Pedruska01 Pedruska01 komentáře u knih

☰ menu

Meč a ptáček Meč a ptáček Amy Harmon

Těšila jsem se, proto jsem tuto knihu vzala do rukou. Četlo se to vážně hodně rychle a kupodivu jsem se nemohla odtrhnout. Tuhle autorku už znám z její předchozí knihy, která byla moc pěkná a tohle dílo není vůbec špatné, na to, že to je zcela jiný žánr. Dostala jsem se do opravdu originálního světa, který mě překvapil, který se mi prostě líbil.
Hlavní hrdinka Skřivánek, to byla dívka, kterou jsem si dokázala oblíbit. Hodná, až naivní dívka, která se dostala do středu války, intrik a prospěchářství, k tomu nejvyššímu v říši. Měla dar, který vlastně svým způsobem bylo prokletí, ale stačilo málo a ejhle, dalo se s ním pracovat, dala se používat Slova. I nahlas. (Po dvaceti letech to najednou jde?) Co se mi nelíbilo, ale asi chápu, proč to autorka zvolila je hrdinčino jméno. Oslovení "paní Skřivánek" mi hrozně tahá oči i uši. Tohle ne.
Hlavní hrdina č. 2 byl král Tiras - toho jsem měla celou dobu hodně ráda. Líbilo se mi, jak ke Skřivánkovi přistupoval. Ze začátku tam byl jen prospěch, využití a blaho země a až po nějaké době něco víc. Z ničeho-něco. Bylo hrozně fajn, že tu je konečně YA, kde jsou starší postavy, žádní -náctiletí, ale 20 a výše. Směr děje byl v pořádku, ale vyobrazení kapku pokulhávalo.
Můžu říct, že příběh a tenhle svět se mi opravdu líbil, ale nebylo to dokonalé. Mělo to mouchy. Bylo snad zbrklé, když hrdinka krále nenáviděla a o pár odstavců dál ho obdivovala a chtěla, aby jí miloval. Nebo to, že prostě nemohla nic vědět o vládnutí, o politice, různých problematikách, ale nezdráhala se toho hned chopit, byť možná trochu slepě. Bylo zvláštní vyobrazit některé postavy, celou dobu s tím tak pracovat a náhle ta situace kolem nich vypadala zcela jinak. Chyběl tam náznak. Postupné prozrazování indícií, snad. Mnoho věcí bylo prostě ukvapených - až neuvěřitelných pro čtenáře. Ačkoliv v téhle knize člověk nenajde hluché anebo nudné místo, chtělo by to přesto víc šťávy. Aspoň kapku. Něco tomu zkrátka chybělo, což je škoda. Autorka se s tím mohla ještě pomazlit.
Je pravdou, že moji pozornost to i tak udrželo až do samotného konce, protože tady si nikdo nemohl být jistý, jak to vlastně dopadne. Jsem za ten konec ráda, protože jsem si tu ústřední dvojici oblíbila přesto všechno, ale z epilogu jsem trochu nesvá. Historie se opakuje - slovo od slova? Vážně?!
Jako jedna kniha/jeden příběh dobrý, ale má být další díl... Pořádně si neumím představit o čem bude - Střízlíkovo (zas takové pošahané jméno) vyprávění? Snad to nebude kopie života Skřivánka, jak to ukazuje právě epilog. No, nechme se překvapit. Ale nejspíš si ho nenechám ujít. Líbilo se mi to, rozhodně nejsem zklamaná, byť to není 100% a dá se tam najít dost nedostatků a nelogičností, tak to není špatné, jen možná trochu zvláštní. Ohledně hodnocení: na průměr to určitě není a top už vůbec ne, bohužel. Krásné čtyři hvězdy a doporučení k tomu. :)

04.09.2019 4 z 5


Věřit znovu Věřit znovu Mona Kasten

Jsem ohromená a nadšená. Četlo se to hrozně rychle, ta jízda, od nástupu po vyhazov z vagónu trvala snad jen malou chvilku a teď mi to je líto. Měla jsem velký problém odložit knihu, jelikož mě silně vtáhla a držela, stránky mi utíkaly před očima. Čekala jsem na druhý díl série Znovu dlouho a když se mi dostala do rukou, odmítala jsem ji pustit. Autorka mi znovu ukázala, jak skvěle píše a já chci prostě znovu k těm postavám do Woodshillu! Bylo hrozně fajn, že postavy byly starší, žádní pubertální výrostci. Přiznávám se bez mučení, že jsem si z prvního dílu do toho druhého nic odhledně hlavních postav neodnesla, protože je to už dlouho, co jsem měla čest autorčinu prvotinu číst a hlavně - díky bohu - to vůbec ničemu nevadí. :D
Hlavní hrdinka Dawn byla milá holka, měla jsem ji ráda a její příběh mě dost překvapil - co se dá stihnout a zažít už ve dvaceti. Byla to dobrá kamarádka, která však ze strachu dělala prostě kopance. Štěstí, že kolem sebe měla jen ty nejlepší lidi, kteří jí s tím pomáhali a dokázali odpouštět.
Druhý hrdina a ten do páru k Dawn, je Spencer. Pane bože, ten kluk mi ukradl srdce. Neskutečně jsem si ho zamilovala. Srandista a vtipálek, pozitivní postava, která i přes to všechno musela žít s tajemstvím a hodně často bojovat sám se sebou, tudíž ho dobrá nálada opustila v mžiku a byl stahován do "bahna". Hrozně mě bavilo, jak ti dva spolu mluví, jak se špičkují, jak to mezi nimi jiskří, až by mohlo kde co vzplanout. Bavil mě ten vztah "mám tě-nemám tě", ale naprosto chápu, že Spencer toho měl jednoho dne dost. To mě nalomilo. Bylo mi toho kluka tak moc líto už předtím, ale pak?!... toužila jsem mu pomoct - jakkoliv.
Ten příběh ve mě dokázal vyvolat mnoho emocí - smích, neodlepitelný a pěkně debilní úsměv na tváři, slzy a dojetí. Bylo to úžasné. Ostatní postavy byly také příjemné, ale přeci jenom z těch dalších postav v tomto příběhu jsou favorité stále protagonisté minulého dílu - Allie a Kaden, kteří mě dostali již předtím.
Příběh této dvojice se mi hodně líbil. Byl vlastně obyčejný, přesto neskutečně nevšední, krásný a silný. Popadl mě za srdce a řádně s ním zacvičil. Jsem hrozně ráda, že Dawn sebrala všechnu svou odvahu a sílu a tak nějak se "vzpamatovala", že to udělala pro sebe a především pro Spencera, protože ten kluk byl nepopsatelně úchvatný. Jsem hrozně ráda, že ten příběh skončil dobře, (byť se to nejspíš dalo čekat), ale přesto jsem se zatajeným dechem čekala.
Jsem velmi spokojený čtenář, který má za sebou výbornou knihu a kterou se může pyšnit ve své knihovně. Už teď se hrozně těším na třetí díl, který je touhle báječnou autorkou, která opravdu umí psát, slibován a plně doufám, že nebudu čekat cca rok jako v tomto případě. Jsem tak zvědavá! Každopádně pro shrnutí, jsem nadšená a unešená, zamilovaná do postav (především do Spencera :D) a příběhu... jsem prostě velmi spokojená. Tuhle knihu a tuhle autorku vřele a moc doporučuji, je to zážitek. Hodnocení je samozřejmě plné, to bez debat. :)

