Mendelův trpaslík
Jedna z nejúspěšnějších a nejoceňovanějších knih Simova Mawera, autora bestselleru Skleněný pokoj. List New York Times knihu zařadil mezi nejpozoruhodnější díla vydaná v roce 1997, zájem o něj projevili také filmaři (práva ke zfilmování drží Barbra Streisand). Kniha líčí příběh vědce, který zasvětil svůj život studování genetické poruchy, jež těžce poznamenala jeho samotného. Benedict Lambert je nejen trpaslík, ale také vzdálený příbuzný slavného genetika Gregora Mendela, v románu se tedy – podobně jako v již zmíněném Skleněném pokoji – objevuje i řada českých, respektive moravských reálií.... celý text
Originální název: Mendel's Dwarf, 1997
více info...
Komentáře knihy Mendelův trpaslík
Přidat komentář
Skvělá kniha s neotřelým a zajímavým tématem. Vzhledem k tématu genetiky, která se v knize řeší poměrně dost do hloubky, se nejedná o žádnou oddychovku. Tohle hutné čtení si ale užijete! Vědecké pasáže výborně vyvažuje sarkasmus a cynismus hlavního hrdiny. V jednu chvíli se smějete tomu, jak si umí sám ze sebe udělat legraci, ale za chvilku vás až zamrazí, jak ošklivě se k němu dokáže zachovat jeho okolí, protože svým malým vzrůstem je pro něj prvoplánově méněcenný.
Od Mawera jsem četla už spoustu knih a Mendelův trpaslík je za mě rozhodně jedna z těch nejlepších. Doporučuji!
Velmi silný příběh. Občas trochu zmatečný, ale ne natolik abych ubral hvězdu. Doporučuji
Zajímavě napsaná kniha o genetice propojená se skutečnými reáliemi Gregora Mendla a navíc prokombinována s genetikem Benediktem Lambertem vás vtáhne do děje a současně obohatí vhled do geneticky přenosných chorob. Příběh se čte dobře.
Ďalší autor, ku ktorému som sa dostal náhodou pri čítaní komentárov tu na DK. Verný svojmu zvyku som rovno kúpil štyri jeho knihy a začal práve touto (mám rád chronológiu). Po prečítaní musím konštatovať, že hoci má kniha úplne neohúrila (genetika vážne nie je v mojom okruhu záujmov, no nevynechal som ani riadok), autorov štýl sa mi pozdáva. Možno mi trochu pripomína Johna Irvinga, cítim tam isté styčné prvky. Uvidím, čo zažijem pri ďalšom čítaní - jedno či ďalšej abo opäť raz niekedy tejto knihy.
Za me nejlepsi Mawer - dozvite se o Mendelovi, dostane se vam pouceni o zakladnich zakonech genetiky, prozijete si bizardni romanek, fakt jsem si cteni uzil.
Třetí kniha od autora a druhá s českou stopou. Ani jsem nevěděl co vše musel Gregor Mendel ustát a vydržet při zkoumání křížení hrachu a jiných rostlin. Místy trochu náročnější, ale poučné čtení - naštěstí byly vysvětlivky z genetiky a biologie hned pod čarou -, které skrze Mendelova prapotomka, postiženého vědce zkoumající vlastní genetickou mutaci, mi rozšířily obzory. Tuhle knihu mohu doporučit, plný počet neuděluji za přílišnou sebelítost a sebeironii hlavního hrdiny. Kdyby autor trochu ubral na předsudcích a nadělil doktoru Lambertovi lepší partnerku, mohla by to milostná linka vytáhnout na pět hvězd.
Co kdybyste si mohli přát...
Tak třeba jakou barvu očí nebo vlasů bude mít vaše doposud nenarozené dítě. Jak moc je pro vás tato představa lákavá?
Benedict Lambert je uznávaným vědeckým pracovníkem v oblasti genetiky. On sám přišel na svět postižený a pokřivený, ačkoli jeho rodiče žádné známky jinakosti nevykazují. Jeho celoživotní výzkum se tedy odvíjí od něj samotného. Benova touha po obyčejném životě a vůle žít, však není o nic menší, než u lidí, které vnímáme jako normální.
