musska komentáře u knih
uf...tak si říkám, nechám si to rozležet až pak to napíšu...ale musím teď. Závěr mě úplně rozsekal. Vlastně mě to celý totálně dostalo. Tři generace každá má svoje mouchy, spratek kluk, sobecká máma a panovačná babička....z jejich pohledu to vypadá všechno jinak. Nejlepší pro všechny by bylo si to přečíst.
Tak jsem podlehla "reklamě" a sáhla po téhle knize taky. A rozhodně nelituju, i když to místy bolelo. Mám ráda, když se v knihách prolínají různé časové roviny, tady navíc rovnou člověk chápe některé situace a když se nakonec všechno propojí...síla.
Trochu mi trvalo se do téhle knížky začíst, ale jakmile se tak stalo nechtěla jsem ji odložit. Fakt zajímavý vhled do archívů a popis práce takového hledání...ale to že je to napsané jako román, mě nadchlo.
Velmi působivé čtení, posledních sto stránek se četlo jedním dechem...abych už už věděla, co se to vlastně semlelo...prolínání dvou časových rovin i jiné formy vyprávění byly super a skotská ponurá příroda..i tak bych se jela mrknout :)
Přečteno během dvou dnů, čte se skoro sama. Jen mi trochu místy připomínala Hrdýho Budžese a to je pak těžké srovnání. Jako oddychovka mezi "těžké" tituly je ideální.
Vyprávění třináctiletýho kluka,silné, velmi uvěřitelné, čím vším si musí projít sourozenec, jehož idol brácha, je ségra. Hrozný ty rodiče, škola..vtipná postava trenéra fotbalu..četlo se to jedním dechem, dva večery. Skvělé fakt.
Tohle bylo nečekané, přistála u mě kvůli výzvě, má moc pěknou černobílou obálku :) Přečtena během pár dnů a rozhodně pobavila, místy nečekaně drsné konce kapitol, ale nakonec napětí až do poslední stránky. Dejvický si úplně dovedu představit při takové šarádě, dost to oživilo možnost si to zcela konkrétně představit.
Sáhla jsem po ní kvůli výzvě. Je tenká nezanechá šrámy, jsem si říkala. Ach jo, všechny takovýhle knihy-přímé svědectví...dokument v podstatě, zanechají šrámy. A musí to být, aby se nikdy nic takového neopakovalo.
To je tedy hutné dílko...výborné čtení, škoda, že teď nic nekvete, hned bych vyrazila. Dokonale se dalo vcítit do hlavní hrdinky a zatoužit po troše válení se v trávě, zaplavení deštěm nebo sušení vlasů jízdou na kole.
Tak jsem knížku zrovna dočetla a peru se tady s myšlenkou (a asi i trochu emocema) jak vlastně hodnotit...
Četlo se to skvěle...to určitě...v genetice se běžně pohybuju, tak mi tyhle pasáže připadaly vkusně, stručně a pochopitelně napsaný...ale jak naložit s pocitem, že zatrpklost hlavního hrdiny není sympatická (i když asi pochopitelná), že nastoluje otázky, který člověk nechce slyšet, to nevím.
Určitě se ale porozhlédnu po nějaké další Mawerově knize.
Původně jsem ji vůbec nechtěla číst, ale krásné zpracování grafické a jeden náhodný fejeton mě nalákaly. Pár příběhů mě fakt rozesmálo, Aňina idea pohybu/sportu mi úplně vyhovuje :) "Pohyb směrem dolů, může být zakončen v pozici lehu...zpestřeným vzpěrným pohybem paže, jež je ukončena rukou, která drží něco příjemně vychlazeného." Celkově oddychové čtení, psané určitě od srdce.
Poslední kniha Terryho...úplně, dotažené to sice nebylo jak by si Terry přál, ale i tak se to četlo dobře, sem tam trochu rychlejší poskočení v ději, by asi ještě upravil, kdyby měl čas. Každopádně do výzvy se výborně hodí a četla jsem ji s potěšením.
Krása. Martine rozhodně pište dál, dá se to číst :) A neztrácejte humor a nadhled byla by to škoda. Moje oblíbená kapitolka je "Tenisky a lednice"...taky si často slibuju, že budu odvážná.
Pro chvíle "sebetrýznění" ideální. Půjčila jsem si ji od náctileté neteře a přesně to sedí. Četla jsem ji tři dny a krásně si poplakala, na začátku, v průběhu a na konci. Takže když máte chuť si poplakat, zalézt si do peřin a pokochat se velmi smutnou romantikou...doporučuji.
Dlouho mi tu ležela.Nebyl důvod,pro mě jako stvořená, chovám včely a pracuju v laborce.K tomu brilantní vyprávění P.Maye,paráda.
Občas narazím na knížku, která když nečtu, na mě nedočkavě čeká, a tajně "pomrkává" i když jsem třeba v práci. Hrdinové postávaj a čekaj, než se bude moct jejich příběh před mýma očima odehrávat dál.
Za mě rozhodně tato minisérie ještě lepší než Světla, ale když se holky objevily, měla jsem fakt radost :-)
O autismu...ale to nestačí. Je to pohled zevnitř...a to dost drsný. Díky doslovu maminky se surovost trochu obrousí nebo naopak zaostří? Kloubouk dolů před všemi maminkami, které to zvládají a ustojí.
Tohle se čte skvěle. Příběh je zajímavě zpracovaný a motiv rozdvojení v podobě myšlenky je super....na kolika místech asi putují moje myšlenky, protože už se mi tolikrát nechtělo domů :) Hodně mě bavilo i to zanícení pro jednoho autora, pátrání až do nejmenších detailů a trocha přiblížení se jazyku tak odlišnému...
Četlo se to moc dobře. Jen to docela dost připomínalo erotikon a taky za trochu nijaký závěr hodnotím tentokrát čtyřmi hvězdičkami. Ale Hartlův vhled do vztahů, rodinných životů a vnitřních pochodů mužů i žen je obdivuhodný.
To bylo opet narocne, nemoznost sympatizovat s hlavni "hrdinkou" ale cetlo se to skvele. Vyborne pasaze jak Agnes vnima co se v matce odehrava.