mosem mosem komentáře u knih

☰ menu

Kolaps neznamená konec Kolaps neznamená konec Miroslav Bárta

Pokud bych měl knihu vystihnout jedním slovem, bylo by to "plytké". Kniha je nepochybně čtivá, zajímavá je cesta prof. Bárty k egyptologii, ale další část knihy postrádá podle mého názoru hloubku. Hloubku, kterou prof. Bárta nepochybně umí. Dokladem jsou jeho besedy a přednášky. Věřím, že mnoho čtenářů to vnímá jinak, ale já to prostě vidím takhle.

03.09.2021 3 z 5


Nebe nad Jemenem Nebe nad Jemenem Tomáš Šebek

Nepochybně čtivě a neobvykle otevřeně napsaná kniha. Přemýšlel jsem, co nového nad rámec toho co lze najít na internetu, v rozhlase, v televizi.... o působení Lékařů bez hranic se z ní lze dozvědět. Že je působení této organizace potřebné víme, víme i o zemích a místech konfliktů kde působí. Nepochybujeme o odvaze všech kteří se misí účastní, občas je i nechápeme. Tato kniha však neříká téměř nic nového, možná nám přibližuje drobné etnické momenty, drobné zákulisní informace z mise, osobní pocity lékaře. Je dobře že vyšla, přečetl jsem ji možná díky ní budu mise Lékařů vnímat jinak. Nicméně výše ji hodnotit nedokáži, svojí literární hodnotou i hodnotou dokumentární a výpovědní nebyla pro mne nijak nadprůměrná. To však moji úctu k lékařům v misích nijak nesnižuje.

26.03.2021 3 z 5


Noční klub Mars Noční klub Mars Rachel Kushner

Knihu jsem četl na doporučení, v tomto případě však nezafungovalo. Námět nepochybně dobrý, ale natolik hutný, že při rozsahu knihy zůstává autorka jen na povrchu. Na povrchu děje, příběhů, osobností, psychologie, příčin, závěrů. V knize je celá řada celkem zajímavých momentů, a nelze proto říci, že by byla zcela nezajímavá. Nicméně celkově zůstala za očekáváním, které jsem měl.

13.03.2021 2 z 5


Karanténa Karanténa Peter May

Asi budu se svým hodnocením výjimkou. Kdyby byla kniha vydána až letos, zvolal bych "účelovka", jak podobné jsou některé momenty se současnou situací. Nicméně, díval jsem se na ni jako na detektivku, nikoliv jako na doporučení/varování epidemiologů, vizi prognostiků, nebo kroniku charakterů. Vzal jsem ji prostě jako detektivku. A i když v poslední třetině knihy se objevuje ne zcela racionální prvek (nebojte, nebude spoiler, nepřipravím o překvapení), a přesto že samotná četba nemá daleko k tomu aby trvala stejně dlouho jako děj který popisuje, ačkoliv bych si odpustil poslední větu celé knihy, má napětí, spád, logické vazby. A přiznávám, že mne upoutala víc než některé jiné Mayovy knihy. Ale - za přečtení určitě stojí všechny - když už dnes máme tolik času :-)

20.02.2021 5 z 5


Pekingský rozparovač Pekingský rozparovač Peter May

Závěr čínské série. Bohužel poněkud slabší, než ostatní díly. Poněkud předvídatelný okruh pachatelů, otevřená řada problémů které nejsou uzavřeny. Občas naskočení na protičínskou vlnu. Nicméně vcelku napínavá detektivka, kde musíte pokračovat ve čtení, i když tušíte, jak vše dopadne.

14.02.2021 4 z 5


Nezvratné alibi Nezvratné alibi Peter May

Překvapivé až neuvěřitelné. May svoji sérii "Enzo" propojuje a také uzavírá. Kromě toho, že nabízí v tomto příběhu řadu zajímavých a napínavých okamžiků se ukazuje, že možná je Enzo dobrý forenzní vědec, ale rozhodně není dobrý psycholog. Jeho schopnost poznat lidi se ukazuje jako velmi pochybná. Ale přesto nabízí kniha dobrou zábavu bez zbytečné brutality, dnes tak časté.
I když jeho knihy čtu rád, myslím že je dobře, že je to poslední kniha série. May svůj potenciál Enzo vyčerpal, stejně jako potenciál jiné - čínské řady. A budu se těšit, že se objeví něco nového, stejně přítažlivého.

