Sidra Noach

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Píše se srpen 2002. Čechy postihla tisíciletá povodeň, svým rozsahem připomínající biblický příběh Noachův. Stovky lidí přišly o své domovy, tisíce bylo nutno evakuovat ze zatopených oblastí. Také Židé z Josefova a z dalších částí Židovského Města musejí opustit své byty. Hledají útočiště u svých souvěrců. V židovském penzionátu pana Reicha na Vinohradech se řízením osudu schází deset mužů, tvořících minjan. Jsou různého věku, od patnácti do osmdesáti let, z různých prostředí, s různými životními zkušenostmi. Jejich osudy se postupně odhalují prostřednictvím historek, jež si v dlouhých chvílích vyprávějí, nebo vzpomínek, které se jim v této mimořádné situaci vynořují. Spolu s nimi se opět odkrývá zloba, nesmyslnost, absurdita neblahých minulých režimů, jež pronásledovaly hlavně Židy. Trpké, ale přesto až neuvěřitelně komicky vyznívající osobní historie nám prozaik David Jan Novotný předává vlastní i sdílenou zkušeností. Zná současný židovský svět Prahy, jeho prostředí, jazyk, zvyklosti a obřady. Příběhy, které vypráví laskavě, s charakteristickým ironickým humorem, získávají v jeho podání moudrost dávných biblických poučení i jistou smířlivost poznání, jež přesahuje celé generace. Už šedesát let jsem tu neměl být. Kde jste vy, kde jsem já? A kde jsou ostatní?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/46_/46680/sidra-noach-Va3-46680.jpg 4.455
Žánr:
Romány, Literatura česká
Vydáno:, Knižní klub
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha Sidra Noach

Přidat komentář
lukas9601
15.07.2018

Zajímavě napsaná knížka, která vás vezme do autentického prostředí židů v na Starém městě v Praze. Čtenáč si nejdřív musí zvyknout na netradiční chronologii, kdy jsou mezi aktuální děj vloženy vzpomínky jednotlivých postav. Poté se kniha čte velice příjemně.

29.12.2017

Mám ráda příběhy ze židovského prostředí, a tak mě snad až vystrašilo, že jsem se během těch prvních padesáti stránek prostě neuměla pro knihu náležitě nadchnout. Možná za to může sám Avi Kolman a to jeho odpovídání na otázku otázkou. Možná za to může to množství dialogů nebo samotná povodeň. Ale naštěstí se to po padesáti stránkách zlomilo … a pak to byla jízda! Jestli totiž něco opravdu miluju, tak židovský humor. A jestli jsem se nehlučně smála v situaci, kdy Ernest Bloch kupoval u Vietnamců světlé sandály s malým flekem, tak popis zkoušení pravých polovic kabátů propašovaných z Polska ve mě vyvolal hlasitou salvu smíchu. Ernest Bloch mi byl opravdu sympatický a nejenom proto, že si vzal za manželku Miriam z Brna. Způsob jakým ji nabídl sňatek a jakou oficiální žádost o ruku zaslal jejímu otci… to si prostě musíš přečíst! Ale i přes ten všechen líbezný humor je dobré citlivě vnímat všechny ty smutné zkušenosti a osobní tragédie všech zúčastněných. Přeživší šoa, potomci přeživších, období komunismu…. Některý věci je dobrý pořád připomínat. Aby se už nikdy nemohly opakovat. Protože… „Už šedesát let tu neměl být nikdo z nás…“

