mosem mosem komentáře u knih

☰ menu

Konec léta Konec léta Anders de la Motte

I když v určitém okamžiku se stává příběh předvídatelný, nakonec zjistíte že tomu tak je jen do určité míry. Další ze severských detektivek, která postrádá brutalitu, ale nepostrádá napětí. Příběh je skládankou historie a současnosti, což v tomto případě působí velmi dobře.

24.12.2023 4 z 5


Jarní oběť Jarní oběť Anders de la Motte

Napínavý, možná lehce překombinovaný příběh. Asi ve třetině knihy dospějete díky stylu psaní k závěru, kdo je pachatelem, abyste si to těsně před koncem knihy potvrdili a o několik stran dál zjistili, že všechno je jinak, než si myslíte. Kniha má napětí, ale nepotřebuje k tomu prezentovat násilí. Ukazuje, že nejen u nás platí heslo "co by tomu řekli lidé" a o nepříjemných věcech se mlčí. Zajímavé jsou i momenty, které dají nahlédnout do reality švédského vězeňství, stejně jako drobky národopisu. Tenhle autor umí psát příběhy.

12.12.2023 4 z 5


Smrt číhá na jarmarku Smrt číhá na jarmarku Anders de la Motte

Severská detektivka, ve které není ani kousek brutality, tak typické pro knihy jiných autorů detektivek z této oblasti. Detektivka, ve které je možné sledovat kroky probíhajícího pátrání krok za krokem, domýšlet si co se odehraje v další kapitole a současně hodnotit to, co je nám předkládáno. Přitom neschází vtip, který však není stavěn na zesměšňování, jak se mnohdy stává. Je lehce ironický, vycházející spíše z náznak rozdílnosti postupů policie velkého světa a venkovských kriminalistů, pro které je běžnou rutinou nanejvýš krádež. Kniha je dobře vystavěná, napětí se postupně zvyšuje, až poslední kapitoly čtenář doslova hltá. V mém případě na úkor spánku. Věřím, že to u Vás bude podobné.

20.10.2023 5 z 5


Smrt přichází na prohlídku Smrt přichází na prohlídku Anders de la Motte

Příjemná detektivka s dobře propracovanou zápletkou. Bez zbytečné brutality, s občasným záchvěvem sarkasmu k hlavnímu hrdinovi. Pokud někdo hovoří o detektivce "ve stylu A.CHristie" a Vintonovi jako "švédském Poirotovi", je to srovnání nesrovnatelného. Obojí má svou kvalitu, obojí bude mít své příznivce. Ty autorům v tomto případě neupírám, ale do tak odvážného srovnání bych se nepustil už jen z hlediska kvantity, kdy bude potřeba počkat, jak dlouho inspirace vydrží. Po zkušenosti z Mayem a jeho čínskou sérií nebo s Bannalecovou sérií bretaňskou jsem hodně opatrný někoho srovnávat s A.CH. A je to srovnání nesrovnatelného i z hlediska dalšího - detektivy A.CH. vznikaly v jiné době, v jiném (nejen kulturním) prostředí. A toto odrážejí, stejně jako filmy pro pamětníky. Proto byla tahle detektivka i další dílo série Vražd v Österlenu čtivější. A drobná nahlédnutí do švédského prostředí, které příliš neznáme bylo jen hezkým bonusem. Rozhodně lze milovníkům detektivek doporučit.

01.10.2023 4 z 5


Bretaňský příliv Bretaňský příliv Jean-Luc Bannalec (p)

Oblast, kde se tenhle příběh odehrává není příliš rozsáhlá a o to zajímavější je si ostrov Sein a okolí prohlížet na netu. Možná trošku zvláštní zvyk, ale k téhle sérii to patří. Prohlížet místa, dohledávat recepty, začíst se do mytologie. Tohle je jako osnova, kterou si čtenář sám doplňuje. V některém případě bych řekl, že příběh je jen přidanou hodnotou. A v tomto příběhu s poněkud zvláštním koncem, který působil poněkud jako výsledek autorovy bezradnosti, ještě o kousek víc. Nicméně, příjemné čtení to bylo v každém případě.

22.09.2023 4 z 5


Zkazky hradu Buchlova Zkazky hradu Buchlova Alois Jašek

Nejedná se v pravém slova smyslu o pověsti. Jak již říká titul knihy, jsou to "zkazky". Kniha začíná svérázným historickým exkursem do dějin hradu Buchlova a následují jednotlivé kapitoly, kdy v některých případech jde o pověsti - tedy tradiční vyprávění, předávané po generace, v některých případech však jde však pouze o literární plody autora, inspirované historií. I vydání z roku 2023 zachovává archaický jazyk - což nepovažuji za škodu, protože jeho poetičnost by se aktualizací zřejmě vytratila, mnoha čtenářům však právě jistá těžkost tohoto jazyka může být překážkou. Nové jsou naopak ilustrace, už jen kvůli nim stojí ta kniha za přečtení. Nečekal jsem literární veledílo, ale jde o milou knížku s regionálním dosahem.

