pavel.2

Příspěvky

DominionDominionP. McLean

V mnoha ohledech lepší než první díl, v jiných zase byl lepší ten první :-) Ale u obou jsem se skvěle bavil, tentokrát už není Drake pořád naložený v lihu, nedělá takové pitomosti, styl akce je jiný a neustále má poblíž svého anděla strážného... Akce je hodně, je to prostě dobré čtení a jsem zvědav na další díl - protože zaděláno na to má.

30. května


Nevěsta byla v černé kůžiNevěsta byla v černé kůžiS. R. Green

Dost jsem zvažoval 4 hvězdičky. Je úžasné, jak autor dokázal celou 12-tidílnou sérii udržet zajímavou a zábavnou. Jedna hvězdička dolů za častá prakticky identická opakovaná jak něco našel a pak už bylo tou nejjednodušší věcí něco udělat, a pak popisy Noční strany které jsou taky v každé knize stejné. A druhá hvězdička dolů, protože přeci jen k dokonalosti tomu něco málo chybí - první díl byl úžasný orgasmus originality a zábavných popisů, což se během dalších knih vytratilo (a jinak to snad ani není možné) nahrazeno akcí a rozšířováním tohoto zajímavého světa.
Shrnuto: skvělé oddechové čtení, od kterého se jen neradi odtrhnete :-)

30. května


Ve stínu apokalypsyVe stínu apokalypsy*. antologie

Nedočteno, zklamán jsem chtěl odložit, ale s ohledem na zdejší vysoké hodnocení jsem se ale rozhodl pokračovat... Tak se mi zdá, jestli autoři nedostali omezení na třeba 10 normostran - některé povídky jsou výseky, jiné zase směs šotů... Takže některé povídky vypadají nadějně, ale jsou useknuté (což mě štve), jinými se zase proběhne tak rychle, že přes zajímavý nápad nebo atmosféru jsou pak o ničem (a to mě taky štve).

Devět životů - 0*, připomíná mi zadání školní slohové práce na téma kočky, 1. světová válka a mýty a nějak to smotejte dohromady.

Pro pár krys šel bych světa kraj - 5*, dost jsem se pobavil. Napsáno chytlavě a vtipně.

Křižáci jdou do nebe - 1*, tak nějak v podobném stylu jako první povídka. Aspoň to není tak rozsekané, možná by mě to chytlo víc kdyby to bylo postapo a ne fiktivní historie

Muž, který psal dopisy - 2*, celkem zajímavá zápletka a místo, ale nic se z toho nezrodilo.

Nemesis - 5*, dobrá atmosféra, příběh se krásně posouvá, závěr jak má být

Čtyři králové - 3*, četlo se to dobře, ale vcelku o ničem: skupina lidí doručuje balík, musí přeplavat Vltavu, k tomu pár záporáků, zranění a konec. Jako by někdo vzal román, z něj kapitolu 4, tu pojmenoval a vydával za povídku... V ČR se To stalo, teď je Praha skomírajícím městem ruin, a tečka. Trochu málo...

21. května


Nepřirozený slídilNepřirozený slídilS. R. Green

Mně se Nepřirozený slídil líbil. Taylorova polodémonská pomocnice příběh příjemně oživila. Jako u ostatních dílů, trochu brblám nad opakujícími se popisy Johna, Suzie i Noční strany - u prvních dílů to bylo zábavné, teď ty pasáže přeskakuji. Podobně mi tam nesednou výlevy "lásky" mezi Suzie a Taylorem.
Jinak příběh odsýpal hezky, jako všechny ostatní díly, prostě dobrá oddechovka.

04. května


Drsný spasitelDrsný spasitelM. Žamboch

Za mě jedna z nejlepších Žambochových knih.
Nepatří do žádné série, ale blíží se Koniášovi i Baklymu.
Hlavním hrdinou je muž, který je prakticky nesmrtelný a má implantovány mnoho částí různých démonů. Ztratil paměť, ale střípky mu napovídají, že je legendárním hrdinou, kterému někdo něco provedl. Na jeho cestě za objasněním svého původu zažívá množství drsných a zajímavých dobrodružství a zjišťuje, že mnohé věci jsou jinak, než čekal...
Závěr mnohé objasňuje, i když se nejedná o žádné hvězdné rozuzlení.

