Srdce v Atlantidě

6 16. března

Návrat k mému nejoblíbenějšímu spisovateli z mládí; jinak je to už docela dlouho, co jsem od něj něco četl. V první části je to starý dobrý King se svými oblíbenými dětskými postavami a zlem jak v lidské, tak v magické podobě. Navíc mě potěšilo to napojení na sérii Temná věž (doporučuji přečíst, protože pak řada dalších Kingových děl dostane novou dimenzi). Ve zbývajících povídkách se King představuje ve své méně obvyklé poloze, nepomáhá si magií, ale vystačí si s realitou a velmi dobrou znalostí lidské duše. Zřejmě se v tomto díle chtěl za sebe vypořádat s válkou ve Vietnamu a možná trochu i svými prohřešky z dob studia. I tahle část byla čtivá, jen jsem se moc neuměl vcítit do myšlení těch náruživých karetních hráčů, protože hráčskou vášeň jsem nikdy nedokázal pochopit. Poslední krátká povídka už nic významného nepřináší - vnímám ji jako úlitbu čtenářům, kteří by asi autorovi neodpustili, kdyby se nedozvěděli, co se stalo se dvěma ústředními postavami knihy.

5 29. ledna

Sbírka povídek? Ale to přece není žádná sbírka povídek a žádná z pěti částí knížky by sama o sobě nikdy nefungovala a nedávala smysl. Mimochodem, pokud by to nenapsal King tak bych asi ani nedočetl. Ničemní muži, což je prakticky první polovina knížky je ovšem velmi dobrým příběhem a vlastně mě tam štvala jen ta Temná Věž. Nemám ji rád, nikdy mě nebavila a nikdy jsem ji tady radši ani nehodnotil. Ona je taky vlastně kamenem úrazu celého Srdce v Atlantidě. Mohl to být výborný příběh, ale Věž je tady do očí bijícím lepidlem vyprávění a dokonale ničí výsledný dojem.
Mimochodem, na film s Hopkinsem se podívejte je po dočtení knížky, tak jako já. Jinak vám nebude dávat smysl a bude to ztráta času.

Nebudu hodnotit, pokud si nepřečtu Temnou věž. Snad se to dá číst i bez toho (a líbí se mi to), ale přesto jsou tam hluchá místa, která potřebuji dovysvětlit.

2 13.09.2022

Trochu netypická kniha povídek od Kinga. Příběhy pochází z jiných časových období, ale všechny jsou něčím propojeny. A ve většině se odráží válka ve Vietnamu. Z první povídky Ničemní muži ve žlutých pláštích jsem byla naprosto unesená. King tu opět dokonale popisuje dětské dobrodružství jednoho léta v 60. letech. A pokud znáte Temnou věž, tak už vám asi došlo, tato povídka spadá do jejího universa. Jednou z postav je totiž Ted Brautigen, jeden z Bořitelů. Při čtení tohoto příběhu jsem si uvědomila, kolik jsem toho z Temné věže zapomněla, a že bych si ji asi měla zase brzy přečíst. Ostatní povídky už mě bohužel tolik nezaujaly. Občas jsem se přistihla, že knihu beru do ruky jen z důvodu, abych ji dočetla a mohla si ji odškrtnout na mém kingovském seznamu. Hořkosladký konec to naštěstí trochu vylepšil.
Také jsem zkoukla stejnojmenný film, který sice má název jako druhá povídka, ale příběhově popisuje hlavně povídku první. Film bez větší akce, který ale pohladí po duši. Anthony Hopkins je v roli Teda Brautigena geniální.

4 18.08.2022

Nikdy bych nevěřila, že novely je možné tak geniálně, nostalgicky a logicky propojit. Ačkoli se jedná o několik různorodých příběhů, autor se opravdu vyřádil, aby čtenáře protáhl nevinným dětstvím a studentskými léty hlavních aktérů, aby v hrozném válečném ryku pohřbil jejich naděje, sny a někdy i životy...a v závěru knihy jim dal okusit ještě trochu toho kouzla nevinných časů. Pokud o 60.letech v USA nevíte vůbec nic, tahle velmi povedená kniha vás provede tehdejší dobou tak, jako byste ji snad sami prožili.
Když jsem louskala první stránky první části o Ničemných mužích, určitě jsem si nemyslela, že dám knize plný počet v hodnocení. Teď mám pocit, že těch hvězd je tu málo, aby moje pocity plně vyjádřily.

3 25.01.2022

Je to prostě moje oblíbená kniha.
Prolínání Kingových světů mi nevadí, někdy je prostě dobré nechat věci plynout :)
Po 28 letech je to stále můj oblíbený autor. Vždy to ve mě cvakne, když ho čtu. Jako že to je cajk :)
Jako první Kingovu knihu ji ale nedoporučuji. Zábavnější pro vás bude, až si něco načtete :))

17 09.01.2022

Jak to u povídek bývá? Jedna se líbí, druhá ne, třetí tak akorát. Ani v tomto svazku povídek na tom příběhy nejsou jinak. Prostě si každý musí vybrat to své.