Pianista

Když v srpnu 1939 Hitlerova vojska přepadla bez varování Polsko, život mladého, talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Władysława Szpilmana se změnil k nepoznání: ztratil práci, rodinu i přátele, přežil strádání ve varšavském ghettu i mnohaměsíční ukrývání v bytech svých varšavských přátel a nakonec i varšavské povstání a totální destrukci města. Hned po ukončení války vylíčil Szpilman své zážitky v knize, nazvané původně Smrt města (1946), která však byla vinou polských stalinistů brzy stažena z oběhu a teprve po více než 50 letech vyšla znovu pod názvem Pianista. Pro mnoho lidí, zejména v Německu, se kniha stala senzací tím, co k ní bylo přidáno: poprvé publikovaný deník důstojníka wehrmachtu Wilma Hosenfelda, bez něhož by byl Władysław Szpilman nepřežil poslední týdny a dny války. Podle Szpilmanovy knihy natočil stejnojmenný film slavný americký režisér polského původu Roman Polański: jeho Pianista získal v roce 2002 Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes a byl odměněn dvěma Oskary....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/86_/865/pianista.jpg 4.7541
Žánr:
Literatura světová, Romány, Válečné
Vydáno:, Academia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (96)

Přidat komentář
Evaho73
16. ledna

Výnimočný, strhujúci a srdcervúci koncert žitia a prežitia talentovaného poľského klaviristu židovského pôvodu počas druhej svetovej vojny.
Jeho životný príbeh ma uchvátil, kde som sa nestačila čudovať, koľko "šťastia" dostal do vienka, aby dokázal prežiť. Koľkokrát koketoval so smrťou, bol ochotný si zobrať život vlastným pričinením, len aby nepadol rukou nemeckého vojaka. Paradoxne to bol práve nemecký dôstojník, ktorý mu ku koncu vojny zachránil život a nakoniec sa ukázalo, že nebol jediný komu takto pomohol.
Príbeh, v ktorom sú opísané všetky nefalšované hrôzy a zverstvá pachané na poľských židoch rukami gestapa a židovskej polície, ktorá aj tak neunikla svojmu krutému osudu.
Príbeh, v ktorom nebol hlavný hrdina opísaný iba v kladnom svetle, ale ukazuje nám aj jeho obyčajnú ľudskú zbabeloť, kedy bol ochotný za svoje prežitie urobiť čokoľvek.
Nakoniec je to príbeh, ktorý nám ukazuje, že aj na strane nepriateľa sa skrývala ľudskosť, ako malé svetielko nádeje pre všetkých prežívajúcich strasti holokaustu a druhej svetovej vojny.
Dokazuje to aj denník Wilma Hosenfelda, bez ktorého by klavirista Wladyslaw Szpilman, poľský žid, asi neprežil.

vivienna
06. ledna

..krásná kniha i film...

hany77
15.12.2017

Dozajista velmi autentická kniha o době, ve které se nežilo, ale přežívalo, kde okoralé kůrky chleba měly cenu zlata a hrozba smrti byla všudypřítomná jako vzduch, který dýcháme. Samotná představa života židovského člověka v té době mi způsobuje husí kůži a mráz na zádech...hluboký obdiv a pokora všem, kteří tuhle hrůznou kapitolu svého života přežili a dokázali se z ní vzpamatovat a podělit se s námi o své hrůzostrašné zážitky...

Janek
08.12.2017

Nejpůsobivější na Pianistovi je pro mě střídmost, ten odstup, s nímž autor popisuje, co se opravdu stalo. Je to tak chladné a drsné, až vám to zaleze za nehty. Před mnoha lety jsem viděla také senzační film, který knižní předlohu v mnoha ohledech překonává.

ElizabethK
07.12.2017

Velmi krásně zpracovaný životní příběh. Autor byl ve vyjadřování minimalistický, nelíčil zvěrstva holokaustu okázale a na efekt. Vše popisoval tak, jak to viděl, přesto to příběhu neubralo na dojemnosti a na síle, právě naopak. Kniha je důkazem, že i člověk, který se vyhnul koncentračnímu táboru, to měl neuvěřitelně obtížné.
Kniha byla čtivá a přestože neobsahuje rozsáhlé popisné pasáže, dokázala jsem si představit místa, kterými autor procházel.
Na závěr se nemohu ubránit srovnání s Deníkem Anne Frankové. Pianista mi tuto knihu v některých hrubých obrysech připomínal, ale oproti Deníku si mě příběh Szpilmana dokázal plně získat.

VladkaBU
24.10.2017

... zprvu jsem byla na pochybách, jestli ji chci číst, úplně mě nezaujaly první stránky, tak jestli spíš nemám shlédnout film. Ale četla jsem dál, a nakonec dočetla. Silný příběh, a opět k neuvěření, jaká to byla doba, jak někdo měl moc rozhodovat o smrti nevinných lidí. Na film se určitě podívám.

Jana283
09.10.2017

Tahle kniha hodně bolela, ale posunula mne zase o kousek dál. Výborně napsáno.