28. března


DrakeDrakeP. McLean

Hlavním hrdinou je Ožralý břídil, který si v lihovém opojení při hraní karet udělá dluh u člověka (tedy spíš démona), kde neměl, a při jeho odpracování se dostává hlouběji a hlouběji (v podstatě se ze dna zahrabává hloubš do bahna)... Magie, alchymie i démoni zde mají své místo, ale na knize je výjimečná atmosféra - taková reálná, jako by ti démoni byly prostě věcí naprostou běžnou.
V příběhu se pak čtenář dostává pomalu, ale jistě z jedné léčky do druhé, aby nakonec zjistil, že stejně vše není tak, jak se zdálo.
Těším se na další díl.

27. března


Není jiných cestNení jiných cestA. Drescher

Další skvělý příběh královského prokurátora, tentokrát ve formě románu. Úroveň je stejně dobrá, jako u předchozích povídkových knih, ale už mi to začíná připomínat sérii Prolnutí :-)
Takže palec nahoru, k příběhu nic psát nebudu, dobře popsánu už ostatními (Metla).

14. března


Historky z Noční stranyHistorky z Noční stranyS. R. Green

Velmi příjemné čtení. Kniha je doslova napěchovaná originalitou, skvělými (a zábavnými) popisy světa, postav a jejich charakterů, příběh zdatně plyne a hlavní hrdina využívá svých zvláštních schopností, které jsou zřejmě ještě v rozpuku. Míchá se zde (potenciálně) temná budoucnost, které by měl být příčinou, městské fantasy, magie... No v komentáři to prostě nelze uspokojivě vypsat, každopádně výsledný mix je výtečný a čte se s lehkostí.
Moje první setkání s tímto autorem dopadlo na výbornou.

14. března


S čím kdo scházíS čím kdo scházíA. Drescher

Výborná oddechovka. Řekl bych o fous horší než první kniha, ale to jen kvůli tomu, že se znovu opakují informace o S'anech v každé z nich (jako poprvé to zábavné bylo, stejně tak by to šlo v každé knize, ale jen jednou, ne v každé povídce...) a pak trochu schématičnost, kdy v každém příběhu ta hezky zvolna začne nějakým zločinem a já si říkám 'klídek, co z toho autor vyčaruje' - a on z toho vyčaruje ultimátní bitvu, kde se království otřásají v základech (to je jasné pozitivum, takovéhle schéma kvituju s povděkem)... a pak z toho Klopp (nebo jiný S'an) vybruslí dík použití svých výjimečných vloh (což zase hvězdičku sundává - mám radši hrdiny, kterým příběh není psán takhle 'na míru').
Každopádně mi přijde, že mezi sérií Prolnutí a Královského prokurátora Yggreda je značný rozdíl: styl psaní je stejně strhující, ale jak je tady v podstatě jedna hlavní příběhová linie a k tomu jedna dvě vedlejší (zločinec, pomocník...) a je to díky tomu přehledné, v Prolnutí je jich tolik, že to skoro nestíhám :-) Takže autorovi klobouk dolů, že zvládá takovéhle odlišné 'styly' vyprávění.
Shrnuto, moc dobré čtení, zvlášť pro milovníky Kulhánka a fantasy (a jak jsem psal u první knihy, že mi připomíná Sapkowského a Žambocha, teď z toho ten pocit nemám).

07. března


Enderův stínEnderův stínO. S. Card

Enderův stín, Fazolek, je podle mě asi nejlepší knihou v rámci knih okolo Endera.
Zejména začátek knihy, kdy si Fazolek už jako batole dokáže poradit v těžkých situacích, je velmi poutavá. Jeho putování až do Bitevní školy je také strhující.
Jednoznačná čtenářská povinnost pro všechny milovníky dobrých příběhů :-)

28. února


Hegemonův stínHegemonův stínO. S. Card

Není to až tak dobré čtení, jako Enderova hra, ale stejně si zaslouží 4 hvězdičky.
Příběh Enderova bratra Petra, který je na tom inteligenčně velmi podobně, ale navrch má v sobě touhu po moci - a tak již od dětského věku tahá za nitky, buduje světový názor pomocí článků pod pseudonymy a krůček za krůčkem tak postupuje ve svém plánu...
Opět poutavé a doporučeníhodné čtení :-)

28. února


Děti duchaDěti duchaO. S. Card

Hrozba zničení světa, na kterém se vyskytuje velmi virulentní nákaza, se kterou je boj čím dál tím těžší a těžší - a tato hrozba by se měla eliminovat zničením celé planety. Jenže na ní žije legendární Ender, který dělá vše pro to, aby zničení planety zabránil a nalezl lék.
Velmi čtivé dobrodružství, plné originálních nápadů, akce... stojí to za to.

