mosem komentáře u knih

Ecovy romány nejsou nikdy jednoduché k přečtení. Čtenář, který nemá hlubší historické nebo filozofické vzdělání, musí mimo samotného románu nahlédnout do další literatury, jinak bude v dějových linkách a souvislostech poměrně snadno ztracen. To platí i pro Pražský hřbitov, ve kterém však propojení historických souvislostí působí v některých momentech až příliš uměle. I když čas věnovaný četbě románu je jistě příjemně a užitečně strávený (už pro získání znalostí z další literatury o historických souvislostech a době ve které se odehrává), osobně nepovažuji tento román za to nejlepší z Ecových děl.

7 29.12.2018

Jídlo je nezbytnou součástí našeho života, pro většinu z nás součástí velmi příjemnou. Věnovat se mu je proto poměrně atraktivní. Napsat knihu o problematice jídla a vaření, ale také s tím spojených oblastí přípravy jídla, úpravy surovin nebo stolování, není vůbec snadné. A pokud si uvědomíme, že kniha zahrnuje velmi dlouhé časové období dějin, je to úkol velmi obtížný, který nutně musí vést v mnoha oblastech ke zkratkovitosti a zjednodušení popisu.
Tato kniha je nesporně velmi čtivá a čtenáře, který není profesionálním archeologem, historikem a nebo etnografem ji může přečíst jako jistou zajímavost, nebo může tvořit kostru na kterou bude řadu dalších informací nabalovat z literatury, jejíž bohatý přehled je součástí knihy.
Velmi lákavou součástí knihy je její závěrečná část, která je tvořena ukázkou historických receptů. Mnohé z nich stojí za vyzkoušení. Snad jen část "pravěká inspirace v kuchyni" mne trošku zklamala, protože přes název kapitoly mají jednotlivé recepty snahu se tvářit jako historicky (kde bych je v uvedené podobě přijal), přičemž i autorce samotné musí být zřejmé, že zřejmě nikdy nebudou realizovány (... prase vykuchej a dej ho do rozpálené jámy, .... berana vykuchej, ale nestahuj. Omaž ho i s kůží dobře hlínou a dej ho péct do podzemní pece...). Proto v hodnocení čtyři hvězdičky.

5 29.12.2018

Skvělá kniha, skvělý překlad - i když v tomto okamžiku těžko říci, jestli je to ještě překlad, nebo vlastní (stejně skvělá) tvorba. Každopádně kniha, která pobaví. Často jsem si připomenul, jak asi musí vypadat moje cizí jazyky :-)

9 29.12.2018

tuhle knížku jsem si přečetl, protože prý patří ke "klasice" která se má znát. I když jinak mám divadelní dramata rád, protože umožňují zapojit fantazii, v tomto případě to nebylo to "pravé ořechové", a knížku jsem dočetl jen ze setrvačnosti (a díky útlosti). I když odborníci na ní nesporně hodnotu najít dokáží.

29.12.2018

Skvělý historický román o japonské kultuře přelomu 16. a 17. století, kultuře samurajů..... Kniha dokáže čtenáře přivést k hlubšímu zájmu o japonské reálie a historii, ale je současně zobrazením kořenů, ze kterých v mnohém vychází i japonská současnost. Seriál jsem viděl až po přečtení románu - mnohé detaily dokáže přiblížit a dokreslit fantazijní obrazy, na straně druhé tak divák již přichází o napětí, které prožívá při četbě. Ale jistě je to lepší varianta, než číst knihu teprve po shlédnutí seriálu.

12 29.12.2018

Kniha je napsána geniálně a vizionářsky, jako ostatně většina Orwellových knih. Nicméně druhá polovina knihy již pro mne postrádala kouzlo jemných náznaků a dvojznačností, a směrování kritiky je podle mne až příliš otevřené. Ale možná je to jen moje vnímání, vycházejícího z toho, že člověk si dnes zpětně promítá informace, události a postavy, o kterých se ještě před 25 lety nic nevědělo nebo nesmělo mluvit. V té době by byla pro mne mnohem objevnější.

16 29.12.2018

I když v některých momentech působí kniha velmi svěže a vtipně, jiné pasáže jsem si musel téměř protrpět. Je dobré si knihu přečíst po návratu z Provence,v opačném případě by mně k návštěvě tohoto kouzelného místa nepřilákala.

