Nejlepší pro všechny
Komentáře knihy Nejlepší pro všechny
Přidat komentář
Já se Soukupovou pořád bojuji, poslechově je pro mě přijatelnější. Úplně mi nesedí její styl psaní, hlavně ty popisné části, které neobsahují slovesa, a narušuje se tím plynulost textu.
Téma mezilidských vztahů mám ráda. Autorka umí věrohodně vykreslit charaktery postav a vždy s nimi jejich příběh žiju. Líbil se mi pohled ze všech tří stran (babičky, matky a syna).
Viktora mi bylo líto, nemůže se pak nikdo divit, že se chová tak, jak se chová. Samoživitelky to nemají jednoduché, to uznávám, ale Hana mi byla svým chováním neskutečně protivná.
Možná se pustíme do dětské knihy Kdo zabil Snížka?, která by osvětlila část příběhu.
Skvělá kniha. Propracované nečernobílé postavy i jejich vývoj. Na začátku je člověk nemá rád, ale časem si k nim najde cestu. Hana místy vyvolává odpor, babička a ViKi si naopak čtenáře získávají. Místy se člověk i dojme. Za mě plný počet hvězd.
Nádherná kniha ,kterou jsem četla každou volnou chvilku.Příběh plný emocí a depresivních okamžiků.Bylo to smutné,ale krásně propracované i slzičky jsem měla na krajíčku.Uplně jsem knihu hltala!
Zajímavý příběh, ale bylo pro mě náročné zpracovat charaktery hlavních postav. A to všech... až jsem kroutila očima.
Díky předchozímu komentáři jsem zjistila, že dětská kniha Kdo zabil Snížka? má i tuto verzi pro starší. Tato se mi moc líbila, vyhovovalo mi číst pohled na věc od jednotlivých postav. Taky oceňuji, že autorka tohle téma rozepsala pro různé věkové kategorie.
Při čtení této knihy jsem si uvědomila, že dokud jsem v ději očekávala události, o nichž jsem četla v Kdo zabil Snížka?, přistupovala jsem k četbě jako k něčemu známému. Četla jsem jako někdo, kdo ví, co přijde a nic ho nepřekvapí. Doplnila jsem si některé dílky z životů protagonistů, které objasňovaly, proč byli takoví, jací byli, ale jinak jsem opravdu cítila, že se pohybuji v již probádaných vodách. Změna přišla v momentě, kdy jsem se v ději posunula do neznáma, najednou jsem měla pocit, že potřebuji dávat větší pozor, ale to samozřejmě není výtka, jen můj postřeh.
Na neznačenou přímou řeč jsem si musela poměrně dlouho zvykat, ale daleko větším překvapením pro mě byly zrychlující pasáže, v nichž autorka popsala nepřeberné množství událostí na velmi malém prostoru. Konec pak byl opravdu originální a skvěle do knihy pasoval.
Hana mi fakt vadila a o opaku mě nepřesvědčil ani její obrat v závěru knihy, byla sobecká a vše dělala jen kvůli sobě, všechny využívala a změna chování k matce mi tam zapadala jen proto, že se domnívám, že se pak mohla poplácat po rameni, jak je skvělá. Celá etapa s Jiřím byla zase jen projevem její egocentrické potřeby, aby ji všichni obdivovali a milovali. Důkazem bylo i to, jakým způsobem vše ukončila.
Eva mi ze začátku taky dost vadila, hlavně mírou nepochopení jakéhokoli jiného stylu života, než na jaký byla zvyklá ona. Postupně jsem ji ale tak nějak víc chápala, i proto, že mám stejnou babičku.
Osudy různých dětí se mě dotkly kdesi hluboko a tím spíš se budu snažit vyvíjet větší pochopení pro jejich různé chování.
Kniha je pro mě něčím novým, dosud jsem takto mezigeneračně pojaté vyprávění nečetla. K autorce se jistě v budoucnu zase vrátím.
Skvěle postavený příběh a propracovaný osud jednotlivých osob. Určitě si půjčím i další knížky této autorky.
Objevila jsem další z pokladů české literatury. Petra Soukupová opravdu napsala bravurní dílo. U knihy mi sice chvilku trvalo se začíst kvůli specifickému stylu psaní autorky, ale to je asi jediná chyba, kterou bych našla. Pak už se kniha četla skvěle a vtáhla mě. Málokde jsem viděla tak úžasně vykreslené charaktery a pocity postav jako tady. To byl vážně mazec. Samo za sebe mluví, že jsem kvůli tomu měla prakticky po celou dobu čtení slzy v očích, jak to bylo neskutečně smutné. A teď to nejlepší, autorka sice nepřichází s žádným originálním námětem, to ale neznamená, že vás to naprosto nestrhne a nesemele. Proč? Právě proto, že je to tak reálné a může se to dít kdekoliv kolem nás, aniž bychom o tom věděli. Moc mě bavilo sledovat vývoj Viktora. Kniha ve vás vyvolá spoustu emocí a donutí vás přemýšlet. Koncem mě autorka naprosto dostala. Takže za mě obrovské ANO a já bych nejradši vyvinula veškeré úsilí, abych vás přiměla si knihu přečíst.
