Mendelův trpaslík
kniha od: Simon Mawer
KoupitKoupit eknihu
Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy – podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji – objevuje i řada českých, respektive moravských reálií....celý text
https://www.databazeknih.cz/images_books/44_/44088/mendeluv-trpaslik-xF4-44088.jpg 4418| Orig. název: | Mendel's Dwarf (1997) |
| Žánr: | Literatura světová, Romány |
| Vydáno: | 2010, Kniha Zlín |
| více informací... |
Komentáře (79)
Kniha Mendelův trpaslík
Nejedná se o typ knížky, kterou bych normálně četl, ale jednou za čas je třeba udělat výjimku a něco nového vyzkoušet. O autorovi jsem slyšel hlavně díky Skleněnému pokoji (který mne také čeká), ale jinak jsem netušil, co mám od knihy očekávat. Určitě to nebylo zlé, ale zázrak se jednoduše nekonal. Bylo to čtivé i přesto, že nám autor předhazoval dlouhé rozbory na téma genetičnosti, ze kterých jsem nechápal nic. Dějově se to rozjelo až těsně před koncem, který celkové hodnocení zachránil. Jen jsem ke knížce na začátku přistupoval tak, že jsem si myslel, že to bude Mengelův trpaslík a tím by kniha nabrala úplně jiný, zajímavý, směr. Ale i tak...
Ačkoliv se jedná pravděpodobně o nejoceňovanější Mawerovu knihu, tak musím říct, že se mi nelíbila tolik jako Skleněný pokoj. Je ale pravda, že to bylo částečně i odlišným tématem. Historická dějová linka pra-pra-prastrýce Gregora mi přišla někdy strašně mimo mísu, především ke konci, kdy jsem skoro měla chuť jí přeskočit (obzvlášť, když Lambertova linka začala být hodně zajímavá). Moc mi ani neseděly všudypřítomné sexuální narážky, i když chápu jejich význam a poselství. Znovu bych si knihu nepřečetla, i když v ní byly zajímavé pasáže. 4 hvězdy z 5 dávám hlavně kvůli autorovi, za česko-moravské reálie a styl psaní.
Simonu Mawerovi patří především poděkování za jeho neutuchající zájem o česká a zatím především o moravská témata. K Brnu mám velmi osobní a dlouholetý vztah a o to víc mě těší, že mezinárodně uznávaný autor dokáže "moje město" tak pozitivně přiblížit světu...Na rozdíl od Skleněného pokoje, který mne doslova pohltil, je Mendelův trpaslík trochu jiné čtení. Vyprávění ve dvou rovinách - z pohledu Gregora Mendela a z pohledu jeho údajného prasynovce, moderního genetika - bylo pro mne docela zajímavé, i když místy skutečný Mendelův příběh na mne působil pouze jako stafáž a pozadí pro osud postiženého a stále bojujícího Benedicta. Jeho neuvěřitelná pozitivní energie, vytrvalost a každodenní bitva s nepřízní osudu jsou obdivuhodné a dojemné. Navíc se Mawerovi povedlo Benův příběh vypointovat až do překvapivého konce. Knihu doporučuji k přečtení, i když asi není určena každému.
Poslední prečtená kniha roku 2018. Dočetla jsem ji 30.12. večer. Ani nadšení, ani zklamání. Mám knihy pana Mawera ráda, líbí se mi, že ve svých knihách střídá témata, že se v některých zaobírá zajímavými osobnostmi (v tomto případě zakladatelem genetiky G. Mendela). A co oceňuji asi nejvíce, je pohled na nás, Čechy a Českou republiku, očima cizího pozorovatele. Je příjemné číst v knize britského autora opakovaně o Brnu, popř. Praze v jeho novém románu, je z toho patrné, že dějiny našeho národa, i když součástí byla po dlouhá léta početná německá komunita, jsou zajímavé. A stojí zato se k nim vracet a psát o nich.
Ale zpět k románu. Co obdivuji, je znalost všech odborných detailů, kterými se autor musel přinejmenším prokousat, aby je mohl v knize uvádět. Na druhou stranu to bylo právě asi velké množství odborných výkladů a statí, které mě od čtení knihy odrazovalo. Zkrátka jsem měla problém se ve všech těch mutacích a kříženích občas vyznat. Bylo to zbytečné, cílem románu asi měla být jiná myšlenka než zvýšení povědomí o vědeckém oboru zvaném genetika.