03.09.2019 5 z 5


Harry Potter a relikvie smrti Harry Potter a relikvie smrti J. K. Rowling (p)

Konec. Nemůžu tomu uvěřit, ba odmítám tomu uvěřit. Tohle byl ten nejsmutnější a nejtragičtější díl, který ve mě vyvolal opět neskonale moc emocí. Tu knihu jsem zavírala s těžkým srdcem, určitou ztrátou, s úsměvěm na tváři, ale i se slzami a... stále je mám v očích. Byť jsem přece ten příběh znala z filmu... ta kniha mě dostala. Úplně. Vším. Tolik nečekaného a šokujícího. To kouzlo toho příběhu, těch knih je jedinečné a nepřekonatelné.
Četlo se to samozřejmě úžasně a vůbec jsem se toho světa nechtěla vzdávat, i kdyby na malý okamžik. Znovu a pořád jsme zažívali nějaká dobrodružství s ústřední trojicí, však tentokrát to bylo dalece drsnější - smrtelné nebezpečí na každém kroku. Kam jsme se to dostali od prvního dílu? Tajila jsem dech každou kapitolou a držela palce - do poslední věty.
Tahle série je skvělý a jedinečný fenomén, který zasáhl a ještě zasáhne nespočet generací. Je nadčasový. Je to srdcová záležitost a byť se budu opakovat, tak stále mi to nedochází, že je vážně konec! Že se s Harry Potterem, Hermionou Grangerovou a Ronaldem Weasleym už nesetkám na žádném novém dobrodružství. A bude mi to trvat dlouho než to vstřebám. Tady už byli dospělí, žádné děti a bylo to hodně znát ve vývoji postav. Poslední kapitola či "epilog" mi dává najevo, že jsme na konci cesty a byla... prostě neskutečná. Byli dospělí, ale zas jinak. V té kapitole... něco v ní bylo.
Jsem na sebe pyšná, že jsem konečně po tolika letech knižní sérii zdolala, byť zpětně nechápu, co mi na tom tak dlouho trvalo?!, a jsem opravdu vděčná, že jsem měla tu čest poznat tento kouzelnický svět J. K. Rowlingové - díky. Obdivuju její fantazii a umění, vytvořila neskutečné, všechna čest.
A určitě a rozhodně se nevidíme naposledy. :)

30.08.2019 5 z 5


Hvězdný šéf Hvězdný šéf J. D. Hawkins

Upřímně jsem se těšila na tuhle knížku, a především jsem ji popadla i kvůli její tloušťce. Potřebovala jsem něco hezkého, romantického, ale krátkého. Byla jednoduchá stylem a snadno se četla. Musím se přiznat, že mě překvapilo, že autorem je muž, v tomhle žánru pro mě novinka a svým způsobem i výzva. A tak jsem se do toho pustila. Jenže! Po pár stránkách jsem začala bojovat a kolem stovky stran jsem ji musela na několik týdnů odložit. Takže následkem je, že začátek jde už lehce mimo mě.
Kniha je rozdělená na dva vypravěče alias dva hlavní hrdiny. Willow se mi zdála jako fajn holka, jenže je situovaná jako naivní, důvěřivá holka z venkova, která se vlastně náhodou objevila ve velkoměstě, kde narazila - jak jinak - než na nechutně úspěšného, bohatého a sexy chlapa, se kterým jim to neskonale jiskří. Willow mi nevadila, ale občas se chovala naprosto mimo mísu. Úplně mě fascinuje, jak téměř nepolíbená holka, která má za sebou jeden vztah s klukem ze "střední" a ještě dost ostýchající se náhle probudí v sexuální dračici s obrovskou odvahou, ze které si děvkař sedne na zadek. To je prostě vždycky tak nepravděpodobné a neuvěřitelné. Jisté "sexuální scény" mi přišly nemístné.
Druhá postava je Cole - jak jsem již zmínila - neuvěřitelně bohatý, úspěšný, charizmatický, sexy a dostane každou na kterou si jen ukáže, bůh v posteli a navíc umí bezvadně vařit. Měla jsem to stejně jak u Willow, ten chlap byl celkem fajn, přesto byly místa, kde se choval prostě neuvěřitelně. Jeden den spatří ženskou a druhý den už na ní nedokáže myslet a obdivuje "pevnost" jejího těla. Sleduje její šíji a už mu cuká v gatích. Kriste pane. Prostě jsem tomu nevěřila - nemohla jsem. Bylo to tak moc..., že jsem to prostě nemohla skousnout a knihu odložila a musím přiznat, že jsem si oddechla.
Jenže nemám ráda nedočtené knihy, a tak jsem jí dala ještě šanci. Děj se posunul, protože ten strašný začátek jsem měla už za sebou a připadalo mi to jiné, lepší - ta pauza mi nejspíš prospěla. :D
Chování hrdinů jsem už brala bez problémů a s chutí a zvědavostí jsem knihu neodložila do doby než jsem se dobrala na konec. Jak mě začátek dusil a nebavil, tak naopak zbytek jsem slupla jak malinu. Líbil se mi nápad, kam to směřovalo a samotný konec, respektive Cole mě velmi mile překvapil, snad i dojal - nečekala jsem, že odhodí hrdost a uražené ego a Willow v dost zapeklité tísni pomůže. Epilog se nám už natočil na špejli k cukrové vatě, ale to jsem mohla čekat. Přeci jenom v okamžiku, kdy Cole učiní hrdinský čin už mnoho stránek nezbývá. :D
Kdybych to shrnula, tak díky začátku a občasnému neuvěřitelnému chování hlavních hrdinů, nad kterým jsem kroutila hlavou a protáčela oči, jsem měla chuť knihu prohodit oknem. Když jsem se dokopala dál přes tu hrůzu bylo to lepší - o mnoho. Líbilo se mi to a bavilo a ty dva jsem si celkem oblíbila, hlavně proto, že se najednou stali reálnějšími. Za ten konec to snad i stálo dočíst. :D Přesto budu hodnotit trochu pokulhávajícím středem, však klidně doporučím si knihu přečíst. :)

