte si ji přečíst, pokud máte rádi spíše pomalejší knížky, které Vám toho ale hodně předají!
Dlouho mě nerozhodila žádná knížka tak jako tahle. Mocní se zvlášními schopnostmi a lidé v područí. Uprostřed toho tajný odboj, jak otroctví zrušit. Já prostě nevím kdo je padouch a kdo hrdina. Většinou to člověk pozná hned na začátku, ale teď opravdu nevím. Tolik náznaků, všichni sledují své cíle a já opravdu nevím jestli jdou dobré a nebo špatné. Úžasná kniha.
Vím přesně, jak bych tuto knihu popsala, kdybych měla pouze jedno slovo. Nuda. A věřím, že by ta kniha nebyla takový propadák, kdyby se tam aspoň jednou dělo něco zajímavého, něco, co by zaujalo moji pozornost. Autorka se nám pokusila předat několik dějových linek, pomocí spousty postav. Přeju si, aby tam byla jedna a hezká, promyšlená, než aby jich tam bylo tolik nijakých…
Pár kapitol tam bylo vyloženě zbytečných, a kdybych je přeskočila, vůbec by mi to ve zbylém ději nechybělo. Postavu jsem si žádnou neoblíbila, protože jsem to ani nestihla, jak rychle se tam střídaly. A ten náznak romantické linky… Jsem jediná, kdo vůbec nepostřehl, kde to tam vzniklo? A ten Pes tam byl proč? A všichni ti Mocní… Jediné, co jsme se dozvěděli, bylo to, že mají nějakou Sílu… ale jakou? Co teda dokážou, jaké mají limity? A proč měli všichni tak vysoké nároky na desetileté dítě? (Teď doufám, že nekecám a vážně je Daisy tolik. :D)
Do tohoto čtení jsem se musela vážně přemlouvat. Četla jsem to celý měsíc, což je na moje běžné tempo opravdu hodně. Kdyby to nebyla knižní štafeta, odložím to po prvních pár stránkách.
Pro mě to bylo velký špatný. Takhle nějak si představuju, že bych napsala knihu já. Nevím proč, když podobné téma mívám ráda a líbí se mi takový vytvořený svět, ale tady něco strašně moc chybělo. Možná to bylo vobou postav, nějaké aboslutně nepochopitelné dějové linky, podle mě by se podle toho dal natočit jeden díl seriálu a příjde mi, že nebyl využit potenciál 300 stan. Jedna z mála knih, která mě nenalákala ani na pokračování. Asi nejsem cílovka, nebo mi to prostě nějak nesdlo.
Z téhle knížky jsem i po dlouhé době po dočtení trochu mimo. Jakože, líbilo se mi to, ale něco mi tam chybělo. Nevím co to bylo, nevím co jsem čekala, ale vím že jsem to nedostala. I přes to, že jsou v knížce zajímavé zvraty, celkově má zajímavý námět i postavy a velmi velmi lehkou romantickou linku, to prostě nebylo ono. Do dalších dílů se chci rozhodně pustit, ale stále nevím co od toho můžu čekat.
Mně se to líbilo, jsem příjemně překvapená. Možná proto, že jsem od knihy moc nečekala. Líbí se mi rozehraný první díl, ve kterém jsme se seznámili se světem mocných i prostředím pracovního tábory, kdy oba jsou uvěřitelné a dobře propojené jednou rodinou. Těším se, jak bude vzdor pokračovat, vlastně na všech frontách.
Musím říct, že mě kniha velmi překvapila. Na netu se totiž pohybují celkem rozporuplné recenze. Možná proto jsem i knihu odkládala.
Příběh je vyprávěn z několika úhlů pohledu. Je tam pohled Abi, kdy můžeme vidět situaci na sídle Mocných, je tam Lukův pohled z pracovního města, ale je tam také pohled dvou mocných, Gavara a Boudy. Mě asi nejvíce bavil pohled Luka, protože v tom městě se toho dělo mnohem více a mělo to ráz. Ostatní linky byly spíš takové pomalejší, emocnější. Ale musím říct, že na to jaká Bouda je drsná a krutá, tak mě na ní něco zaujalo. Na Abi se mi líbilo její odhodlání a zaměření, ale potom mě i svým chováním lehce rozčilovala.
Tím důvodem jsou totiž lehké romantické linky, které tu nemohly chybět, že ano. Prostě všichni vědí, že se mají Mocným vyhýbat, že jsou krutí apod...ale ne, bum a holka v tom lítá až po uši a stačil ji na to jeden pohled. To samé u Luka, bum jeden pohled a je v tom. Díky bohu, že tyhle linky skončily pomalu dřív než začaly, protože jsem u toho od začátku seděla a prosila, ať to ta romantika zase nepodělá.
Atmosféra příběhu je hodně zvláštní, zajímavě zvláštní. U kapitol s Abi, Gaverem a Boudou se cítíte, jak kdyby jste četli příběh z nějakého 18. století. Naopak Lukův příběh má modernější ráz právě lehce podobný ke 2. světové válce. No vtipné na tom je, že mi to prostředí kolikrát připomnělo klasickou práci dospělých lidí v dnešním životě. :D Akorát s trochu horšími podmínkami.
V příběhu jsou zobrazena dvě taková důležitá témata. Jedním z nich je samozřejmě utlačování občanů pomocí nucených prací, kdy jste se kolikrát mohli setkat i s násilím. A to druhé je klasicky prosazování žen vůči mužům, což jsme mohli vidět právě u linky Boudy, která chtěla mužům dokázat, že ženy to vlastně zvládnou taky.
