Nasko komentáře u knih

Obvykle píšu ke knihám sáhodouhé komentáře, ale tentokrát mi nějak došla slova a moc nevím, jak to okomentovat.

Čtení určitě nelituju, zároveň to ale asi už nebudu číst znovu, protože bez toho "wow efektu" při prvním čtení už to nebude ono... Takže jsem ráda, že to mám z knihovny a nekoupila jsem si to domů.

Každopádně takhle na první přečtení to bylo super.

6 08.04.2022

Jsem asi jediný člověk ve svém okolí, který fakt nemá rád pana Kaplana. Přátelé, rodina i kolegové mi to vehementně doporučovali, ale já teda nechápu, co na tom kdo vidí.

Oceňuji chytré hry s jazykem, pro překladatele to musel být fakt oříšek, ale humor je stále stejný, nic se neděje a já se do čtení musela fakt nutit. Zhruba v polovině jsem to vzdala a šla číst něco jiného, jak strašně jsem se nudila. Navíc mi vadilo, že je autor vůči přistěhovalcům a jiným kulturám občas dost hrubý.

Kniha má jistě dost jiných čtenářů, kteří ji milují, ale já už to teda nikdy nechci vidět.

6 10.03.2022

Je teprve únor, ale zatím je to asi nejlepší, co jsem letos četla.

Je to sice thriller, ale není to zbytečný psychokrvák (občas mám pocit, že když v thrilleru netečou hektolitry krve a neběhá tam vrah se sekyrou, autor nemá pocit dobře odvedené práce), postavy rozumné, příběh hezky vystavěný a logický.

Moc se mi líbilo střídání dějových linek současnost/minulost, které bylo přehledné. Někteří autoři se v tom motají a člověk pak neví, co se kdy stalo. V tomto případě ale žádný zmatek nevznikl a v ději se čtenář hezky vyzná, navzdory více časovým osám.

Závěr moc hezký, pro mě osobně nečekaný... Na těch pět hvězd to má. Jsem zvědavá na knihu Štvanice od stejně autorky, kterou už mám připravenou ke čtení. :-)

6 15.02.2022

(SPOILER) S japonskými autory nemám zase tolik zkušeností. Kromě tady tohohle kousku jsem četla už jen dvě knihy od Murakamiho a musím uznat, že mi stylem psaní oba autoři přijdou maličko podobní. Asi budu muset zkusit ještě třetího na porovnání, jestli je japonský magický realismus prostě "takový", nebo je to jenom souhra náhod.

Mně osobně se na knize strašně líbil samotný nápad, a také postava kocoura a jeho komunikace. Bohužel některá zmizení věcí mi přišla maličko nedomyšlená. Strašně moc věcí v knize bylo zmíněno jen tak letmo, spousta malých epizodek nikam nevede. Záhadně se vytrácí linka se slečnou hlavního hrdiny a pak už o ní nepadne ani slovo, aniž by se situace nějak vyřešila. A konec se dal trochu čekat. Trochu dost.

5 07.02.2024

Já mám u téhle knihy pocit, že Kotleta jenom zkoušel, co všechno jeho čtenáři ještě unesou. Zejména v tom kanále. Ale tak proč ne, funguje to dohromady a druhý díl mě určitě nezklamal.

Přečteno na jeden zátah, bavila jsem se královsky a časopis Odporná zrůda bych si teda klidně objednala. Kde seženu předplatné?

"Sag mir, wo die Blumen sind."

5 01.11.2023

Autorce se v mém případě povedl malý zázrak. Já, největší český odpůrce Babičky, Máje a další povinné četby, jsem si dobrovolně pořídila knihu o národním obrození, a celou ji přečetla až do konce. A co je nejhorší, přišla mi zajímavá.

Lituju, že se mi kniha nedostala do rukou před maturitou. (Protože ještě neexistovala.) Moje češtinářka, taková milá postarší paní ze staré školy, která by se u zde popisovaných milostných životů autorů a neobvyklých fun factů pravděpodobně začala křižovat, toho asi lituje méně... Ale trochu pikantnější ta ústní část zkoušky evidentně být mohla. Drby, rodinná tajemství a další zvláštnosti se totiž rozhodně pamatují lépe, než v jakém roce se kdo narodil.

Trochu zbytečný mi přišel prostor na poznámky za každou kapitolou, protože kdo proboha píše do knihy... Ale chápu, že pokud to má někdo jako studijní materiál a ne jako prostou zábavu na dubnové večery, možná to využije. Za mě bohužel kapku zbytečné. Jinak ale skvělý text, lidsky psané, vtipné... Chci určitě i tu další chystanou knihu. :)

5 28.04.2023

"Propagace veganství a konspiračních teorií na 256 stranách, pouze ve vašich knihkupectvích." :)

Knížku doporučovala Lucie Zelinková na Instagramu... A protože na její tipy většinou dám a jen málokdy se mi Lucií doporučovaná literatura nelíbí, chtěla jsem to zkusit a půjčila jsem si Znamenitou mrtvolu od své sestry.