Příběh Benedikta Lamberta byl typicky Mawerovský. Jen velmi těžko se můžeme vžít do role člověka, který je po celý život mrzákem. Podstatná je jeho touha po obyčejnému vztahu a lásce. Neméně důležitá je i postava Jean, ženy, která osciluje mezi dvěma muži. Jedním “normálním” a druhým “trpaslíkem”. Její jednání je pochopitelné, uvěřitelné a skutečné.
Osud však nakonec zasáhne po svém, navzdory všem výpočtům, prognózám a vědeckým pojednáním.
Takže, tři a půl hvězdy - knihu je dobré si přečíst, rozhodně to není ztráta času.
Moje první setkání s autorem. Pro mě osvěžující - obvykle čtu pro oddech detektivky, fantasy apod. Obecně nemusím příběhy, které se proplétají ve dvou dějových rovinách, a i když to zde bylo zajímavé, přistihla jsem se, že jsem spíše zvědavá na novodobý děj něž na Mendela. Vůbec jsem netušila, jakým směrem se děj bude ubírat. Závěr-možná vypointovaný až příliš precizně, ale krásně to příběh završilo.
Jako první jsem od S. Mawera četla Skleněný pokoj a zdá se, že jsem kousla nejdříve do nejsladšího kousku, za kterým Mendelův trpaslík značně pokulhává... Tematicky to sedí pěkně, genetika a modifikace lidského genomu jsou aktuální témata a společně s prostřihy do mendelovské minulosti si to hraje do noty. Nicméně dějová linka profesora Lamberta dle mého pokulhává a ke konci se mi zdála až přitažená za vlasy. Na druhou stranu, pocit trapnosti, který vás bude při četbě poměrně často atakovat, možná dobře ilustruje život člověka s achondroplasií.
Největší plus této knížky byl za mě v připomenutí a rozšíření znalostí ohledně genetiky a Mendela. Jinak se mi jak formou tak obsahově moc nelíbila.
Přečíst tuhle knížku bylo velké přemlouvání. Vlastně už jsem ji šla pomalu vrátit do knihovny s tím že si najdu jinou která se bude hodit do výzvy. Nakonec jsem si řekla, že přeci musím číst i něco jiného než severský detektivky. A panečku!!! Dala bych i 4 hvězdičky kdyby tam nebyly (pro mě) nudný pasáže týkající se Mendela, který jsem četla na půl oka. Ale jinak zajímavý příběh a konec???? Wau. Ještě teď mám pusu dokořán.
Stejně jako do knihy Skleněný pokoj jsem se na začátku nemohla do knížky začíst, ale když jsem prolouskala určitý počet stran, přečetla jsem Mendelova trpaslíka jedním dechem. Skvěle napsaná kniha, která nás obohacuje o znalosti genetiky a našeho významného vědce Gregora Johanna Mendela a současně popisuje zajímavý a těžký život hlavního hrdiny.
Dvě dějové linie, jedna Mendelova, jedna Trpaslíkova. Skvěle propojeno od začátku do konce. Příběhové části velmi čtivé, dobře popsané, velmi krásný příběh smyslu života a lásky. K lidem, práci, výzkumu, hudbě... Překvapivý závěr. Pasáže z genetiky... Kdybych byla na gymnáziu, nejspíš bych je i chápala a dokázala se na ně vždy soustředit. Takto jsem to mohla číst třeba 3x-4x za sebou, než jsem některé věty pochopila a ne vždy jsem také byla při čtení v náladě to chápat...
Dávám 5*, přestože jsem ne všemu rozuměla. Za obrovskou propracovanost příběhu samotného, nastudování tématu genetiky a její historie.
Knihu jsem četla už před lety, ale určitě ještě někdy přečtu znovu. Miluji tuhle knížku. Kromě zajímavého příběhu, kde hlavní postavou je sympaťák (alespoň pro mě) Benedict Lambert, obsahuje kniha i krásné a pravdivé myšlenky a hromadu zajímavých informací z oblasti genetiky, takže koho to zajímá, nudit se nebude.
Právě jsem knihu dočetla a musím říct, že mě velmi překvapila. Vyzdvihla bych hlavně stylistiku - chytře, citlivě, ale zároveň provokativně napsané dílo plné přívlastků.
Kniha má dvě dějové linie -
1) genetika z vědeckého hlediska, kde je hlavní postavou zakladatel genetiky Gregor Mendel
2) příběh Benedicta Lamberta, muže, kterého dohnala genetika, příběh o jeho poruše, předsudcích a následcích
Závěr mě přišel trochu vykonstruovaný, ale kniha se četla velmi dobře, přestože obsahuje mnoho biologických termínů.
