misssicccka komentáře u knih

Nejprve jsem si to nemyslela, ale teď můžu s potěšením tvrdit, že Podoba je lepší než V lesích, což je potěšující vzhledem k tomu, že se automaticky očekává, že s každou další knihou se autor vyvíjí a každá další kniha - zvláště tohoto žánru by měla být propracovanější. Podle mne se to Taně French podařilo a já ji za to děkuji. Přečtěte si před tím ale V lesích, jinak vám uniknou myšlenkové pochody a vzpomínky týkající se Roba :). Trošku mi déle trvalo se do děje dostat, o to to ale bylo lepší.

4 16.05.2011

Úžasná záležitost....prvních sto stránek mi nepředstavitelně vadila podobnost s Rankovem a jeho "Stalo se prvního září nebo někdy jindy". Pak jsem se od srovnávání odpoutala a místo 1. září mě zase stáhl k sobě den 15. července. Tahle knížka je výborná v tom, že vás nechává domýšlet hodně věcí a téměř 400 stránek si vytváříte sami celé roky, ale pak přijde vyvrcholení děje a na posledních stránkách vám vše sepne a zapadne do sebe jak dvojdílné puzzle....nádhera plná slušného ostrovtipného humoru, možná se tam i sami poznáte a je tam jeden moment, kdy si řeknete: no to ne, takhle to přece nemůže skončit. A bojíte se začíst číst další rok, protože to nechcete. Jenže tady ukáže autor, že ačkoliv vám dal dost prostoru pro utváření svých příběhů, jsou momenty, kdy má on hlavní slovo a vy se s tím vyrovnejte.
Vřele doporučuji

17 16.05.2011

V některých pasážích mi ztuhla krev, jinde mi zkameněla tvář. Popsat tak jednoduše beznaděj a bezmoc, vztek, nicotu, zoufalství, křivdu, touhu po nesmyslné pomstě a city k jiné osobě umí málokdo.
Upozornění: některé pasáže nečtěte mezi lidmi, například při čekání v kadeřnictví to není dobré :).

12.05.2011

Již u Šifry mistra Leonarda jsem byla více než rozpačitá, ale toto? no toto.
Nesouhlasím s tím, že pokud hodně lidí hodnotí knihu pozitivně, pak se nemůže jednat o špatnou knihu. Asi zde platí: zhodnotí-li mnoho čtenářů knihu pozitivně a kladně, nemusí se nutně jednat o dobrou knihu. (to samé jako čtenáři deníku Blesk budou asi také tvrdit, jak si početli a dozvěděli se, ale lidé, kteří vědí, řeknou, že je to shit).
Bylo to moje druhé flirtování s Brownem a můžu říci, že poslední. Jsem ráda, že jsem nepodlehla tomuto autorovi a neinvestovala do jeho nesmyslných výplodu ani poplatek za rezervaci v knihovně ve výši CZK 10,-.
A abych nebyla pokrytec, co hodnotí to, co nečetl, dočetla jsem to, ale s utrpením a od třetiny se sebezapřením.
A btw: vzpomeňme české - srač...... seriály - také jsou dosud opěvovány a přitom jsou to jen bláboly nemající nic společného s kvalitou.

Proti gustu žádný dišputát, ale myslím, že rozumní lidé ví, že na světě jsou mnohem smysluplnější díla.

Ztotožňuji se s komentářem uživatele MetalMessiah :)

3 04.05.2011

Těšila jsem se, ale oproti PopCo mi to přijde slabší...Občas mi dělalo potíže udržet s autorkou tempo-netempo. Přijde mi, že to někde dost drhlo.

1 03.05.2011

Ze začátku mi dělaly problémy pouštní epizody, byly mi bližší ty současné. Přiznávám, že jsem knihu málem i odložila bez dočtení. Nevzdala jsem to a ten konec - ten závěr, který je o tom, že často něco najdeme, aniž bychom to poznali, je silný :) jak dobrá káva a přesvědčivý.
I když je to chvílemi náročnější, doporučuji.

30.03.2011

Knihu jsem si vyhlídla před tím než získala v Německu literární cenu. Byla jsem zvědavá a tak, jak jsem zvědavá, tak jsem opět zklamaná.
Asi nerozumím v současnosti oceňovanému stylu psaní. Proud asociací a toků myšlenek. Ořezané věty¨sázené jedna za druhou. Tam, kde by dobrý spisovatel napsal souvětí (nevím, co je špatného na souvětích), autorka (a ostatní tolik opěvovaní autoři) napíše několik jednoduchých vět, často jen jednoslovných výkřiků. Jak slabikář pro dospělé.
Ač ocením ideu, ocením hru s jazykem, vykreslení charakterů, myslím, že by mi román v klasičtějším podání přinesl mnohem více. S tímto stylem psaní se nikdy neztotožním proto, že to pro mě nikdy nebude jednodechovka. Sekaná jedoduchost mě ubíjí jak spousta hřebíčků, jeden za druhým. Nedokážu pak udržet pozornost a text mě brzo začne dráždit a otravovat.

4 16.03.2011

Prvních sto stránek jsem se docela i nudila, ale pak to přišlo....Asi neměl autor začínat stěhováním protivného Avi Kolmana - protivnost a rejpavost tohoto muže autor tak vystihnul, že mě opravdu začal štvát stejně jako ostatní postavy knihy :). A to dříve než je a vydrželo mi to až sem. Nejzajímavější mi přišla postava Leo Kleina a celkově je moc zajímavé skládání a přehupování se z jednoho na druhého se zajímavou provázaností. Musím uznat, že David Jan Novotný umí přeskakovat z jednoho na druhého ve stejném čase. My, co jsme byli v roce 2002 na kopci a v suchu nemůžeme vědět, co prožívali ti ostatní. Tato kniha je památkou na ten děsivý srpen.

