nikola2817
komentáře u knih
Žítkovské bohyně
Jiří Jilík
Po přečtení Žítkovských bohyní od Tučkové a Žítkovských bohyní od Pintířové-Dobšovičové jsem se rozhodla si více rozšířit vědomosti o Moravských Kopanicích. Jilík zde popisuje těžký život kopaničářů, jejich bohatou lidovou kulturu, zvyky, ...Vše je autentické, doplněno rozhovory, fotografiemi, vlastnímu úvahami. Charakter knihy je spíše informativní, faktografický. Knihu jsem nepřečetla úplně celou, vzala jsem si z ní jen to, co mě samotnou zajímalo, protože některé věci se v knize trochu opakovaly.
Žitkovské bohyně. Lidová magie na Moravských Kopanicích
Dagmar Pintířová Dobšovičová
Po přečtení Žítkovských bohyní od Kateřiny Tučkové jsem se o tomto fenoménu chtěla dozvědět víc. Tato publikce mi přinesla úplně jiný pohled na bohyně a na jejich život na Kopanicích. V této studii jde především o fakta, o rozhovory s bohyněmi, s jejich příbuznými a s obyvateli Kopanic. Člověk se více dozví o jejich životě, o tom jak byhyňovaly, o jejich nářečí, jsou zde obsaženy zaříkávací formule...Co mě zarazilo je to, že knihu od Tučkové Kopaničáři odsuzují. Všem, kteří četli Tučkovou doporučuji tuto publikaci, aby si rozšířili vědění. Tato studie je takovou její protiváhou.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
A mně se toto dílo strašně líbilo! Děj rychle plynul, kniha byla čtivá a až do konce knihy jsem byla napnutá. A ač jsem do těch dob detektivní žánry nečetla, tak Dívka ve vlaku odstartovala můj detektivní maraton :)
Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Kateřina Tučková je pro mě dalším objevem roku! Její Žítkovské bohyně pro mě byly perfektní, Vyhnání Gerty Schnirch stejně tak. K tématu odsunu Němců jsem toho věděla pramálo, nikdy jsem tomuto tématu nevěnovala nějakou pozornost. A tak jsem byla ráda, že se mi do rukou dostala tato kniha. Perfektně zpracovaná! I přes to, že válka skončila, tak pro některé ještě neskončila. Tolik utrpení, tolik zmařených životů, tolik nevinných... Byla to hrozná doba. Neměli bychom zapomínat. Chválím autorku za perfektně zvládnuté dějiny Brna a za to, že ač se kniha tváří jako beletrie, ve skutečnosti z ní Tučková udělala i knihu dokumentární. Jediné, co mi v knize vadilo, bylo to, že neměla kapitoly. A také to, že některé věci nebyly přímo vysvětleny a objevila jsem je až později v textu. SPOILER! Například jsem si dlouhou dobu myslela, že Barboru má Gerta s Karlem a ona ji měla se svým otcem.
Bábovky
Radka Třeštíková
Mně se Bábovky moc líbily! Byly to takové obyčejně neobyčejné příběhy ze života, které spolu vzájemně nesouvisely a přitom se ty jejich osudy stejně proplétaly. Děj jednotlivých postav se hezky rozvíjel, byly propracované, každá postava měla svůj osud, který stejně nakonec souvisel s osudem lidí z jiného příběhu. Knížka je vlastně takovou zpovědí osudů žen různého věku a s různými osudy. Bylo to hezké, milé, místy vtipné čtení. I když v knize bylo plno postav, tak jsem se v ní kupodivu neztrácela a věděla jsem, kdo je kdo. Jen mi vadil trošku ten konec, že jsem vlastně nevěděla, jak to s některými dopadlo. Nemám moc ráda otevřené konce...
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Za mě spíš palec dolů. Bohužel. Je to druhá kniha, kterou jsem od Nesboa četla, ale přijde mi, jako by to snad ani nepsal on. Sice na málo stránkách dokázal napsat detektivku se všemi prvky, co detektivka má mít...Ale chybělo mi víc napětí, bylo tam málo nečekaných zvratů a mělo to celkem předvídatelnou zápletku... :-/ Nesbo asi nebude muj oblíbený autor, a to je přitom všemi tak chválen...
Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Jedna z nejlepších knih jaké jsem letos, a vůbec kdy, četla! Neobvyklý a neotřelý námět, který autorka uchopila s takovou lehkostí a přitom syrovostí. Úplně na mě dýchala ta atmosféra Kopanic, která se autorce povedla v knize vykreslit. Díky úředním spisům z archivů působí kniha velice věrohodně. Jen jsem si tak říkala, jak je neuvěřitelné, co všechno a koho všeho dokázali komunisti a bolševik zničit...
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Za mě další z úžasných příběhů paní spisovatelky Mornštajnové! Opět mě dostal! Líbilo se mi sledovat příběh tentokrát z pohledu muže - Václava. Příběh o jedné rozvětvené rodině a jednom hotýlku za městem. Postavy byly krásně vylíčeny i s jejich povahami, byly kladné i záporné, každá měla svůj příběh a všechno hlavní jsme se dozvěděli. Nic nezůstalo nezodpovězeno. A já opět žila ten příběh s nimi. A konec? Miluju konce Aleny Mornštajnové!!
Melouch
Michal Viewegh
Jedním slovem hrozný! Před několika lety jsem od autora četla Případ nevěrné Kláry, který se mi celkem líbil. Pak jsem si na bazárku koupila Melouch za 10,- Kč. Upřímně se této ceně nedivím, protože pro mě je tato kniha odpad. Já knihu ani nedočetla. S přemáháním jsem přečetla asi 1/3. Hrozný způsob vyjadřování, stupidní monology o ničem, sprostá slova, a povyšování se nad druhými. Vůbec jsem neměla chuť číst dál. Knihu absolutně nedoporučuju.
