Nebeské stíny noci padají
Povídka od:
Stephen King
Z knihy:
Srdce v Atlantidě
Tato část je napsána spíše jako závěr ke čtyřem předešlým novelám. Skoro čtyřicet let, po tom, co začíná příběh, se setkávají Bobby Garfield a jeho dívka z dětství Carol Gerberová.
Heavenly Shades of Night are Falling
Rok vydání originálu: 1999
Komentáře (5)
Přidat komentář
"čas je starý plešatý podvodník"
Poslední povídka, deset stránek, které uzavírají kruh ... nezapomněli jste? ... ka je kolo!
Bobby je na malou chvíli zase tím osamělým a ztraceným chlapcem, a tak se může vrátit do dětství,"kde se skutečný svět a svět snů někdy překrývaly" ... a pak se k němu natáhl úponek toho starého kouzla a dotkl se ho ... a on ucítil závan toho kouzla ... jenže to bylo ka! ... a ka je osud!
Závěrečný příběh ve kterém se Bobby se vrací po 40-ti letech domů na pohřeb kamaráda z dětství, kam ho nasměřoval Ted - 50 %
„40 rokov je dlhá doba. Ľudia rastú a rastú a deti, ktorými kedysi boli, nechávajú za sebou.“ V podstate najlepšia poviedka z projektu Srdce v Atlantíde a ešte o čosi lepšia, ako zľahka nadpriemerní Ničomní muži v žltých plášťoch a Srdce v Atlantíde, ale jedným dychom a spravodlivo treba dodať, že by to nefungovalo nebyť Ničomníkov a Srdca, lebo tam sme sa spoznali s Bobbym a Carol. A práve im patrí posledná poviedka z tejto „navzájom zľahka pospájanej zbierky“. A je to dojemná krása. Všetko sa férovo uzavrie a priznám sa, že na konci možno padlo pár sĺz.
1999: No tak, ty parchante, pojď domů. Poslední dobrodružství Bobbyho Garfielda (ne Conroye) je asi nejnudnější v této povídkové knize.
Päťdesiat ročný Bobby Garfield príde do malého mesta Harwiche, kde vyrastal, na pohreb svojho kamaráta Johna Sullyho Sullivana. V parku Commonwealth sa stretne s Carol Gerberovou, o ktorej si dlhé roky myslel, že zomrela v Los Angeles.