pavel.2 komentáře u knih

Výtečné počtení.
Já začal se sérií Prolnutí, která je tak nabitá různými dějovými linkami a množstvím postav, že jsem se maličko ztrácel. To tady nenastává. Trochu mi to připomíná Sapkowskeho, i když nevím úplně proč :-)
Obsahem jsou tři povídky se stejnou hlavní postavou - a je vcelku jedno, v jakém pořadí je čtete. Královský prokurátor Klopp Yggredd je vyšetřovatel, takže se jedná o fantasy detektivku. Obvykle příběh začíná vcelku nevině, aby se pak ukázalo, že je třeba vynaložit všechny síly, aby se Klopp vůbec přežil... A když už se mu to podaří, tak dodatečná pomsta je příjemným zakončením příběhu.
Špička :-)

1 27.02.2019

Alej prokletí je dobrá povídka, nalákala mě proto, ze Zelazny je můj dost oblíbený autor. Hlavní hrdina je psychopat motorkář, žijící v opravdu tvrdém světě - obydlí jsou opevněná ani ne tak kvůli nestvůrám, jako kvůli nevyzpytatelné atmosféře ap.
Příběh je jednoduchý, dovést zásilku léků. Jenže doprava čehokoli na delší vzdálenost je smrtelně nebezpečná a nikdo jiný, než schopný zločinec nemající jinou možnost, by se do ní s kapkou pudu sebezáchovy nepustil...
Takže kniha je dobrodružnou cestou po totálně šíleném světě - a čte se dobře. Žádné vysvětlování záhad, žádné hluboké charaktery... prostě jen akční počtení.

3 25.02.2019

Četlo se to moc dobře, hlavní "hrdinka" mě občas dost rozčilovala svým chováním, obecně ale bylo moc dobře popsané, jak postupně klesá hloubš a hloubš do marastu spojeného s drogami, kdy je nutné na drogy sehnat peníze a je jedno jak - krádežemi, prostitucí... A na závěr potěší vcelku happy end.

4 25.02.2019

Poznámka na úvod: koukám, že v r. 2019 Endymion znovu vyšel v překladu Petra Kotrleho. Čte už někdo??? Je to dobrý překlad? Horší asi nebude, tak doufám, že znovu vyjdou i pokračování, protože příběh sám je dobré počtení...

Na hodnocení téhle knihy jsem se nemohl dočkat, sám netuše, kolik hvězdiček dát. Nakonec jsem se rozhodl jen napsat, co se mi líbilo a co ne.
Co se NELÍBILO je překlad - jak jsem teď zjistil, nejsem v tom sám. Na jednu stranu, sám být tak dobrý v angličtině jako překladatel, to bych chtěl. Ale takhle zprznit jinak dobrý příběh je zvěrstvo - např. hluboký radar, co to je? Jakože je dlouhý? Být to to jediné, přivřu oko, ale sonar by člověk pochopil hned. Dále označování jmen - M. Endyminon, A. Bettik... U Bettika to tak bylo i v Hyperionu, ostatní jména byla normální, tak proč najednou zde takhle? Navíc by překladatel měl použít nejen jednotný styl s předchozími díly, ale i stejná jména - například Tau Ceti Centrum, TC2, zmíněné v Hyperionu mnohokrát, je zde Tau Ceti Střed - to překladatele nekoplo do očí, proč je tam ta dvojka??? Achjo, strojovým překladem to takhle pokazit, vážně škoda...

Jinak k příběhu, ten je dobrý, klasické schéma dobrodružného putování. Překvapivě ten 300-letý posun oproti Hyperionu je úplně hladký a návaznost v pohodě. Že je hlavní hrdinkou 12-letá holka také není nijak rušivé (jelikož jsem četl Sirotky ze šroubovice nedávno, naopak jsem o to zvědavější, s jakými myšlenky a schopnostmi se u ní setkám - no zatím autor šetří, ale kniha je tím o to zajímavější). Vůbec s vykreslením všech postav je Simmons na výši, jsou plastické a uvěřitelné. A samozřejmě je v knize mnoho záhad - Aenea umí proplouvat skrz Brány (zde samozřejmě pojmenované Přenašeče), Pax má technologie skoků bez časového dluhu, k tomu bojovnici se schopnostmi snad stejné jako měla Moneta...

