Ostrov Duma Key

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Edgar Freemantle je bohatý stavař, který při nehodě na stavbě utrpí zranění mozku a přijde o pravou paži. Během zdlouhavého léčení propadá takovým záchvatům zuřivosti a výpadkům paměti, že ho opusti manželka. V hluboké depresi a s myšlenkami na sebevraždu uposlechne rady svého terapeuta dr Kamena, aby "změnil prostředí". Odstěhuje se tedy z Minnesoty na Duma Key, maličký, téměř pustý ostrůvek u floridského pobřeží. Lékař ho pobízel: "Nenajdete ve svém životě kromě stavařiny ještě něco jiného, co by ty deprese oslabilo?" A Edgar Freemantle si vzpomene, že kdysi kreslil. Zjistí, že je velmi nadaný malíř, a začne na ostrově malovat. Jenže s obrazy se začnou dít zvláštní věci. Cokoli namaluje, objeví se i ve skutečnosti, a pokud to vymaže, zmizí to. Ostrov má podivnou moc zesilovat a umocňovat jeho talent, protože tam přebývá cosi zlého......celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1279/ostrov-duma-key-UIi-1279.jpg 4.31005
Žánr
Literatura světová, Horory
Vydáno, Beta-Dobrovský
Orig. název

Duma Key, 2008

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (162)

Kniha Ostrov Duma Key

Přidat komentář
Lili
20.12.2020

Jako podtitul by se hodila věta „občas se věci podělají“ a život pak dostane úplně jiný směr. Cesta k odlehlému místu, které není tak docela opuštěné...
King bez krvavých kaluží je pro mě mnohem stravitelnější a jeho mysteriózní duchařinu s přízračnou ostrovní atmosférou, jsem si zamilovala. Opět geniální myšlenka, kdy obraz může promlouvat a vyvolávat minulost, ale i napravovat nebo ničit, záleží jak je malířova ruka silná a jestli se mozek dovtípí, že „když něco pojmenujete, získáváte moc.“
Posledních asi sto stran, mi v hlavě znělo – zkrať to – a přišlo mi, že to klíčový bylo vyjasněný mnohem dřív a tolik mě to nežhavilo, pár odboček už bych úplně vypustila. Ale byl to King a tak sedmset stránek uběhne jako jedno šplouchnutí.

„Ať se den vydaří, ty se pak vydaříš taky.“

veronika4001
19.12.2020

Knihu jsem četla, když jsem byla poměrně silně nachlazená. Vybrala jsem si ji pro období nemoci záměrně, chtěla jsem, aby odvedla moji pozornost od nemoci k zážitku. Povedlo se. S. King má doménu v minimálně jedné věci, a tou je, že bravurně zvládá silné příběhy hororového žánru o několika stovek stran. Jiný autor by byl již vysílený, ale temperamentní King se nevzdává ani na poslední straně, na které má stále co nabídnout. Tito beletrističtí velikáni - To, Pod kupolí a Ostrov Duma Key - mohou mít bez dalšího pokračování. S. King je literární psycholog a je to znát nejen na psychické rozpracovanosti a typice povah osob, ale také v celkové koncepci a nasazení příběhu. Ta síla, kterou dokáže čtenáře hnát stále vpřed. Na první pohled uzavřený příběh, nakonec snese pokračování, a v tom je další psychologie. Vyčíslit to tak, aby byl čtenář spokojen a přitom si ponechat otevřená zadní vrátka. A to ne každému se podaří.


kapitan9556
07.12.2020

Přečteno po druhé a smekám! Teď jsem si to užil mnohem lépe. Geniální propracování linií a charakterů, takhle Kinga miluju! Přidávám hvězdu!

