Perunova krev II.

Hele, tohle je prostě čistokrevná braková extáze...
Sebranka (slovo Pantheon se zdrahám použít :) ) slovanských bohů, polobohů, demonů a dalších divných tvorů a netvorů usiluje o získání mocných artefaktů. Tak trochu omylem se jim do jejich války připlete veterán Martin Fridrich.
Neskutečná jízda, autor hlášky sází stejným tempem jakým odpadají slabší kusy. Krev a jiné tělní tekutiny stříkají na všechny strany a nejen tam.... Tempo knížky odpovídá kadenci automatické zbraně. Zombíci all inclusive... Hranice smrti tady nic neznamená. Kolikrát můžeš umřít? Tolikrát, dokud se to někomu hodí do krámu. Jo a krám tady je taky, teda vietnamská večerka, ale nezapomenutelná... Je libo kriplkáru na hned? No problém...
Audioknihy jsou skvěle načtené!!!
Za mě nejzábavnější autorova série.

(SPOILER) Po tom co Chors zradí Martina a zabije ho, tak ho to přeci jen trochu nasere a tak není jiné cesty, než pomsta.Martin postupně posbírá síly a svůj tým a jako SG-1( nebo možná jako Harry Potter ) se vydává kosit všechny Bohy a jejich potvory co by chtěli stát proti němu.Po cestě samozřejmě ojede a rozstřílí co se dá, aby se nakonec sám stal bohem a skončil s Nyjou v posteli.
Nářez :-)

Krása střídá nádheru. O kousíček lepší než první díl, ale 5* je prostě jen pro Kulhánka. Hrozně moc mě bavila Nyja. Závěr knihy byl přesně takový, jak jsem si ho představoval.

Oba díly byli super.
Když hledám něco krátké, akčního a s fajn humorem tak poslední dobou sahám po knihách Františka Kotlety a mám v plánu v tom pokračovat.

Místo čtení jsem si opět poslechl audioknihu, kterou namluvil Libor Terš a tentokrát jsem si to vážně vychutnal. Tato kniha mu naprosto sedla.

A začneme opravdu náramně - Martina Fridricha si v kanálech pěkně podá Zmija. A tím myslím opravdu "podá", chch. A i pak jedeme ve velkém stylu. Kotleta se ničeho nebojí - však proč troškařit, když můžeme vraždit bohy a božská stvoření, až se hlavy kutálí. A vtipem se nešetří a mně z toho jdou chrstance od pusy.

" 'Rychle, pospěš si. Každou chvíli sem může někdo přijít. Bez soulože se jim neubráníš,' naléhala Rožanice."

Běsové, divoženky, dryády, vlkodlaci, hadi a ještěrky a do toho ještě hromada dalších monster a hrdinů. Škoda, že tlustá Markéta a invalida Libor tady už nemají tolik prostoru, ale zase je nahradí jiné, stejně zajímavé postavy.

Tahle druhá část byla prostě ještě lepší, než ta první a tuto knihu můžu popsat leda tak slovy jedné z postav: "Ňamka."

Úplně nejlepší série od Kotlety. Miluju to, jak interpretoval slovanskou mytologii a Černobog je největší frajer. 10/10

kotletovky baví :)

Se dvojkou jsem se vyporadaval o poznani dele. Vadil mi tam sem tam nejaky logicky nesmysl, nejake ty preklepy (nebo nespravne pouziti slov), ale hlavne asi neustale souloze - takhle nejak si predstavuju 50 shades.. jinak asi dobry, ale jednicka bavila vic

Mno jasně .. mozkové závity si u toho nezavaříte, ale to je přesně důvod, proč si Kotletovy knížky kupuju a proč si u nich vždycky tak výborně odpočínu. Navíc čeští autoři mají tu neuvěřitelnou výhodu, že popisují místa a situace nám tak dobře známá. Narážku "tak to mně teda poblej Iveta Bartošová" by těžko cizinec pochopil.Škoda jen těch hrubek.