19. století přineslo mnohé, mimo jiné v něm byly položeny základy genetiky, o které se zasloužil Gregor Johann Mendel. Překvapí vás, když prozradím, že Benedict je jeho pra pra pra synovcem? Jablko zkrátka nepadá daleko od stromu. I když je to o nějakou tu generaci dál.
Tohle byla hodně slušná dávka historie i biologie. A já před autorem hluboce smekám, protože se jeho příběh i přes kvantum odborností výborně četl. Vstřebala jsem spoustu informací, o kterých jsem před tím neměla ani páru a věřím, že nic z toho jen tak nezapomenu.
Román vás přivede k zamyšlení nad tím, co všechno vlastně může ve skutečnosti znamenat vědecký pokrok. Zírala jsem na stránky s otevřenou pusou a říkala si: No jo, ono to vlastně sedí (slušněji řečeno ).
Benedict vás přesvědčí o tom, že to poslední, co k vlastnímu životu potřebuje, je lidský soucit. I na tomhle mínění něco je, nemyslíte?
Simon Mawer navíc umí napsat závěr, který vás rozzlobí, překvapí, vezme za srdce či šokuje. V tomto případě volím poslední zmíněnou variantu.
Doporučuji!
Ráda se dozvím něco nového i z témat, o kterých nic moc nevím, ale tady té odbornosti bylo trochu moc. Ale hlavně jsem hrubě nespokojená s koncem. Autor si se mnou nepěkně pohrál.
Kniha nabitá informacemi, ale i dojimavým příběhem. Autor má dar jednoduše a s lehkostí popsat odborné téma. Zároveň příběh nepostrádá břitký humor a nadsázku.
Kniha je výjimečná už jen v tom, že protagonista trpí achondroplázií a pro čtenáře tím pádem může být o to těžší se do něj vžít a sympatizovat s ním. V této chvíli by ovšem bylo dobré se zamyslet, zda je to nedostatek na straně postavy, či nedostatek v hlavě čtenáře a v jeho způsobu vnímání, empatii, soudnosti. Či obojí?
Simon Mawer si jak je mu zvykem naprosto nestydatě zahrává s city čtenářů. Během méně než 300 stránek dokáže vzbudit tak rozmanité emoce, kterým bychom v porovnání s vlastním životem čelili zřejmě jen v málokterých situacích, případně minimálně ne v tak blízkém, rychle za sebou jdoucím sledu událostí. Jednu chvíli se člověk nedokáže rozhodnout, zda sympatizuje s postavami a když už si je oblíbí, autor mu zasadí nečekanou ránu, a potom mu v příslibu šťastného rozuzlení poskytne plamínek naděje, a to jen proto, aby jej následně s přílivem dalších slov nekompromisně sfoukl. Čtenář na posledních stránkách absolutně netuší, jak to celé dopadne a na co se má připravit. Po dočtení mu v duši zůstane jen prázdná díra, paradoxně skrz naskrz protkaná shlukem rozporuplných emocí, které se dají jen těžko popsat či definovat. Mawer nás nechá napospas svým vlastním emocím, pocitům a dojmům, jako by nám absencí slov sděloval, ať se s tím vyrovnáme sami.
A přesně tohle přesně tyto zdrcující nečekané situace, zlomená srdce, neuzavřené konce a osudové události mezi řádky, které čtenář musí vyčíst jen s opravdovou vnímavostí a pochopením kontextu, ze Simona Mawera dělají tak výjimečného autora.
Zajímavá a čtivá kniha, která skvěle spojuje informace o genetice s osobním životem Benedikta Lamberta a jeho předka Gregora Mendela. Příběh nabízí psychologickou sondu do života muže s handicapem, která je odlehčena sarkasmem a humorem vypravěče, má spád i mírné napětí. Kniha mě bavila a určitě si od Simona Mawera přečtu i další.
"Jedním z rizik historických perspektiv je to, že člověk nedokáže správně rozlišit, co je podstatné a co banální."
