martina.culik
komentáře u knih
Ďáblova čísla
Vlastimil Vondruška
Kniha mi byla doporučen, protože se odehrává v místech, která znám. To samozřejmě dodalo příběhu trochu jiný rozměr.
Každopádně jako zatím každá historická detektivka, kterou jsem od autora četla, příběh byl originální a plný historických detailů.
Chlapec v pruhovaném pyžamu
John Boyne
Výborně napsaná kniha z pohledu malého chlapce. Možná je trochu škoda, že anotace vlastně vyzrazuje celou zápletku knihy (i když já jsem pointu znala z jiného zdroje).
Každopádně dětský jazyk, kterým je kniha psaná, se velmi dobře čte, a jsou tu i hezky zkomolená jména a názvy, jak to děti občas mají. A ačkoli kniha pojednává o hrůzných věcech, nic z toho není v knize přímo zmíněno a vše je pouze naznačeno.
Bezpečný přístav
Nicholas Sparks
Knihy od Sparkse mám ráda a tato opět nezklamala. Bylo zde i nějaké to překvapení, takže ačkoli čtenář základní děj dokáže snadno odhadnout, pár věcí jej přesto překvapí.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Podařilo se mi vyhnout se všem filmům a rozborům této klasiky, takže jsem vůbec nevěděla, co mě čeká. Děj mi trochu připomínal běžné divadelní komedie: páry se mají vzájemně rádi, jen si to kvůli různým nedorozuměním neřeknou a proto je všechno trochu zamotané, ale nakonec se samozřejmě rozmotá.
Musím přiznat, že komunikační bariéry mezi jednotlivými postavami mi chvílemi šly dost na nervy, ale chápu že to patřilo k ději a hlavně k tehdejší době.
Každopádně konečně chápu lecjaké narážky odkazující na pana Darcyho a předpokládám, že se časem pustím i do některé z dalších autorčiných knih.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Knihu jsem četla jen chvíli po knize Poslední knihkupectví a některé pasáže se mi trochu slily dohromady. Přiznávám, že jsem byla hodně natěšená, a proto jsem bohužel zažila lehké zklamání.
Prolog a první kapitola mi dávala trochu zabrat, než jsem si zvykla na styl vyprávění, ale potom už se mi kniha četla dobře.
Je dobře vidět, že válka zasáhla všechny bez ohledu na to, na které straně "barikády" stáli a bez ohledu na jejich názory na celou tu záležitost.
Bez šance
Neal Shusterman
Tak tohle byla dost děsivá ukázka toho, kam až můžou některé spory dojít a že kompromis není vždycky tím nejideálnějším řešením. Pojem zůstat pohromadě zde nabývá úplně jiného významu.
Kniha je označena jako první díl série, ale dá se číst i samostatně - konec je dostatečně uzavřený, aby vás nerozčilovalo, že další díly nejsou k dispozici.
"Zákon o životě říká, že lidský život je nedotknutelný od okamžiku počet do dovršení třináctého roku dítěte. Ale mezi třináctým a osmnáctým rokem se rodič může rozhodnout, že pošle dítě zpětně na "potrat"... pod podmínkou, že život dítěte "fakticky" nebude ukončen. Proces, kterým je dítě usmrceno a zároveň uchováno při životě se nazývá "rozpojení"."
Modrý dům
Táňa Keleová-Vasilková
Příjemná vánoční oddechovka. Víc k tomu není co dodat.
Strážce majáku
Camilla Läckberg
Někteří čtenáři mají problém s velkým množstvím postav, ale pokud čtete knihy ze série (Eriky a Patrika) postupně jako já, ani vám to nepřijde.
Určitě doporučuji číst knihy postupně, protože jinak je poměrně snadné se ztratit. Postavy se totiž prolínají současné i minulé. Prolínání současnosti a minulosti včetně pohledu od různých osob mi naprosto vyhovuje a proto knihy od Camilly Läckberg ráda čtu.
Elsyino tajemství
Camilla Läckberg
Postupně čtu celou sérii a zatím mě žádná kniha nezklamala. Tato ale kromě mých oblíbených hrdinů spojuje i téma druhé světové války, které je velmi silné.
"O tom, co člověk musí dělat během války, se nemluví." Ale mělo by se, aby se nezapomnělo, i když je to nesmírně složité a rozhodně to není tak černobílé, jak se často tvrdí.