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Jedním slovem WAU! Takhle nadšená jsem byla snad jen z knihy Hana od stejné autorky. Morštajnová prostě umí! Její skvělý vypravěčský talent by jí mohl kdejaký spisovatel závidět. Po dlouhé době to byla kniha, která mě dostala, a u které jsem si vyloženě hledala každou volnou minutu, abych mohla číst! Tak hluboce emotivní příběh, poutavý děj, každá postava má své místo a je popsán osud všech lidí, se kterými jsme se v knize setkali. Navíc psán jako kronika tří generací jedné rodiny, které si prošla obdobím od 1. světové války až po dobu pádu komunismu. Konec mě úplně dostal. O téhle knize budu ještě dlouho přemýšlet a jen tak na ni nezapomenu. Za mě 10 hvězdiček z 5 ;)
Memento
Radek John
Memento byla první dospělácká knížka, která se ke mně asi před 13 lety dostala. Darovala mi ji tenkrát mamka, která ji měla ve své knihovničce. Ač jsem od těch dob přečetla spoustu knížek o drogové závislosti, a tuto čtecí etapu započalo právě přečtení této knihy, tak pro mě Memento je tou nejlepší knížkou na toto téma! Drsný příběh, depresivní, dechberoucí, ...takové je Memento.
Všude kolem černý les
Ruth Ware (p)
Četla se dobře, byla napínavá, místy jsem se až bála. Ale nebylo to něco, co by mi vyloženě vyrazilo dech.
Sova
Samuel Bjørk (p)
Mně teda kniha dost zaujala a rozhodně mě nezklamala. Zápletka se mi líbila a konec byl opět nečekaný! Neustále něco vyplouvalo na povrch, tak jsem byla pořád jako na trní. Jediné, co mi vadilo (a za co dávám o jednu hvězdu méně) je neustále dokola omílané řeči o Sigrid a Miiny pocuchané nervy, které řeší prášky a alkoholem. Ano, v prvním díle to bylo zajímavé, ale tady mi to chvílemi už lezlo na nervy.
V lese visí anděl
Samuel Bjørk (p)
Za mě snad nejlepší detektivka, kterou jsem kdy četla. Od začátku až do konce byla napínavá, zápletka byla dobře promyšlená a každou chvíli plná zvratů, že jsem podezřívala úplně každého. A o to v knize jde. Šokovat! Velice se mi také libilo prolínání dvou linií a to, kdy do příběhu byly vtaženy osudy detektiva a detektivky. Za mě velmi povedené!
Jediné, co ma tedy vadilo a přišlo mi zbytečné, je dějová linka týkající se sekty. Nepřišlo mi, že yb vůbec s příběhem nějak souvisela a dělala ho zbytečně dlouhý.
To prší moře
Radka Třeštíková
To prší moře byla první kniha, kterou jsem od autorky četla a byla jsem z ní nadšená. Pro mě byla tak depresivní, až mě bavila :) Dobře se četla, příběh byl pomalu a srozumitelně poodkrýván. Pro mě nejlepší kniha autorky!
Dívka v červeném kabátku
Kate Hamer
Nejdříve mě moc nebavila, ale pak jsem jí dala šanci a začetla jsem se a byla celkem fajn. Hlavně je jiná, než ostatní detektivky, ve kterých někdo někoho zabije, unese, ...a pak se řeší kdo a proč. Tahle byla taková psychologická, no zkrátka jiná a zajímavá :) Jen konec mě trochu zklamal...Autorka jej mohla více rozvinout.
Krvavé jahody
Jiří S. Kupka (p)
Strašně silná, autenticky a citlivě napsaná kniha, že člověk absolutně nechápal, že tohle se dělo! Zanechala ve mě hluboký dojem!!! Byla jsem si paní Sosnarovou i 2x poslechnout na přednášce a opravdu silný zážitek. V místnosti bylo takové ticho, že by byl slyšet i špendlík spadnout! Její vyprávění bylo tak silné, že jsem se několikrát rozbrečela. Od přečtení a přednášky jsem si uvědomila, jak se všichni máme dobře!
Dokonalý cizinec
Renée Knight
Zápletka se mi líbila, kniha byla čtivá. Řekla bych že i napínavá, ale napínavá pro mě byla tak zhruba do půlky. Pak mě chvílemi až rozčilovalo, že se jakoby dlouho nic nedělo, rozčilovala mě i hlavní hrdinka. No a konec byl dobrý, překvapivý. Ale "něco" mi v tom příběhu chybělo.
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Za mě je tato kniha od Hartla asi nejslabší, ale i tak se mi celkem líbila. Byla vtipná a nenáročná. Nic co by nadchlo, ale ani neurazí.
Okamžiky štěstí
Patrik Hartl
Knihu jsem si náramně užila a hltala jsem každou její stránku! Styl psaní Patrika Hartla miluju. Kniha byla napsána čtivě a byla zábavná i smutná zároveň. Já začla Veronikou a jsem ráda, že se mi pod kůži prvně vryl její příběh. Jáchym ho už pak jen doplnil. Jediné, co my vadilo, bylo to, že je kniha místy až překombinovaná a za malý časový úsek se odehrálo spoustu životních zvratů a situací. Ale bod za nápad napsat jeden příběh, který má dva pohledy.