30.01.2021


Malé principál Malé principál Antoine de Saint-Exupéry

Tu pravou verzi Malého prince četly a měly rády moje děti, já sám jsem se k ní dostal až nyní, ve věku pozdně dospělém a tedy jako racionálně vnímající dospělák v ní nenašel to co jiní čtenáři. Byla to knížka milá, stojící za přečtení už jen kvůli větě "nakresli mi beránka". Ale mezi svoje oblíbené jsem ji nikdy nedokázal zařadit. Nicméně na předvánočním trhu objevený "hantecový" překlad byl jako zjevení. Četl jsem ho nejen s rozvibrovanou bránicí, ale možná i díky tomu, že jsem musel nad některými větami přemýšlet, jsem jej četl pomaleji, vnímavěji. Přiměl mne znovu sáhnout do knihovny a český překlad vzít znovu do ruky a porovnávat, a znovu a znovu se smát. A přemýšlet, jak by jednotlivé věty zněly v našem nářečí slováckém, v hanáčtině, nebo třeba ve zpěvavé pražské intonaci. Jak by znělo převyprávění do soudobé češtiny teenagerů. A najednou mně Malý princ připadá lidštější, bližší, oslovující. Kouzlo hantecu.

14.01.2021 5 z 5


Divoké labutě Divoké labutě Jung Chang

Nepochybně velmi zajímavý pohled na Mandžuskou/Čínskou historii velké části dvacátého století. Nejen z hlediska politického - historie vztahů mezi Kuomintangem a komunisty, kulturní revoluce, komunistické reformy na venkově..... Ale také z hlediska sociologického - jen těžko si lze představit rodinná a společenská pravidla ještě před 100 lety (a tady jsem začal chápat, proč i přes dnešní, pro nás těžko akceptovatelný režim v Číně připadá mnoha tamním obyvatelům jako pohodový), Také psychologicky - jen těžko jsem chápal fanatismus tehdejších revolucionářů - na rozdíl od našich komunistů a aktivistů bez osobního prospěchu, naopak na jeho úkor. Velmi silná kniha, která by však byla ještě silnější, kdyby se autorce podařilo příběh stěsnat do 2/3 rozsahu. Takhle mnohé informace působí příliš podrobně, únavně, a téměř nudně. Na druhou stranu byla kniha další, která vedla k dohledávání informací o událostech, místech a lidech o nichž hovoří. Nemám totiž rád, když jsou tyhle údaje jen anonymními pojmy.

13.01.2021 4 z 5


Deník z Wu-chanu Deník z Wu-chanu Fang Fang

Kniha, nebo spíše deník, zachycující období totální karantény ve Wu-Chanu je psána dokumentaristicky, ale přitom čtivě. Nicméně, kdyby se změnil název lokality, kdyby se změnila jména a u jednotlivých zápisů by se anonymizovala data, zachycovala by kniha to, co se aktuálně prožívá v mnoha místech, v mnoha rodinách. Snad s výjimkou filtrování aktivit na sociálních sítích (i když i to se v některých státech zřejmě děje). Takže i když je kniha čtivá, nemyslím si, že by čtenáři, který běžně sleduje zpravodajství, přinesla mnoho nových informací. Ale myslím, že její doba příjde za nějakou dobu. Protože je psána v reálném čase, bez toho aby upravovala dění podle toho, co se odehrává později a jinde, přikrášlovala nebo naopak ošklivila realitu.

25.12.2020 3 z 5


Sláma i hedvábí: Život na japonském maloměstě před sto lety Sláma i hedvábí: Život na japonském maloměstě před sto lety Džuniči Saga

Kniha která potěší obsahem i formou. Jednotlivé příběhy nás přenesou do jiného, nám zcela cizího světa. Nejen materiálně, ale i svými zvyky, společenskými zvyklostmi, rodinnou i pracovní hierarchií. Rozmanitá struktura vypravěčů, a z toho vyplývající i forma vyprávění.
A když se k tomu přidá nádherná grafická úprava, kvalitní vazba (pro mne příklad toho, že měkké desky nemusí znamenat nic pokleslého) a úžasné ilustrace, nelze hodnotit jinak než plným počtem hvězd.