02.08.2023 3 z 5


Bretaňské speciality Bretaňské speciality Jean-Luc Bannalec (p)

Tenhle díl mně přišel v prvních dvou třetinách poněkud rozvláčný, ale překvapivý závěr to trošku napravil. Nicméně mně připadal méně poutavý, než ostatní díly - ale možná to je už přesycenost Dupinem :-) Pokud jste měli možnost Sain-Malo nebo Cancale někdy navštívit, jistě se vám vybaví spousta vzpomínek. Pro mne to bylo především první setkání s čerstvými ústřicemi v Cancale a ostrůvek s hrobem spisovatele Chatteaubrianda nedaleko pobřeží v moři. Pokud jste zde dosud nebyli, možná Vás tahle detektivka naláká k návštěvě. A pokud ne, je zajímavé alespoň dešifrovat jednotlivé speciality, které jsou neodlučitelnou součástí této detektivní série. Vždycky přemýšlím, jestli je to víc detektivka, průvodce, reklama....asi od každého něco.

14.05.2023 3 z 5


Ušlechtilá stezka Ušlechtilá stezka Peter May

May opět jiný, a opět skvělý. Možná bych knihu označil za jeho nejlepší. Příběh nemá jen napětí ze samotného děje, ale je i historickým exkurzem do dějin Pol Potovského režimu v Kambodži, a současně je nahlédnutím do mentality obyvatel Asie. Ale současně je o otázkách etiky a morálky, jak ji vnímáme my. Ukazuje, že za zdánlivě jednoduchým závěrem nemusí být stejně jednoduché příčiny, že je snadné soudit ale složité pochopit. Prostě kniha která možná nebude literárním skvostem z hlediska jazykového, ale nepochybně zasluhuje plný počet hvězd z hlediska obsahového.

17.04.2023 5 z 5


Bretaňská idyla Bretaňská idyla Jean-Luc Bannalec (p)

Jsou detektivky, které mají dokonalý příběh ale nijak poutavé postavy a prostředí. Naopak takové, které se odehrávají v atraktivním prostředí a jejich účastníci jsou nadmíru zajímaví. A pak je třetí kategorie, kde je tento koktejl vyvážený. Takový, kterému dá přednost člověk, který Bretaň alespoň trošku zná a příběh se odehrává ve známých kulisách. Člověk, který má rád francouzskou nebo přímo bretaňskou kuchyni, ryby a mořské potvory...a tahle nejen tato kniha série jej bude lákat k poznání nebo ke kulinářskému experimentování. No, a úplně zklamán nebude ani ten, kdo Francii, Bretaň a jejich přírodu ani kuchyni nezná, a bude knihu brát jako pozvánku. Většina detektivních sérií s postupem času ztrácí dech, což v tomto případě úplně neplatí. Vždy se objeví něco nového, zajímavého. Nicméně, jakkoliv tyto detektivky hodnotím plným počtem hvězd (což v tomto případě není hodnocení literárních kvalit, ale především kvalit relaxačních), nejsem si jist, zda lze ještě dál pokračovat, nebo se řídit pravidlem, že v nejlepším se má přestat. Ale to je jistě otázka, kterou si i autor klade s každým pokračováním. Za mne tedy doporučení.

30.03.2023 5 z 5


Apokryfy Apokryfy Karel Čapek

Kniha, kterou jsem otevřel znovu po mnoha letech. Texty, napsané téměř před stoletím, jsou natolik nadčasové, že dokáží zaujmout jistě ještě i za dalších sto let. Texty, které svojí hloubkou vedou k zamyšlení, současně mohou evokovat reflexi k současnosti. Mají vynikající jazyk, ale přitom jsou zábavné a vtipné. Pro mne ukázka Čapkovy geniality v plném rozsahu. A od plného počtu hvězdiček mně neodradilo ani to, že ilustrace Mariana Pally nebyly zcela mým šálkem čaje - jakkoliv jsou vtipné, a samotné by mne zaujaly mnohem víc. Zde mne však přišly pouze jako ne zcela vhodný doplněk - takový "popcorn na koncertu vážné hudby".