Vlivem nejen Instagramu, ale i samotné anotace, jsem ale čekala tak trochu moderního Orwella, a úplně jsem se nedočkala. Málo politiky, moc lyriky. Kniha se strašně moc soustředí jenom na vnitřní prožívání jednoho chlapíka (který navíc není nějak extra výjimečný nebo sympatický). Já bych tenhle svět namísto jeho omezeného úhlu pohledu chtěla vidět nějak komplexněji.

Byly nějaké skupiny, které se proti těmto praktikám bouřily? Petice? Bojkotující organizovaní vegani? Kdo určil na samém počátku, kdo bude patřit do které kategorie? Hromadné vymizení mnoha druhů muselo způsobit ekologické problémy např. v zemědělství, např. masové šíření některých rostlin, které už nikdo nekonzumuje... Nerovnováha v ekosystému není něco, čeho si nevšimneme. Jak se likvidovaly ryby? Přece nemůžete najednou vybít celý oceán... Samé otázky a nula odpovědí. A obecně mám pocit, že by to takhle prostě nemohlo fungovat.

Pozadí by potřebovalo kapku dokreslit. Příběh se odehrává ve velmi nejasných, rozmazaných kulisách.

Body za odvahu, protože jestli se Agustina Bazterrica něčeho fakt nebojí, tak je to kontroverze. Šokovat ale podle mě na dobrou knížku nestačí.

5 19.02.2023

Už tak osm knih zpátky jsem si říkala, že Jeff Kinney už napsal o všem, o čem mohl, že se to brzo začne opakovat a přestane to být originální a vtipné.

A nepřestalo. Plýna byla skvělá.

Btw. Poseroutka se dá číst v každém věku a nenechte se odradit hloupými řečmi, že pro 18+ už je to trapné. Není. :)

5 26.11.2022

Kde tahle kniha nabrala tak dobrý hodnocení, to je mi záhadou.

Já se se spoustou přemáhání prokousala asi do půlky a pak už jsem to musela zahodit se slovy, že to prostě jiný nebude.

Vcelku mám dojem, že se Alois Jirásek a James Joyce dali dohromady, aby napsali fantasy, která je rozvleklá, plná zdlouhavých popisů, škrobených těžko čitelných promluv... A minimálně v té první půlce, kterou jsem dočetla, se tam ale navíc fakt vůbec nic neděje.

Je mi líto, nerada odkládám knihy nedočtené, ale dalších 350 stran tohohle prostě nedám.

5 22.03.2022

Shari Lapena je autorkou takových průměrných až mírně nadprůměrných thrillerů, které neustále píše stejným stylem, ale lidi na to evidentně letí a kupují to.

Obecně nejsem nespokojená, čekala jsem nenáročnou zábavu a taky jsem ji dostala, ovšem mám tak nějak pocit, že ta kniha měla potenciál nabídnout víc v otázce děje, hlavně ke konci.

Kdyby to byl film, asi bych řekla, že herci přehrávají, ale u knihy nějak nevím, jak to pojmenovat... Všichni dramatizují každou kravinu? Všichni jsou hysteričtí? Asi by šlo ubrat v těch emocích a jejich prožívání.

Čte se to ovšem dobře, hezky to odsýpá, takže když nečekáte hluboké myšlenky, na dva večery vás to zabaví.

5 18.03.2022

V rodinných povídkách poměrně jednoznačně excelovaly dámy, zatímco povídky pánů mi teda přišly dost slabé.

Mornštajnová a Geislerová ty povídky prostě umí, to byl skvost. Dvořákovou i Soukupovou miluju, zdá se mi ale, že delší formát jim sluší víc. Nicméně i tak skvělá práce, baví mě to číst. Hlavně kvůli nim si tuhle povídkovou edici vlastně z té knihovny půjčuju. To by bylo na pět hvězd.

Hejdovou a Myškovou neznám a doposud jsem od nich nic nečetla, nicméně to byla důstojná premiéra. Hvězdy čtyři.

Urban a Epstein se nicméně předháněli leda tak v tom, kdo napíše povídku hůř. Urbanovo unylé sexismem protknuté léto u prarodičů, doplněné šovinistickými průpovídkami a karikaturami žen, no tak to bylo opravdu slabé a smutné. Pokud takhle opravdu smýšlí a není to jen jakási umělecká stylizace, tak by se z něj všechny feministky světa šly oběsit.