HoyaCarnossa
05.10.2017

Silná kniha. Myslím, že tady už bylo vše řečeno. Koho zajímá tématika 2SV, toho tato kniha nemine..

Manyna
12.08.2017

Film patří k mým nejoblíbenějším, kniha dosahuje stejných kvalit. Vynikající dílo, doplněné po padesáti letech o zápisníky z deníku W. Hoselfelda a hodnocení W. Beirmanna. Ačkoliv si říkáte, že knih s tematikou WWII jste přečetli mnoho, stejně se dovídáte nové a nové věci, které Vás nemůžou nechat chladnými.

Pivka1
03.08.2017

Nádherná kniha, nádherný film. Závěr jsem opět probrečela, zvlášť po přečtení doslovu a osudu Němce, který Wladyslawa, a nejen jeho, zachránil před jistou smrtí. Mistrovsky napsaná kniha, která mě naprosto pohltila. Smekám pomyslný klobouk před hlavním hrdinou a jeho silnou vůlí žít.

VladiKlaisner
30.07.2017

Velmi surové přitom autentické vyprávění polského židovského intelektuála z období druhé sv. války, odehrávající se ve Varšavě. Chvilku jsem se nemohla od děje odpoutat, chvilkami jsem chtěla knihu v půli větě zavřít a už ji nikdy neotevřít. I když jsem v minulosti četla spoustu knih na podobné téma, žádná na mě nepůsobila tak sugestivně, jako tento příběh tak strohý, brutální a přece pravdivý.

FemmeFragile
29.07.2017

Vůbec se nedivím, že Pianista byl kdysi zvolen za jednu z nejlepších knih o holokaustu... Nevypráví žádný silný příběh z koncentračního tábora, nepopisuje hrůzy vyhlazovacích plynových komor, experimentů na lidech... O to silnější však je, knih z prostředí koncentračních táborů je totiž dnes velká spousta a při jejich čtení čtenář tak nějak "otupí". Tohle je zcela nové, nám dosud zcela neznámá forma zla, a jen stěží si dovedeme představit, jak autor knihy mohl přežít tolik let ukrytý, bez jídla, čisté vody, bez léků a uvržen do úplné samoty a zapomnění, ze kterého se nemohl vymanit, neboť byl všude nežádoucím. Žijeme v době, kdy je pro nás nemyslitelné, že by nás náš soused vydal do rukou smrti, jen aby o chvíli oddálil tu svou, a považujeme takové jednání za zavrženíhodné... Avšak ruku na srdce: kdo z nás by se choval jinak? Kdo z nás by byl ochoten autora nebo jakoukoliv jinou jemu podobnou nešťastnou duši, kterých existovalo tolik milionů, ukrýt za cenu ne života vlastního, ale za cenu života celé rodiny, domu, čtvrti, ... ? Při čtení Pianisty se těmto otázkám nakonec nevyhneme, a už jen proto, že díky ní na chvilku zastavíme a podíváme se sami do sebe, je prospěšná. Pokud nebudeme konfrontováni s vlastní povahou a nespatříme-li její špatnosti zobrazené v knihách, jsme odsouzeni k tomu, aby se podobně strašné události opakovaly - dokud nedokážeme reflektovat, co sami děláme špatně.

Lordcz
26.07.2017

Videl jsem nekolikrat film a knihu presne popisuje. Autor ma muj obdiv, vule zit ho neopustila

Culenová
29.06.2017

Asi můj nejoblíbenější román. Napsáno mistrovsky!

danny_21
27.06.2017

Silná kniha, především tím jakým způsobem autor vypráví svůj příběh. Jeho boj o život a události běžící kolem něj jsou popsány syrovĕ nelítostnĕ, bez příkras a filozofování až skoro nemilosrdně chladně - je k nevíře, co je člověk na člověku schopen napáchat. Filmová verze mi přišla moc povedená i díky tomu, že se Polanski věrně držel předlohy a samozřejmě i díky výjimečnému výkonu Adriana Brodyho - 85 %

stastnyandel
24.06.2017

Přečtena jedním dechem...

martinaandulka
12.06.2017

Nádherně napsaná kniha z 2 světové války,popisuje jak se zacházelo v Polsku ze Židy a jak 1 přežil,Byl i natočený film,který byl pěkný jako kniha.

nikikostadinova
09.06.2017

Z filmu jsem měla možnost vidět zatím jen část. Ale jsem ráda, že se mi ještě předtím podařilo přečíst knihu. Je účinná, rychle čtivá a pochopitelná.

martina.culik
29.05.2017

Knihu i film jsem si oblíbila - nemá cenu rozebírat tu děj, jelikož se jedná o životopis a tak to prostě bylo. Jsem ráda, že jsou v knize i úryvky z deníku Wilma Hosenfelda, kde je ukázáno, že i příslušníci wehrmachtu byli jen lidé a dodávají nám tak náhled na celou situaci i z druhé strany.

Frity
21.05.2017

Silný a pravdivý příběh člověka, který jako jeden z mála přežil ve Varšavském ghettu. Přečetla jsem jedním dechem.