18.08.2019 3 z 5


Harry Potter a princ dvojí krve Harry Potter a princ dvojí krve J. K. Rowling (p)

Mě je vždycky tak líto, když se musím s těmi postavami a celými Bradavicemi loučit na konci knihy, a o to horší to bylo teď, když se stalo takové neštěstí.
Četlo se to samo, nemohla jsem se odtrhnout, protože mě to neskutečně bavilo, znovu to ve mě rozvířilo tolik emocí. Už jsem to zmiňovala u předchozího dílu, že jak jsou hlavní hrdinové starší a vývoj událostí pořád houstne, bojím se, že příběh bude jen o nadcházející válce, ale kdeže, žádný strach. Pořád tam je spousta dobrodružství a pořád je to tak skvěle napsané. Je úžasné kolik toho díky té knize vím, kam se na to hrabe filmové zpracování, které si díky bohu nijak zvlášť nepamatuju, proto mám naprosto úžasný zážitek z četby.
Harry, Ron a Hermiona dospívají, stárnou a je to znát na jejich chování, na vztazích. A ačkoliv bych se teď trochu zdráhala číst o šestnáctiletých puberťácích, tady to je jedno. Ať už Harrymu bude opět jedenáct a nastoupí poprvé do Bradavic anebo se bude blížit k plnoletosti, nikdy pro mě nebude problém po něm sáhnout nebo snad nad ním váhat - ještě ráda.
Harry Potter je srdcová záležitost. A i když mi zbývá poslední díl, kde se budu muset loučit s touto ságou, postavami a tím dech beroucím světem, tak i tak se neskutečně těším. :)

09.08.2019 5 z 5


Harry Potter a Fénixův řád Harry Potter a Fénixův řád J. K. Rowling (p)

Po dlouhé době jsem opět naskočila na bradavický Expres a vydala se vzhůru za dobrodružstvím společně s mými několika známými - Harrym, Ronem a Hermionou. U tohohle dílu se mi stalo to, co u čtvrtého - začala jsem ho a po nějaké dvousté stránce jsem tu knihu prostě zaklapla. A nemám páru proč. Možná mě děsila ta tloušťka knihy anebo jsem v tu dobu prostě neměla náladu? Netuším. A to bylo někdy snad před třemi lety. Nyní jsem potřebovala změnu a taky jsem se styděla, že HP nemám stále dočteného, a tak jsem se na něj vrhla.
Jak rychle to začalo, tak rychle to skončilo - ani jsem nikterak nepocítila skoro 800 stránek.
Pro mě bylo hrozně fajn, že jsem si filmové zpracování nijak nevybavovala (protože jsem ho viděla opravdu jen párkrát oproti třeba prvnímu dílu a taky proto, že už to je několik let, co jsem naposledy film Fénixův řád viděla), a tak jsem si ohromně užívala vše, co bylo v knize napsané a vykreslené. Tolik věcí, tolik detailů, které rozhodně film mít nemůže.
Bála jsem se, že pátý díl bude jen samá taková "politika" - pomalý přechod k válce, že to, co bylo v dílech předchozích - nějaké to hlavní a velké dobrodružství - prostě nebude. Omyl. Našlo se tam toho dost.
Čtení jsem si báječně užila, vyvolalo to ve mě tolik emocí, stránky mi mizely pod rukama a měla jsem obtíže knihu odložit. Hrozně mě to bavilo. V tu danou chvíli mi další příběh o Harry Potterovi neuvěřitelně sedl. Tahle série je snad nadčasová - nezáleží na věku čtenáře, prostě ho to chytne a nepustí. Rozhodně se těším na další výpravu do Bradavic. :)