22.12.2020 5 z 5


HHhH HHhH Laurent Binet

Kniha, u které jsem dospěl k závěru, že je určena zejména "nečeskému" čtenáři. A vychází z toho, že ten o Heydrichovi, o Protektorátu, o Háchovi a atentátu ví asi tolik, jako běžný Čech o Vichistické Francii, o Pétainovi, nebo o Operaci Exporter. Proto je zde spousta informací, který díky filmům, populárním článkům, pořadům v televizi a rozhlase má většina z nás (přinejmenším 30+) zažité a jsou spíše opakováním. Nicméně pro zahraničního čtenáře je takový exkurs poměrně nezbytný. Kniha však obsahuje i řadu nových, zajímavých informací, někdy hypotéz, někdy se dostává trošičku do úrovně domovní drbny. Česko-moravsko-slovenské hrdiny neidealizuje, a někdy je podává způsobem, který by u českého autora vyvolal přinejmenším nesouhlas, v horším případě by se stal zcela společensky neakceptovatelným. Je nepochybně čtivá, a lze očekávat, že čtenář bude na tuhle malou "sněhovou kouli" nabalovat další a další informace. Což je počin, který se ne každému autorovi podaří. Pokud chcete na tuto dějinnou událost naší historie poněkud jiný pohled, jistě si ji přečtěte.

18.12.2020 4 z 5


Betonová zahrada Betonová zahrada Ian McEwan

Knížka, která je svou délkou tak na jeden večer. Téma je poměrně morbidní, ale ne zcela nepravděpodobné. Ostatně, v dnešní mediální době se občas podobné příběhy stávají reálně - kvůli penzi apod. Zoufalé situace vedou lidi k zoufalým krokům, a představa rozdělení dětí do dětských domovů nebo k adopci je situace, která by je mohla k něčemu podobnému vést. Jednotlivé postavy jsou vykresleny brilantně, se všemi jejich nenormálnostmi. Především Tom je postava, u které je otázkou kde je hranice mezi "zvláštností" a "nenormálností". Osobně se mi nelíbilo zakončení příběhu incestem, přišlo mně celkem zbytečné. Ději nic nepřinášelo, nic neozřejmovalo. Ale jestli bylo záměrem autora čtenáře šokovat, tak se mu to podařilo. Nicméně, i přes tuhle výhradu se příběh čte dobře, jazyk je srozumitelný a příběh graduje od prostého povídání až po náročnou psychologickou studii charakteru.

08.11.2020 4 z 5


Dlouhé ucho Dlouhé ucho Egon Bondy (p)

Poslední rukopis autora, vydaný navíc po dlouhé době od napsání má sociální i filozofickou rovinu. Popisuje poslední etapu života člověka, který po létech ve vrcholných kruzích společnosti dospívá k závěru, že tento styl života chce alespoň na konci opustit, stát se sám s sebou a mentálně se srovnat se svojí situací. Jistě nabízí se otázka, zda by tuhle cestu "k sobě" podstoupil, kdyby necítil závěr života. Stejně tak je otázkou, jak hluboké to bylo vyrovnání se, když působí zevně jako prostý venkovan, ale současně disponuje dostatečným majetkem k tomu, aby si mohl pořídit vše co potřebuje, když v problematických situacích neváhá využít znaků a práv svého původního postavení. Příběh je to nesporně čtivý, a nejednoho čtenáře nepochybně přiměje k přemýšlení nad smyslem vlastního života, nad vyrovnáním se s tím, čím jsme a čím jsme v životě byli. Neodehrávají se zde žádné dramatické, překotné, změny. Příběh plyne pozvolna, takže čtenář má čas si tyto souvislosti promýšlet. I přes útlost to není kniha na jedno přečtení.
Osobně se mi nelíbil popis získávání polností, zadlužování a následné ztráty majetku. Snad pravdivý, a ve své době takto probíhající proces mně však až příliš evokoval některé momenty 90tých let, a přišel mně zde poněkud uměle našroubovaný. Stejně tak zmínky o "primitivní počítačové technice" v éře středověku, ve které se příběh odehrává působí poněkud zvláštně.
Kniha je plná nádherných popisů přírody, a jako nejlepší pak považuji úplný závěr knihy. Knihy, která je do jisté míry autorovým filozofickým testamentem. A u takové knihy se na jisté drobné názorové a myšlenkové drobnosti nepochybně nehledí.