3 29.12.2018

I když každý z Gulikových románů má svůj půvab, tento patří podle mne mezi nejnapínavější. I když v některých momentech příběh překvapí naivitou a neuvěřitelností, osloví především šarm soudce Ti. Zajímavý je i letmé nahlédnutí do vládnoucí hierarchie té doby, které může vést zájmu o hlubší poznání regionu, jeho dějin i kultury. A závěr ... ten je překvapivý, jako vždy.

1 29.12.2018

Kniha je nesporně plná inteligentního humoru, kterých bych označil za Čapkovský. Nicméně tomu odpovídá také jistá "rozvláčnost", která může od přečtení knihy, aniž by ji čtenář v některých částech jen prolistoval, odrazovat. Nesporně geniální je překlad. Kniha kterou stojí za to přečíst, ale ke které se jen ztěží budu vracet.

Kniha kterou jsem přečetl doslova jedním dechem. Má spád, děj, napětí. Možná svou roli sehrálo i to, že se kniha odehrává v místech které znám. Naštěstí jsem si přečetl knihu dříve, než jsem si přečetl úvodní text na tomto webu. Byl bych určitě ochuzený o spoustu překvapení.

10 29.12.2018

Ano, uznávám že moje ohodnocení 2x hvězda je naprosto subjektivní. Možná je to jen tematičnost povídek které mně nesedí, možná v originále některé věci vyznějí jinak (ostatně, těžce si představit "silný pařížský jazyk" na českém překladu. U některých povídek jsem nějak nechápal jejich pointu. A tak tohle hodnocení není ani tak výrazem mého doporučení/nedoporučení jiným čtenářům, jako spíš moje vnitřní pocitová záležitost. Na straně druhé této subjektivnosti jsem si vědom.

3 29.12.2018

Kniha, ke které mne přivedla noticka, podle které je hrdinka průvodkyní po dějinách 20. století. Zajímalo mne, jak je možné do tak malého rozsahu, navíc v beletristické podobě takový rozsah koncentrovat. Nu - nepovedlo se to, nebo možná ta noticka dávala příliš velké očekávání. Spíše než o historii je to beletrii o pomstě a neodpuštění. Prvním momentem, který jsem v ní našel byla právě absence historii - pro poučeného čtenáře nepřináší nic nového, pro nepoučeného jsou historické momenty ukryty příliš hluboko. Druhým momentem byla všudypřítomnost sexu - ve všech jeho podobách a formách, od sedmiletého děvčátka až po stoletou stařenku, v Turecku, Francii, Německu, Americe, Číně..., nemohl jsem se ubránit pocitu, že jeho přítomnost je vykalkulována na efekt. Třetím momentem pak je přítomnost postav Sartreho a Beauvoirové, která snad může vést k zájmu o přečtení jejich díla - ale jinak jejich jednání, vyjadřování, působí spíše jako "fráze". Snad nejsympatičtěji v knize vyznívají kupodivu Himmler a Hitler - nevím, jestli to byl záměr autora nebo jsou to moje pocity. Tedy shrnuto - očekávání od knihy větší než skutečnost. Nicméně - pokud hledáte knihu, po které sáhnout po náročném dnu, knihu od které čekáte příjemných několik hodin bez potřeby hlubšího přemýšlení....myslím, že v takovém případě nezklame. Je napsána čtivě, přes všechny výhrady stránka za stránkou láká přečíst tu další. Tedy ztracený čas to jistě není. A pokud hledáte něco víc, v závěru je uvedena literatura, která vám ten hlubší pohled na 20. století určitě poskytne dostatečně.

5 29.12.2018

Kniha, kterou bych definoval "kniha-encyklopedie". Kniha která obsahuje stovky náznaků, a kterou by měl brát do ruky pouze člověk, který je ochoten se stát hledačem. Hledačem dalších osudů, hledačem dalších informací. Pro ty, kteří od knihy hledají pouze oddech je příliš faktografická, a příliš málo beletristická - naopak pro ty, kteří by v ní chtěli hledat zdroj vzdělání, kniha obsahuje řadu "zlehčujících" pasáží.