03.08.2019 5 z 5


Princezna popela Princezna popela Laura Sebastian

Kniha se četla poměrně rychle, dobře a dokázala mě vtáhnout k sobě do děje. Ukázal se mi nový svět, který byl hodně zajímavý a neotřepaný. Nápad byl vážně dobrý a líbil se mi.
Hlavní hrdinka s několika jmény - Thora anebo Theodosie mi celkem sedla a bylo mi jí místy vážně hodně líto, jak ji neskutečně ponižovali. Násilí, oblečení, koruna? Byla ještě dítě, kdy to všechno začalo a upřímně její trýznitel byl dost vysokého kalibru. Musím taky říct, že ta holka snad celou knihu nedokázala stát za jedním svým názorem. Pořád něco přehodnocovala, až nesmyslně a hlavně zbytečně. Dokázala mít pochopení s protistranou. Byť to chápu vůči jedné osobě, tak přeci jenom...? Mohla být taky starší, možná by to smýšlení nabralo jiný směr. Navíc jsem jí nevěřila určité výkyvy. Deset let pod zámkem a bolestí a při jednom banálním rozhovoru hrozí, že se najednou zhroutí? Ne. Tohle jsem nespolkla.
Těžko říct, kdo byl další hlavním hrdinou, jelikož jich tam bylo celkem dost. Začnu s císařem - sadistickým slizkým trýznitelem, kterého jsem měla po krk. Nestačila jsem se divit, s čím dokázal přijít. Ničil všechno a všechny. Bez svědomí, bez srdce, pouze s prosperitou a sobeckostí.
Prince Sórena jsem si za to oblíbila, byla to jen nalomená postavička, loutka svého otce, která nezmohla vlastně nic. Vlastně jsem mu věřila a nelíbilo se mi, jak se k němu ve finále Thea zachovala.
Blaise mi padl do oka skoro hned. Už jen to, že sdíleli s Theou dětství, bylo tam přátelství, tak se mi to jevilo jako dobré znamení. Líbil se mi, jak se snažil pomoct, i jak se musel držet a ovládat. V něm ještě něco bude, což už nám bylo drobkem nastíněno, proto se celkem těším, až se to dozvím.
A ještě bych chtěla zmínit Crescentii. Zdála se jako naivní a zaslepená blbka, která si myslí, že je všechno růžové a točí se všechno kolem šatů, líčidel a zamilovanosti k princi, ale opak byl pravdou. Zas taková blbka to nejspíš nebyla. Dokázala vycenit zuby a zaseknout drápy až do krve - až na samém konci, tudíž ji dost dlouho vydržela maska na obličeji a mě tím hnula žlučí. Jak jsem již zmiňovala, chápala jsem, že se Thea u téhle holky rozmýšlela a váhala, pořád měnila názory, protože přeci jenom deset let jí byla něco jako přítelkyní, však ke konci knihy jsem měla jasno. Velká škoda, opravdu velká, že tam bylo... jen takové "lehké poškození".
Kdybych knihu rozdělila na třetiny, tak první úvodní, kde jsme se seznamovali s chodem měla příjemné tempo. Druhá byla pomalejší, hodně se opakovalo, hodně hlavní hrdinka polemizovala, rodily se plány, však žádné přípravy. Náhle jsem přešla do poslední třetiny, která nabrala neskutečné tempo - připadalo mi to jako kdyby najednou autorka zjistila, že vlastně píše o ničem stále dokola a musí to hned ukončit, aby to nějak mělo smysl, aby se to nějak hnulo. Bylo to unáhlené a to mě trochu mrzí. Najednou se hodně v ději posunulo, hodně bylo řečeno, konečně měla Thea jasno, byť občas si dovolila zase klopýtnout. Byl to velký pokrok všemi směry.
Samozřejmě v téhle knize nechybí malá tenká linka romantiky. No, snad to nestojí ani za řeč. Uměle vytvořená s princem, která najednou byla vlastně pravá - ta věc mi přišla nevěrohodná a naopak jsem litovala prince. Tohle si nezasloužil. Byla tu však i další linka s Blaisem, která se vynořila nečekaně, bez jakýchkoliv náznaků a mělo z toho být něco velkého. Tohle jsem ale bohužel taky nehltala. Tenhle rádoby pomyslný milostný trojúhelník se vůbec nepovedl. Parodie. Nebylo to dobře ztvárněno, ať už záměrem anebo neschopností autorky - další věc, která mě mrzí.
Kdybych to měla shrnout, nápad potažmo příběh se mi líbil, měl obrovský potenciál, ale v určitých věcech příběh či spíš jeho vyjádření dost kulhá. Mělo to dost much. Jelikož to snad bude mít druhý díl, určitě si ho přečtu, protože mě prostě zajímá jak to bude dál. Skončilo to lehce napínavě, takže mě to nutí zjistit víc. Co se týče hodnocení, bylo to pro mě těžké. Středem bych to nechtěla označit, jelikož bych si případala jak císař krutá :D, ale na 4 hvězdy to taky rozhodně nemá. Nejspíš to mezi - 3,5*, ale i tak doporučím. :)

26.07.2019 4 z 5


Dědička světla Dědička světla Emily Bold

Tuhle knihu jsem popadla do rukou, protože momentálně rozečtená mi dělala potíže. Samozřejmě mě zaujala už anotace, ale nečekala jsem, jak moc mě bude bavit a líbit se mi. Možná se mi to líbilo ještě víc, díky tomu, že jsem "andělskou" érou nebyla nikdy nijak zvlášť políbená. Četlo se to hrozně dobře a rychle. Byť se objevil víc než jeden úhel pohledu (dva hlavní hrdinové), mohlo to být třeba graficky rozděleno, ale knize jako celku to vůbec neuškodilo.
Hlavní hrdinka Thorn se mi líbila. Mohla být přeci jen starší (aspoň ta plnoletost), ale vem to čert - respektive, asi jsem na tyhle příběhy už stará já a lepší to už bohužel nebude. :D Díky tomu věku se mi zdálo, že tam bylo pár hodně slabých pubertálních výtřelků - především, co se názoru potažmo slovy vypuštěné z hrdinčiny pusy ven týkalo. Jinak jsem jí docela fandila a oblíbila si ji, i když občas ty její myšlenkové pochody byly jak na houpačce.
Hlavní hrdina Lucien. Ten byl hodně zvláštní povahy, ale zatraceně se mi líbila. Uměl být nenávistný, rozzuřený, žárlivý, majetnický a násilnický, však dokázal i otočit a byl milý, starostlivý a láskyplný. Padnul mi neskutečně do noty, vážně jsem si ho zamilovala, získal si mě. Tahle protichůdnost u hlavního hrdiny je prostě něco... :)
Musím zmínit i další postavu, a to Rileyho. Viděla jsem v něm potenciál, co se týče vztahu, minimálně větší náklonisti k Thorn. Ano, zavánělo to malinkým milostným trojúhelníkem, a o to víc jsem si to užívala. Ten kluk a ty jeho žvýkačkové bubliny mi přirostli k srdci. Bylo mi ho hrozně líto, co mu Lucien provedl (ta jeho malá zvrácenost) a vůbec jak skončil. Bohužel musím zmínit i postavu jménem Nyx - první zmíňka o ní byla v pořádku, každá další už byla horší a horší. Respektive tu nanynku bych vystřelila na Mars, nesympatická, vypočítává a nezletilá mrcha.
Ten svět potažmo celý příběh je skvěle vymyšlený, přeci jenom to je neotřepané téma - především pro mě a úžasně zpracované. Užívala jsem si to a nemohla jsem se odtrhnout. Jak to jen šlo, měla jsem nos v knize. Nenudila jsem se, na každé stránce se něco dělo, plné akce, zvratů a šílených překvapení. Tahle kniha mě po dlouhé době nakopla a jsem nad míru spokojená. Jsem především hrozně zvědavá na pokračování, protože to skončilo hodně zajímavě a rozhodně tam je dost co vysvětlovat, hodně postav ještě musí na scénu a já už se vážně nemůžu dočkat, až budu držet druhý díl! - už teď lituju, že se jedná jen o dilogii. Nejsem si úplně jistá, zda to zvládnu, protože zatím žádné info v éteru není a já a moje kšandy jsme napnuté k prasknutí. Chci se vrátit k Thorn a Lucienovi - ten chlap mě až fascinuje :D, a zjistit další jejich osud, projít s nimi tu jejich cestu. Myslím, že se tam budou dít ještě velké věci!
Pro shrnutí, je to báječný příběh a ani jsem nečekala, že mě tak chytne a mile překvapí. Našlo by se pro mě pár much, ale celku to vážně neškodí. Jsem plná dojmů a pocitů, tuhle fantasy záležitost rozhodně můžu a snad musím povinně doporučit dál. Byla by velká škoda, kdyby tahle kniha byla opomíjena. Velké doporučení a všech pět hvězd k tomu! :)

