Dobrý proti severáku

Nejdříve jsem slyšela o knize Dobrý proti severáku. Netušila jsem, že má pokračování. Naštěstí jsem se podívala sem, do Databáze, zjistila, že je třeba přečíst i to, a i druhou knihu hned objednala.
Tak jsem je mohla přečíst obě zároveň a dobře jsem udělala. Kdybych totiž přečetla pouze první díl, asi bych vybuchla touhou dozvědět se, jak to s Emmi a Leem bylo dál.
Příjemně romantický příběh psaný pouze formou e-mailové komunikace. Zpočátku jsem si na to musela trošku zvykat, ale nakonec mi to nevadilo.

Ke knize jsem se dostala na základě recenzí a byla pro mne velkým příjemným překvapením. Nemohla jsem se od ní odtrhnout. Tento příběh je dnešní realita. Člověk ani neví a spadne do ní. Líbilo se mi zpracování i postavy. Klobouk dolů, že je autorem muž. Určitě si přečtu i jeho další knihy. Jednoznačně hodnotím maximálním počtem hvězd.

Kuriózní nápad vystavět příběh z emailové komunikace dvou navzájem neznámých lidí. Taky jsem si to před 20 lety, když ještě nebyl Facebook apod. vyzkoušel - jedna mailovací partnerka byla dokonce z Botswany, ale jelikož neuměla anglicky víc než 20 slov, tak ten dialog nebyl obsahově příliš bohatý :)
No ale na toto bych neměl nervy. To vznešené vyjadřování: "Vnímám se příliš individuálně, než abych si nechal navléct chomout paušalizujícího a většinou i nenávistně předkládaného mužského plurálu." Co to je proboha? Tak se baví dva lidé? Možná tak dva staří profesoři filosofie.
Nebo to chytání za slovo a rozpitvávání každé prkotiny: Jak dlouho mám zůstat? - (o 3 minuty později) Tak dlouho, jak budeme oba chtít. - (o minutu později) A když nebudeme chtít stejně dlouho? - (o 4 minuty později) Tak se prosadí ten, kdo bude chtít kratší dobu. - (o 50 sekund později) Myslíte si, že se prosadíte vy. - (o 40 sekund později) To nebylo řečeno. - (o 20 minut později) To je zvláštní, kolik toho nebylo řečeno, přestože neustále mluvíme. atd.
V podstatě kromě nekonečného rozebírání tématu "Kde jsme v našem vztahu?" se toho moc neděje.
Z duše mi ke konci promluvil Bernard stylem: "Proboha, už něco udělejte!"
Pokračování v žádném případě.

Neotřelý přístup k vyprávění o jednom setkání, ke kterému nikdy nedošlo. Celý příběh formou e-mailových zpráv je nevšední, ale taky časově matoucí. Autor výborně přiblížil, jak snadno se lze zamilovat do slov. Zaplaťbůh že to dopadlo, jak to dopadlo. Proč? Protože Emma je rozmazlená panička, kterou pálí dobré bydlo. Stále jen já, já, já. Ale vyjadřovat se umí. I když vyvolává spíše zmatek. A zrovna natrefí na muže, který jí v tom slovním projevu zdatně sekunduje. A navíc potřebuje pofoukat srdíčko. Naštěstí má i rozum, i když se mu zprovozní zhruba po roce komunikace. Druhý díl číst nebudu. Mám velké obavy, že autor vyslyšel volání čtenářek a konec změnil.

Pro mě jedna z nejhezčích knih, co jsem kdy četla.

kniha je písaná formou mailovej komunikácie medzi dvoma hlavnými postavami a v príbehu vlastne vystupujú len oni dvaja
počas celej doby čítania budete zvedaví .... stretnú sa ? nestretnú ? zamilovali sa do seba ? ako to celé dopadne ? no a potom príde prekvapenie na záver ...
nie je to ale presladený zamilovaný román, toho sa obávať nemusíte
príbeh sa celkom dobre čítal, aj keď niekedy sa ich komunikácia zvrhla na klasické trkotanie o ničom, tak ako to bežne v živote býva

3,5* Pohodová knížka o dvou lidech (muži a ženě), které svede dohromady náhoda: Vzájemně si pak píšou téměř denně e-maily. Mé pocity z četby se střídaly jako na houpačce, chvíli jsem byla v euforii, že to byl skvělý nápad napsat vlastně velmi jednoduchý námět knihy, který nám ale odkrývá naše vlastní lidské vnímání, chvíli jsem se jakoby nudila a nechápala jsem, proč z takových nic neříkajících vět vznikla dokonce kniha. Nakonec ale u mě převládl pocit dobrý a čtení rozhodně nelituju, ale taky vím, že už znovu určitě číst nebudu. K přečtení a zamyšlení určitě doporučím ráda.