Naštěstí je v knize i povídka Marka Epsteina, aby v tom nebyl chudák Urban sám, na koho si stěžuju. U něj mám nicméně pocit, že ta povídka nebyla vyloženě příšerná, jenom to prostě asi nebude úplně můj styl. Spíš jsem to protrpěla. Chaos, stereotyp, klišé, závěr přitažený za vlasy. Ta povídka sama sebe nebere vážně, což v knize složené z povídek o rodinných dramatech není úplně očekávané.

Zaokrouhlíme to na tři hvězdy celkem.

4 11.03.2024

Jsem rozhodně moc ráda, že takováhle knížka vůbec vznikla, nicméně jako člověku, který se v tématu poměrně hodně pohybuje, mi nedala zase tolik nových informací. Jedná se spíše opravdu o popularizační příručku pro lidi, kteří se s feminismem teprve potkávají. :) (Na tom samozřejmě není nic špatného)

Kromě zajímavého tématu a milého způsobu vyprávění je i graficky moc pěkná, takže nemůžu jinak než dát pět hvězdiček.

Jenom je škoda, že lidé, kteří by si ji nejvíc potřebovali přečíst, se k ní ani na metr nepřiblíží. Ale takový je holt svět.

4 10.04.2023

Jedním slovem skvělé. Drobná knížka s krátkými deníkovými zápisky seniorky, kterou přečtete za den.

Milé, úsměvné, občas smutné, ale pořád víc milé než smutné.

Občas mi strašně lezlo na nervy, jak hlavní postava neustále vůči všem používá šílené zdrobněliny. Magdička, Románek, Toníček... Za celou knihu se tam snad neobjevilo jediné jméno v normální a nezdrobnělé podobě. Ale třeba moje prababička takhle mluvila taky, takže je to autentické, jenom toho bylo občas fakt moc. :)

4 19.02.2023

První třetina knihy se mi líbila a přišlo mi, že to je dobře rozehrané... Jenomže ono se to pořád ne a ne rozjet, po čase to začne nudit a od strany 200 už jsem si jenom přála, aby mi někdo vyspoiloval konec a já to nemusela dočítat jen ze zvědavosti.

Za mě nic moc.

4 18.09.2022

Ranhojička je akčně psaná jízda bez trapného ohraného milostného trojúhelníku. Na young adult knihu obsahuje celkem málo klišé, ale pár jich tam najdeme, zase aby se neřeklo. :)

Zároveň mi na YA knihu přišly některé scény až šíleně brutální, v patnácti by to na mně občas asi bylo dost, obecně tam byla přemíra násilí a hrubých scén, které bych zařadila spíše do new adult četby. V literatuře mi to nevadí, ale většinou bych byla radši, kdyby to mělo nějaký hlubší smysl. Tady mi to kolikrát přišlo jen jako nesmyslná zbytečná krutost.

Konec příjemně překvapil, hrdinové většinou snesitelní, prostředí originální, takže další díl si určitě přečtu.

4 26.06.2022

Kniha je zajímavá, tematicky unikátní a líbilo se mi propojení povídek s komentářem psychologa. Mám ale pár výtek.

- Bohužel dost nízká diverzita postav. Rozvádí se vždy heterosexuální pár ve věku 30-40 let, jedno dítě (OK, v jedné povídce 2), ideálně holčička, finančně zajištěný. Občas to vypadalo, že to jsou furt ti samí lidé, akorát se jmenují jinak. Přitom to šlo tak ozvláštnit a přinést nové zápletky. Rozvést se mohou chudí lidé hádající se o jedinou nemovitost, gay pár, bezdětní lidé, starší lidé, lidé se čtyřmi dětmi. Ale ne, všechny povídky budou o střední třídě totožné generace a jejich jednom děcku, ať je to jednotvárné. Škoda.

- Kromě Soukupové asi nikdy nikdo neviděl živé dítě. Dlouho jsem neviděla takovou sbírku beztvarých duší bez charakteru. Mám trochu pocit, že kdyby dětské postavy z této knihy někdo posadil do kouta, za hodinu tam furt sedí a čučí do zdi. Až na výjimky žádné dítě nemá osobnost, názory, postoje... (Chápu u mimina, ale u dětí okolo 12 let to takhle fakt nevypadá. Průměrnému teenagerovi nebude jedno, jestli bude u matky nebo u otce a "vyřešte si to vy, nezájem"). Dítě je napříč celou knihou spíš bráno jako doplněk, o který se lidi mohou hádat, ale jinak je to vlastně zbytečná věc a úplně stejně se mohli dohadovat o kočku.

A teď zas něco pochválím:

+ poslední povídka s holčičkou na vozíku byla přesně ten svěží vítr, na který jsem čekala. Škoda, že jsem se k té perle musela prokousat tolika černobílými kousky.