Hathor89
18.05.2017

Úžasná knížka o životě ve varšavském ghettu a ukrývaného židovského pianisty, který ztratil všechny své blízké a našel řadu lidí, kteří riskovali vlastní životy, aby mu pomohli. Úspornost jazyka „nespisovatele“ Władysława Szpilmana dodala příběhu nový obzor. Ačkoliv byly vzpomínky psány ihned po skončení druhé světové války, popisované události vyznívají jakoby s odstupem, bez nenávisti. Vynikající je také doslov, který osvětlí stručně řadu faktů, které se týkají holokaustu a osudu Władysława Szpilmana. I v tak hrozné době se našli Němci, kteří odsuzovali národní politiku a byli znechuceni násilím páchaným na okupovaných státech. Ani postava Wilma Hosenfelda by neměla být zapomenuta.

evask
06.05.2017

Asi jsem čekala něco jiného. Víc vyprávění.

Malýmedvěd
24.04.2017

Opravdu dobrá kniha! Veškerá lidská hrůza v neuvěřitelně koncentrované podobě. Úsporný a popisný styl vše jen podtrhuje. Brilantní doslov syna Andrzeje.

Pauvka
16.04.2017

Nebudu opakovat to, co tu psali už jiní. Kniha je neuvěřitelná a doporučuji všem přečíst si ji!

fojtikjirik
11.03.2017

Pianista je jedním z těch děl, která popisují lidskou krutost v její plné síle. Opět jde o příběh prožitý a popsaný samotným autor. Přiložené zápisky Wilma Hosenfelda dokazují, že dokonce i mezi samotnými nacisty se našly osoby pohrdající Třetí říší i nesmyslným vražděním.

kaca82
28.01.2017

U knížky brečím málokdy, většinou je to dojetím nebo prostě tím, že je smutná. Tady to bylo v průběhu knížky několikrát a bylo to bezmocí. Bezmocí nad tím, kolik krutosti v nás je válka a okolnosti schopná probudit. Několikrát jsem si vzpomněla na známý psychologický experiment na dozorce a vězně, ze kterého vyplynulo, že se z většiny v běžné společnosti normálně se chovajících lidí mohou stát vlivem okolností přesně takovéhle bestie...Spousta nevinných lidí pak na druhé straně pykala v Ruských lágrech, to je na tom taky šílené, že to 45. rokem neskončilo, ale pro spoustu nevinných lidí naopak začalo... Je mi dost úzko z toho, že naše poklidné životy se mohou během pár týdnů nebo měsíců proměnit v peklo (rozhodně tím nemám na mysli problematiku uprchlíků - aby si to někdo nevyložil špatně)... No a k tomu literárnímu pojetí - perfektně napsané. Žádné nadbytečné filozofování ani místopisné reálie, které by odváděly od příběhu, a popisu toho důležitého, počet postav tak akorát, aby si je byl člověk schopen zapamatovat, knížka šla na dřeň, byla přesně taková, jaká má být.

Gretka66
26.01.2017

Tahle kniha v člověku dlouho doznívá.Moc se mi líbila a film taky.

jana1976
17.01.2017

Viděla jsem film, proto jsem sáhla po knize. Ale to, co se ve mě odehrává nemůžu ani popsat. Tak hluboce mě tato kniha zasáhla a dojala...... Smekám......

sagasir
10.12.2016

Čtení jedním dechem

Čas od času se vám do rukou dostane kniha, od které se prostě nemůžete odtrhnout. Pianista pak budiž tímto zářným příkladem. Kniha plná nelehkého životního osudu, strachu, štěstí, ale hlavně překrásného leč místy smutného příběhu. Prostě dokonalost sama.

Ať byla válka sebevíc krutější za jedno jí musíme vděčit. Vděčíme ji za příběhy. Příběhy plné žalu, smrti, nenávisti ale i štěstí, vítězství dobra a lásky. Jsou to pak právě tyto příběhy, které nás fascinují a nutí nás se k nim stále vracet a vracet. Nejinak tomu je i u Pianisty. Kniha se čte neuvěřitelně s lehkostí a rozhodně člověka nenudí. S pianistou se bojíte, radujete prostě s ním prožíváte jeho příběh. Ano až tak dobře je napsaná jeho postava. Ač se jedná v podstatě o one man show, která je však zatraceně zpracovaná. Při čtení si mimoto taky říkáte, jak je vlastně možné, že někdo musí zažít tolik krutosti a bolesti a pak jste více než šťastni za šťastný konec. Z knihy sálá neuvěřitelné charisma. Je to jako by vám snad předčítal váš děda či praděda a vy jen tiše poslouchali, jak on byl pianistou a vypráví vám svůj příběh.

Po přečtení knihy si pak jen řeknete, že je škoda, že už je konec a že byste to nikdy naživo nechtěli zažít. Jaký mám k této knize tedy ortel? Jednoznačně přečíst. Litovat by toho neměl nikdo.

Licie84
25.11.2016

Není co více dodat.. Doporučuji přečíst...