micha-ella komentáře u knih

Promíchání minulosti a současnosti a navíc života matky a dcery je zpočátku matoucí, k tomu množství postav a názvů míst, málem jsem knížku odložila. Nakonec jsem se začetla, líbily se mi vsuvky ve výborných popisech a nakonec i styl psaní. Dcera má v tom příběhu silný motiv pro to, co dělá, ale její lhaní a slídění v cizích domech je přehnané, pro mne se stala zápornou postavou a to možná autorka neměla v úmyslu. Je to psychologický román s thrillerovým koncem.

2 12.03.2023

Jsem tady jediná, kdo není z této knížky až tak nadšený, sama nevím proč. Ano, je dobře napsaná, téma je závažné a citlivé, moudrostmi se v ní nešetří.
Možná jsem málo romantická a moc praktická, když mě napadlo, že v České republice by se asi takto cestovat nedalo, hned by na vás vyběhl nějaký příslušník. Ale ve Francii nejspíš můžete zaparkovat nebo stavět stan a rozdělávat oheň kde vás napadne, to nevím. Zvláštní byla i otázka financování takové cesty, ti dva se nejdřív vůbec neznali a nepadla o tom jediná zmínka. Celé to bylo pro mne příliš dlouhé, smutné a opakovací.

5 11.03.2023

Odložila jsem nedočtené. Divný styl, neobratný sloh, zbytečné dialogy, nebavilo mě to.

Docela se mi líbila povídka Město kalných sluncí. Některé další jsem ani nedočetla, nebavily mě. Proti předchozím antologiím mi tato připadala slabší.

2 06.03.2023

Rychle přečteno. Ze židle mě to ale nezvedlo.

2 06.03.2023

Seriál Kukačky v anglické verzi. Výborně napsané, bavilo mě to, ale konec byl značně nepravděpodobný a přehnaný, prostě literární. Ve skutečném životě by to takto určitě nedopadlo.

11 05.03.2023

Něco tak rozporuplného už jsem dlouho nečetla. Tohle že by nějaká žena udělala, takhle že by se chovala? V podstatě tím potrestala na polovinu svého života sama sebe. Byla mi krajně nesympatická až odporná. Ano, lidé jsou složití, psychologie takové výkyvy umí vysvětlit, ale ten příběh je přehnaný. Tolik negace, předstírání, lží a záporného chování skoro všech postav, to je prostě nepravděpodobné. A dlouhééé, ke konci už mi vadily opakované výslechy i přerušovaná časová osa, bylo to celé zbytečně natahované.

7 25.02.2023

Po přečtení jsem přemýšlela, jestli se autorka někdy neztratila v lese a proto tak dobře popsala úzkost a paniku člověka, který neví, kde je a co se děje. Výborný námět, bezvadný styl! Závěr knížky má tři možnosti a já striktně trvám na jedné z nich, není sice úplně nejlogičtější, ale jinak jsem to ani pochopit nemohla. No, vlastně nechtěla.

18 19.02.2023

Hodně rozvláčný příběh, ve kterém je dost malých chyb i překlepů, možná neobratně přeložené věty (např. - halenka, ze které jí vykukuje výstřih). Chyby ve vyšetřování policie - rozhodně by starší dceru vyslýchali hned, atp. A konec je opravdu naivní - tolik dní by tříleté dítě nevydrželo býrt samo. Zkrátka celé je to takové dost amatérské. Ale četlo se mi to dobře, názory chůvy se mi líbily, bylo to odpočinkové.

3 17.02.2023

Můj komentář zmizel, pravděpodobně proto, že byl částečně negativní. Zamýšlela jsem se nad tím, jak je naše naše zdravotnictví často zneužívané. Mohou autoři knih komentáře odstraňovat?

3 16.02.2023

Zvláštní, tajemné, zajímavé! Konec byl málo uvěřitelný, ale ty postavy byly všechny trochu pošahané, tak to odpovídalo vyvrcholení děje.

2 12.02.2023

Nemám ráda roztrhané příběhy a přeskakování v čase. Tahle knížka mě zpočátku bavila, ale pak už jen nudila. Pro mne je souvislý děj vždycky příjemnější, někdy si ho přeskakováním sama vytvořím, ale tady to jaksi nešlo. Škoda, slohově to bylo čtivé.

3 12.02.2023

Při čtení této knížky jsem litovala, že já o své rodině mám do hloubky tak málo informací. V dnešní době už dokumentujeme téměř vše, naši potomci už litovat nebudou, ovšem kdoví, jestli nás budou chápat taky tak shovívavě, jako pan Třeštík své předky.
Knížku jsem přečetla na doporučení, ale není to typ literatury, kterou sama vyhledávám, místy mě nudila, za mne tedy jen tři hvězdičky.

6 08.02.2023

Červená knihovna. Námět na jednu hvězdičku, styl jsem neskousla.

3 06.02.2023

Jalové informace převážně o tom, kde, kdy a s kým pan autor ráčil být, co ráčil obědvat nebo večeřet a kdo se na večeři případně neráčil dostavit.
Ráda čtu deníky a myslela jsem, že pan Viewegh si už ve svém věku vezme k svému opravenému srdci připomínky kritiků i čtenářů, aby se přestal chlubit, jak je bohatý, jak umí psát, jak má plnou svojí pětihvězdičkovou stodolu... Nepřestane.
Snob. Tož tak.

5 05.02.2023

Na rozdíl od předchozích komentářů mě hlavní část této knížky velmi bavila, těšila jsem se, že příběh bude pokračovat, že proto je knížka tak báječně tlustá. Když se ten muž zmenšoval, proč by se nemohl po dosažení minima zase zvětšovat, že ano. A tak mě hodně zklamalo, když místo dalších příhod následují samostatné povídky, které mě už nezaujaly. (Možná spíš proto, že jakékoliv povídky nemusím.) Autor umí skvěle vyjádřit pocity a vztahy, umí stupňovat napětí, opravdu moc se mi to líbilo. Knížka mi připoměla Guliverovy cesty nebo Kafkovu Proměnu.

5 31.01.2023

U této knížky záleží na čtenáři, jestli bude jejím závěrem spokojený nebo rozpolcený nebo naštvaný. Mně se to četlo dobře a konec mi vyhovoval, zvlášť po otázkách autorky, které čtenářům klade. Vadily mi přehnané romantické popisy, výrazy jako ,,zlomená srdce", ,,zoufale zalomila rukama" a podobně, zkrátka přehnanost emočních výrazů.

5 26.01.2023

Taky jsem se spletla, myslela jsem, že jde o román. Pro mne v tom je příliš skutečného koncentrovaného zla, leccos jsem přeskočila.

3 20.01.2023

Tuhle knížku jsem si půjčila, protože mě zaujala autorčina poslední - Děti nade vše.
Ale tento příběh mě ani hned, ani později, ani jinde nebavil.

5 13.01.2023

Málem jsem tuhle knížku odložila při prvních dvou kapitolách. Klidně tu první přeskočte. Ale potom - přesně moje kafe! Správně horké a správně hořké. Výborné! Kdo má rád sci-fi, ten smekne klobouk!

7 12.01.2023