Poslouchala jsem jako moji první audionahrávku. Moc se mi líbila, skvěle načetl Igor Bareš. Víc procítím knížku, když ji přečtu, potřebuji někdy čas na zamyšlení, trošku si pogooglit, když bych ráda věděla něco víc nebo když něco nevím. Tak třeba si ji ještě přečtu.
Tuto knihu jsem četla hned poté, co vyšla. Vzápětí po Skleněném pokoji. Nyní vyslechnuto v parádním podání Igora Bareše..... Jestli to ještě na Čro stihnete, neváhejte.
Posloucháno jako rozhlasový pořad s geniálním Igorem Barešem. Je to znepokojivé, smutné, zajímavé téma, ale na plný počet to u mě neni...
Pozoruhodný pohled na svět, jak ho vidí statečný muž (a zároveň vědec) příliš malého vzrůstu. Genetická porucha, DNA, výzkum, láska ke knihovnici,... další rozhlasové zpracování dobré knížky, při které jsem ani nedutala.
První kniha tohoto autora, která se mi bezvýhradně líbí. A to jsem to s ním už chtěla vzdát :).
Není to jen Brnem, protože Skleněný pokoj je taky odsud, a přitom mě až tak nenachnul.
Mendelův trpaslík má hlavu i patu, i přes střídání časů v současnosti a za časů Mendela jsem se v ději dobře orientovala. Je tu něco genetiky (což je pro mě v podstatě oblíbená matematika), trochu romantiky, samozřejmě to Brno a s ním spojený Janáček, Masarykova univerzita apod.
Kombinace všech zmiňovaných témat mě prostě oslovila.
Mawer nepotřebuje desítky postav a přitom rozehraje dostatečně zajímavou zápletku, u které mě prostě zajímalo, co z toho bude.
Autor bravurně přiblíží vědní obor genetika laikům a stejně tak život lidí postižených achondroplázií. Pro mě velice zajímavá kniha, která jak svým obsahem, tak hořkou cyničností hlavní postavy, dokázala zcela zaujmout mou pozornost. Velmi rychle jsem si zvykla na autorův styl psaní a během poslechu na českém rozhlasu znovu pochopila, že nesnáze, kterými se zaobírají "normální lidé", často žádné problémy vůbec nejsou. Celkově se tak snažím přistupovat i ke svému životu a vždy, když se něco nepříjemného stane, si snažím říct, že se stávají mnohem horší věci. Tímto děkuji za vynikající přednes Igoru Barešovi, který knize dodal další velké plus.
1) Nedoceněnost Mendela.
2) Reklama na L. Janáčka
3) Problematika achondroplaziků.
4) Populární podání genetiky pro lajky
5) Beznaděj, deprese....
Kniha je sice dobře napsaná, ale za tu černotu, kterou ve mně rozlila, (a taky za ošklivou obálku) nejsem schopná dat více než 3 hvězdičky.
Štítky knihy
Brno láska 19. století Morava vědci věda genetika DNA (genetika) dědičnost Gregor Johann Mendel, 1822-1884 achondroplázie, trpaslictvíSimon Mawer také napsal(a)
| 2013 |  Skleněný pokoj |
| 2010 |  Mendelův trpaslík |
| 2012 | Dívka, která spadla z nebe |
| 2018 | Pražské jaro |
| 2013 | Pád |
Hlavní postavou je BENEDICT LAMBERT, který je vědec, zabývá se genetikou. Je trpaslík. Snaží se přijít na to, co způsobilo jeho postižení. Pořádá různé konference, kde prezentuje výsledky své práce.
Souběžně s příběhem Benedicta sledujeme také život genetika GREGORA MENDELA, který prováděl experimenty s hrachem. Položil základy genetiky.
V knize se objevuje celá řada českých, respektive moravských reálií.
Kniha je rozhodně zajímavá a dozvěděl jsem se hodně zajímavých informací. O genetiku jsem se nikdy nezajímal. Tato kniha mi rozšířila obzory. Některé části mi připadaly hodně odborné.
Závěr knihy je překvapivý.
V knize se vyskytují různá schémata pro názornější přehled. V knize se nacházejí také dopisy.
Kniha má pěknou obálku.