21.07.2019 5 z 5


Těžká noc Těžká noc Lenka Lanczová

Po dlouhé a dlouhé době, konečně tato autorka, která je opravdu paní Autorka s velkým A, vydala novou knihu. Hrozně jsem se na to těšila, a nejen proto, že jsem na autorčiných příbězích "dospívala", ta anotace zněla víc než zajímavě.
Hlavní hrdinka Erika mi byla sympatická, a o to víc, že byla starší, oproti slečnám, které většinou v "Lanczovkách" jsou a, které známe. S Erikou jsem ve většině případů naprosto souhlasila, fandila jsem jí a zárověň i lítost projevila. Rozhodně neměla tu svoji životní cestu zametenou a průběžně ji přes ni padaly nemalé klacky pod nohy. Však to je život. Ta kniha neměla nasazené růžové brýle a díky za to. I když to končí dobře - protože jinak to nejde, tak průběh děje je opravdu realistický, což vítám daleko víc, než když mi je od prvopočátku mazaný med kolem pusy.
Protějšek Max... tak nějak jsem pořád čekala, že se něco stane "špatného", protože přeci jenom, ta jejich známost byla prostě trošku zvláštní, i když na dnešní poměry možná standardní - a nedočkala jsem se, což v závěru je nejspíš dobře, protože víc neštěstí Erika nepotřebovala. Jinak jsem proti němu nic neměla. Několik postav mě dokázalo točit jako Eričina matka, Maxova matka, Maruška nebo pár kamarádek z "party". Zbytek obstál.
Příběh se mi líbil, skvěle vymyšleno potažmo napsáno. Vztahový propletenec byl pozoruhodný. Jediné, co mi asi trošku vadilo bylo, že na samém konci, kdy se ve dveřích objeví Max, tak ho tak nějak Erika přijme. Ano, je tam naznačeno, že se do toho vložila jedna její kamarádka a mnohé mu prozradila, ale přeci. Čekala jsem jejich rozpravu. Každopádně to je jedna drobnost na celku.
Příběh, který byl prostě klasika. To paní Lanczová umí. Četlo se to relativně rychle, byť musím přiznat, že než jsem si po neskonale dlouhé době zvykla na ten styl-maličkosti v prezentaci psaní, kapinku to trvalo. Však jsem spokojená a jsem moc ráda, že se konečně něco z autorčina pera vyvrbilo. Budu pevně doufat, že paní spisovatelka naváže na četnou dráhu psaní a vydávání knih, kterou měla. Hodnotím - jak jinak než - kladně a dávám plný počet hvězd. :)

14.07.2019 5 z 5


Severní Amerika Inspirativní průvodce pro cestovatele Severní Amerika Inspirativní průvodce pro cestovatele Frank Van Ark

Kniha - "průvodce" mě zaujala, a tak jsem neváhala do ní nahlédnout. Ačkoliv nemá tolika textu a stran, jak jsem si původně myslela, je protkaná naprosto nádhernými fotografiemi, které dokonale lákají spatřit ty krásné a zajímavé místa na vlastní oči. A přes to, že jsem se toho dozvěděla dost, tak si nemohu pomoci, ale něco mi tam chybí. Bylo to hodně rychlé "letem-světem". Jelikož už nějakou dobu pokukuju po tomhle kontinentu a mám chuť ho navštívit, čekala jsem toho víc. Trochu pociťuju zklamání a ochuzení. Každopádně, i díky této knížce bych si nějakou tu cestu skrze Severní Ameriku klidně udělala teď hned. :)

30.06.2019 4 z 5


Jižní Amerika Jižní Amerika Tamar Verkaik

Kniha - "průvodce" mě zaujala, a tak jsem neváhala do ní nahlédnout. Ačkoliv nemá tolika textu a stran, jak jsem si původně myslela, je protkaná naprosto nádhernými fotografiemi, které dokonale lákají vidět ty krásy kontinentu na vlastní oči. A přes to, že jsem se toho dozvěděla dost nového, mám pocit jako by tam toho tolika chybělo. Což je nejspíš velká škoda. Každopádně, díky této knížce bych si klidně nějakou tu cestu skrze Jižní Ameriku udělala. :)

29.06.2019 4 z 5


Evropa - Inspirativní průvodce pro cestovatele Evropa - Inspirativní průvodce pro cestovatele Nelly de Zwaan

Kniha - "průvodce" mě zaujala, a tak jsem neváhala do ní nahlédnout. Další z "edice". Ačkoliv nemá tolika textu a stran, jak jsem si původně myslela, je protkaná naprosto nádhernými fotografiemi, které dokonale lákají spatřit ty úchvatná místa na vlastní oči, a to tentokrát nejsou zase až tak "daleko". Byl to hodně rychlý průvodce a hodně úžasných míst tam chybí, které by si cestovatel neměl nechat ujít. Každopádně, díky této knížce bych si nějakou tu cestu skrze Evropu udělala raz dva. :)

