Zmizení Stephanie Mailerové
Joël Dicker
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431799/bmid_zmizeni-stephanie-mailerove-i9U-431799.jpg
4
166
57
V červenci 1994 je ospalé lázeňské městečko Orphea ve státě New York zburcováno děsivou událostí: ve vlastním domě je zavražděn starosta s celou svou rodinou, zabita je i svědkyně zločinu. Vyšetřování několikanásobné vraždy dostane na starost dvojice mladých ambiciózních policistů, Jesse Rosenberg a Derek Scott. Dopadnou a usvědčí vraha, za což získají povýšení i vyznamenání. Jenomže počátkem léta 2014 přijde za Jessem novinářka Stephanie Mailerová a oznámí mu, že tenkrát před dvaceti lety obvinil nesprávnou osobu. Načež ona sama za záhadných okolností zmizí.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2020 , ArgoOriginální název:
La Disparition de Stephanie Mailer , 2018
více info...
Přidat komentář
Kniha se dobře četla. Rozhodně velice dobrá detektivka, kde pachatel není jasný do konce příběhu. Super zapletené.
Rozhodně tahle kniha nedosahuje úrovně předchozích dvou, přesto to tak úplně špatné čtení nebylo. Nechybělo napětí, množství zajímavých postav (až jsem se v nich chvílemi ztrácela), atmosféra provinčního městečka na ostrově amerických boháčů vystižena též obstojně, dvě časové roviny se dneska zkrátka v detektivkách nosí. Černý humor na závěr (linka s Alicí) mě pobavil, lovestory (očekávanou) bych oželela.
Zatím asi nejslabší kniha autora. Ač mi byla od začátku jasná pointa, přišlo mi to celé překombinované a zbytečně natahování. Úplně souhlasím s komentářem Terimila.
No, tohle bylo trápení. Neohrabaně napsaná, extrémně neohrabaně přeložená, protivnejma postavama obsazená a šíleně překombinovaná detektivka, kterou měl editor brutálně proškrtat. Ale fakt brutálně (a to dlouhý knihy miluju!). Měla jsem co dělat, abych to dočetla.
Nejvíc mě draly postavy. Všichni mi přišli jaksi ploší, iracionální, protivní, blbě napsaní. Některý postavy jako by byly hnusný karikatury - Alice, Stephen, Miťa, Kirk, no ty kráso. Přehlídka exotů. Minimálně linie s Alicí a Stephenem tam vůbec neměla být, pro příběh to nemělo větší význam, jen to knihu uměle nafouklo a zvýšilo koncentraci protivnejch jedinců, kterej měl člověk obrovskou chuť nakopat do zadku. I Jerryho s Dakotou bych oželela.
Samotnej detektivní příběh ušel, i když i ten byl dost překombinovanej. Ale samotnej nápad se záměnou... jo, to se dalo. Mimochodem, ze všeho nejvíc mě v celý knize překvapil Annin příběh z minulosti s rukojmím. Jako asi tak - když vás v detektivce nejvíc zaujme naprosto nesouvisející odbočka, tak je něco špatně.
Celý mi to přišlo jako nešikovná karikatura na detektivku, stejně jako Harveyho Temná noc je nešikovná karikatura na divadelní hru. Mělo se to jmenovat Temná noc a aspoň by to celý bylo jaksi ucelený, druhý opakování tristního příběhu v realitě. Vůbec, není mi jasné, proč se to jmenuje Zmizení Stephanie Mailerové, když její zmizení se řeší asi 1/5 rozsahu knihy, pak to přejde do jiného rozměru a nakonec je její příběh jen vedlejší.
Nic. Zdá se, že Harry Quebert je výrazně lepší, tak toho asi ještě zkusím, ale zatím mě tenhle autor fakt neoslovil. Co už.
Obě předcházející knihy od tohoto autora mě nadchly, tak jsem se těšila i na Zmizení - mimochodem krásná obálka. Nemohu říct, že by se mě kniha nelíbila, ale trochu mě to neustále opakované téma divadelní slavnosti rozčilovalo. Příběh byl ale propracovaný a promyšlený, vše do sebe zapadalo, poslední část dost napínavá, ale i tak jsem ráda, že mám dočteno. Ale Záhadu pokoje 622 si určitě také ráda přečtu.
S knihou som bola nadmieru spokojná. Príbeh sa pekne a v dobrom tempe rozvíjal. Všetkých vyšetrovateľov som si obľúbila a dobre sa o nich čítalo. Určite si niečo od autora ešte prečítam.