Velmi silný příběh, skvěle propracované postavy. Četba mě rozložila na prvočísla, bylo to náročné. Ale poprvé ve svém životě jsem pochopila něco z nejbližšího okolí, co mi nebylo nikdy jasné. A za to děkuju.
Moc se mi líbila psychologie postav. Žádná nebyla jen černá nebo bílá, prostě jako v životě. Stejně jako to, že si navzájem nemusíme ubližovat úmyslně, ale jde nám to moc dobře.
Pro mě to byla velmi silná kniha. Ani jednu z postav jsem neměla ráda a zároveň je chvílemi chápala. Vztahy a pohnutky postav jsou skvěle zachycené, čtení mě nesmírně bavilo. Půl hvězdy dolů za absenci uvozovek v přímé řeči, komplikuje mi to čtení a nemám to ráda :)
Opět autorka ukázala, jak skvěle dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání, pocity a myšlenky dítěte v různých situacích, zejména jeho bezmoci ve světě dospělých. Mám moc ráda způsob psaní autorky, kdy se střídá vyprávění a pohled všech tří hrdinů. Z počátku mi Viki trochu lezl na nervy jako problémový spratek, ale během čtení člověk pochopí, jak těžké to má a nakonec si ho zamiluje. Super kniha, autorce tleskám.
Chvili fandite jedne postave, po chvili zase druhe a tu prvni nesnasite a za par stranek.je zase vsechno jinak. Emoce s vama cloumaji od zacatku do konce, ktery jsem, byt byl ocekavatelny, jsem obrecela. A paneboze...nektere situace a chovani...jako by se sesla nase rodina. Skvela kniha, autorce dekuju.
Petra Soukupová patří v poslední době mezi mé nejoblíbenější autorky. Je mi sympatické, že ve svých příbězích řeší problémy, které jsou běžným čtenářům často blízké - mezilidské, generační a především docela běžné rodinné vztahy, radosti i strasti, které život provází. Velmi také obdivuji, jak dokáže svým, převážně ženským hlavním postavám, vdechnout život, představuje je s jejich přednostmi i chybami, ve kterých se často i najdeme. A tentokrát mě dokonce, jako babičku vnuka právě ve Viktorově věku, opravdu příjemně překvapila. Protože stejně jako jsou v autorčině podání pravdivé ženské hrdinky, totéž jsem cítila při čtení těch částí knihy, kde je příběh vyprávěn ústy malého kluka. Takže kniha "Nejlepší pro všechny" byla pro mne opět velmi příjemným čtenářským zážitkem.
Poslouchala jsem jako audioknihu, která je moc pěkně namluvená, hezký příběh ze života jedné rodiny.
Spolužačka vracela tuto knihu v naší knihovně, od Soukupový jsem nic nečetl, tak jsem si ji půjčil a nelituji. Je sice psaná zvláštním stylem z přímého pohledu mladého Viktora a nepřímo (skoro jako scénář) z pohledu sobecké matky Hany a snaživé babičky Evy. Zpočátku jsem nesnesl Hanu i Viktora, ale ten se u babičky Evy změnil, takže jediná záporná postava zůstala máma Hana.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Petra Soukupová také napsal(a)
| 2020 | Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2022 | Nikdo není sám |
| 2015 | Pod sněhem |
Externí recenze
- Nejlepší pro všechny, Pod sněhem - to nej od Soukupové / Romantický zápisník
- Nová a opět výborná Soukupová / sprichutislov.blogspot.cz
- Vypravěčský souboj tří generací / Kamila Klímová, iLiteratura.cz

94 %
60 %


Velmi pěkná kniha. Děj je vyprávěn z části z pohledu desetiletého kluka Viktora, z části podle jeho maminky Hany a podle její maminky, babičky Evy. Hanka je průměrná herečka, která když dostane nabídku točit seriál, šoupne Viktora k babičce na vesnici. Viktor musí změnit školu i všechny své návyky, ale nakonec si zde vybuduje svůj život, ale okolnosti se mění podle dospělých a děti se musí celkem nespravedlivě znovu a znovu přizpůsobovat. Je zde téma sobeckosti, těžkého rodičovství samoživitelů, starosti stáří a horšícího se zdraví a dětské přizpůsobivosti a hravosti.