28.06.2019 4 z 5


Asie Asie Kim Egberts

Kniha - "průvodce" mě zaujala, a tak jsem neváhala do ní nahlédnout. Další z "edice". Ačkoliv nemá tolika textu a stran, jak jsem si původně myslela, je protkaná naprosto nádhernými fotografiemi, které dokonale lákají spatřit ty úchvatná místa na vlastní oči. Byl to hodně rychlý průvodce celým kontinentem. Každopádně, díky této knížce bych si nějakou tu cestu skrze Asii klidně udělala. :)

27.06.2019 4 z 5


Afrika Afrika Joyce Koster

Kniha - "průvodce" mě zaujala, a tak jsem neváhala do ní nahlédnout. Ačkoliv nemá tolika textu a stran, jak jsem si původně myslela, je protkaná naprosto nádhernými fotografiemi, které dokonale lákají spatřit ty krásné a zajímavé místa na vlastní oči. A přes to, že jsem se toho dozvěděla dost, tak si nemohu pomoci, ale něco mi tam chybí. Bylo to hodně rychlé "letem-světem". Každopádně, díky této knížce bych si klidně nějakou tu cestu skrze Afriku klidně udělala. :)

26.06.2019 4 z 5


Austrálie a Oceánie Austrálie a Oceánie Karen Groeneveld

Kniha - "průvodce" mě zaujala, a tak jsem neváhala do ní nahlédnout. Ačkoliv nemá tolika textu a stran, jak jsem si původně myslela, je protkaná naprosto nádhernými fotografiemi, které dokonale lákají spatřit ty krásy na vlastní oči. A přes to, že jsem se toho dozvěděla dost nového, chybí mi tam takové ty nejproslulejší základní informace. Sice je může znát každý, ale dle mého by tam neměli chybět. Každopádně, díky této knížce bych si klidně nějakou tu cestu skrze Austrálii a Oceánii udělala. :)

26.06.2019 4 z 5


Plán Plán Elle Kennedy

A další pohádky je konec. Tahle série je u konce a byť mě to lehce mrzí, jsem za to i ráda. Přeci jenom všechno jednou musí skončit. Opět se knížka skvěle a rychle četla. Bavila mě a byla napsaná v podobném stylu jako ty předchozí díly - vtipně, procítěně, svižně a zároveň odpočinkově. Autorka to prostě umí - kolikrát jsme se přesvědčili?! Tady už není co komu dokazovat.
Na tohle, respektive na tohohle hlavního hrdinu - Johna Tuckera jsem byla hodně zvědavá, protože o něm ani v jedné knize nebylo pořádně zmíněno, krom toho, že se o své spolubydlící stará, aby nepošli hlady, takže jsem neměla vlastně ani páru, co vůbec můžu čekat. Trochu jak hrad v Karpatech. A ten chlap mě dostal. Předčil všechno. Ačkoliv se ze začátku prezentoval jako jeho kamarádi - sexuální bohové, lamači dívčích srdcí a hlavně nezávazně - naprosto jsem mu to nevěřila. A stačilo málo, abych mohla poznat to jeho pravé já. Byl hrozně milý, starostlivý, nenechal by člověka ve štychu, uměl se k druhým a zvlášť ke svému protějšku chovat a byl to gentleman - ta postava mě dokázala dojmout a zasáhnout. Prezentovala mi svým způsobem prototyp naprosto dokonalého muže, který by měl být po boku každé ženy. Ano, přiznávám, i do Tuckera jsem se nejspíš zamilovala. :D Bylo to příjemné seznámení a změna oproti Garrettovi, Loganovi i Deanovi - i když tihle grázlové mi taky ukradli srdce. :D
Jeho protějšek Sabrina... no, ze začátku byla prezentována jako nafrněná a příšerně ambiciózní slepice, ale ve skutečnosti, když ji čtenář měl čest poznat byla naprosto jiná. A jsem hrozně ráda, že taková byla, protože v opačném případě bych s ní nevydržela. Měla jsem tu holku ráda, dost si zažila, za všechno musela bojovat a tvrdě dřít, takže si to štěstí zasloužila. Měla můj obdiv v tom/těch rozhodnutí, v té energii a síle.
Tenhle díl byl ale úplně odlišný od předchozích. Posunuli jsme se nejen v čase - Briar a hokej šli do pozadí a nastupuje život po škole, naprosto jiné starosti, ale hlavně u hlavní dvojice to bylo něco dalšího. Život sám. Možná i proto mě místy iritovaly sexuální scény, protože se tam řešilo něco daleko zásadnějšího než že si dva nadržení adolescenti chtějí užít. Autorka, ačkoliv to možná neplánovala, mě lehce vyděsila v dalších stádiích života jako je těhotenství potažmo porod, anebo i tím, že pakliže se to stane nečekaně, vstoupí to do plánů a snů, tak to hrozně zkomplikuje bytí. Však se to dá zvládnout - hlavní hrdinka přežila a nepřestala dýchat. A já před ní a před každou takovou silnou ženou smekám. Každopádně musím se přiznat, jak tam přibylo to těhotenství čekala jsem takové to klišé, nad kterým protočím otráveně oči a budu naprosto znechuceně dál sledovat vývoj děje, který mě již tolik nebere. Jenže to se nestalo. Ano, možná klišé prvek, ale nic dalšího, nic tragického - zvládlo se to parádně, za což jsem neskonale ráda.
Skončilo to dobře - jak jinak - opravdu cukrkandlově a pohádkovsky. Ale proč ne. Aspoň někde musí být ten dobrý konec, leckdy i průběh.
A mimo jiné, ačkoliv je to již jiná série, tak je to na podobné bázi a s postavami, které známe - na Fitzyho a Summer se fakticky hrozně těším. :)
Závěrem - jsem naprosto spokojený čtenář, který dostal vše, co má rád. Úžasná série s úžasnými postavami, u kterých jsem ráda, že jsem je mohla poznat. Hrozně se mi to líbilo a neváhám doporučit a ohodnotit plným počtem, protože si to vážně zaslouží. :) (A může mi někdo vysvětlit proč je tu jiná obálka než ta, kterou mám na knize, kterou fyzicky držím v ruce? Tu, co mám doma je dle mého mnohem zajímavější. :D)