24.03.2023 5 z 5


Bretaňské světlo Bretaňské světlo Jean-Luc Bannalec (p)

Víte, co je jedním z kultovních nápojů Bretaně? Pokud ne, tak Vám to prozradí kromě jiných věcí tahle kniha. Kniha, která je v prvé řadě dobrou detektivkou, ale současně ji autor mixuje s prvky gastroprůvodce a doporučení cestovky na cestu do tohoto koutu světa. A to nikoliv polopatickou formou. Ostatně i ten kultovní nápoj a tajemství jeho složení a výroby odhalíte zřejmě až při dohledání na internetu. Šestá detektivka od tohoto autora, a stále dokáže upoutávat, což se mně nestává přiliš často u tohoto žánru.

04.01.2023 5 z 5


Květy nad peklem Květy nad peklem Ilaria Tuti

Skvělá detektivka, napínavá, ale bez zbytečné brutality. Hlavní hrdinka, na první pohled sarkastická, ve své práci na první pohled postrádající emoce ve vztahu ke spolupracovníkům se postupně projevuje jinak. Jako žena, která má svoji 13. (a možná i 14.) komnatu. Děj odehrávající se ve světě sice současném, ale přesto svým charakterem vracející se zpět o několik století. Detektivka, která jistě zaujme dějem, ale současně i nabízí něco víc - psychologii postav, kterou můžete objevovat současně s hlavními postavami. Za mne jednoznačné doporučení.

29.12.2022 4 z 5


Bretaňské zlato Bretaňské zlato Jean-Luc Bannalec (p)

Stejně jako příběhy z této série, kterou nečtu po řadě, i tento svazek nabízí nejen napětí a poutavé detektivní vyprávění, ale i něco navíc. Po přečtení víte něco o Bretani, Bretaňcích a jejich patriotismu, ale také o typickém produktu, jeho získávání, třídění, používání, jedinečnosti, něco jako víno na Moravě, pivo v Čechách nebo whisky v Anglii. Dostaví se pocit, že tohle prostě musíte poznat....a pokud jste jako já v Bretani již byli a tenhle produkt zatím neocenili, téměř se stydíte za svoji neznalost. Kniha nenabízí nic drastického ani drsného, naopak je napínavá i bez těchto efektů.

11.12.2022 4 z 5


Bretaňská pýcha Bretaňská pýcha Jean-Luc Bannalec (p)

Příběh, který není jen detektivní. Ale současně ukazuje autorovu znalost zdejšího kraje a zdejší historie. Ukazuje, že keltská tradice zde není ani zdaleka mrtvá, naopak znovu ožívá. Ukazuje, že lidové tradice, na které jsme tak pyšní ve svých krojích, písních a tancích není jen naší doménou, ale i ve světě, který je mnoho set kilometrů vzdálených je stále aktivní, propojuje nejen světy geografický vzdálené ale i lidi různých povolání a sociálního postavení. Příběh tak není jen detektivkou, ale nepochybně povede spoustu čtenářů k tomu, aby sáhli i po dalších knihách o Bretani a dozvěděli se nové skutečnosti, které s detektivním příběhem nemají nic společného, ale přitom nejsou o nic méně napínavé.

06.11.2022 4 z 5


Bretaňský příboj Bretaňský příboj Jean-Luc Bannalec (p)

Pokud jste si při řešení prvního případu komisaře Dupina připomenuli svou lásku k drsné ale krásné Bretani, nebo zatoužili ji navštívit, tento příběh kromě dobré detektivky nabídne i něco málo z Bretaňské kuchyně. Zjistíte, že Bouillabaisse, považovaná za typický kulinářský produkt z Provence má vlastně původ v Bretani, dozvíte se jak se liší. Sympatická je také hrdost Bretaňců na vlastní historii a původ. Tohle všechno je přidanou hodnotou k zajímavému detektivnímu příběhu. A nepochybně i lákavou pobídkou k přečtení příběhu dalšího. Není to detektivka intelektuálská, není ale ani prostá, napsaná jen jako jeden z mnoha dalších titulů,které dnes vycházejí.

06.11.2022 4 z 5


Bretaňské poměry Bretaňské poměry Jean-Luc Bannalec (p)

Pokud milujete Bretaň, není co řešit. Tahle detektivka má atmosféru, kterou každý její milovník zná. A pokud Bretaň nemilujete, po přečtení této detektivky (nebo některého z dalších příběhů) nepochybně zatoužíte tento svět navštívit. Detektiv, který není dokonalý "bez bázně a hany" ale veskrze lidský, se svými přednostmi i slabostmi. Obklopen lidmi kteří mají rovněž své slabosti a silné stránky řeší případ, který se na začátku zdá být poměrně prostý, nicméně postupem času se komplikuje a vy zjistíte, že nic není tak jednoduché jak se zdálo být.

