misssicccka komentáře u knih

Vic pro dospele, nez pro deti

Knihy povidek se hodnoti obecne spatne. Sbirky povidek ruznych autoru se hodnoti jeste hure.
Nektere zaujaly, vetsina sla mimo mne a uz ted nevim, o cem byly.
Ale cenim si napadu podpory Aperia. Za to diky.

Poprve zazivam u Lenky Chalupove zkkamani. Knizka mi prisla moc podobna tem predchozim. Dve tretiny byly zdlouhave, opravdu me bavily az posledni dve kapitoly.

Jdu opet proti proudu. Z docela sympatandy se stala naivni holcina, ktera se necha oblbnout, ve triceti nevi, jestli chlapa chce, nebo nechce. To mi dost zkazilo dojem.
Na prebalu je spoustu hesel jako strhujici, kralovna zvratu apod.
Nepodepisu ani jedno z nich. Pokud potrebujete cist, abyste udrzeli tempo s lidmi v officu, tak o.k., pokud mate radi literaturu, ktera vam neco preda, pak uz s Millie nepomahejte. Ja ten treti dam uz jen z principu.

Takovy uz bezny roman soucasne tvorby. Jedna linka soucasnost, druha minulost. Odkaz z minulosti. Dilo nikterak extra prinosne, v audiu prijemne, asi ctive.

Cekala jsem uplne neco jineho. Jedine, co se seslo s mym ocekavanim, byl popis ostrova a cistota smysleni te divky.
Jinak jsem vlastne zmatena, jak knihu hodnotit.

Takova vesela fraska. Na poslech dobry, ale jinak nikterak vyznamne dilo.

Po Dome na samote opet takove spise zklamani. Moc lidi, moc vztahu. Zaver sice prekvapivy, ale takovy *jak z toho vlastne ven*. A vsichni za neco muzou. Bavily me popisy ostrova, ale bylo to pomale, neakcni.

Treti setkani s autorkou, porad zkousim stesti a doufam, ze to snad bude lepsi. A bohuzel neni.
Chvalim za namet a tema. Ale ten jazyk? Pise se rok 1945, ale pouzity jazyk je jazyk devataka z devadesatek. Navic ty vecne otazky a to skakani v case. Da se to cist, ale zadny hluboky dojem to nezanecha a za par tydnu nebudu vedet, o cem to bylo.
Mrzi me, ze takove knihy zastinuji v zebriccich kvalitni knihy, jejichz autori to vice vysedi. A nemuze mi nikdo tvrdit, ze toto je srovnatelne napr. s Karin Lednickou. Hloubka faktu zadna, pardon.

Zatim nejlepsi z prvnich tri v serii.

Libilo se mi to vice nez Símka První.
Na druhou stranu bych potrebovala ne tak utnuty konec.
Kazdopadne je to silny pribeh a je skvele napsany, emoce postav jsou velmi dobre vyjadreny a dialogy jsou hodne dobre.

Moje treti kniha a opet super.
Ale take mi trosku vadilo zminene skakani z pripadu na pripad.
Jinak ctive, poucne, inspirujici.
Zaroven je to navrat do devadesatek.

Smutny pribeh, ktery obsahuje kapky nadeje a smireni.
Mam rada knihy pani Kubikove. Vybira si neotrela temata.

Poslouchala jsem v audioverzi. Nestrhlo me to. Mel to byt urcite silny pribeh, ale me ta jeji posedlost laskou k nekomu tak iritovala, ze to ovlivnilo vnimani celeho. Postavy byly sobecke a zle.

Silne tema. Bohuzel takove tema se musi uchopit s pokorou, uctou a s kumstem. A to tady postradam.

Skvely napad a mistrne zpracovany roman formou dopisu.

Vadilo mi to presedani v deji. Jinak silny pribeh. Bohuzel jsem se neustale vracela, nedokazala jsem udrzet pozornost.

To se to táhlo jak zuzu.
Je to urcite dobry napad. Bohuzel ale neni uplne ctive zpracovany.
Emoce by to melo a chtelo vyvolavat, ale bohuzel nevyvolalo.

Velká očekaváni a velke zklamani. Porglouchala jsem v audioverzi a to me udrzelo to dokoncit. Cist to v papirove verzi, tak to hodim vzteky do kose.
Na zacatku to bylo slibne, ale postupne...vlastne tusim, co tim chtel basnik rici, ale on to nerekl a ani jinak nenaznacil.
Kazdopadne to muze byt namet k diskuzi, co tam kdo vidi.

Lenka Chalupová me ani popáté nezklamala. Presto mam trosku pocit, ze jeji predchozi knihy me bavily vice a zanechaly ve mně vice stop.
Velmi si cením reálií zminenych v knize a rovnez fotografií Přerova.