25.06.2019 5 z 5


Skóre Skóre Elle Kennedy

Dočteno. Bylo to opět a znovu skvělé, vtipné, dobře napsané a hlavně mě to bavilo. Četlo se to velmi rychle, protože je čtenář nahned ponořený do děje. Nejsou tam hluchá ani nudná místa. Nemám k formě a vyjádření výtky, jsem spokojená. Jenže tohle je prostě tahle autorka, jinými slovy - záruka. Umí a každou větou to dokazuje. Přestože takové příběhy už znáte a víte, jak to skončí, přesto si to s chutí prožijete s hlavními hrdiny. Takže mě osobně absolutně nevadilo, že to už znám, že vím, jak to s tím párem skončí, že to je prostě "to" klišé, které prostě stále funguje, a na kterém se stále těží. Prostě ne. Naopak s chutí jsem se do toho pustila. :)
Tentokrát hlavním hokejovým hrdinou byl Dean. S tak přehnaně dlouhým jménem, až to hezký nebylo. :D Týpek, který se po celé předchozí dvě knihy prezentoval jako totální extravagantní éro, byť jen velmi vzácně. Pane bože, ten kluk byl vážně éro. :D Dokázal si hrát na machra, který dostane vždycky to, co chce a každý mu uhýbá z cesty anebo mu ji přímo mete, ale taky to byl člověk, který je jen člověk, se všemi svými starostmi, emocemi a strachy. Měla jsem toho parchanta ráda a získal si mě. V mnohém mě překvapil, a to dosti mile. Např. volbu jeho povolání bych s ohledem na všechno v jeho životě netypovala, však se mi líbilo, jak pracoval s dětmi. A když to tak vezmu, tak vlastně zatím všechny kluky, nejen že jsem si zamilovala, ale hlavně proti nim nic nemám.
Naopak to je u děvčat, a ne jinak to bylo i u druhé hlavní hrdinky Allie. Ta holka jako by měla dvě já. To jedno bylo veliké a převažovalo. Měla jsem ji díky němu ráda, nevadila mi a přišla mi správná v mnoha věcech. Neměla to zrovna lehký především s rodičema - otcem, ale byla silná, takže mě to vlastně nutí jí fandit. Ale to druhé já, díky bohu, mnohem mnohem menší mě svým způsobem dost štvalo a otitulovala jsem jí prostě blbkou - např. útok na Deana těžítkem? Jako vážně? -_- Úchylka, že musí být ve vztahu? Jako celek si pak ta postava hrozně protiřečila. Ale chápu i to, proč měla všechny další a takové vlastnosti, aby k Deanovi jednoduše zapadla.
Tenhle příběh mě dokonce dokázal překvapit a šokovat, především ke konci knihy. Nejspíš jsem takový zvrat a nešťastnou věc nečekala - ale o to to bylo lepší. Krásně zakomponované. Líbilo se mi to a já si to užila. Kniha - série mi neskutečně sedla. Hraje mi to dokonale do not. A poslední věty v poslední kapitole mě napnuly jak kšandy, respektive jsem hrozně zvědavá a natěšená na posledního obyvatele toho baráku - na Tuckera. Začalo to opravdu zajímavě. :D
Každopádně i tenhle díl vřele doporučím a hodnotím ho plným počtem, protože si to zaslouží. :)

15.06.2019 5 z 5


Omyl Omyl Elle Kennedy

No jak jinak. Kniha, která se četla sama. Výborně napsaná, skvělý styl, vtipně vystižený příběh. Tohle pro moji čtenářskou duši určitě nebyl žádný omyl. :) Těšila jsem se na pokračování téhle série, protože prostě autorka umí a hlavně nikdy nemůže zklamat. To už máme také mnohokrát ověřeno. Těšila jsem se taky proto, že jsem se měla seznámit s dalším z party hokejistů, na kterého jsem byla zvědavá.
Hlavní hrdina Logan. Možná jsem měla radši, když byl oslovovan křestním jménem, Johny. Hokejista, talent v bruslích, velký fešák a ohromný sympaťák. Byl to skvělý a hodný chlap všemi směry a hrozně úsměvný. Tentokrát to byl jenom on v příběhu, kdo byl životem poznamenaný a musel se s tím prát. Bylo to tak věrohodně napsaný, že jsem měla tendenci mu hrozně pomoc a ulevit mu od toho závaží, co nosí dennodenně na zádech. Johnny mě chytnul za srdce, získal si mě už na samém začátku - bez ohledu na to, co se stalo, jak se zachoval ke svému protějšku, a nebránilo mi nic v tom si ho zamilovat. Opět jsem si nechala ukrást srdce.
Protějšek Johna byla Grace. Ta holka byla taková "tunťa", ze které se rychle stalo "ostřílené" děvče. Vlastně, jak to vyjádřit úplně přesně... to "ťunťovství" a "ostřílenost" vždycky použila v nečekaných věcech/směrech. Když už, tak bych si myslela, že to bude mít přesně naopak. Nebyla si jistá v tom, co je úplně v pohodě a naopak si byla jistá, kde by měla pochybovat nebo se možná obávat. Nevím. Přišlo mi to kapku zvláštní. Jinak byla fajn, celkem jsem si ji i oblíbila a nic velkého na ni nemám. Ale, abych pravdu řekla, třeba v porovnání s předchozí hlavní hrdinkou v prvním díle, Hanně, ji tolik zase ráda nemám. Byť je to třeba jen o procento dvě? Asi to neumím jen tak vysvětlit.
Opět klučičí hokejová skvadra naprosto nezklamala. Ta banda pohromadě tvoří hrozně nebezpečnou věc, která vás nejdřív okouzlí a potom nechá umřít na záchvat smíchu. Ten jejich smysl pro humor je nepopsatelný. Šílenci. Hrozně mě baví. A je úplně jasný, kdo bude v třetím pokračování - ten týpek tam byl nesčetněkrát zmíněn a děsně se na něj těším, protože zatím se prezentuje jako hrozný éro. :D
Příběh se mi líbil, bavil mě, smála jsem se anebo se na ty stránky usmívala jak debil. Žádná prázdná nebo rozpačitá místa, spíš byl někdy problém tu knihu odložit. To je prostě záruka, kterou od autorky vždycky dostanu, vlastně už ani nečekám nic jiného. Jsem spokojená. A zas ta obálka? Ufff. :D Rozhodně neváhám doporučit, a byť tentokrát bohužel cítím, že to nebylo úplně na 100% (snad kvůli té Grace), tak si to stejnak zaslouží plný počet. :)

