Nadechnout se

Nadechnout se https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/2313/bmid_nadechnout-se-Ho9-2313.jpg 4 325 57

Orwellův méně známý román z roku 1939 zachycuje život v Anglii před druhou světovou válkou očima pojišťovacího agenta, Georga Bowlinga. Jde o průměrného obyvatele středoanglického předměstí, s průměrným platem a nadprůměrnou váhou - má přezdívku Tlusťoch. Byť je navenek typickým příkladem středního stavu, se společenskou realitou se nedokáže vyrovnat. Také se zcela míjí se světem manželky Hildy a svých dvou dětí. Banální příhoda z ulice nasměřuje jeho myšlenky do zapomenutého dětství, starého "nezkaženého" světa klukovských radovánek, a nakonec v sobě nachází dost odvahy na to, aby svůj útěk do rodného kraje zrealizoval. George Orwell i v tomto pozoruhodném a stále aktuálním díle poměrně přesně předvídal, kam směřuje moderní svět a jakou má civilizace šanci na přežití.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Coming Up For Air , 1939


více info...

surfrider_
surfrider_
16.03.2024 3 z 5

Deziluze po návratu do míst z dětství. Zvláštní kniha, na kterou člověk hned tak nezapomene.

Rihatama
Rihatama
14.12.2023 5 z 5

45letý George Bowling, obchodník s pojištěním a otec dvou dětí s manželkou indického původu, se v předvečer druhé světové války pokouší znovu si připomenout již zapomenutou a idylickou dětskou nevinnost. Unikne však návratem do svého rodiště onomu bezútěšnému životu, do něhož se po letech stejně bezútěšného manželství dostal? Bowling je ale víc než jen průměrný obyvatel středoanglického předměstí. V mnoha ohledech je to tragická postavička s velmi úzce vymezeným polem představivosti, která však na sebe pohlíží se zdravou mírou sebeironie a poznání. Poznání, kam se dostal jeho život a kam se dostal život jako takový. A jako takový se potřebuje nadechnout...

Román se nese, podobně jako Orwellovo dřívější dílo Na dně v Paříži a Londýně, v autobiografickém duchu. V románu se promítne nejenom Orwellova svázanost s britskou Indií, ale i jeho socialistické postoje vyvolané tehdejšími katastrofálními sociálními podmínkami v Indii i Evropě, když se pojišťovací agent Bowling rozjede po cestě do své minulosti. Proti svému očekávání je konfrontován se zcela novou realitou, za kterou stojí "spekulativní stavitelé, komercialismus a kapitalismus", kteří "zabíjejí to nejlepší z venkova Anglie". Orwellovu projekci pak doplňuje motiv rybaření, Bowlingova představa splnění dětského snu. Román Orwell sepsal v letech po 1937, kdy bojoval ve španělské občanské válce a dokončil krátce před 2. světovou válkou. Není divu, že Orwellovy romány jsou neveselé a burcující, současně však jsou naplněny poetikou, melancholií a touhou po lepší budoucnosti. Velice čtivý román nabízející kritický pohled na svou dobu, ale i zrcadlo pro dobu budoucí.


tlllk
tlllk
20.02.2023 5 z 5

Aj s odstupom viac ako 80 rokov som sa vedel s hlavnou postavou stotožniť, kulisy boli iné, ale základné myšlienkové pochody muža, ktorý si idealizuje svoju minulosť a tvarou v tvár ich musí prehodnotiť, mi boli blízke. Táto kniha je ako dobré víno, musíte na ňu dozrieť, aby ste si ju vedeli vychutnať.

tomas6658
tomas6658
13.01.2023 5 z 5

George Bowling jakožto představitel středostavovské vrstvy ve středním věku s ženou, která je mu (téměř) úplně lhostejná, dvěma dětmi, hypotékou, nesplněnými tužbami z mládí a tuctovým řadovým domkem na předměstí Londýna. Život ubíhá ve své úmorné šedi až do chvíle, kdy mu banální článek v bulvárních novinách evokuje myšlenky na "bezstarostné" dospívání a ranou dospělost v hokynářské rodině na anglickém venkově. Na základě vzpomínek přichází plán navštívit po několika dekádách rodné městečko ve snaze připomenout si "onu krásnou starou dobu, kdy bylo vše opravdovější" a znovu "se nadechnout". To vše v předvečer druhé světové války (1938), což provází pesimistické úvahy o nadcházející válečné a poválečné době - chmurné vize nástupu uniformní a totalitní společnosti, lidského odcizení vlivem rychlého rozvoje technologií (tento leitmotiv je dle mého předzvěst pozdějších antiutopistických románů, které z pera autora přišly později, především 1984).