Eldar80
13.11.2017

Tak tohle bylo překvapení! Českou literaturu prakticky nečtu a přiznám se, že se českým autorům spíš vyhýbám. Po zkušenosti se Žítkovskými bohyněmi a touto knihou se však začínám obávat, že možná dělám trochu chybu. Je to mé první seznámení s tímto autorem a ani jsem nevěděl, že za knihu získal nějaké ocenění. Zajímá mě však židovská tématika a tak když jsem knihu uviděl v antikvariátě a viděl její poměrně vysoké hodnocení, risknul jsem to a knihu koupil.
A vyplatilo se!
Ne, že by kniha byla kdo ví jak úžasná, ale skvěle se četla. Při čtení jsem měl pocit, že nečtu něco vymyšleného, ale něco co se skutečně stalo. Věrohodnost knihy byla vynikající. Děj se odehrává v Praze při stoleté povodni a prolíná se se skutečností tak věrohodně, že autora podezírám, že si to nevymyslel, ale inspiroval se osudy svých přátel.
V čem kniha exceluje je humor. Já se rád nechám rozesmát a rád se bavím, ale málokterá kniha mě skutečně rozesměje. Tady se to povedlo několikrát a dostal jsem pár záchvatů smíchu. Autor se přitom o humor nesnažil nějak křečovitě, ale jen využil toho co se nabízelo.
V příběhu se setkává skupina židovských mužů různého věku, kteří při povodni získají náhradní bydlení a jsou ubytováni společně v jednom bytě. Věkové složení je od úplných mladíků až po staré muže. Kniha se střídavě věnuje současnosti a vzpomínkám hlavních hrdinů. Vracíme se tak k době druhé světové války, holokaustu, minulému režimu a době porevoluční - podle toho kdo vzpomíná. Autorova práce s časem je výborná a sladění děje během potopy a návratů do minulosti vytváří příjemně melancholickou atmosféru. Kniha je tak humorná a smutná zároveň díky nešťastnému osudu českých židů.
Na začátku je kniha humorná díky svéráznosti hlavních postav a poté konfrontací různých generací v jednom bytě. Osudy hrdinů však nepůsobí vůbec vykonstruovaně a profesor Novotný nechává všemu volný průběh. Škoda jen toho konce, kniha nekončí žádnou pointou. Některé dějové linie se k tomu však úplně vybízely. Děj jakoby odezní do prázdna, které některé pocity ještě prohloubí. Po přečtení tak ve mně zůstal zvláštní pocit, že hlavní hrdinové žijí dál, ale už beze mě. Tak sbohem židovští přátelé, bude se mi po vás stýskat.
Koho židé nebo jejich kultura fascinují, klidně si může přidat pátou hvězdičku, komu jsou ukradení zas jednu odebrat. Kdo má však pocit, že se tohle téma nějak protlačuje, asi by knihu ani neměl číst. (I tyhle názory jsem totiž už slyšel.) Škoda jen, že na začátku chybí vysvětlení k některým náboženským termínům. Myslím, že vysvětlivky by knize prospěly hlavně pro čtenáře, kteří se v židovském náboženství vůbec neorientují. 85%

InaPražáková
04.07.2017

První představené postavy mají příběh hlubší, smutnoveselý. Postupně se zkracují příběhy a nad jemným humorem převládá groteska. Víc jsem se bavila (i usmívala) z počátku. Příjemná nenáročná knížka, z níž se přinejmenším k některým částem ráda vracím.

helenah
13.03.2017

"Skvrny na duši nejde vyčistit bez porušení podstaty látky....."
úžasná kniha. Pravidelně se k ní vracím

nelinka
26.02.2017

Kniha je mile a vtipně napsaná.

Toffee
22.01.2017

Myslela jsem si, že by se mi ta kniha mohla líbit, a nespletla jsem se. Bylo to krásné čtení, tak laskavé, občas ironické, občas nostalgické a taky zábavné i trochu smutné zároveň. Je to knížka o návratech a hledání. Deset mužů spojuje nejen byt, v němž najdou dočasný azyl před povodní, ale i podobnost životních osudů a zkušeností. U pasáží s Avim jsem si nemohla nevzpomenout na Muže jménem Ove. Avi umí být otravný až nerudný, každého chytá za slovo (dialogy jsou kouzelné), ale současně je starostlivý a hodný. Pro mne knížka, která stojí za opakované čtení.
"... Je to jako se studnou, říkal si. Čím hlubší, tím čistší voda. Čím hlubší paměť, tím jasnější hlava. Zasypou vám Filištínští studny? Znovu je vyhrabete jako praotec Abraham. Nechat si zasypat paměť je daleko horší. Pamatovat si, ale nevzpomínat, to bylo jeho krédo."

Ulala
14.02.2016

„Jenomže někdy se to prostě tak sejde a začne se vzpomínat. Z hlubin paměti se vynoří dávno zapomenuté příběhy.“ Tento citát z knihy jako by byl motem celého příběhu. Na pozadí současných události – povodní v roce 2002, se prolínají vzpomínky tří generací, od druhé světové války až po současnost. Mám ráda knihy, ve kterých se dozvím něco málo o stylu života docela uzavřené skupiny lidí, kteří žijí mezi námi. Knihu jsem přečetla od roku 2013, kdy jsem si ji pořídila, již po druhé a myslím, že se k ni budu vracet.