1 29.12.2018

Pokud máte rádi inteligentní cynismus - skvělá volba. Pokud máte rádi humor - skvělá volba. Pokud máte málo času - pro krátkost stripů skvělá volba. Pokud chcete přemýšlet nad dalším možným pokračováním - skvělá volba. I když nejsem právě hltač tohoto žánru, v tomto případě bez váhání pět hvězd.

8 29.12.2018

Hodnotit tuhle knížku pro mne znamená oprostit se regionálně i čtenářsky. Regionálně se oprostit znamená nevnímat, že autorka popisuje oblast, ve které žiji, Že popisuje místa, která znám a dokáži si je ztotožnit a zmínky navozují vizuální efekt. Takže tato skutečnost u mne nevzbuzuje nadšení, jako u mnoha lidí v mém okolí. Oprostit se čtenářsky znamená nevnímat, že by kniha měla přinášet něco víc než zábavu, že by měla mít hlubší cíl než vyplnit čas, ve kterém "nemáme nic lepšího na práci" - pro mne to byla noc, ve které jsem nemohl spát. Tuhle úlohu knížka nesporně plní, a možná to byl i jeden z důvodů, proč byla napsána. Působila na mne jako lidový bavič. Nicméně, i když jsem od knihy nečekal žádnou hlubší filozofii, kladl jsem si otázku - proč jsme my, Moravané, i v knize autorky z našeho regionu vnímaní jako primitivové, křupani a "vidláci". Napadla mne odpověď - autorka už dlouho žije mimo region a nepamatuje si, že stejně jako všude jinde , zde nejsou jen "balíci" ale i normální lidi - ti se v knize kromě hlavní postavy snad ani nevyskytují. A ještě druhý důvod - asi se to tak chce a zvyšuje to prodejnost. Není to ublíženost ani ješitnost, ale i humor z někoho si lze dělat kultivovaně. To jsem tady ale moc nenašel.

10 29.12.2018

Hodnotit tuhle knihu je složité. Kniha, připisovaná původně vietnamské autorce byla chválena, oceňována, doporučována...A poté, co se ukázalo skutečné autorství, je téměř stejně vehementně zatracována a kritizována, stejně jako její skutečný autor, kterému se klade za vinu snad i všeobecný pokles kulturnosti lidstva. Marně přemýšlím o tomto obratu názorů. Kniha se mně líbí/nebo nelíbí a je lhostejné, kdo je jejím autorem. Tedy....doufám, že to takhle funguje u většiny čtenářů. Takže recenze neberu příliš vážně ...ty původní možná knize přidávaly na hodnocení, abychom byli více multi/kultu...ty novější pak jsou mnohdy výrazem uraženosti těch, kteří se cítí napáleni. Já osobně ji nepovažuju za žádné veledílo, nicméně je to pouze můj názor. A stejně tak je jen mým názorem ocenění a úsměv nad vším, co autor udělal pro dočasné utajení své identity. Ostatně - komu vadí pseudonymy jako Ed Mc Bain, Petr Bezruč, Maxim Gorkij, Louis Aragon nebo Eduard Bass. Nebo také stovky dalších, a nejen v literatuře. Takže se na knihu dívám přes písmenka, nikoliv přes autora.

4 29.12.2018

Orwell psát jednoznačně umí. A to dokládá nejen notoricky známá díla jako Farma zvířat nebo 1984, ale i tahle knížka o životě horníků v Anglii ve 30. létech 20. století. V téhle knize přešel od reportážní roviny v první polovině do rozviny sociálně-politické v polovině druhé, a osobně si myslím že první polovina se mu vyvedla víc. Má větší spád, má jistou míru napětí, čtenáře šokuje drsným popisem života horníků v době ne tak nedávné. Ve druhé polovině knihy se zaměřuje na oblast politiky. Pokud by si někdo přečetl jen tuhle jeho knížku, mohl by jej vnímat jako zarytého propagátora socialismu. Nicméně, většina čtenářů zná i jiná jeho díla, a tak ví že jeho přístup je úplně vyvážený.