28. února


XenocidaXenocidaO. S. Card

Dobrá kniha, dobrodružná, s oblíbeným a známým hlavním hrdinou, tak není těžké se zorientovat v ději. Mladší čtenáři z Xenocidy už asi nebudou tak nadšení, jako z Enderovy hry, ale to platí pro všechny díly ságy...

28. února


Mluvčí za mrtvéMluvčí za mrtvéO. S. Card

Dobré počtení, za mě trochu slabší než Enderova hra, každopádně jako všechny díly ságy dobré a úroveň celého cyklu je vyrovnaná.

28. února


Enderova hraEnderova hraO. S. Card

Úvodní kniha ságy o Enderovi. Je výborná, ať už ji člověk čte v jakémkoli věku. Příběh je poněkud pochmurný, atmosférou se prolíná nejprve trochu šikana, posléze odcizení výjimečně nadaného dítěte, to vše ovládané (do značné míry) dospělými, kde dosažení cíle je nejdůležitější a cesta k němu vedoucí je bez ohledu na oběti.

28. února


Dokonalý obchodDokonalý obchodA. Drescher

Výtečné počtení.
Já začal se sérií Prolnutí, která je tak nabitá různými dějovými linkami a množstvím postav, že jsem se maličko ztrácel. To tady nenastává. Trochu mi to připomíná Sapkowskeho, i když nevím úplně proč :-)
Obsahem jsou tři povídky se stejnou hlavní postavou - a je vcelku jedno, v jakém pořadí je čtete. Královský prokurátor Klopp Yggredd je vyšetřovatel, takže se jedná o fantasy detektivku. Obvykle příběh začíná vcelku nevině, aby se pak ukázalo, že je třeba vynaložit všechny síly, aby se Klopp vůbec přežil... A když už se mu to podaří, tak dodatečná pomsta je příjemným zakončením příběhu.
Špička :-)

27. února


Alej prokletíAlej prokletíR. Zelazny

Alej prokletí je dobrá povídka, nalákala mě proto, ze Zelazny je můj dost oblíbený autor. Hlavní hrdina je psychopat motorkář, žijící v opravdu tvrdém světě - obydlí jsou opevněná ani ne tak kvůli nestvůrám, jako kvůli nevyzpytatelné atmosféře ap.
Příběh je jednoduchý, dovést zásilku léků. Jenže doprava čehokoli na delší vzdálenost je smrtelně nebezpečná a nikdo jiný, než schopný zločinec nemající jinou možnost, by se do ní s kapkou pudu sebezáchovy nepustil...
Takže kniha je dobrodružnou cestou po totálně šíleném světě - a čte se dobře. Žádné vysvětlování záhad, žádné hluboké charaktery... prostě jen akční počtení.

25. února


My děti ze stanice ZOOMy děti ze stanice ZOOC. V. Felscherinow

Četlo se to moc dobře, hlavní "hrdinka" mě občas dost rozčilovala svým chováním, obecně ale bylo moc dobře popsané, jak postupně klesá hloubš a hloubš do marastu spojeného s drogami, kdy je nutné na drogy sehnat peníze a je jedno jak - krádežemi, prostitucí... A na závěr potěší vcelku happy end.

25. února


EndymionEndymionD. Simmons

Na hodnocení téhle knihy jsem se nemohl dočkat, sám netuše, kolik hvězdiček dát. Nakonec jsem se rozhodl jen napsat, co se mi líbilo a co ne.
Co se NELÍBILO je překlad - jak jsem teď zjistil, nejsem v tom sám. Na jednu stranu, sám být tak dobrý v angličtině jako překladatel, to bych chtěl. Ale takhle zprznit jinak dobrý příběh je zvěrstvo - např. hluboký radar, co to je? Jakože je dlouhý? Být to to jediné, přivřu oko, ale sonar by člověk pochopil hned. Dále označování jmen - M. Endyminon, A. Bettik... U Bettika to tak bylo i v Hyperionu, ostatní jména byla normální, tak proč najednou zde takhle? Navíc by překladatel měl použít nejen jednotný styl s předchozími díly, ale i stejná jména - například Tau Ceti Centrum, TC2, zmíněné v Hyperionu mnohokrát, je zde Tau Ceti Střed - to překladatele nekoplo do očí, proč je tam ta dvojka??? Achjo, strojovým překladem to takhle pokazit, vážně škoda...