Je mi to velmi líto, ale Joëlu Dickerovi se bohužel nepodařilo navázat na velmi slušnou Pravdu o případu Harryho Queberta, a z jeho autorské dílny tentokrát vzešel kolosální paskvil, a varovné memento přebujelých ambicí. Jalové, extrémně přepálené charaktery, nulové vykreslení propletence vztahů, zvraty vycucané z prstu a Hitchcocka a tuctový příběh, který se spisovateli rozpadá pod rukama. Dočteno výhradně za účelem komentáře. Velká ostuda pro jinak pravidelně excelující Argo, od něhož jsem horší knihu ještě nečetl. Radím velkým obloukem se jí vyhnout!
Pravdu o případu Harryho Queberta mám dodnes uloženu jako knihu představující mimořádný literární zážitek. Stejně jako tehdy jsem Zmizení Stephanie Mailerové hltal a obdivoval se vyprávěčskému stylu Joela Dickera. Dokáže rozvinout bohatou zápletku s mnoha postavami vzájemně provázanými a přitom se čtenář orientuje. Stejně tak si láme hlavu nad tím, proč k té vraždě došlo a kdo měl zatraceně tak silný motiv. A tápe stejně jako vyšetřující policisté v pavučině vztahů jednoho malého městečka. Mně bohužel celkovou radost zkazila myšlenka, která mě přivedla k vrahovi. Jeho pohnutku a další rozuzlení jsem však neodhalil. I tak jsem navýsost spokojen a doufám, že Argo brzy vydá nejnovější román od Joela Dickera.
Takúto vymyslenú zlátaninu som nečakala. Neskutočne naivný príbeh, v ktorom sa odhaľuje prípad vraždy spred 20 rokov a zázrakom si zrazu všetci účastníci spomenú na drobné detaily, čo im v čase vyšetrovania uniklo. Čože?
Za mňa teda určite nie.
Stejně jako obě předešlé knihy- senzační. Jakýkoliv delší komentář by jen naznačoval dějovou linii. Brilantní dílo
PS: u vzpomínky na Jesseho prarodiče jsem se fakt nasmála
Tak zase vím, co to znamená být závislý. Může za to tato kniha. Skvěle rozehraný a rozpracovaný příběh. Hlavní děj a několik doprovodných do sebe krásně zapadalo a já se daný čas úžasně bavila. Bravo. Ostatní autorovy knihy musím přečíst co nejdříve.
Je to moje třetí kniha od Joëla Dickera, takže se mi něco podařilo uhodnout a připravila jsem se tak o jedno velké překvapení, ale kniha se mi i tak četla výborně. Vlastně jsem ji hltala každou volnou chvíli a chtěla vědět, kdo a proč to všechno udělal. Párkrát jsem si sice říkala, že není možné, že zrovna toto ve vyšetřování neřešili, a to ať už v tom minulém, tak i v tom současném, ale na napětí to neubralo.
A líbily se mi také vedlejší linky týkající se nevěrného manžela a dívky, jejíž velké přátelství se vlivem závisti změnilo v tragédii, tyto dva příběhy byly opravdu popsány výborně.
Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy a za mě určitě povedená detektivka. Příběh je zamotaný, i když je tam hodně postav, neměla jsem problém se orientovat...
Postupně se odkrývají tajemství a všechno do sebe zapadlo. Vyprávění je z více pohledů - děj je promýšlený. Ráda si přečtu další knihy od autora...
Ako chvíľkové spestrenie na precvičenie pamäte a hľadanie logicky záchytných bodov v spleti postáv a košatom príbehu: skvelé. Ako literárne hodnotné dielo: len ďalší z nesmierne trendy sa tváriacich hrubších buchlí, vezúcich sa na vlne predošlého úspechu (Quebert), neprinášajúca však nič objavné ani príliš interesantné. Rezultát: Slušný, ale stále len priemer.
Bylo to příšerně, nekonečně dlouhé čtení, přesto jsem umanutě četla a četla...fakt se mi to líbilo a byla jsem opravdu zvědavá, kdo má všechno na svědomí. Se závěrem jsem spokojena a občas jsem se při čtení i zasmála nad některými výroky ...
