Muž a žena
Michal Viewegh
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/374672/mid_muz-a-zena-jlF-374672.jpg
3
475
140
Nejznámější český spisovatel se ve dvou novelách vrací k tomu, co na něm jeho čtenáři oceňují nejvíce. Svůj humorně ironický pohled na vztahy mezi muži a ženami propůjčuje v novele Family Frost zkrachovalému restauratérovi, který si z nutnosti a trochu i na truc pronajme mrazící vůz známé firmy a živí se jako řidič. Během několika dní se jeho zbabraný život dostane do spirály událostí, které skončí až na svatbě jeho bývalé manželky (která si bere jeho bývalého společníka). Vincent se potká i s otcem, kterého nikdy předtím neviděl, a setkání proběhne vpravdě nečekaným způsobem. Druhá novela, Čarodějka z Křemelky, si pohrává s mírně fantastickým námětem. Krásná Dominika má celý život smůlu na muže a svou přitažlivost považuje spíš za prokletí. Jako dar naopak chápe svou schopnost číst lidem myšlenky. S přibývajícími lety a vztahy to ale vypadá, že i to druhé je spíš na obtíž – dokud nepotká ve vlaku známého spisovatele a nezamiluje se do něj. Ale dá se žít se ženou, která doopravdy ví, co si její muž myslí?... celý text
Přidat komentář
Kniha pobaví, někoho vulgarismy i urazí, ale autor má svůj styl a dobře se čte. V knize jsou dvě novely - kuriózní situace, v první je děj více pravděpodobný, ve druhé je zahrnuta i fantazie. Námět mít exmanžela za svědka je zpočátku nepřijatelné, ale díky básni se děj knihy změní jiným obratem. Ve druhé novele jsem soucítila s hlavní aktérkou.
(SPOILER)
Už dlouho jsem chtěla splnit tenhle můj malý rest. Muž a žena mi v knihovně ležela už dlouho, tak jsem si řekla, proč se do ní nepustit teď. Filmy podle autorových knih se mi docela líbí (Účastníky zájezdu teda miluju!), takže od knih jsem očekávala humornou blbůstku, u které si odpočinu. Neodpočala jsem si vůbec. Spíš jsem vypínala všechny síly, abych knížkou nehodila o zeď.
Kniha obsahuje dvě novely. První Family Frost je novela o zkrachovalém restauratérovi, který absolutně nezvládá svůj život. Povídka ba úplně nemastná, neslaná, prostě taková nijaká. Bylo mi totálně jedno, co se stane nebo jak to bude pokračovat.
Druhá novela Čarodějka z Křemelky je ovšem mnohem výživnější. Bohužel opět ne v dobrém. Sledujeme zde Dominiku, krásnou ženu s brýlemi jako dno jogurtu, která umí číst myšlenky. Příběh skoro žádný, protože na každé druhé stránce se Dominika rozplývá nad svými prsy nebo zadkem a věřte mi, její míry 92-60-90 tam byly zmíněný tak často, že vám je řeknu, aj kdybyste mě o půlnoci vzbudili do smrti smrťoucí! Následující popisy budou SPOILER, protože vám potřebuju ukázat, jak moc stupidní hlavní hrdinka byla. Její manžel najde přilbu, která brání Dominice číst myšlenky. Dominika tvrdí, že jí absolutně nevadí, když ji občas bude nosit a že chlapeckého potřebu soukromí. Nicméně o pár stránek dál spustí Dominika takový hysterák, že co před ní tají, když tu blbou přilbu nosí. Dále se jí manžel zeptá, že co když ji bude ve snu nevěrný. Dominika odpovídá, že to se nepočítá, že za své sny nemůže. Opět o pár stránek dál totální hysterák a manžela budí se slovy vstávej ty prase, protože se mu zdálo o servirce z jejich svatby. Všichni si domyslíme, co se ve snu dělo, že... prostě totální hysterka. Manželství dospěje k rozvodu (ani se pánovi nedivíme) a u rozvodu mu Dominika říká, jak byl úžasný manžel a bla bla bla. Nicméně opět o pár stránek dál ho nazve neschopným kreténem a jede se dál. Sama sebe mimochodem většinu knihy nazývá sexbombou, protože MÍRY 92-60-90, že jo! Míry jsou nám připomínány tak často, že to skoro vypadá, že máme slepičí mozečky a nedokážeme si zapamatovat, jaká sexbomba vlastně naše hysterická hlavní hrdinka je.
Kromě tohohle všeho mi vadilo, že jsou skoro všichni oslovováni jen příjmením. Víme, že manžel byl Novák, že měla jakousi kámošku už ani nevím, jak se jmenovala, atd atd. Další, co jsem těžce vydýchávala bylo to, že nikdo nemá očividně nic lepšího na práci, než aby myslel na to, jak naši hlavní hysterku (pardon hrdinku) svlékla, omakává a souloží s ní... Protože vlastně 92-60-90!!!
Suma sumárum: tohle prostě nečtěte! Je to naprostá ztráta času, není to ani vtipné, ani logické.