Jinak k příběhu, ten je dobrý, klasické schéma dobrodružného putování. Překvapivě ten 300-letý posun oproti Hyperionu je úplně hladký a návaznost v pohodě. Že je hlavní hrdinkou 12-letá holka také není nijak rušivé (jelikož jsem četl Sirotky ze šroubovice nedávno, naopak jsem o to zvědavější, s jakými myšlenky a schopnostmi se u ní setkám - no zatím autor šetří, ale kniha je tím o to zajímavější). Vůbec s vykreslením všech postav je Simmons na výši, jsou plastické a uvěřitelné. A samozřejmě je v knize mnoho záhad - Aenea umí proplouvat skrz Brány (zde samozřejmě pojmenované Přenašeče), Pax má technologie skoků bez časového dluhu, k tomu bojovnici se schopnostmi snad stejné jako měla Moneta...

Takže příběh dobrý, asi ne až tak jako u Hyperionu, ale děsivě to ruší ten amatérský překlad (s prominutím Ivo Reitmayerovi - docela zvažuji, že následující díly buď číst nebudu, nebo je zkusím přelouskat v angličtině).

24. února


Norské dřevoNorské dřevoH. Murakami

Takže Norské dřevo pro mě znamená to, co jsem tušil už u Bezbarvého Cukuru... - že jeho knihy něco postrádají. Děj tam je a je podaný dobře, se zajímavými detaily, to je v pořádku. Ale když jsme na škole psali na češtině nějaké práce, bylo tak nějak povinné členění na úvod, stať a závěr. No a Murakamiho očividně úvody a závěry nebaví natolik, že si vystačí prostě s výsekem vyprávění. A to mi dost vadí, absence závěru mě rozčiluje i u některých knih mistra King, ale u něj to není tak nějak pravidlo.
Abych jen nekřivdil, čest výjimce 1Q84.
Jinak k samotné knize, hlavní postavou je student Tóru a pár semestrů a prázdnin, k tomu jeho přátelství s různými lidmi, zejména pak nějak se ženami... Vážně to nezní špatně, čte se to dobře a v půlce knihy jsem se už začal orientovat ve jménech (to mi u japonských a fiktivních jmen moc nejde, ale fakt je, že jsem místy nevěděl kdo s kým :-) ), vyprávění je občas hodně detailní, zatímco jinde dost přeskakuje a pak bum, čekáte že vám zbývá 50-100 stran do konce - ale ne, už žádná další strana.
Takové podání tedy rád nemám.

19. února


Pád HyperionuPád HyperionuD. Simmons

Velmi dobré čtení: Poutníci ke Štírovi dál pokračují ve své pouti, zároveň se stupňuje napětí v celém obydleném vesmíru Hegemonie člověka. Postupně se vysvětlují mnohé velké záhady a lidstvo zjišťuje, že jde úplně o všechno...
Napsáno skvěle, místy jsem nebyl nadšen z poezie (obvykle přeskakována), trochu mi vadilo připomínání uplynulého děje (a to nejen z předchozí knihy, ale i toho, co se stalo před pár kapitolami). Ale to jsou tak jediné malé mínusy. Atmosféru to má skvělou a moc jsem se bavil, "jen" 4 hvězdičky dávám proto, že 5 si šetřím pro výjimečná díla a dal jsem je předchozímu dílu, takže celkově 90%.

13. února


HyperionHyperionD. Simmons

Jelikož se 5 hvězdiček snažím dávat jen opravdu výjimečným knihám, tak jsem zde dost váhal - v podstatě se jedná o seznámení s hlavními hrdiny, přičemž největší dobrodružství nás čeká až v Pádu Hyperionu. Nakonec jsem se rozhodl tedy pro nejvyšší hodnocení, bráno v potaz jako celek i s Pádem.
Zde jde o vyprávění příběhu sedmi poutníků (resp. jich své příběhy vypráví jen šest), kteří se v budoucnosti po r. 2700 dají dohromady na pouť za Štírem, Vládcem bolesti.
V průběhu různých vyprávění se postupně rozvíjí události a pozadí, kterému nikomu z přítomných jako celek nebylo známo... To je myslím naprosto skvělý způsob psaní knihy, celkem jedinečný v podobném rozsahu - dalo by se tedy říci, že se jedná o šest povídek plus jedna, která se vine a spojuje všechny zbylé příběhy.
Jedinou malou výtku bych měl, a to je zmínka "pořadatele výpravy" o tom, že mezi sedmi poutníky je jeden špión - s ohledem na životy poutníků, které musely být vcelku známé, to musel přesně vědět... Tedy takovéto "tajemství" mi přišlo účelové jen pro čtenáře.