Rozsah zapletania a rozpletania pavučinových zápletiek detektívnych príbehov švajčiarskeho spisovateľa Joela Dickera je v častých momentoch jeho kníh pôsobivé až úchvatné. Pavučiny tkanív, ktorými zaplieta a vrství jednotlivé detektívne motívy si vyžadujú pestrú bohatosť výrazových prostriedkov. Nimi bohato kyprí a vyživuje pútavú čítavosť jeho jednotlivých príbehov. Dickerove detektívky sa čítajú zo strany na stranu, z vyladenej ľahkosti ladne pozorne a z bohatosti zlomov aj pútavo nadšene. Čo nás ďalej môže zaujať hneď od prvej strany je jeho štylistická a jazyková rozhľadenosť, ktorú má jednoducho v pere. Ak k tomu pridáme vysokú úroveň prekladu Beáty Panákovej, pozitívne aspekty z čítania Joela Dickera vyčnievajú jednoznačne v popredí, slniac sa na výslní výnimočnejších kníh. V dnešnej dobe plniacej sa konšpiračnými online detektívmi (ešte stále na (ne)šťastie(?) len virtuálneho ((a paradoxne dnes možno už aj „skutočnejšieho“, a určite frekventovanejšieho)) sveta), získavajú detektívne knihy ďalší rozmer. (Otvorenou otázkou zostáva do akej miery, kvality a kvantity sú v súčasnosti naše sociálne kontakty už len virtuálne?) Čo nás môžu naučiť, o čom nás môžu poučiť? Tie Dickerove možno o tom, že pôvodca konkrétneho trestného činu je jedna z najbežnejších postáv, ktorá sa tým pádom stáva najnenápadnejšou, lebo ju máme všetci pred očami. Ako tento motív potvrdzuje a priamo na ňu odkazuje pointová výstavba v Zmiznutí Stephanie Mailerovej, tak ho Dicker komponuje aj do skoršie napísanej Pravdy o afére Harryho Queberta. Vidieť aspoň sprostredkovane už len náčrty a kostru prácne vypracovaných vrstiev a štruktúr postupov spisovania jednotlivých zápletiek by u tohto autora určite stálo za to. Ak si pomôžem priblížiť sa k samotnému procesu písania a príprav jednotlivých úrovní príbehov Joela Dickera aspoň predstavivosťou, ocitám sa v tichom povznášajúcom uznaní nad pavučinovou schopnosťou vrstvenia, zapletania a súčasného rozpletania ich finálnych point. V Zmiznutí viac menej očakávanejšie, v Afére až prehnane dokonalo. Áno, Joel Dicker je literárno-detektívny Spajdrmen. Ak si užívate a máte radosť zo samotného procesu čítania, zrakového prijímania a vedomého spracovávania slov, viet a ich významov – nehladiac na počet aj viacstranových pútavých a dobrých textov, tak príbehy Joela Dickera s prehľadom a istotou dočítate s veľmi príjemným pocitom, že nešlo vôbec o stratený čas, ale užitočný čas – príjemne strávený.
Ze všech tří knih autora mi tato přišla nejslabší, resp. nejpřekombinovanější.
Přesto je velmi čtivá, napínavá, vtáhne vás do děje a nepustí.
Mám ráda rozsáhlé příběhy s více postavami a jejich osudy.
Na čtení jsem se těšila, protože předchozí dvě knihy daného autora moji knihy milující duši vyloženě potěšily. A ne, že by tahle byla špatná, to se říct nedá, jen... Je tam nějak moc postav, takže jsem měla co dělat, abych v nich, jejich osudech a vlivech na hlavní dějovou linku neměla zmatek. Některé postavy mi byly nesympatické, jiné těžko uvěřitelné, což mi to čtení taky drobně komplikovalo. Tedy podtrženo, sečteno: ne, že by mě ta knížka nebavila – bavila. Ale na plný počet hvězdiček to bohužel nestačilo.
Štítky knihy
vraždy detektivní a krimi romány švýcarská literatura masové vraždy krimi zmizení lidí rodinná tajemství prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2013 |  Pravda o případu Harryho Queberta |
| 2017 | Kniha o Baltimorských |
| 2020 |  Zmizení Stephanie Mailerové |
Kniha Zmizení Stephanie Mailerové je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 206x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 127x |
| Chystám se číst | 134x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 3x |
Neuvěřitelně vtipná, zamotaná a napínavá detektivka. No! Detektivka! Spíše kniha naplněná více či méně podivnými lidmi, jejichž seznam jsem si chtěla začít psát, než jsem zjistila, že je v přehledu na konci knihy, a zápletkou tak zamotanou a absurdní, že stálo za to knihu dočíst. Já tedy jsem si čtení opravdu užila a při některých situacích v ní líčených jsem se fakt nahlas smála.