Brilantní, byť poněkud smutné vyprávění na velmi zajímavé téma. K jeho poutavosti určitě přispěly dvě dějové linie a odlišné způsoby podání příběhů obou hlavních hrdinů (v případě trpaslíka ich-formou) i neočekávaný, ale rozhodně ne nelogický závěr. Kromě toho šlo i o čtení poučné - jak o nelehké situaci lidí, jako je hlavní hrdina (i když by mne docela zajímalo, zda měl autor nějaký reálný vzor, popřípadě konzultanta), tak o životě, práci a významu jednoho z našich nejslavnějších rodáků (o tom jsem se ve škole moc nedozvěděl, tak jsem to tady mohl dohnat). Jen ty pasáže o genetice byly pro mne místy už na hranici srozumitelnosti či dokonce za ní.
Naprosto fantastická kniha, k níž jsem se dostala čirou náhodou při knižním výprodeji MKP, vůbec nic jsem od ní nečekala a při jejím čtení jsem zůstala absolutně paf. Simon Mawer je skutečně fenomenální vypravěč, který dokáže poutavě skloubit klasické vyprávění s (pro někoho možná) poněkud nezáživným výkladem o genetice. Mě osobně genetika vždycky fascinovala a byla to má oblíbená část středoškolské biologie, takže mě tyto pasáže v knize vůbec nerušily, ba právě naopak. Pohnutý příběh Benedicta prolínající se s flashbacky do dob Gregora Mendela pro mě byl zkrátka a dobře uchvacující a zařadil se na čelní místa mé knihovny. Jo a jestli to někdo hodlá zfilmovat, pak musí hlavní roli hrát Peter Dinklage, prostě musí :D
Hodně "ulítlý" příběh genetického vědce, jenž je potomkem slavného J. G. Mendela. Místy kniha supluje učebnici genetiky i jiných oborů. Místy si připadáte, že sedíte v potemnělé posluchárně a jinde máte zase touhu vyběhnout ven a jít vyset hrášky. Kniha je trochu složitým propojením neobvyklého příběhu hlavního hrdiny s učebnicí genetiky a životopisem jejího zakladatele. Ač jsem si často říkala, že "tohle už přehání", dočetla jsem a nelituji. Studovala jsem zahradnický obor a věnuji se mu, i tak jsem nějak nevěděla (nebo zapomněla) jak to se slavným Gregorem vlastně bylo. Můj první Mawer. Určitě přečtu i další.
Když jsem si tuhle knihu přečetla poprvé, doslova a do písmene jsem se posadila na zadek a nevěřícně jsem kroutila hlavou. Genetiku mám moc ráda, o Mendelovi taky něco vím, ale Mawerovo uštěpačné (v praxi předvedeno na osobě vypravěče) a přitom obdivné (neskutečná preciznost a promyšlenost "hrachových" pokusů v porovnání se zabedněností vídeňských akademiků) pojetí mě fascinovalo. Málokdy jsem byla nějakou knihou tak nadšená, takže jsem ji okamžitě nakoupila všem svým známým čtenářům nadšencům.
Po čase jsem zjistila, že zdaleka ne všichni mé nadšení sdílejí, což mě velmi překvapilo. Proto jsem si dala tu práci a poctivě jsem tady pročetla všechny komentáře. Zjistila jsem, že čtenáři se v zásadě dělí do dvou skupin - jedni jsou nadšení a knihu velmi chválí a obdivují, ti druzí jsou znudění, zklamaní a často otrávení. Přesně jako moji přátelé.
Proto moc děkuju za komentáře Achilla a Prey - naprosto přesně vystihují mé nadšení z téhle knihy, včetně skvělé obálky.
Tak tohle jsem nedala. Od začátku jsem se nudila. Jó, kdyby tam bylo víc příběhu - o Benedictovi jsem se chtěla dozvědět víc, jeho příběh je určitě zajímavý, ale prokousávat se tou genetikou...to je jako číst učebnici programování. Nedočteno, škoda.
Knihu jsem začala číst stylově - v Brně na "Mendláku", který je každodenní součástí mého pracovního života. Takže genius loci určitě zapracoval v tom kladném slova smyslu. Příběh se čte lehce a rychle. Historické aspekty Brna a Moravy ve 2.pol. 19.století, genetika, etika, eugenika, paradoxy dějin i osudy jednoho německého mnicha, který předběhl dobu - to vše je popsáno čtivě a zajímavým způsobem. Neméně nadšeně člověk hltá osudy postiženého vědce Lamberta. Zápory: vypravěč je sarkastický, zahořklý a protivný. Jeho věčné ohánění se "neviditelnou rukou přírody" a světonázor typu "já to vím nejlíp", působí příliš nadřazeně. Useknutý konec je rozpačitý.