Takže příběh dobrý, asi ne až tak jako u Hyperionu, ale děsivě to ruší ten amatérský překlad (s prominutím Ivo Reitmayerovi - docela zvažuji, že následující díly buď číst nebudu, nebo je zkusím přelouskat v angličtině).

Takže Norské dřevo pro mě znamená to, co jsem tušil už u Bezbarvého Cukuru... - že jeho knihy něco postrádají. Děj tam je a je podaný dobře, se zajímavými detaily, to je v pořádku. Ale když jsme na škole psali na češtině nějaké práce, bylo tak nějak povinné členění na úvod, stať a závěr. No a Murakamiho očividně úvody a závěry nebaví natolik, že si vystačí prostě s výsekem vyprávění. A to mi dost vadí, absence závěru mě rozčiluje i u některých knih mistra King, ale u něj to není tak nějak pravidlo.
Abych jen nekřivdil, čest výjimce 1Q84.
Jinak k samotné knize, hlavní postavou je student Tóru a pár semestrů a prázdnin, k tomu jeho přátelství s různými lidmi, zejména pak nějak se ženami... Vážně to nezní špatně, čte se to dobře a v půlce knihy jsem se už začal orientovat ve jménech (to mi u japonských a fiktivních jmen moc nejde, ale fakt je, že jsem místy nevěděl kdo s kým :-) ), vyprávění je občas hodně detailní, zatímco jinde dost přeskakuje a pak bum, čekáte že vám zbývá 50-100 stran do konce - ale ne, už žádná další strana.
Takové podání tedy rád nemám.

2 19.02.2019

Velmi dobré čtení: Poutníci ke Štírovi dál pokračují ve své pouti, zároveň se stupňuje napětí v celém obydleném vesmíru Hegemonie člověka. Postupně se vysvětlují mnohé velké záhady a lidstvo zjišťuje, že jde úplně o všechno...
Napsáno skvěle, místy jsem nebyl nadšen z poezie (obvykle přeskakována), trochu mi vadilo připomínání uplynulého děje (a to nejen z předchozí knihy, ale i toho, co se stalo před pár kapitolami). Ale to jsou tak jediné malé mínusy. Atmosféru to má skvělou a moc jsem se bavil, "jen" 4 hvězdičky dávám proto, že 5 si šetřím pro výjimečná díla a dal jsem je předchozímu dílu, takže celkově 90%.

3 13.02.2019

Jelikož se 5 hvězdiček snažím dávat jen opravdu výjimečným knihám, tak jsem zde dost váhal - v podstatě se jedná o seznámení s hlavními hrdiny, přičemž největší dobrodružství nás čeká až v Pádu Hyperionu. Nakonec jsem se rozhodl tedy pro nejvyšší hodnocení, bráno v potaz jako celek i s Pádem.
Zde jde o vyprávění příběhu sedmi poutníků (resp. jich své příběhy vypráví jen šest), kteří se v budoucnosti po r. 2700 dají dohromady na pouť za Štírem, Vládcem bolesti.
V průběhu různých vyprávění se postupně rozvíjí události a pozadí, kterému nikomu z přítomných jako celek nebylo známo... To je myslím naprosto skvělý způsob psaní knihy, celkem jedinečný v podobném rozsahu - dalo by se tedy říci, že se jedná o šest povídek plus jedna, která se vine a spojuje všechny zbylé příběhy.
Jedinou malou výtku bych měl, a to je zmínka "pořadatele výpravy" o tom, že mezi sedmi poutníky je jeden špión - s ohledem na životy poutníků, které musely být vcelku známé, to musel přesně vědět... Tedy takovéto "tajemství" mi přišlo účelové jen pro čtenáře.

5 09.02.2019

Tahle kniha mě celkem bavila, proto nakonec tak vysoké hodnocení. Ale - místy je to trochu nudné, a jak píše někdo níže, Raven byla divná. To by nevadilo, kdyby to byl záměr autora a výsledkem bylo něco smysluplného, ale proboha proč ve skupině lidí, kteří spolu tráví dlouhé dny, si nejde najít čas na to podělit se o svá "tajemství", aby se předešlo nedorozuměním??
No nic, každopádně korporátní míruplný svět budoucnosti plný kancelářských krys je smysluplný a dost uvěřitelný, myšlenka, že se tak díky globalizaci zabrání válečným konfliktům je mi blízká. A samozřejmě se v takovém světe najdou asociálové, kde je taková "zbytečná" kancelářská činnost nenaplňuje (jako mě). Takže s hlavním hrdinou souzním. Následné dobrodružství v (skoro) liduprázdné Austrálii je také zajímavé, atmosféra horka, sucha a chvílemi běsnící přírody je dobrá. Před putující hrdiny se staví různé překážky, a původně několikačlenná skupina se cestou přes kontinent podstatně zvětší. Na závěr je zlo potrestáno, dobro v podání hlavních hrdinů neustupuje od svých záměrů a vše dobře dopadá. Klišé :-)

