Dlouhé ucho
Egon Bondy (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/436493/bmid_dlouhe-ucho-IYV-436493.jpg
4
16
4
Rukopis, resp. autorské korektury této vůbec poslední Bondyho prózy (1997), byly po dvacet let považovány za ztracené či zničené, takže teprve poté, co byly v r. 2018 tyto textové podklady náhodně nalezeny a posléze uceleny, bylo možno uvažovat o vydání tohoto díla. Jde o jeden z řady Bondyho „filosofických životopisů“, jimiž jsou evokovány životní osudy význačných starověkých či středověkých myslitelů a jejich názory jsou konfrontovány s dneškem a s autorovými vlastními filosofickými reflexemi. V této próze, již možno považovat v jistém smyslu za Bondyho „poslední slovo“, za jeho myšlenkovou závěť, jde o příběh pololegendárního čínského filosofa Lao-c‘, zakladatele filosofické koncepce taoismu. V příběhu sledujeme odchod „Dlouhého ucha“, jemuž je Lao-c‘ předobrazem, pryč od civilizace, nejprve do polobarbarských pohraničních končin a pak ještě dále až do horské divočiny, kde konečně nachází samotu, klid a smrt. Příběh je zpestřen mnoha staročínskými reáliemi, s nimiž byl autor dobře obeznámen, neboť právě poslední léta svého života se více než kdy předtím zabýval čínskou kulturou, filosofií a zejména taoismem.... celý text
Přidat komentář
poslední Stracený dílo Egon Bondy jde i jedno z řady Bondyho filosofických životopisu
Poslední rukopis autora, vydaný navíc po dlouhé době od napsání má sociální i filozofickou rovinu. Popisuje poslední etapu života člověka, který po létech ve vrcholných kruzích společnosti dospívá k závěru, že tento styl života chce alespoň na konci opustit, stát se sám s sebou a mentálně se srovnat se svojí situací. Jistě nabízí se otázka, zda by tuhle cestu "k sobě" podstoupil, kdyby necítil závěr života. Stejně tak je otázkou, jak hluboké to bylo vyrovnání se, když působí zevně jako prostý venkovan, ale současně disponuje dostatečným majetkem k tomu, aby si mohl pořídit vše co potřebuje, když v problematických situacích neváhá využít znaků a práv svého původního postavení. Příběh je to nesporně čtivý, a nejednoho čtenáře nepochybně přiměje k přemýšlení nad smyslem vlastního života, nad vyrovnáním se s tím, čím jsme a čím jsme v životě byli. Neodehrávají se zde žádné dramatické, překotné, změny. Příběh plyne pozvolna, takže čtenář má čas si tyto souvislosti promýšlet. I přes útlost to není kniha na jedno přečtení.
Osobně se mi nelíbil popis získávání polností, zadlužování a následné ztráty majetku. Snad pravdivý, a ve své době takto probíhající proces mně však až příliš evokoval některé momenty 90tých let, a přišel mně zde poněkud uměle našroubovaný. Stejně tak zmínky o "primitivní počítačové technice" v éře středověku, ve které se příběh odehrává působí poněkud zvláštně.
Kniha je plná nádherných popisů přírody, a jako nejlepší pak považuji úplný závěr knihy. Knihy, která je do jisté míry autorovým filozofickým testamentem. A u takové knihy se na jisté drobné názorové a myšlenkové drobnosti nepochybně nehledí.
Poslední Bondyho próza je pro mě podobenstvím stárnoucího spisovatele a myslitele, který se snaží vyrovnat s minulostí i s tím, co ho neodkladně čeká. Pochází z roku 1997, ale dvacet let byla ztracená, aby mohla být vydána až v roce 2020. Bondy v ní beletrizuje starověký příběh mudrce Lao-c' a jeho učení Cesty (Tao) jako cestu čínského úředníka před smrtí za poznáním.
Popis problému soukromého vlastnictví v pohraniční vesnici je skvělý!
Autorovy další knížky
| 2007 |  Bratři Ramazovi |
| 1991 | Invalidní sourozenci |
| 1997 | Cybercomics |
| 2006 | Šaman |
| 2006 | Buddha |
Kniha Dlouhé ucho je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 24x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 19x |
| Chystám se číst | 10x |
| Chci si koupit | 6x |
Ač nejsem fanouškem taoismu, natož Egona Bondyho, tak se mi kniha četla krásně. A i když je mi každá esoterika zcela cizí, zdá se mi, že jsem knížce rozuměl, připisuji to svému vyššímu věku. Právě díky němu se mi čím dál tím více zdá mnohé lidské pinožení legrační. A vlastně i to moje :-)