Nadechnout se

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Orwellův méně známý román z roku 1939 zachycuje život v Anglii před druhou světovou válkou očima pojišťovacího agenta, Georga Bowlinga. Jde o průměrného obyvatele středoanglického předměstí, s průměrným platem a nadprůměrnou váhou - má přezdívku Tlusťoch. Byť je navenek typickým příkladem středního stavu, se společenskou realitou se nedokáže vyrovnat. Také se zcela míjí se světem manželky Hildy a svých dvou dětí. Banální příhoda z ulice nasměřuje jeho myšlenky do zapomenutého dětství, starého "nezkaženého" světa klukovských radovánek, a nakonec v sobě nachází dost odvahy na to, aby svůj útěk do rodného kraje zrealizoval. George Orwell i v tomto pozoruhodném a stále aktuálním díle poměrně přesně předvídal, kam směřuje moderní svět a jakou má civilizace šanci na přežití....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/2313/nadechnout-se-Ho9-2313.jpg 4.1244
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Odeon
Orig. název

Coming Up For Air, 1939

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (40)

Kniha Nadechnout se

Přidat komentář
meluzena
předevčírem

Pokud jste dosud od Orwella četli jen 1984 nebo Farmu zvířat, budete muset přešaltovat. Tady máme obyčejný a nudný životní příběh obyčejného a nudného pojišťováka. Jenže právě v té obyčejnosti, ztracených ideálech, zmařených šancích a přibývajících kilech je ukryta genialita, kterou autor oplývá, a mezi vším tím upatlaným balastem o to víc zazáří perla hluboké moudrosti. Mimo jiné třeba silné protiválečné poselství a varování před tím, co přijde po válce.
Doporučuji.
---
"Co byste raději poslouchali vy, masařku nebo bombardér?"
---
"Po skončení války vypukl boj o pracovní místa. Práci jsem nakonec dostal a ona dostala mě. "
---
"Bylo to fakt nevýslovně nesmyslné, myslím tím období kolem roku 1918. Seděl jsem na bobku u kamen v armádní chatce a četl romány, zatímco pár set metrů odtud hřměly výstřely a houfy zubožených adolescentů, co se pochcávali hrůzou, se hnali přímo do kulometné palby - jako když házíte uhlí do kamen. "
---
"Po válce bylo ve všech branžích víc lidí než míst. To vneslo do života cosi hrozivého. Je to jako když je na potápějící se lodi 19 lidí a 14 záchranných kruhů. Pocit, že pořád musíte o něco bojovat a hrát falešně, že nikdy nic nebudete mít, pokud to nevyrvete někomu jinému. (...) To na mou duši za starých časů před [1. světovou] válkou nebylo."
---
"Houfujte se, zvolte si vůdce. Hitler je černý a Stalin bílý. Ale klidně to může být naopak, protože pro obyčejného člověka je to prašť jako uhoď. Oba dva znamenají železné tyče a rozmlácené ksichty."

kitja
20. června

Trošku jak Ota Pavel z Británie. Vzpomínky na klukovskej svět a vášeň v rybaření v době mezi válkama. A pak ten život, kterej neřídíme, ale on válcuje nás, věci, který jsme chtěli udělat, ale vykašlali se na ně. A až mrazivě přesná předpověď toho, co bude po válce. Takový jako odlehčený a obyčejný čtení plný těžkejch a zásadních věcí, které platí dodnes.


Kmotr99
15. května

Na první pohled banální příběh o obyčejném Angličanovi středního věku, ovšem s hrozbou světové války na obzoru (nakonec přišla o dva roky dřív než George Bowling předpokládal). Banální ale opravdu jen zdánlivě - za středostavovskou šedí se skrývají pravdy ve své opravdovosti děsivější než temné dystopické vize. A už jen pro Orwellův úsporný a (dů)vtipný novinářský styl za pozornost stojí - i sentimentální a trochu rozvleklé vzpomínky na dětství se četly se zvláštní lehkostí.