Perunova krev, je jako dobre víno. Musí dozrát. V tomto případě metaforicky, neboť co postrádal za me první díl, tak dohnal díl druhý a je to pecka!

Knížky samy o sobě funguji jen tak na půl, ale dohromady je to dobré čtivo.
První kniha je takový prequel na 300strankach a druhá kniha je to gró a finish.

Doporučuji číst hned za sebou
5*

Horšie ako prvá časť. Za mňa príliš akčné a menej humoru, aké stále je to lepší Franta :)

Veles, Chors, Perun, Černobog, Dažbog...Bohové musejí být šílení... Ne to není film z roku 1980 ale druhé a ještě šílenější, akčnější, drzejší pokračování prvního dílu Perunovi krve. Osud má někdy své cesty, ať se mu bráníte jak chcete a u cesty Martina Fridricha to platí dvojnásob. Kotletův smysl pro humor, lásku, které je tady taky dost. Nábojů, které tady nepřátelům nafluše škorpíkem do xichtu je tu takové množství, že bude mít opět Chuck Norris problémy počítat. Bohové tu nemají slitování a někteří z nich jsou dokonce kazi$uci...Kdyby se hrálo na skóre bude větší než ve filmu Total Recall, Robocop a Nejkrvavějším filmu všech dob . Během své cesty vás vezme z Prahy přes Německo na Šumavu, kam se Kotletovka fantasy mystika parádně hodí. Prostě pořádná Kotletovská destruktivní práce.

Mnohem lepší než první díl. O několik levelů.

Co napsat k tomuhle druhému dílu ? Je to ve všech směrech pokračování první knihy, určitě nemá smysl číst samostatně. Myslím, že by Perunově krvi více sedělo spíše jednosvazkové vydání. Platí do puntíku přesně vše, co jsem psal u prvního dílu. Jen doplním, že tady mi už lezlo na nervy, jak účastníci bitev řvou nahlas svá jména jako Pokémoni. Každopádně řežba to byla solidní.

Lepší než "jednička". Kotletovka až do morku kostí.

Já mám u téhle knihy pocit, že Kotleta jenom zkoušel, co všechno jeho čtenáři ještě unesou. Zejména v tom kanále. Ale tak proč ne, funguje to dohromady a druhý díl mě určitě nezklamal.

Přečteno na jeden zátah, bavila jsem se královsky a časopis Odporná zrůda bych si teda klidně objednala. Kde seženu předplatné?

"Sag mir, wo die Blumen sind."

I druhý díl jsem poslouchal v audioverzi a musím říct, že mě bavil mnohem víc, než díl první. Možná jsem si zvykl na postavy, prostředí a (ne)zákonitosti děje, každopádně jsem prakticky už klasickou jízdu plnou tělních tekutin, zastoupených nejčastější krví, končetin všeho druhu oddělených od těla, hodně vtipných, vtipných a méně vtipných hlášek a sem tam nějaké té naturalisticky podané erotiky odposlouchal velmi rychle, s mnohem větším zaujetím a pobavil jsem se u ní. Na plukovníka Michálka to samozřejmě nemá, ale to je laťka, která je hodně vysoko.

Tedy to bych ani nečekal, že ve mně Kotleta probudí nějaké emoce, stalo se a o to hodnotím lépe. Jinak je to stále jízda za zvuku střelby, s krvavou stopou táhnoucí se od expozice až do katarze, plná vtipů blbých i dobrých, ale na rozdíl od prvního dílu už vím, co si o tom myslet..., docela se mi to líbilo. O poznání větší hloubku postav, možná nějaký ten přesah a bylo by to fakt super.

To ne, taková romanťárna, to ani Kotlety není hodno. Souhlasím s hodnocením uživatele Bediczek, že čtení této knihy je jako hraní počítačové hry. S každou postavou máte nějakou interakci (buď boj nebo sex), máte neomezený počet životů, takže když Vás sejmou, objevíte se za chvilku o kousek dál a taky máte k dispozici pár přicmrndávačů, jen tak na okraji příběhu.