08.02.2019

Jsem rád, že knihou 3 se kniha uzavřela, bez ní to nebylo ono. Příběh už není tak zajímavý a temný, to je ovšem samozřejmé, když v prvních dvou knihách byly všechny nečekané a originální prvky světa 1Q84 popsány. V tomto posledním díle se řeší osud hlavních hrdinů, Aomame a Tenga. Je to hodně lovestory a detektivka, vše v komorní atmosféře, kde se většina děje odehrává v bytech a vyvstávající problémy se řeší pomocí telefonů. Tajemno světa 1Q84 není zcela objasněno, čtenář musí počítat s tím, že logika tohoto světa je jaká je a hrdinové, toužící po vzájemném shledání, jednají prostě dle okolností.
Čte se to opravdu dobře, tato trilogie je dle mého špičkou autora (teď čtu Norské dřevo, tak možná jen do té doby, ale ostatní jeho knihy mě vůbec nebraly).

5 06.02.2019

Příjemně čtivé povídky, na druhou stranu předmluvy jsem spíš přetrpěl. Jelikož Hyperion jsou četl už před mnoha lety a kvůli skvělé atmosféře se na něj pomalu chystám znovu, prvně jsem se vrhl na tento soubor povídek a jsem teď na ty rozsáhlé romány natěšený ještě víc :-) Pan Simmons prostě psát umí.

24.01.2019

Hodnotím jen jako první polovinu příběhu - čtení je dobré, jako celek bych ale patrně hvězdičku přidal... Nejvíc mě samozřejmě zaujaly části s Baklym. Záhadou taky zůstává, co se děje s magií ve městě? Prostě Baklyho způsob řešení problémů je skvělou nadsázkou, jak po světě chodit - ale ostatní části knihy této úrovně zábavnosti nedosahují. Ke konci knihy je tedy načato mnoho dějových linek a nemůžu se dočkat, až dojde k jejich vyřešení.

2 24.01.2019

Sentimentální a zvláštní kniha, moc se mi líbila - za mě jedna z nejlepších kingovek.

2 18.01.2019

Rodinná dovolená, která se postupně mění v temné psycho. A film podle Osvícení natočený je neméně dobrý, řekl bych.

3 18.01.2019

Dobré počtení, příběh šlape, nabubřelý hlavní se nemíní smířit s prokletím, které na něj bylo uvaleno.

5 18.01.2019

Výborné čtení (narozdíl od filmu, ten mi nesedl). Hlavní hrdina je chytrý a dovede si poradit v mnoha situacích. Jeho chování a myšlenky v honu, který na sebe nechal uspořádat, aby jeho dcera mohla žít, jsou tahounem chmurného příběhu, který by nemusel být odtržen tak moc od reality budoucnosti...

6 18.01.2019

Tuhle knihu jsem bral jako výzvu - byl jsem zvědavý, jestli je možno napsat dobrou knihu o tom, jak někdo někam jde po silnici. Já bych dal dohromady tak 2 odstavce. Ale klobou dolů, čte se to skvěle!

5 18.01.2019

Závěrečný díl, kterým se cyklus o Pistolníkovi uzavírá. Je to moc dobré počteníčko, ale ten závěr asi Stephen King nikdy v plánu neměl tak tam asi hodil aspoň nějaký trochu smysluplný. To je asi jediná kritika, jinak ale skvělý cyklus a díky za něj.

3 18.01.2019

Vlci z Cally asi nejsou nejlepší části Pistolníka, ale při rozsahu textu a různých zvratech a dobrodružstvích, která King popisuje, není moc co vytknout.

1 18.01.2019

Romantika mě tu tedy neoslovuje, ale když už se do Temné věže člověk začte, tak to zkousnu :-)

2 18.01.2019

Skvělé čtení, budu se opakovat, ale díl od dílu lepší a lepší.

5 18.01.2019