Marluksa komentáře u knih
Dala jsem jí 128 stran. O 28 víc, než běžně knize dám - než ji z nudy odložím nebo nadšením neodložím dokud nedočtu. A tentokrát autorka zklamala. Chaos, nuda, spousta omáčky,... Teď a tehdy... Moc postav na můj vkus, žádná husí kůže při čtení, žádná emoce,... Prostě nic. Škoda.
Velmi zajímavá a poučná
Jsem za půlkou, ale víc už nedám. Zbaběle to vzdávám, protože jsem čekala podstatně víc. Sem tam mě zaujala nějaká ta moudra, ale samotný příběh i styl, jakým je psaný je pro mě dosti podivný. Nezajímavý, chaotický a zmatený. Zatím to nejhorší, co jsem od Coelha četla. Nehodnotím, protože není co. Možná se k ní jednou vrátím. :/
Zapůjčená a během dvou dnů přelouskaná.
Obálka famózní, slovní zásoba autorky taktéž, metaforické výrazy a přirovnání překvapivé, ovšem styl psaní na můj vkus velmi chaotický a samotný příběh taky nijak zvlášť nezaujal. S čistým svědomím nemůžu doporučit.
Velmi příjemné překvapení!! ;-) Žádná hluchá místa, žádná zbytečná omáčka, napětí, emoce, super námět, nečekaná pointa, prostě paráda. Autorky s pseudonymem Live Constantine si připisuji na seznam oblíbených autorů. Tohle se opravdu povedlo! Na debut, pecka! Doporučuji.
A já se tak moc těšila. Čekala jsem typickou Vieweghovinu, solidní a čtivý příběh plný emocí, legrace, ironie a cynismu. Plný slz a kruté reality podané autorovým ostrovtipem. ;-) Opak byl ale pravdou. Kniha mě úplně rozsekala. Buď je to špatnou konstelací hvězd nebo tohle dílko nestojí za víc jak 2**. Prakticky něco o ničem. Vulgarismy mi v knihách nevadí, ale tady mi doslova zavazely, obtěžovaly mě a narušovaly čtecí proces. Ani jeden příběh nezaujal a rozhodně si nemyslím, že by se autor tímto dílkem probouzel znovu k životu a vracel se k původnímu lákavému stylu psaní. Po tomhle přemýšlím, jestli u mě bude mít autor ještě někdy šanci. :/
PS: Reklamní povyk kolem knihy mi připadá přehnaný, přihlédnu-li k obsahu knihy.
Potenciál, který zřejmě cítilo nakladatelství, neopětuji.
Maličká a nenápadná,... 96 stran... Tak nějak nechápu, čím si vysloužila post mezi povinnou četbou (jako mnohé ostatní na seznamu). :/ Mě prostě přijde tohle čtení moc... "složité", jak obsahem, tak historismy i celkovou formou a stylem příběhu. Klasika prostě není nic pro mne.
Slupla jsem ji jako malinu a už teď pachtím po dalším pokračování (které doufám jednou bude). :-D
Faktem je, že mě začátek trošičku mátl, hlavně některé postavy, ale pak...
Minier prostě opět nezklamal!!! Rozhodně doporučuji začít pěkně popořadě, měl-li by někdo zájem se do Minierovek pustit. Takže MRÁZ; KRUH a TMA, to jen abyste byli více v obraze.
Dala jsem jí 150 stran, ale pak už jsem nahodile přeskakovala. I přes brilantní popisy na začátku (za což uděluji 3***), mě celkově zklamala. Nijak mě nevtáhla do děje, nešokovala, emočně nerozladila, nerozplakala ani nevyděsila. Prostě nic, což je špatně. Asi bych ji nedoporučila k přečtení.
Faktem je, že jsem občas přeskočila pár odstavečků. ;-)
...psychopat mnohem děsivější než Hanibal Lecter...