02.06.2019 5 z 5


Návrh Návrh Elle Kennedy

Tuhle sérii jsem si chtěla přečíst už dávno. Vždycky v období MS v hokeji. Vždycky mě to lákalo - asi ta hokejová atmosféra či co. Jen jsem to několik let odkládala - a vážně nemám páru vlastně proč, až to letošní MS mě zlanařilo. A tak jsem se do toho směle pustila - v den, kdy jsme dostali bramborovou medaily :(. Jaký paradox.
Nemá absolutně cenu mluvit o autorce, protože jsem s ní už měla několikrát čest a prostě ona píše famózně. Ten styl je neskutečný a hrozně mi sedí. Samozřejmě svůj podíl na tom má taky překlad a ta ženská to taky umí velmi dobře. Už jí znám z mnoha a mnoha příběhů. Je to vždycky příběh, který se čte sám, s lehkostí a stránky mizí. Je oddechový, vtipný, ale i vážný. Je to pokaždé dokonale namíchaná směska. A tahle kniha nebyla výjimkou.
Hlavní hrdinku Hannu jsem si oblíbila hned - relativně slušňačka, která se toho ale taky nebojí. Bavila mě, neměla jsem s ní vůbec problém. Vlastně měla můj obdiv hned v několika směrech případně jsem s ní soucítila. Byla to věrohodná postava, které nešlo "nefandit". Nejvíc ale byla ve spojitosti s Garrettem. Oba měli pěkně prořízlou pusu. A to bylo něco. :D
Garrett. Druhý hlavní hrdina - hokejista a kapitán, do kterého jsem se zamilovala. Na rovinu. Vážně. Nebylo nic, co by mi na něm neimponovalo. Hm. :D Další z hlavních mužských hrdinů, které považuji za dokonalé. Tý jeho holce jsem jí ho zaviděla. :D Byl vážně vtipný v přítomnosti Hanny anebo i kluků - spoluhráčů/spolubydlících. Vlastně v celé té knize se objevovali šílené situace, kde jsem se smála nahlas a nešlo to zastavit. Nejvýraznější byla asi scéna, kdy Hanna vrazila na stadionu do pánských šaten. :D To byla pro mě konečná na několik minut. Garrett byl vlastně frajírek, ale přitom se dokázal chovat mile, byl rozumný, mluvil o vážných tématech - dokázal důvěřovat/otevřít se. Samozřejmě oba hrdiny postihla osobní tragédie a taky to mělo pořádný vliv na formu člověka, ale oba tím byli snad ještě opravdovější a snad k sobě o to víc pasovali.
Ten trojlístek hokejistů, kteří s Garrettem bydleli jsem si taky oblíbila. Ty jejich žvejky... :D Někdo tam byl víc někdo míň, ale to nevadí, protože se na ně v jejich samostatných knihách dost těším. A myslím, že se s nima setkám co nejdřív.
Celkově děj příběhu nebyl nic složitého, ale v jednoduchosti je krása. Pokud se to však umí. A tady se to umí výborně. I přes jednoduchost (ale to je vlastně um autorky) se mi hrozně líbil. Bylo to milé, vtipné, cáknuté erotikou a romantické. A mě jako beznadějné romantické duši to prostě vyčarovalo ohromný úsměv na tváři. Mohu prohlásit, že jsem s počátečním dílem hokejové série velmi spokojená, takže k tomu samozřejmě patří veliké doporučení a plné hodnocení. Já prostě takové příběhy můžu. A ta obálka? Dáááááámy.... :D A teď už si užít další brusle, které obuje jistě nějaký fešák a okouzlí mě. :)

28.05.2019 5 z 5


Růže pro Charlotte Růže pro Charlotte Elizabeth Craft

Kniha má zajímavou anotaci, ale to je asi tak všechno. Nevěřila jsem tomu nízkému hodnocení, ale teď to nejspíš chápu. Četlo se to relativně rychle a dobře, začátek vypadal velmi slibně, ale pak to krachlo.
A vše to bylo díky hlavní hrdince Charlotte, který byla otřesná. Ukázala se, že si nedokáže vážit sama sebe - porušila všechny svoje zásady a paradoxně opakovaně. Byla příšerná kamarádka a vnučka. Byla zatracená lhářka a stále to omlouvala tím, že "ještě není připravená" - za to bych jí normálně flákla. Ze začátku mě ten její idealismus a přesvědčení vůbec nevadilo, čekala jsem, co se z toho vyklube, ale pak přišlo zklamání. Opakované. Jo, jasně, každý šlápne vedle a udělá chybu, ale pokud ten někdo šlape do stejnýho bahna znovu a znovu, aniž by si tu kravinu sám uvědomoval, tak je to kardinální dement. A to ta holka byla. Mimo jiné mi dost vadilo, jak rychle se změnila. Naprosto neměla zábrany ani stud, i kdyby jen ze slušnosti, aby přijala např. drahé oblečení. Nechala se vydržovat jak... Ke konci tam byla jistá naděje a já doufala, že to skončí tak, jak to bylo ještě na začátku poslední kapitoly. Přála bych jí to - aby se srovnala a vrátila se tam, kde to začalo. Aby si to srovnala v hlavě. No jo, je to romantický klišé příběh, a to snad mluví za vše vzhledem k tomu, jak to vlastně dopadlo.
Druhý hlavní hrdina Tate mi dlouho nevadil, i když se kolikrát zachoval zvláštně anebo vyloženě hodně špatně. Většinou se to dalo ještě vysvětlit, ale ten poslední kiks s koncertem, na to už nestačil ten jeho kolovrátek, který spouštěl pokaždé. Viděla jsem v tom závažnější problém a chabé rádoby vysvětlení.
Přestože jsem k tomu měla hromadu výhrad (a taky mi tahle kniha neskutečně připomínala jiný příběh) a mé nadšení se změnilo ve zklamání, tak i tak hodnotím jako zlatý střed. Nechci být natolik krutá a dát o případně hvězdu méně. :)

26.05.2019 3 z 5