Čekala jsem trochu něco jiného, konverzace mezi Emmi a Leem mi do více jak půlky knihy přišla nudná a nic neříkající. Postava Emmi trochu otravná, vtíravá ..
Moc se mi to nelíbilo

Vůbec by mě nenapadlo, že by se mi mohla líbit kniha, která je napsaná čistě jako přímá řeč, bez popisu, bez vyprávění. V této duologii ale opravdu naleznete jen a pouze e-mailovou komunikaci. Rovnou upozorňuji, že se jedná o dva díly a po dočtení prvního je nutnost mít po ruce i díl druhý. A musím uznat, že se mi to opravdu líbilo a před autorem smekám, protože tohle určitě nebyla úplně lehká "disciplína".

Mohu doporučit, a navíc se naprosto perfektně hodí na letošní ČV č.12: Kniha, ve které spolu postavy komunikují přes internet

Taková oddechovka, která se rychle četla. Vlastně příběh, který se může snadno stát.

Že začátku jsem se smála. Poté už to bylo vážnější, romantické. A konec nevím. Jsme zklamaná jak to dopadlo.

O čem to bylo? Já vlastně ani nevím. Takové "má mě rád(a)/nemá mě rád(a)" na 250 stranách. Emmi mi dost lezla na nervy, nechápu, co na ní Leo viděl.
Dočetla jsem jen díky tomu, že to bylo krátké.

Komunikace přes maily ... původně to byl omyl, kdy Emma chtěla zrušit předplatné časopisu, ale spletla si mailovou adresu ... a z toho vznikl docela zajímavý vztah (někdy až zamilovanosti) ... který byl na konci ukončen, když nedošlo na slíbené setkání... zprvu jsem četla docela pomalé... nejsem moc zvyklá na takovouto četbu... ale po čase jsem se pak už začetla... a bylo to vcelku dobrý...

1,8* Prečítala som to za stvrť dňa (a to sme stihli s deťmi prechádzku, nákup, varenie a hranie). Jedným slovom? NUDA!
Akože čo na tejto knihe vidíte? Ženská sama nevie, čo chce. Blbka. A aj tak je zamilovaná len do predstavy chlapa, ktoré pozná len cez mail. Však ok. Ale keď má možnosť stretnúť sa s ním, tak cúvne.
A tie ich rozhovory. Vážne, nudila som sa.
A chudák jej manžel. Aj keď ho fyzicky nepodviedla, v skutočnosti žila len pre tie mailové rozhovory. Leo z toho vychádza nechtiac tuším ako najsympatickejšia postava.

E-mailová komunikace mezi Leem a Emmi mě moc bavila, zejména v podobě skvěle načtené audioknihy.
Jejich dopisování bylo zábavně sarkastické. Od začátku skvělé, zábavné, úsměvné a oddychové.
Láska přes internet? Snad ano.

Moc pěkný příběh s nezvyklým nápadem
...román v dopisech.

Nebavilo mě to, ale naštěstí to bylo krátký. Intelektuální tlachy dvou lidí, kdy jeden balí druhýho, ale tváří se jako že ne. Hlavně ta ženská mi lezla na nervy.

Nejlepší román v dopisech, tedy vlastně v e-mailech, jaký jsem kdy četla. Závěr byl parádní.

Nekonvenční, lingvisticky zajímavé dílko, které přečtěte za pár hodin. Místy jsem opravdu nemusela Emmi, která nepřiznaně znuděná svým manželstvím byla občas příliš horlivá. Místy jsem nemusela Lea za jeho aroganci. Ale kniha funguje! Konec mě mile překvapil!