n.ezn.amy
04.12.2020

Edgar Freemantle utrpí těžký úraz, díky kterému přijde o paži a díky dalším následkům propadne depresi a zuřivosti. Na radu lékaře se odstěhuje na ostrov Duma Key, kde najde svůj smysl života v malování, které ho začne naplňovat, nejdříve maluje pastelkami a poté štětcem, ovšem je možné, že to co namaluje se zjeví a když to smaže tak to zmizí? Rozjezd této knihy je pomalý a trochu rozvláčný jak u některých knih Mistra, ale poté se naplno rozjede a člověk nestíhá číst. Další ze skvělých románů Stephena Kinga

Shaxx
23.10.2020

K tomu není co dodat, prostě King.
Úvod je fakt hodně rozvláčný a roztahaný, i na Kinga docela dost.
Ale zbytek pak už jede v příjemném tempu.
Líbilo se mi i mně téma blízké - kreslení, po přečtení mám chuť znova začít kreslit :D
Všechny hlavní postavy skvěle vykreslené, sympatické. Zápletka super a atmosféra taky.

cube6
13.08.2020

Ostrov Duma Key je mysteriózní drama s nadpřirozenými prvky a s čím dál častějšími náznaky něčeho zlověstného. To platí zhruba pro 3/4 knihy. Až poslední čtvrtina se rozjede v klasickej Kingovskej horůrek, který ve výsledku nepřináší vlastně nic moc nového, pro ty, co už od seňora Kinga mají leccos načteno, ale přesto to funguje. Jen ten závěrečný výlet do "Hnízdiště volavek" a následná konfrontace s tajemnou entitou mě už tolik nebavila. Paradoxně jsem si víc užil pasáže, kde se "nic moc nedělo", než ten hororový závěr.
Možná jsem divnej, nebo prostě jen stárnu.
Možná sí, možná no.

Hodnocení: 8/10

Charmedka
20.06.2020

Kde bere takový hodnocení? Jak Kinga miluji, tak mi přišlo, že se v knize nic moc neděje. Dostala jsem se za půlku a furt čekala nějaké wow a ono nikde. Teprve hodně za polovinou jsem se konečně dočkala a nemohla se odtrhnout.

Přesto je kniha pro mě velkým zklamáním, protože většinu četby jsem se nudila a očekávala jsem mnohem, ale opravdu mnohem více a jsem z ní hodně na rozpacích. Konec super, ale ten zbytek..

Rihatama
06.05.2020

Tohle já prostě můžu. Kinga k snídani, Kinga k obědu, Kinga k večeři. Tentokrát vlastně nejde o žádný sofistikovaný, ale spíše pozvolna se odvíjející lineární příběh. Život na Duma Key plyne svým zdánlivě líným tempem, Edgar Freemantle se pomalu, den za dnem mění, záliv za okny přesto zůstává stále stejně nádherný, plný lastur a světla. A růží. Někdy si myslím, že jsem už Kinga prokoukla. A snad i ano. Ale výsledek je stále stejný. Znovu a zase mě ohromí svou inteligencí, empatií, imaginací... Jeho knihy mě pohlcují a já nenacházím slabé místo. Možná jsem už příliš zaujatá. A pokud ano, nehodlám na tom nic měnit. Strašně moc bych se chtěla projít po pláži Duma Key a kochat se obrazy, které Edgar/King v jednom ze svých růžáků namaloval. Ale jako bych je vlastně viděla. Tak dokonale umí King popsat i obraz, nejenom mysl člověka a jeho pocity. Na druhou strnu, nejspíš bych si to rozmyslela, když vím, jak smrtící moc takové obrazové výjevy se západem slunce, loďkou na obzoru a holčičkou na pláži mohou být... Tohle byla jedna z těch Kingových bichlí, nebo skoro bichlí. Ale já bych nekrátila ani o řádek. Lahůdka, po které mi na patře ještě dlouho zůstane nesmírně lahodná chuť s občasným ostrým zábleskem chilli.

„Namlouváme si hlouposti tak často, že bychom se tím mohli živit.“

1 ...