Oběť bez tváře
Stefan Ahnhem
Zápletka i styl psaní mi plně vyhovoval. Jedná se o další z řady severských (a tedy trochu drsnějších) detektivních příběhů.
Bohužel mě poměrně dost rozčiloval hlavní hrdina - chvílemi by zasloužil vylískat.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Kniha se velmi dobře četla, určitě si od autorky přečtu i něco jiného.
Autorka dokázala velmi věrohodně vykreslit pohled na věc z hlediska různých osob. Chvílemi to nebylo příjemné čtení. Ne proto, že by autorka něco špatně napsala, ale proto, že nutí čtenáře vidět věci i z druhé strany.
Kazatel
Camilla Läckberg
Mám ráda sérií Eriky a Patrika a rozhodně nečtu příběhy jen pro samotné detektivky, ale i pro to, abych zjistila, jak se vyvíjí život hlavních postav z policejní stanice. Proto mi nevadí, že se autorka zabývá i tímto aspektem (jako některým jiným čtenářům), naopak jsem za to ráda.
Opět mě hodně bavilo prolínání současného vyšetřování a historie. Styl autorky (krátké kapitoly týkající se různých postav i z historie) mi vyhovuje a hodně mě baví.
Mráz
Bernard Minier
První seznámení s autorem a rozhodně mohu říci, že si od něj ještě nějakou knihu ráda přečtu.
Pro mě je vyšetřovatel sympaťák (některé jeho nedokonalosti mu dodaly na reálnosti).
Příběh byl zasazen do zajímavého, osamělého a mrazivého prostředí, které dobře korespondovalo s dějem.
Podle mě kniha určitě stojí za přečtení. 600 stran jsem zhltla během pár dní.
Sova
Samuel Bjørk (p)
Kniha se mi četla stejně dobře jako V lese visí anděl.
SPOILER
Jen mě zklamalo, že byl do děje opět zatažen člen rodiny jednoho z vyšetřovatelů. Už u knihy V lese visí anděl mi to přišlo nevhodné, ale tady se mi to už zdálo skoro přitažené za vlasy.
konec SPOILERu
Až na tuto jednu výtku jsem ale byla s knihou nadmíru spokojená.
Pianista
Władysław Szpilman
Knihu i film jsem si oblíbila - nemá cenu rozebírat tu děj, jelikož se jedná o životopis a tak to prostě bylo. Jsem ráda, že jsou v knize i úryvky z deníku Wilma Hosenfelda, kde je ukázáno, že i příslušníci wehrmachtu byli jen lidé a dodávají nám tak náhled na celou situaci i z druhé strany.
Jiskra života
Erich Maria Remarque (p)
Už první větou mě zamrazilo "Kostlivec číslo 509 zvedl lebku..." a dál už jsem se od knihy neodtrhla, dokud jsem nebyla na poslední stránce, Velice dobře a naturalisticky napsané. Autor nebere žádné ohledy a vše líčí zcela bez obalu a přiklášlení.
Cyrano z Bergeraku
Edmond Rostand
Četla jsem i viděla několik divadelních zpracování a vždy je mi Cyrana tak líto.
Velká závěť
François Villon
Souhlasím s tím, že básně jsou nejlépe pochopitelné (a čtenář je asi taky nejvíce ocenění)v kontextu života tohoto básníka. Proto vřele doporučuji knihu Navzdory básník zpívá od Jarmily Loukotkové, kde je vylíčena biografie Villona a jeho básně jsou zasazeny do situací, kam skvěle pasují.
Chrám Matky Boží v Paříži
Victor Hugo
Při čtení Huga jsem měla problémy s jeho popisy míst (celá kapitola popisující chrám apod.) Vím, že je to umění popsat vše takto do detailů a když si to čtenář opravdu důkladně přečte, tak potom ví, kam jednotlivé postavy směřují, když někam utíkají, ale já jsem ty popisy četla jen velmi zběžně, protože mě víc zajímal osud jednotlivých postav. Hlavně Quasimodo je mým oblíbencem.
Návrat krále
J. R. R. Tolkien
Překvapilo mě, že kniha nekončí v momentě, ke kterému od začátku celá trilogie směřuje, tzn. v okamžiku, kdy se Frodo dostane k hoře Osudu. Kniha pokračuje ještě několik let po tom. Když jsem poprvé viděla film, dost mě překvapilo, že tam celý tento kus chybí, ale alespoň se potvrzuje, že kniha má vždy něco navíc oproti filmu.