1 06.03.2011

Také mám pocit, že tohle je už jen náhražka :(

2 28.02.2011

jedno nedělní odpoledne....stojí za přečtení...dva lidé znající se spoustu let, spojení jednou osobou se díky smrti jiné osoby rozvzpomínají na minulé události...jeden řeší svou vinu, druhý řeší svou nevinnou a věčnou naději

1 27.02.2011

Neskutečně neuvěřitelná zpověď člověka a jeho zkušenosti. Pro autora je jistě výhodou vlastní bezprostřední zkušenost. Na druhou stranu, každý máme své "životní zkušenosti" a životy mnoha lidí by byly zajímavými náměty na knihu - bohužel ne každý je v sobě umí takhle geniálně zpracovat a zároveň předat dál tak, aby zásahly ty ostatní.
Smekám před tímto mužem za to, čím musel projít a za to, jak se s tím vypořádal. Smekám před jeho přáteli za jejich přístup. Smekám před jeho geniálním líčením emocí, vyjadřovacími schopnostmi, specifickým ironickým humorem, za jeho citlivost. Bůh se možná na počátku jeho života zmýlil, ale nezmýlil se v literárním talentu, ten nadělil správné osobě. Moc se mi líbila změna osob - přemýšlím jako muž, mluvím jako žena.
Doufám, že se tato kniha dostane do rukou i lidem s nepochopitelnými předsudky a otevře jim oči. Já sama jsem měla tu čest poznat člověka na počátku přeměny a vím, jak je to nesmírně těžký boj se sama sebou.

2 27.02.2011

Přečetla jsem to jedním dechem. Čekala jsem od toho více co se týče tématu průběhu a konce války, jak ho neznáme, ale přesto dávám 4*. Je to kniha, která je čtivá a i když se možá místy ztratíte (myslím nit) a nebude Vás bavit, najednou se to zase zvrtne v posedlost čtením. Neumím popsat, proč, ale vyvolávala ve mě jakýsi pocit tajemna. Její výhodou je určitě to, že si můžete domýšlet, zvláště konec.

2 26.02.2011

Byla jsem zklamaná, vím, že je to dobrá kniha, s myšlenkou a námětem k přemýšlení, ale některé pasáže byly pro mě neskutečně nudné.

1 24.02.2011

Když knihu přečtete za pár hodin, nemusí se stát u vás TOP knihou. Když Vás autor vtáhne do děje, o5 to nemusí být TOP. Ale co se stane, když první dvě platí a k tomu: sdílíte autorovu zkušenost (nemůže to být nic jiného než bezprostředně osobní zkušenost), když víte, o čem je řeč, když vás to přímo sežere, když je vám chvíli "ouzko" z toho, jak víte, o čem to je. Co se stane, když po dočtení zůstanete sedět, civíte na polštář nebo na zeď před sebou a přemýšlíte. Když možná řeknete: tak takhle to je, tak tohle je fakt hustý. Stejně jako Emmi: "Tak takhle ten týpek mluví". Co se stane? zalogujete se sem, kliknete na 5 hvězdiček, pak na "přidat do přečtených" a pak tuhle knížku všem doporučíte a navíc: prvnímu člověku, se kterým budete ten den mluvit o ní řeknete. Stane se přesně tohle. Takže dnešek je pro mě ve znamení "Dobrý proti severáku", i když severák nefouká. Užijte si to, opravdu to stojí za to. Ten chlap sakra ví, o čem tyhle vztahy jsou.

7 19.02.2011

Z trilogie s advokátkou Tórou je tahle nejlepší (do třetice všeho dobrého). Autorka je mistr zvratu v závěru, když už všichni tušíte, buďte si jisti, že vrah je někdo jiný :). Autorka vám domněnku skvěle vyvrátí v posledních deseti stránkách čtyřistastránkové nadílky :).
Žhavý hrob byl po Posledním rituálu a Mrazivém světle pro mne nejzajímavější.

3 19.02.2011

milé, odpočinkové, úsměvné, k zamyšlení, tak jak to má být :)
paní Boučková má skvělý pro ni typický humor

1 13.02.2011

Hezky zamotané, do poslední chvíle můžete skutečně jen hádat, kdo to byl :)
Mám ráda ostrovtip Němce Matthiase :) (kdo ví, ten ví).
Jinak chtělo by to víc napjetí....je to takové jen plouživé vyšetřování s dovolenou k tomu.

1 13.02.2011

Dala bych 3,5*, ale to nejde, tak dávám 4*, protože radši polepším, než přihorším :)
ale....
je to čtivé, to ano, má to zápletku, to ano, ale občas to drhne :(, navíc těchto krimi s ritálním podtextem je nějak moc

06.02.2011

Já mám ráda autory, které dokáží předat v pozadí příběhu někoho zajímavé informace (a to docela aktuální), proto mne Mendelův trpaslík nadchnul. Více než Skleněný pokoj.
Myslím, že lépe popsat pocity někoho s takovým handicapem asi ani nešlo (tím myslím např. pasáž o soucitu, pak také tu psychologickou hrátku - vybrat jako Bůh nebo vybrat z lásky :)).
Líbilo a doporučuju.
Neříkám, že jsem všemu rozuměla a neztratila se v předávání inforamcí o genetice, ale myslím, že o tom to je...přečíst si skvělou knihu, která mi dá něco nového.

2 30.01.2011

Chtěla bych být japonkou, abych z toho měla víc, než jsem měla...
Povídky jsou výborné, brilantní, ale určitě by byly lepší mít to východní smýšlení :)

3 22.01.2011