000nugatovej
04. května

Určitě to znáte. Ten život, ty choutky i ty strachy tohohle tlusťocha. A pokud přímo jeho ne, tak jiných na chlup stejných. Znáte to. Trochu nostalgické hledání zaniklého dětství a mládí narážející na skutečnost, v níž se vše mění, pohříchu ne k lepšímu. A do toho ta úděsná jistota, že se blíží bombardéry. A nebyl by to Orwell, kdyby už tady jasnozřivě neupozorňoval na nebezpečí, co přijde po nich. Asi to znáte...

mosem
18. dubna

Jeden z méně známých románů Orwella. Typický Orwell. Jazykově bohatý, dějově vrstevnatý román, který neztrácí svoji zajímavost ani aktuálnost ani dnes, po 80 letech. Román začíná jako popis běžného dne pojišťováka (usmál jsem se přezdívce Tlusťoch při jeho 90 kilech - dnes by to byl téměř každý druhý chlap), který se myšlenkově ani názorově neliší od mnoha z nás, současníků. Další vrstvu tvoří vzpomínky na dětství, které bych nazval téměř "poláčkovské", zahrnující mnoho hezkého i méně příjemného, ale téměř na vše se vzpomíná se sentimentem a pohodou. Orwell je typický i ve svém popisu účasti na přednášce, která je další významnou částí knihy, kdy dokáže mistrně skloubit svůj anti-komunistický a anti-fašistický postoj, přičemž ani tato část nenudí. A závěr - jisté deziluze, ztráta růžových brýlí a očekávání....a konstatovaná že je třeba žít tady a teď. A to vše protkané humorem a jazykovou barvitostí.

Jorgito
22. března

Příjemné překvapení, stále aktuální motiv krize pánů po 40tce - břicho a mládí v haj...to vše v kombinaci s obecným strachem, že Němci Anglii rozcupují...Orwella bychom měli učit v kontextu jiných knih než těch dvou nejznámějších

InaPražáková
08. ledna

Ukázka obyčejného života jaký byl a jaký je. Případně jaký bude. Tlusťoch Bowling je obyčejný, nesympatický pojišťovák, a z té perspektivy se strefuje do svých malicherných, omezených spoluobčanů a kritizuje mizernou dobu typizovaných dvojdomků a všeobecné honby za výdělkem. Georgie Bowling ale taky kdysi žil na venkově, aniž si to uvědomoval obklopený přírodou a lidmi, kteří si byli jistí svým místem na světě. Konec starých časů ale není jediné téma, byť zabírá hodně prostoru. Už tady popisuje Orwell dvě minuty nenávisti (i když to nejsou zrovna dvě minuty), hromadné provolávání hesel a vyhlídky na obří portréty a gumové obušky.
Ve výsledku vlastně smířená kniha, Bowling si přizná, že minulost se nevrátí a budoucnost ho nemine, ale zůstává vědomí, že bude jedině hůř. Díky tomu, že vypráví jeden z mnoha, příliš se nelišící od ostatních, je navíc text zvlášť naléhavý.

TipsyChipsy
22.12.2019

V mysli hlavního hrdiny najdeme jednak myšlenky na osobní nesvobodu obyčejného člověka. "Pocit, že pořád musíte o něco bojovat a hrát falešně, že nikdy nebudete nic mít, pokud to nevyrvete někomu jinému". Další téma jsou úvahy o válce v době psaní díla roku 1937. Má věřit tomu, že Hitler je tak strašný nebo je to zase jen válečná propaganda? Vidí lidi, kteří věří jen ve fungování staré dobré Anglie, možná jsou "mrtví", když se jim zastaví mozek, když ztratí sílu přijímat nové myšlenky. Nemají obranu proti věcem, které přijdou. Orwell čekal válku, věděl, co udělá s lidmi, a už tehdy měl strach, jak bude svět vypadat pak. Vložil do této knihy mnoho témat, které ho tehdy trápily.

1

Doporučujeme

Sůl moře
Sůl moře
Jak jsem se zbláznila
Jak jsem se zbláznila
Rozpuštění
Rozpuštění
Podraz
Podraz