Úžasné. Britský spisovatel opět zasadil svůj příběh k nám, velmi se mi to po Skleněném pokoji líbilo.
Mně se kniha nelíbila - chtěla jsem příběh/y a dostalo se mi hlavně rádoby odborného pojednání (mám tomu všemu věřit z pera neodborníka spisovatele?) o základech genetiky a souvisejících věd. Mám ráda, když se něco nového z knihy dozvím, ale tyhle rozkouskované a chvílemi zbytečně přesmíru odborné rozbory (bez vysvětlení základních pojmů neznámých laikovi) mne brzy přestaly bavit až zajímat. Byly tam zbytečné, na úkor příběhům, přičemž příběh Gregora Mendela byl pojat zkratkovitě (nedozvěděla jsem se vlastně nic nového), zatímco současný příběh měl být asi nosný, ale zase jsem mu nějak nevěřila - hlavní hrdina se tak nějak podivně vybarvoval až ke konci a závěr byl už zcela mimo veškerá smysluplná očekávání. Z knihy jsem si tedy neodnesla krom nepříjemných pocitů nic.
Občas o té knize pořád přemýšlím. O životní nespravedlnosti skryté v pár pidičástečkách i o té, co si ji okolo potom vybudujeme sami. O tom, co je vlastně tabu. A jak se vlastně řeší ta dilemata, co je středoškolští pedagogové strkají do hodin etiky? O dívání se světu pod sukně a o poznámkách, která že to část Benova těla má jediná správnou velikost.
Tak jsem knížku zrovna dočetla a peru se tady s myšlenkou (a asi i trochu emocema) jak vlastně hodnotit...
Četlo se to skvěle...to určitě...v genetice se běžně pohybuju, tak mi tyhle pasáže připadaly vkusně, stručně a pochopitelně napsaný...ale jak naložit s pocitem, že zatrpklost hlavního hrdiny není sympatická (i když asi pochopitelná), že nastoluje otázky, který člověk nechce slyšet, to nevím.
Určitě se ale porozhlédnu po nějaké další Mawerově knize.
Na čtení asi nejtěžší z Marwerových románů, ale určitě stojí zato věnovat mu čas. Je zvláštní a trošku i smutné, že o tak zásadních událostech naší historie se musíme dozvídat z knihy anglického autora.
Tato kniha mne ze všech Mawerových knih zaujala nejméně, i tak jí ale nelze upřít, že příběh byl dobře promyšlený a lehce se četl, zajímavé bylo propojení dvou časových rovin a opět popisy Brna. Pasáže o genetice mne nebavily, ale daly se lehce přeskočit a pokračovat ve čtení :-).
Uf, těžké téma. Téma genetiky mám hodně ráda, takže mě kniha velmi zaujala, i když, musím se přiznat, v některých odbornějších odstavcích jsem se trošku ztrácela. Nic to neubralo na tom, že mě kniha hodně bavila a skvěle se mi četla. Líbilo se mi, že jsem se něco dozvěděla i o Mendelovi, k tomu bych se asi jinak jen tak nedostala.
Je to moje šestá "Mawerovka" a opět mohu říct, že se mi kniha hodně líbila. Je to opět "Mawerovka" jak má být.
Tento příběh je mé první seznámení s autorem. Pane Mawere zaujal mě Vás chytře napsaný příběh obsahující dost provokativní otázky, které nám až nevybíravým způsobem
„servíruje“ :-) hlavní hrdina, doktor Lambert, jehož celoživotním tématem je snaha o pochopení ... svého postižení, které bere jako osobní křivdu, a ta pak do značné míry předurčuje jeho vztahy k ostatním lidem, ... Ben si nemůže pomoct a je to především a právě on, kdo na sebe nahlíží (skrz čočku mikroskopu) tímto prizmatem, ... nic se neděje samo o sobě, všechno je ve vztahu k jeho poruše ... osobní život i práce ... a proto žije v ulitě ... své inteligence a vědy.
Ben, jako mozaiku, skládá a snaží se pochopit "lidský život", o kterém ovšem nerozhoduje Bůh, ale a pouze jen šťastná anebo zlomyslná? náhoda, životní loterie, která udává kombinaci našich genů ...
... "stopy dědičnosti, ať už se nám to líbí, nebo ne, si v sobě neseme všichni" ...