Návštěva rodného města je pro Georga jedním velkým zklamáním - město je proměněno vlivem překotné industrializace k nepoznání. Přichází i odcizení vůči těm několika málo lidem, které vypravěč znal z mládí a setkává se s nimi (bývalé děvče, farář) . Pocit vykořenění v kombinaci s katarzí a konstatováním, že "starý svět je minulostí a zkoušet ho hledat není nic jiného než ztráta času". Konstatování neměnnosti dějů a chodu věcí a následný návrat do předešlé středostavovské konformity a šedi. Nemožnost se vzepřít daným společenským konvencím. Za mě velmi zdařilé (a neprávem opomíjené) Orwellovo dílo.

Pítrs85
Pítrs85
28.04.2022 3 z 5

Klasicky depresivní Orwell, neklasicky (pro mě) tak trochu nudný, především pak vzpomínání na dětství hlavní postavy. A s tou mám koneckonců taky problém, pač je to takový sebestředný, životem unavený hejhula, kterého byste nejraději propleskli. I když moc dobře vím, že takových hejhulů chodí po světě neurékom. Co naopak oceňuji, a v čem se opět potvrzuje, jak moc byl Orwell nadčasový, je jeho vidění světa v blízké budoucnosti. A až si budete zase někdy zoufat, jak ten dnešní svět stojí za prd, a jak bylo dřív o tolik lépe, věřte, že to samé si říkali naši předci, kdy jejich "dřív" bylo o tolik lepší než jejich "později", to "později", na které spousta z nás tak ráda vzpomíná...

konicekbily
konicekbily
19.01.2022 5 z 5

Krásný monolog bezvýznamného nebo spíše málo průbojného obyvatele protknutý spoustou autorových myšlenek, které hodnotí stav společnosti a zdánlivě neřešitelnou situaci prostého muže před druhou světovou válkou. A do úvah hlavního hrdiny jsou vloženy "Orwellovské vize - jaké to bude podle mne". Hluboký obdiv autorovi: odhadl jaké to bude s válkou a po válce, a odhadl i nejistoty prostého člověka pro "dobu pandemickou".

Kulasec
Kulasec
26.10.2021 5 z 5

Bible melancholie! Když jím jste(tedy melancholikem), takhle se díváte na svět. Ten pocit, že bych chtěl uchovat včerejšek a ono to nejde. Dopředu z nějakého důvodu nevidíte, nástup nového světa akceptujete jen zčásti a vlastně jen díky znalosti jeho minulých kontur, utíkáte se tak do jistoty dětství. Tolik v prvním plánu díla. Malé dějiny jednoho člověka spíše plného ztrát než nálezů. S dočasným štěstím.
A skvělý, naprosto skvělý vhled do světa meziválečného. Toho velkého, tehdejší společnosti. Právě proto skvělý, že je citelně definován těma válkama kolem toho vlastně jen chvilkového dočasného odpočinku od otřesné opakované destrukce. Muselo být takřka hmatatelně cítit, že se nepůjde vyhnout té další. Popisováno je vlastně hutné intermezzo překotných změn, které ostatně nesou taky svůj díl viny na tom, co přijde. Nezadržitelně tak přichází éra: THE NEUNIKNESH. A tak žijete. Nějak. Než vás případně rozcupou šrapnely. Jak nemít v takových časech bohatý alespoň vnitřní život, když se ten vnější svět před očima bortí nezvratnými změnami i válečnou vřavou? Dočasnost zřejmá i v tomto druhém plánu. V knize se neděje skoro nic "světoborného": "jen" vám před očima (světo)boří oba světy a nic moc s tím nezmůžete. Děje se tak vlastně všechno nejpodstatnější čím je nebo není definován život sám. Jak zgruntu melancholické. Jak je cenné takovéto svědectví. Lakmusový papírek i pro naše časy ťřeba. Krapet jinak nastavené stejné zrcadlo než ve zdánlivě čtivějším a dějově strhujícím díle "1984". Mistr pera se pozná podle záměru sdělit podstatné libovolným žánrem.