+ Moc se mi líbila i Soukupová a její Střídavka, super sonda do mysli puberťáka a konečně něco mimo zajeté vzorce této sbírky povídek, bohužel se mi ale zdálo, že místy vykrádala svoje Věci, na které nastal čas. I tak to je ale jedna z těch silnějších.

4 25.06.2022

Lidské, realistické a skvěle vystihnuté. Mohlo by se to přesně takhle dít sousedům, co bydlí vedle vás. Velmi věrně popsaný ne úplně pohodový vztah, ve kterém jsou jako rukojmí dvě děti, které chce každý rodič vychovat a chránit po svém.

Příběh se mi moc líbil, trochu ale bojuji s úpravou textu, absencí uvozovek a občasným chaosem. Každopádně to stojí za přečtení.

4 16.05.2022

QualityLand je kniha plná úžasného humoru a detailů z promyšleného futuristického světa. Klasický příběh na normálních bílých listech je navíc co pár stránek doplněn černými listy s doplňujícími vsuvkami, které obsahují inzeráty, internetové diskuze, novinové články atd. z tohoto "kvalitního" světa, což dodává úplně nový rozměr.

Bohužel je ale knížka postavená hlavně na tom humoru, takže pokud vám nesedí vtipy ve stylu Červeného trpaslíka, a jestli vám třeba Stopařův průvodce rovněž nepřijde vůbec vtipný, asi bych QualityLand vynechala, protože krom toho humoru vám knížka nenabídne nic navíc.

Dvě malé chybky bych ale autorovi vyčetla.

1. Autor si hodně dělá srandu z herečky Jennifer Anniston. Tak první dva vtípky byly k pousmání a těch dalších pět už byly teda hodně trapné pokusy. Co proboha autorovi udělala? Kdyby vyškrtnul tuhle hodně blbou srandu ve stylu šikany na střední škole, bylo by to mnohem lepší. Bylo to takový dětinský.

2. Hlavní hrdina Peter je strašný moula a tak nějak mi občas lezl děsně na nervy. Nemohl být úžasný a vtipný QualityLand popisován očima někoho, kdo není takový budižkničemu? Ale Petera mi vynahradili vtipní roboti.

Celá knížka je ale hlavně o těch vtipech, příběh není nějak hluboký a hluboké buddhistické myšlenky šly taky obloukem okolo. Pro zasmání je to fakt pecka, kdo ale hledá něco složitějšího ke čtení, tady nepochodí.

4 10.03.2022

Není to špatné, není to nijak zvlášť dobré. Nelituju času stráveného čtením, ale podruhé to číst asi též nebudu.

Měla bych několik mínusů, které mi na knize vadily.

1. Kniha mě strašně bavila do doby, NEŽ zjistíme, kdo to dítě odnesl. Pak už se to jenom vleče. Autorka podle mě zařadila tohle odhalení příliš brzo a mohla to gradovat až ke konci, ne v půlce a pak čtenáře nudit vatou.

2. Postava otce dítěte je strašně ukňouranej chudák, který neumí nic než brečet, jak mu všichni křivdí. Kapitoly točící se okolo něj byly hrozné a fakt jsem se do čtení musela nutit.

3. Nechápu, proč v každým thrilleru musí být vyšetřující policista senilní bezcitný pakůň. Mohl by mít i nějaké dobré vlastnosti, ne? Ne? Tak ne, no. Škoda. Nemuselo to být černobílý.

4. Kniha je ze současnosti a všichni mají mobily, přesto furt volají na pevnou linku. Proboha proč?

5. Autorka vůbec, ale fakt vůbec nic neví o policejní práci. Moc kouká na NCIS a další seriály, mohla by hodit řeč s nějakým skutečným poldou, jak jeho práce vypadá. Tohle je scifi. Chápu nějakou tvůrčí licenci, něco si ten autor upravit samozřejmě může, ale tady je toho fakt příliš a vadilo mi to.

6. Na začátku mi lezlo na nervy donekonečna opakované slovo "večírek", pod kterým si představím party pro osm, deset, dvacet lidí... Ne nudnou večeři ve čtyřech. Ale to je jen taková drobnost.

Bod navíc za neočekávaný závěr. Celkem 3 hvězdy.

4 07.03.2022

Je to velmi nelehké téma, knihu bych určitě nedoporučila těhotným ženám či ženám těsně po porodu, protože by to možná mohlo být kapku traumatizující, tak opatrně.

Literární kvalita tam ovšem je, příběh je poutavý, zápletka gradující, příjemné zvraty, logické vystavění děje a nepřemrštěný závěr... Tohle že je debut?

4 08.02.2022