09. února


NávratNávratW. Dietrich

Tahle kniha mě celkem bavila, proto nakonec tak vysoké hodnocení. Ale - místy je to trochu nudné, a jak píše někdo níže, Raven byla divná. To by nevadilo, kdyby to byl záměr autora a výsledkem bylo něco smysluplného, ale proboha proč ve skupině lidí, kteří spolu tráví dlouhé dny, si nejde najít čas na to podělit se o svá "tajemství", aby se předešlo nedorozuměním??
No nic, každopádně korporátní míruplný svět budoucnosti plný kancelářských krys je smysluplný a dost uvěřitelný, myšlenka, že se tak díky globalizaci zabrání válečným konfliktům je mi blízká. A samozřejmě se v takovém světe najdou asociálové, kde je taková "zbytečná" kancelářská činnost nenaplňuje (jako mě). Takže s hlavním hrdinou souzním. Následné dobrodružství v (skoro) liduprázdné Austrálii je také zajímavé, atmosféra horka, sucha a chvílemi běsnící přírody je dobrá. Před putující hrdiny se staví různé překážky, a původně několikačlenná skupina se cestou přes kontinent podstatně zvětší. Na závěr je zlo potrestáno, dobro v podání hlavních hrdinů neustupuje od svých záměrů a vše dobře dopadá. Klišé :-)

08. února


1Q84: Kniha 31Q84: Kniha 3H. Murakami

Jsem rád, že knihou 3 se kniha uzavřela, bez ní to nebylo ono. Příběh už není tak zajímavý a temný, to je ovšem samozřejmé, když v prvních dvou knihách byly všechny nečekané a originální prvky světa 1Q84 popsány. V tomto posledním díle se řeší osud hlavních hrdinů, Aomame a Tenga. Je to hodně lovestory a detektivka, vše v komorní atmosféře, kde se většina děje odehrává v bytech a vyvstávající problémy se řeší pomocí telefonů. Tajemno světa 1Q84 není zcela objasněno, čtenář musí počítat s tím, že logika tohoto světa je jaká je a hrdinové, toužící po vzájemném shledání, jednají prostě dle okolností.
Čte se to opravdu dobře, tato trilogie je dle mého špičkou autora (teď čtu Norské dřevo, tak možná jen do té doby, ale ostatní jeho knihy mě vůbec nebraly).

06. února


Dost světů a časDost světů a časD. Simmons

Příjemně čtivé povídky, na druhou stranu předmluvy jsem spíš přetrpěl. Jelikož Hyperion jsou četl už před mnoha lety a kvůli skvělé atmosféře se na něj pomalu chystám znovu, prvně jsem se vrhl na tento soubor povídek a jsem teď na ty rozsáhlé romány natěšený ještě víc :-) Pan Simmons prostě psát umí.

24. ledna


Hledání smrtiHledání smrtiM. Žamboch

Hodnotím jen jako první polovinu příběhu - čtení je dobré, jako celek bych ale patrně hvězdičku přidal... Nejvíc mě samozřejmě zaujaly části s Baklym. Záhadou taky zůstává, co se děje s magií ve městě? Prostě Baklyho způsob řešení problémů je skvělou nadsázkou, jak po světě chodit - ale ostatní části knihy této úrovně zábavnosti nedosahují. Ke konci knihy je tedy načato mnoho dějových linek a nemůžu se dočkat, až dojde k jejich vyřešení.

24. ledna


Srdce v AtlantiděSrdce v AtlantiděS. King

Sentimentální a zvláštní kniha, moc se mi líbila - za mě jedna z nejlepších kingovek.

18. ledna


OsvíceníOsvíceníS. King

Rodinná dovolená, která se postupně mění v temné psycho. A film podle Osvícení natočený je neméně dobrý, řekl bych.

18. ledna


ZhubniZhubniS. King

Dobré počtení, příběh šlape, nabubřelý hlavní se nemíní smířit s prokletím, které na něj bylo uvaleno.

18. ledna


Běh o životBěh o životR. Bachman (pseudonym)

Výborné čtení (narozdíl od filmu, ten mi nesedl). Hlavní hrdina je chytrý a dovede si poradit v mnoha situacích. Jeho chování a myšlenky v honu, který na sebe nechal uspořádat, aby jeho dcera mohla žít, jsou tahounem chmurného příběhu, který by nemusel být odtržen tak moc od reality budoucnosti...

18. ledna


1 2 3