... "Nikdo nemůže za to, že mám tohle zakrslé, pokroucené tělo, tohle šeredné vězení z masa a kostí, blan a chrupavek. Jediným viníkem je zlomyslná náhoda“
Ben nám představuje své vize, překračující, stejně jako u jeho pra-pra-prastrýce Georga Mendela, ... „hranice toho, co lze vnímat zrakem, čeho se můžeme dotknout“, a díky čemu můžeme nahlížet „pod povrch věcí, hluboko do textury přírody“ ...
Ben nám dává nahlédnout i do svého osobního, ... intimního života, a to stejně nevybíravým nebo spíš provokativním způsobem, ... jeho sexuální fantazie (povětšinou spíš neuskutečnitelné) se prolínají celým příběhem, ... Ben je totiž, měřítky většinové společnosti, odpudivý a nešťastný člověk:
„... musíte se s tím naučit žít. Vlastně nemáte na vybranou. Nikdo z vás nemá na vybranou. Používám záměrně druhou osobu, která zahrnuje celý lidský rod. Nikdo není výjimka. Všichni jste oběťmi toho, jaká sbírečka genů nám byla přidělena v tom zdánlivě bezvýznamném okamžiku, kdy se mrskající spermie prodrala mezi svými rivaly dopředu a vnikla do vajíčka.“
„... Mám rád historické paradoxy. Tohle je jeden z těch křiklavějších. Sem na Moravu, do vesnice, v níž se narodil zakladatel genetiky a kam nacisty dovedla jejich posedlost rasovou čistotou a potřeba Lebensroumu, dorazili jako osvoboditelé Sověti. Svrhli tyranii genetiky a nastolili místo ní tyranii třídního původu. Tyranie, ty by lidstvu šly.“
¨Přestože mám maturitu z biologie a pracuju ve zdravotnictví, byla pro mě kniha komplikovanější a z toho důvodu méně zajímavá. Pasáže "o hrachu" jsem přeskakovala. abych se dobrala konce.
Bena Lamberta živí v podstate to isté čo mňa (hovorí sa tomu veda), no ja mu akosi (zatiaľ!) nesiaham ani po členky – hoc on je trpaslík. :-) Ako fundovanej, klasickej mendelovskej aj súčasnej molekulárnej genetiky znalej osobe mi odborné výrazy a pasáže v príbehu neboli cudzie ani nezrozumiteľné, naopak, so záľubou som si ich užívala. I keď – vo voľnom čase myslieť na prácu ... ktorú človek miluje i nenávidí, ktorá ho povznáša i ubíja, ktorá prinesie jednu odpoveď a s ňou vyvstane desať nových otázok ... blbé. :-)
Vyzdvihujem autorov až geniálny nápad a schopnosť zmysluplne prepojiť všetky dejové línie cez fiktívne paralely medzi nimi, ono to nie je len tak. Navyše keď to chcel urobiť jednoducho, dômyselne a s príjemnou dávkou príjemnej irónie – čo mu podľa mňa vyšlo. Nejde o vedeckú prácu; je to živé, dynamické a vtipné dielko. Rovnako obdivujem ako sa autor, vzrastom normálny človek, zžil so zmýšľaním trpaslíka a ukázal nám ako ich chtiac-nechtiac vnímame my. A prezradiť čo si možno oni myslia o nás obroch (a istých našich partiách, ktoré majú v úrovni očí). ;-)
Príbeh určite nebude baviť každého, špecifický námet či vedecká terminológia môžu odradiť, ale v dnešnej dobe dostupnosti informácií všetkého druhu nejde o neprekonateľný problém. Stačí štipka záujmu. A čo viac, protipólom vedca Bena je tu jeho „kamarátka“ Jean, úplne bežné stvorenie.
Výborná rozprávačská úroveň diela + genetika ako moja slabôstka (+ zmienka o mojom dobrom známom – géne IDUA) = plný počet.
(mimochodom, koniec nie je otvorený. nie je tam síce povedané všetko priamo, ale indície navedú pozorného čitateľa iba k jedinej možnej interpretácii)
Autor a jeho další knihy
Simon Mawer
anglická, 1948
- Mendelův trpaslík (2010)
- Pád (2013)
- Provazochodkyně (2016)
- Skleněný pokoj (2013)
- Evangelium podle Jidáše (2014)
Podobné knihy
- Dánská dívka (2016)
Kniha Mendelův trpaslík je:
| v Právě čtených | 12x |
| v Přečtených | 641x |
| v Čtenářské výzvě | 119x |
| v Doporučených | 41x |
| v Knihotéce | 139x |
| v Chystám se číst | 248x |
| v Chci si koupit | 31x |
| v dalších seznamech | 3x |