Žádná z postav mi není blízká dost na to, abych se s ní dokázala sžít. Jsem z toho mírně rozpačitá, ale nápad je fajn. Dobře se to čte. Má to hlubší myšlenku. Jen doufám, že to nebude mít 10 dílů ????
No.. Já prostě nevím. Z anotace jsem se na knížku hrozně těšila, téma mi přišlo skvělé, ale.. Nějak to u mě prostě nedopadlo.
Obálka se mi líbí, tu chválím, rozhodně by mě třeba i zaujala, kdybych se soustředila na vybírání knihy jenom podle obálky.
Po prologu, který mě nakopnul, to už ale jelo jenom dolů.
"Tak tohle jsou ty mimořádné prostředky. Gavar zbledl. Vypadá to příšerně. Připomíná to Silyenovy představy o poklidné večerní zábavě."
Lukuv příběh mě nijak extra nezaujal, Abi ušla. Oblíbila jsem si Silyena, ale to bylo asi tak vše. Konec mi přišel hrozně překombinovaný. Uvidím, co druhý díl.
No, že by to byla nějaká bomba se říct nedá. Začátek nudný, prostředek už byl lepší, ale pořád to ještě nebylo ono, ale konec byl dobrý. Další díl si přečtu hlavně proto abych věděla jak to skončí. Za mě taková průměrná kniha kde by se hodně věcí dalo ještě zlepšit.
Stále nevím, co si mám o knize myslet. Přečetla jsem jí už před více než týdnem, ale mám z ní pořád takovou divnou " pachuť ".
Od začátku je z knihy cítit, že to bude mít pokračování, a tak je děj místy velmi pomalý a vlastně si myslím, že by šlo vypustit minimálně půlku děje.
Námět zajímavý, ale nevím, jestli mám chuť číst další díly.
Do čtení knihy jsem se musela nutit. Vůbec mě nebavila, celou dobu jsem čekala na něco zajímavého, ale nic nepřišlo. A pokračování mě asi ani nezajímá. Doporučit nemůžu.
Kniha mi nepřinesla žádný velký požitek, ale také žádné velké zklamání. Takový... vzor průměru? Postavy jsou takové... nijaké. Ani jedna postava mi k srdci nepřirostla a neprožívala s nimi ten děj. U pár postav je zajímavý jejich příběh a myšlení, ale ne tak, abych tomu přikládala větší váhu. Celkově je to zajímavá myšlenka. Svět kde jsou "vyšší" bytosti a jsou nastoleny povinné práce na několik let. Líbilo se mi to politikaření a konec.
Tohle bych nejraději označila jen za prolog. Doufám, že pokračování překvapí více, než první díl.
Hodně zajímavě pojatá dystopie. Už jen to, že ve VB jsou u moci lidé se Sílou a obyčejní lidé musí na 10 let nucených prací, ale ve Francii nebo v USA jsou úplně jiné poměry... Zkrátka se ocitnete ve světě černokněžníků a mudlů, kde mudlové jsou takřa zotročeni :D
Nevyhovoval mi teda styl, jakým to bylo napsané, a musela jsem hodně přeskakovat.
Ale opravdu jsem byla strašně zvědavá, jak se to bude celé vyvíjet. A musím říct, že osudy postav mi vůbec nebyly lhostejné.
Nakonec si budu muset přečíst další díl, abych zjistila, co bude s Lukem.
Jinak Silyen je skvěle napsaná postava. Nebýt jeho tak ten příběh není ani z poloviny tak zajímavý.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie pro dospívající mládež (young adult)
Zlatá klecKniha Zlatá klec je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 142x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 145x |
| Chystám se číst | 207x |
| Chci si koupit | 50x |
| dalších seznamech | 4x |
Zaujala mě v knihovně anotace a obálka, ale příběh sám o sobě bohužel není zajímavý ani trošku. Ta kombinace rádoby fantasy a situace se Sílou a Mocnými, tu vůbec nejde dohromady s dystopií. Či co to má být, protože kromě pár nadřazených a jednoho táboru nám to z toho světa kniha moc neukáže. O Síle se čtenář taky dozví prd, jen že ji Mocní mají. Postavy nemají žádnou hloubku, skoro nikam se neposouvají a oblíbit si někoho jde jen dost těžko, protože je tam těch postav zbytečně moc a tak se příběh nemůže rovnoměrně věnovat všem.
Je to strašně nedotažené, autorka si vymyslela svět, který se vůbec neobtěžuje čtenáři pořádně nastínit, až na pár detailů. Není to zkrátka vůbec propracované, ani na rovině fantasy ani na rovině dystopie. Ono to není špatně napsané, co se týká stylu vyprávění (až na ty skoky v čase), přečtené jsem to měla vcuku letu, ale příběh sám o sobě a jeho aktéři je tak nezajímavý, že to ve mě po přečtení nezanechalo žádný dojem a ani chuť číst další pokračování. Nějaká akce se vlastně odehraje až na konci, nejspíš aby to čtenáře nalákalo na další díl, ale u mě se tak nestane, vůbec mě to nechytilo. Většinu času je to prostě jen nuda, jakási letmá rádoby romance a spousta zbytečných linek a postav. (To se Psem jsem nepochopila jen já nebo to prostě byla zbytečná kravina?)
Jediný, kdo mě trošku zaujal byl Gavar, který byl sice zmetek, ale aspoň měl nějaký náznak osobnosti (opět škoda, že se autorka neobtěžovala nijak rozvinout jeho charakter, úmysly, minulost jeho vztahu s matkou Libby, či cokoliv jiného). O ostatních postavách nemůžu totiž říct skoro nic. Zkrátka nezajímavý průměr, na který si za týden asi ani nevzpomenu.