29.12.2018

Knih, které se zabývají atentátem na Reinharda Heydricha je na našem trhu hodně. Těch, které napsali němečtí autoři však mnoho nenajdeme. Kniha, kterou napsal německý historik a spisovatel Haasis poskytuje nové, jiné úhly pohledu jak na osobnost Heidricha, ale především na fungování československého odboje, jak na domácím území, tak i v exilu. Tyto pohledy jsou poněkud odlišné od mnohdy těch zjednodušených, černobílých pohledů, s jakými jsme se mohli setkávat dlouhá léta. Ano - Heydrich je nesporně zločinec a vrah, ale není zbabělec. Prezident Beneš si je vědom toho, co nastane po akci parašutistů - ale jeho potřeba, či snad touha, po zlepšení vlastní politické pozice je silnější. Angličané podceňují německé tajné služby, naši zpravodajci vysílají na území Protektorátu výsadkáře připravené jen do té míry, aby byli schopni provést svůj úkol - aniž by byla připravena jejich vlastní záchrana. Kniha to není odborná, a mnohé názory je možno považovat na subjektivní a sporné. Je to ale kniha, která může vést dál v poznávání dějinných kontextů před i po atentátu. V tom je její nesporná cena.

29.12.2018

Nepatřím k těm, kteří do sebe s rozkoší nasávají teorii. Ani teorii umění. Mám umění rád, ale nejsem ten, kdo by si o sobě myslel (nebo to dokonce o sobě prohlašoval) že umění rozumí. Posunul jsem se na ose času i techniky, a tak jsem postupně přestal vnímat jako umělce jen autory gotické, barokní.....a snad ještě pár "zaručených" jmen novějších - impresionistů, kubistů. Nicméně další oblasti jako konceptualismus, surrealismus, dadaismus....leželo (a mnohdy stále leží) za hranicí mé schopnosti dílům rozumět.
Nahlédl jsem do několika knížek, které se těmto oblastem věnují...nicméně zpravidla jsem je po čase odložil s opět potvrzeným přesvědčením, že jsem kulturní barbar a primitiv, nebo jej ze mne autoři dělají. Případně obojí.
Knížka Willa Gompertze je snad první, kterou jsem přečetl skutečně s chutí. A s výsledkem, že bude třeba se k ní znovu vracet. Není to totiž návod ale námět. Pokud bych použil příměr z jiné oblasti života - nedává mně upečenou rybu, ale učí mne rybařit :-) Řada jmen a pojmů je pro mne, a zřejmě bude pro většinu čtenářů - uměleckých neodborníků, neznámých ,stejně jako díla která jsou zmiňována budu v budoucnu muset dohledávat (díky z tebe, Internete :-)
Jazyk je přijatelný - není zbytečně složitý, ale současně autor nepředpokládá že knížku dostane do ruky člověk, který se připravuje teprve na svoji první návštěvu galerie. Prostě knížka, která mně "sedla"

1 29.12.2018

Patřím ke generaci, ve které některá díla Karla Čapka byla povinná (Matka), jiná naopak utajována (Hovory s T.G.M.). Už samotný fakt stačil k tomu, abychom vyhledávali jen ta díla, která cenzor opatřil razítkem nevhodnosti. A tak mi tahle útlá knížečka unikala dlouhá desetiletí z úhlu pozornosti. Nicméně, přišlo i na ni. Na útlosti se jednoznačně podepisuje to, že je to divadelní hra, prostá většiny popisnosti a balastu, zapojující do plnosti fantazii čtenáře. I nadále mně sice zůstává utajeno, jestli by i dnes - v době transplantací, kmenových buněk, DNA, pěstování orgánů z embrií, Karel Čapek toto svoje dílo považoval za komedii. Samotný děj začíná poměrně nenápadně, a teprve druhá polovina, či spíše poslední třetina nastoluje filozofické otázky které mohou napadnout každého z nás (je ideální žít dlouho, jak dlouho, toužíme po věčném mládí proto že náš život je krásný, nebo je náš život krásný právě pro svoji omezenost?), ale i otázky etické, které se dnes dostávají do popředí, a které si musí nutně klást dnešní vědci, pro které se "Věc Makropulus" pomalu stává realitou. Kdo má žít dlouho a jaký má být klíč výběru? Kdo má být "soudcem", který vyvoluje a vybírá? Jsou jedinci, jejichž život má větší hodnotu? A tak mně připadá že dílo, které mohlo být v době svého vzniku jakousi fikcí a komedií, časem změnilo svůj charakter a stává se dílem spíše filozofickým, s otázkami morálními. Proto jsem rád, že jsem si na tuhle knížku počkal - ve svém mládí bych ji asi nedocenil.

9 28.12.2018