16.09.2020 4 z 5


Obchod na korze / Nevěsta Obchod na korze / Nevěsta Ladislav Grosman

Stěžejní část této knihy tvoří Obchod na korze. Slyšel o něm každý. Mnohem víc lidí však zřejmě vidělo filmové zpracování s postavou Jozefa Kronera v hlavní roli Tóny Brtka, než četlo předlohu. Také jsem viděl nejprve film, a teprve následně si přečetl knihu. Nevím, jestli to bylo geniálním ztvárněním Kronerovým, ale literární předloha mně ve srovnání s tím přišla plochá a nudná. Možná to bylo rozsahem (cca 90 stran), který nedal prostor pro rozsáhlejší popis a zachycení psychologie postav. Na druhé straně takové zkratkové zpracování by mohlo vést k většímu zapojení představivosti (jako je tomu u klasických dramat), ale ani toto se nedostavilo. Nepochybně není špatné si přečíst knihu a podívat se na film, nebo opačně. Ale jestli pro film platí, že jsem jej viděl opakovaně, v případě knihy mohu říci,že se k ní zřejmě znovu vracet nebudu.
Pokud jde o povídku Nevěsta, která tvoří druhou část této knihy, byla pro mne zajímavější. Ať již jistým vhledem do života a tradic židovské komunity, tak něčím co podle mne balancuje mezi "židovským" a "černým" humorem. Což ve své době do jisté míry asi splývalo. Takže povídka, i když byla do knihy zařazena jako druhá, by měla patřit na začátek - ale to je daň za úspěch filmového Obchodu na korze.

23.08.2020 3 z 5


Turbulence Turbulence David Szalay

Trošku jsem váhal nad hodnocením. Nakonec čtyři hvězdy - za mně se líbící jazyk, ale především za neotřelý nápad, kdy ve dvanácti krátkých příbězích ukazuje dnešní propojenost celého světa. Dvanáct příběhů, odehrávajících se v různých částech světa, v nepříliš se lišícím čase. Příběhy, které ukazují, jak každý z nás může být a také je svým způsobem propojen s mnoha dalšími lidmi na planetě, byť k odhalení tohoto propojení by nestačilo dvanáct příběhů, ale mnohonásobně víc. Stejně jako genom je tvořen mnoha geny a geny jsou tvořeny miliardami nukleotidů. A stačí maličká porucha, maličký zásah..... A tak se tato útlá kniha s drobnými příběhy může stát něčím víc. Může být základem našeho zamyšlení se nad globalizací, jejími příčinami a také důsledky.

05.07.2020 4 z 5


Zmizení Stephanie Mailerové Zmizení Stephanie Mailerové Joël Dicker

Třetí kniha tohoto autora. Zatímco Pravdu....jsem přečetl za jeden víkend, Baltimorské za týden, rozvleklost v tomto případě byla příčinou toho, že jsem četl s přetržkami. Je sice napsána čtivě, ale záplatka je natolik krkolomná, že její uvěřitelnost se blíží nule. Spousta odboček, které na vyřešení zápletky nemají žádný vliv (dětství jednoho z policistů u prarodičů, vztahy policistky s exmanželem a její vztah k rodičům...) a tvoří balast. Jako by si autor nastavil počet stran knihy jako cíl, a rozhodl se jej dosáhnout za každou cenu. Kdyby tato "vata" v knize absentovala, nebo byla redukována na míru snesitelnou, dal bych klidně plný počet bodů. Ale takhle cítím potřebu jeden ubrat - i kdyby jen proto, abych její hodnocení odlišil od předchozích dvou.