Crimble
Crimble
15.10.2021 4 z 5

Krize středního věku, deziluze, marnost jedincova počínání a tyhlety věci. V každý době je to v zásadě stejný. Ten sarkastický styl mne bavil.

L.Helena
L.Helena
12.10.2021 3 z 5

Četba na pokračování na ČRo Vltava
Poslouchalo se mi to celkem dobře, ale pokud bych četla, nejsem si jistá, zda bych u knihy vydržela. Přece jen jsem už víc navyklá na dnešní styl vyprávění, který má větší spád a drama. Tady jsme svědky uvažování muže ve středních letech o svém životě, jeho myšlenkových návratů do dětství a mládí, a nakonec sledujeme i jeho fyzický návrat do míst svého dětství. Trochu mi vadilo, jak smýšlel o své ženě a dětech, ale pěkně byla vystižena ona deziluze, když po letech znovu viděl místa a lidi, které si doposud spojoval s hezkými vzpomínkami na dobu nenávratně minulou.

MadamC
MadamC
11.10.2021 2 z 5

Takové krátké povídání jednoho pána v krizi středního věku? Možná spíš jen v krizi. Opravdu neurazí, nenadchne. Občas se pobavíte nějakou trefnou glosou, ale to je vše. Na druhou stranu nepříjemné čtení to není. Ale ke spokojenosti mi to nestačilo.

radimch
radimch
04.10.2021 5 z 5

Hořce humorný příběh. Nostalgické vzpomínání na dobu před velkou válkou a čekání na tu druhou...velmi pravdivé, smutně komické.

666Jitka
666Jitka
24.09.2021 4 z 5

V mých očích tak trochu jiný Orwell. Ve svém společenském románu Nadechnout se autor v nostalgických vzpomínkách líčí starý svět před druhou světovou válkou a nástup nového dravého řádu, před kterým již nelze nikam uniknout. Také zde, jako vždy, Orwell dosti přesně odhadl, kam povedou další kroky civilizace a k čemu bude směřovat nový moderní svět. Poslouchala jsem na radiu VLTAVA v podání Petra Kubese.

Evina.Cetba
Evina.Cetba
22.09.2021 3 z 5

Můj druhý Orwell. Ještě že mám Český rozhlas a jeho pestré četby na pokračování, nabízí nám bohatou paletu knih všech žánrů.
Zde obchodník mezi čtyřicítkou a padesátkou hodnotí svůj život, rodinu, překvapivě docela (až nadměrně) řeší svůj vzhled, věnuje se svým zájmům a do tohoto obyčejného života a jeho rekapitulace klepou na dveře první předzvěsti další války... Nenadchlo ani neurazilo.
Předchozí knížka Na dně v Paříži a Londýně mi sedla o trochu víc.

vito_s
vito_s
18.09.2021

Svět mezi dvěma válkami. Společenská sonda a ponor do předválečných časů v podobě pár dnů v životě (tlustého) pojišťováka (tzv. married with children) protkaného nostalgickým vzpomínáním. Konformní život v šedivé Anglii a pochybnosti o tom, co se sluší a patří. Návrat do dětství a přiblížení se a zase vzdalování se k (ne)dostupné vášni: rybaření (ale dosadit si tam můžete co chcete). Vytříbené pozorování, vykreslení typických nerudných postav britského venkova a jeho přírody. K tomu klasické Orwellovské motivy: urbanizace, moderní život, rozdíly ve společnosti představované kastovním systémem social class, k tomu ty oxfordské mrdky a nezdolný duch starého (dobrého) Albionu. Orwellova próza představuje svérázný čtyřicátnický coming of age titul: návrat do rodného města nebyl nikdy více hořký. Dlužno dodat, že se navíc zvrhne v jeden velký binge v předvečer války (autor dokonce nechá spadnout cvičně bombu, protiválečný apel tak trochu tlačí na pilu, ale vzhledem k roku vydání není divu). Žádný velký děj, ale prvotřídní literatura.