06.11.2022 4 z 5


My My Jevgenij Ivanovič Zamjatin

Knihu, kterou bych označil za staršího bratra románu 1984. Duchově spříznění, v mnohém si podobní, stejně depresivní. Nevím, jestli se nechal Orwell inspirovat, aby napsal román o diktatuře budoucnosti, ale tenhle román - napsaný o 2 desetiletí dřív je nepochybně působivější. Snad svojí technokracií, popisem který není tak obroušený a hladký, je mnohem náročnější pro čtenáře. Ale nepřečíst si jej by bylo nepochybně škoda. Stejně jako je škoda, že maturitní kánon standardně obsahuje román 1984, ale prakticky nikdy jsem nenarazil na tuhle knihu. Škoda.

27.10.2021 3 z 5


Růže sama Růže sama Muriel Barbery

Asi není obvyklé doporučovat knížku, jejíž příběh není úplně nejpodstatnější, má blíže love story a jednotlivé postavy jsou téměř bez charakteru (pozor, nikoliv bezcharakterní :-) Přesto to v případě této knížku udělám. Příběh je zasazen do koloritu Japonska, či spíše japonských zenových zahrad. A ty jsou zde popsány naprosto geniálním způsobem, kdy je nejen vidíte, ale přenáší se na vás i jejich atmosféra, jejich duch. Každá je jiná, každá na vás působí jiným způsobem, ale jejich cíl je obdobný - zklidnit vás, oprostit od minula, naladit do budoucna, inspirovat, uvolnit. Nepochybně tomu napomáhá i (podle mne) skvělý překlad Evy Sládkové. Prostě, pokud hledáte knížku která potěší, pohladí a polaská duši, je to podle mne jedna z možností.

24.10.2021 4 z 5


Jak nakrmit diktátora Jak nakrmit diktátora Witold Szabłowski

Pokud nehledáte pouze recepty, zcela jistě tato kniha splní očekávání. Pět příběhů, rozhovorů s kuchaři diktátorů. Když si je přečtete, a jsem si jist že pro jejich čtivost jedním dechem, uvědomíte si, že tyhle příběhy jsou téměř ideální demonstrací toho, co se nazývá Stockholmský syndrom. Všichni se na své místo dostávají více-méně náhodou, a všichni si uvědomují své postavení. Postavení, ve kterém nejde jen o existenci a pracovní jistotu, ale zpravidla o existenci základní - život. Vyprávějí příběhy o svých předchůdcích, kteří zmizeli záhadně a beze stopy. Vyprávějí o krutostí těch, pro které vařili a strachu, který byl součástí jejich existence. Ale současně s jistou mírou sentimentu vzpomínají na "hezké" chvíle s krutovládci. Na jejich štědrost, velkorysost, výjimečně projevenou potřebu jiné než formální blízkosti jiných. A v určitých momentech lze v jejich vyprávění najít i jistou hrdost na postavení. Strach a hrdost, obavy a obdiv. Pocity, které se linou celou knihou. A ty recepty...jsou podle mne pouhým mezipatrem na schodišti, po kterém pátráte. Mezipatrem, na kterém mate nabrat sílu k dalšímu čtení.

17.10.2021 4 z 5


Tři jablka spadlá z nebe Tři jablka spadlá z nebe Narine Abgarjan

Takový milý přiběh ze zapadlého venkova. Z prostředí, které bychom mohli přirovnat k moravským Kopanicím na přelomu 19.-20. století. Místo, kde čas plyne svým vlastním tempem a nikoho vlastně ani moc nezajímá, protože činnost se řídí počasím a zemědělskými pracemi. Kde lidé tvoří komunitu, postavenou ne na příbuzenských vztazích ale na vztazích mezilidských, na sociálním kontaktu. Tohle všechno je jaksi klidné, bez dramat, bezkonfliktní, idylické. Lidé jsou prostí, ale ne primitivní. Mnohé se řídí zvyky a tradicemi, ale není v tom pouze naivita. Je to kniha, u které si odpočinete, ale podvědomě cítíte (zejména pokud žijete na vesnici), že realita je ve skutečnosti jiná, a zde je pouze idealizovaná. Není to etnografická studie, není to cestopis.....Je to milý příběh začínající poměrně dramaticky a končící šťastným koncem, trošku "mýdlová opera". Ale přesto to je kniha, kterou jsem si přečetl rád, a pokud by kniha neobsahovala spoustu lokálních výrazů (které jsem mnohdy nedohledal ani na internetu), nebo v závěru byl připojen slovníček, asi bych dal ještě o jednu hvězdičku víc.

28.09.2021 3 z 5