28.06.2020 4 z 5


Kniha o Baltimorských Kniha o Baltimorských Joël Dicker

Tenhle chlap umí psát. Po případu Harryho Queberta druhá kniha od něj, a musím přiznat, že už dlouho mně nikdo tak neupoutal. a doufám, že se brzy dočkáme i překladu jeho čtvrtého (i když chronologicky prvního) románu (Poslední dny našich otců). Příběh se rozbíhá pozvolně, až se čtenář ptá, co vlastně chce autor psát dalších 350 stran. Ale opět - naprosto promyšlená gradace příběhu, kdy se rovina současnosti a vzpomínek protíná, přičemž druhá z nich reflektuje věkový i mentální vývoj postav. Příběh, ve kterém si uvědomíte, že mnohé není takové, jak se zdánlivě jeví. To jen naše představy, domněnky či domýšlení korigují chování a jednání, mnohdy i s fatálními důsledky. S důsledky, které nelze odčinit. I když kniha nemá vyloženě dramatické scény, přesto čtenář cítí potřebu otáčet stránku za stránkou, aby věděl "JAK TO BYLO" a "JAK TO BUDE". A s ohledem na závěr knihy nelze snad ani jednoznačně říct, jestli příběh dopadl dobře nebo špatně. Nic není ĆERNÉ ani BÍLÉ. Jako celý náš život.

10.05.2020 5 z 5


Utažení šroubu Utažení šroubu Henry James

Kniha může být zajímavým "studijním materiálem" pro psychiatry, protože hlavní postava - guvernantka, která se na počátku jeví jako zcela racionálně uvažující mladá žena se postupně dostává do polohy duševně nemocné osoby, jejíž nemoc se projevuje ve vztahu k dětem, o které se má starat. I když námět samotný mně zaujal, samotné zpracování mně příliš neoslovovalo. Rozvleklé, občas poněkud nesrozumitelné, mysteriozní... Ale může to být tím, že nejsem velkým čtenářem příběhů s hororovými prvky, a nerozumím zcela pravidlům tohoto žánru. Ale vzhledem k rozsahu cca 140 stran taková ne úplně marná jednohubka pro odpoledne s nevlídným počasím.

19.04.2020 3 z 5


Nadechnout se Nadechnout se George Orwell (p)

Jeden z méně známých románů Orwella. Typický Orwell. Jazykově bohatý, dějově vrstevnatý román, který neztrácí svoji zajímavost ani aktuálnost ani dnes, po 80 letech. Román začíná jako popis běžného dne pojišťováka (usmál jsem se přezdívce Tlusťoch při jeho 90 kilech - dnes by to byl téměř každý druhý chlap), který se myšlenkově ani názorově neliší od mnoha z nás, současníků. Další vrstvu tvoří vzpomínky na dětství, které bych nazval téměř "poláčkovské", zahrnující mnoho hezkého i méně příjemného, ale téměř na vše se vzpomíná se sentimentem a pohodou. Orwell je typický i ve svém popisu účasti na přednášce, která je další významnou částí knihy, kdy dokáže mistrně skloubit svůj anti-komunistický a anti-fašistický postoj, přičemž ani tato část nenudí. A závěr - jisté deziluze, ztráta růžových brýlí a očekávání....a konstatovaná že je třeba žít tady a teď. A to vše protkané humorem a jazykovou barvitostí.

18.04.2020 5 z 5


Pravda o případu Harryho Queberta Pravda o případu Harryho Queberta Joël Dicker

Není mnoho detektivek, kterým bych dal bez váhání všechny hvězdy. A vůbec s jistou opatrností přistupuji ke všem knihám, které mají na obálce nápis BESTSELLER či upozornění na cenu, kterou kniha dostala. Podobně s opatrností přistupuji k oceněním na vínech :-) V tomhle případě jsem však měl poměrně jasno. Román-detektivka, který se na tenhle žánr nejprve příliš rozsáhlý, svými mnoha časovými vrstvami a dílčími příběhy, které jsou však umně propleteny, k tomu však plně opravňuje. Není to jen detektivka, ale také příběh lásky muže a ženy, příběh přátelství, příběh o vině a svědomí. I když se zdá být první třetina knihy poměrně poklidná, další část bortí všechny závěry, které jste si učinili, a závěr je zcela překvapivý. Je pravdou, že i komentáře zde se různí - od absolutního nadšení po absolutní zatracení. Jistě, knize je možno vyčítat řadu nedostatků - některá klišé, nedokonalé dialogy....Ale nelze jí upřít zvláštní formu prolínání časových rovin, nelze jí upřít schopnost upoutat pozornost čtenáře. A to je věc, kterou si na detektivce nejvíce cením. Takže za mne doporučení.

29.03.2020 5 z 5