Hyaenodon
Hyaenodon
09.07.2021 4 z 5

Velmi chutná "jednohubka", kterou jsem si šňupl na jeden zátah. Je znepokojivé, kolik toho, co sužuje George Bowlinga, otravuje život i dnes. A parafráze zásadní myšlenky: Před válkou se lidé budoucnosti nebáli, po ní už ano.

Knihomol90
Knihomol90
08.01.2021 3 z 5

bohužel, tato kniha mě nenadchla

tittanie
tittanie
17.07.2020

Orwella považuju za skvělého autora, jeho 1984 a Farma zvířat jsou dokonalé knihy, ale tady nevím, nějak jsem se nemohla začíst pořád jsem čekala na to orwellovské moudro, ale nějak mi nedošlo.

meluzena
meluzena
12.07.2020 4 z 5

Pokud jste dosud od Orwella četli jen 1984 nebo Farmu zvířat, budete muset přešaltovat. Tady máme obyčejný a nudný životní příběh obyčejného a nudného pojišťováka. Jenže právě v té obyčejnosti, ztracených ideálech, zmařených šancích a přibývajících kilech je ukryta genialita, kterou autor oplývá, a mezi vším tím upatlaným balastem o to víc zazáří perla hluboké moudrosti. Mimo jiné třeba silné protiválečné poselství a varování před tím, co přijde po válce.
Doporučuji.
---
"Co byste raději poslouchali vy, masařku nebo bombardér?"
---
"Po skončení války vypukl boj o pracovní místa. Práci jsem nakonec dostal a ona dostala mě. "
---
"Bylo to fakt nevýslovně nesmyslné, myslím tím období kolem roku 1918. Seděl jsem na bobku u kamen v armádní chatce a četl romány, zatímco pár set metrů odtud hřměly výstřely a houfy zubožených adolescentů, co se pochcávali hrůzou, se hnali přímo do kulometné palby - jako když házíte uhlí do kamen. "
---
"Po válce bylo ve všech branžích víc lidí než míst. To vneslo do života cosi hrozivého. Je to jako když je na potápějící se lodi 19 lidí a 14 záchranných kruhů. Pocit, že pořád musíte o něco bojovat a hrát falešně, že nikdy nic nebudete mít, pokud to nevyrvete někomu jinému. (...) To na mou duši za starých časů před [1. světovou] válkou nebylo."
---
"Houfujte se, zvolte si vůdce. Hitler je černý a Stalin bílý. Ale klidně to může být naopak, protože pro obyčejného člověka je to prašť jako uhoď. Oba dva znamenají železné tyče a rozmlácené ksichty."

kitja
kitja
20.06.2020 4 z 5

Trošku jak Ota Pavel z Británie. Vzpomínky na klukovskej svět a vášeň v rybaření v době mezi válkama. A pak ten život, kterej neřídíme, ale on válcuje nás, věci, který jsme chtěli udělat, ale vykašlali se na ně. A až mrazivě přesná předpověď toho, co bude po válce. Takový jako odlehčený a obyčejný čtení plný těžkejch a zásadních věcí, které platí dodnes.

Kmotr99
Kmotr99
15.05.2020 4 z 5

Na první pohled banální příběh o obyčejném Angličanovi středního věku, ovšem s hrozbou světové války na obzoru (nakonec přišla o dva roky dřív než George Bowling předpokládal). Banální ale opravdu jen zdánlivě - za středostavovskou šedí se skrývají pravdy ve své opravdovosti děsivější než temné dystopické vize. A už jen pro Orwellův úsporný a (dů)vtipný novinářský styl za pozornost stojí - i sentimentální a trochu rozvleklé vzpomínky na dětství se četly se zvláštní lehkostí.