Family Frost, zkrachovalý restauratér ne vlastní vinou rozváží mražené hotovky. Jeho dvě dcery přijedou jednou za 14 dní. Nedokáže pochopit, jak to ty holky zvládají, jezdit po domě na prkně a přitom se ,,šmínkovat". Už tyhle jednoduché situace mě uváděly do smíchu a kroutila jsem hlavou. To není ani snad pravda. Ale je. Je to život. Pokud se nebudeme hroutit, že jsme někde uvízli a najdeme pozitívní aspoň drobnost, tak vylezeme z díry a najdeme ty chvíle, když to vypadalo i katastrofický a pak se tomu člověk zasměje. A pan bývalý restauratér se nad to dokáže povznést. A to, co zažije dál, to jsem také nechápala a smála jsem se.
Čarodějka z Křemelky je krátkozraká krásná žena, která umí číst myšlenky. Může muž žít s takovou ženou, když dopředu ví, co udělá?
Krásné a vtipné.
Tak tuto knihu nebýt čtenářské výzvy, tak asi nikde nečtu. Začala jsem ji číst k příslušnému tématu, když jí byla v žebříčku méně než 15 krát. Než jsem ji dočetla, tak tam samozřejmě už byla vícekrát. Na mne tam bylo mnoho vulgarismů . Příběhy obou povídek nebyly zase až tak špatné, ale pořad jsem se musela přemáhat číst dál, abych knihu dočetla a měla tam splněné další téma....
Není tak špatná jako některé autorovy předchozí knihy, ale nečíst to do výzvy, tak to zabalím tak na třetí straně. Takže jeho erotické fantazie už známe, víme, že bývalce je třeba se pomstít a nic není víc přitažlivé, než stárnoucí ublížený autor.
Viewegh je bezesporu hodně specifický autor a asi jeho tvorba není úplně pro každého, ale já ho mám celkem ráda. Obě povídky se mi líbily, i když ta druhá o něco víc. Asi kvůli tomu, že je tam přece jen méně vulgarismů. Na oddech fajn kniha.
Kniha mě docela bavila.. asi nejlepší z toho, co napsal po roce 2012 a co jsem četla :-D I když na mě je tam trochu moc vulgarismů, příběhy byly docela dobré.. Taková čarodějka bych ale asi být nechtěla.. :-D V rámci podpory české literatury proč si čas od času nevybrat i tohoto autora :-)
Obě novely se mi líbily, ta druhá tedy mnohem více.
Ta první je klasický Viewegh, špatně se čte, ale příběh sám o sobě je fajn. Ta druhá je lehké čtení s fajn příběhem.
Každopádně autor není zrovna mým šálkem kávy, proto jeho tvorbu už asi nebudu dlouhou dobu (nejspíš už nikdy) číst.
Zkoušela jsem Vieweghovi dat po čase zas šanci. Zklamání snad ve všech směrech... Nic víc napsat nechci...
Oba příběhy se mi líbily. Druhý byl asi lepší. Člověk má takové představy, máme to v sobě a myslím si že nejen chlapi. Souhlasím s tím, že se ta myšlenka ovládat nedá, prostě naskočí. Viewegh umí psát vtipně, i když je to pořád tak trochu stejné.
První novela mi připadala docela vtipná a ironická, lehce absurdní, to mám ráda. Druhá už mi skřípala. Jasně, výchozí situace trochu trhlá, ale proč ne, v literatuře se může všechno. Spíš mi vadilo, že s tím tématem autor nakládal trochu lacině, a to zdaleka nemluvím jen o neustálých sexuálních narážkách (které mě nijak nepohoršují). A lidsky mi jednoduše vadí to ublíženecké zarýpávání do bývalé ženy. Tohle chlap s úrovní nedělá, pane Vieweghu.
Kniha je tvořena dvěma novelkami či dlouhými povídkami, jak kdo chce. V obou jde o vztahy mezi muži a ženami. Vše je kořeněno typickým vieweghovským humorem (situační humor, sex, pití). První novelka Family frost je velmi rozpustilá česká variace na „road movie“, která mi ve svém hořkosladkém podání tak trochu připomněla film W.Allena Pozor na Harryho. Druhá novelka Čarodějka z Křemelky je o poznání umírněnější. Staví na ne příliš originálním prvku umění čtení myšlenek, ale četba nenudí a celkem baví. A to je také důvod, proč Viewegha mám rád. Nenudí a celkem baví. Mně to stačí, víc od tohoto autora nežádám.
Nenáročné čtení, u kterého jsem se i zasmála. Druhá povídka se mi líbila podstatně více. Ale to už nechám na dalších čtenářích.
Onehdy jsem byl vyslán ženou do lékárny, abych tam koupil (respektive si nechal poradit) kojeneckou výživu pro našeho novopečeného synka, kterého po tom, co jsme měli doma, neustále bolelo bříško. Mrzutý a těsně před zavíračkou, jsem vstoupil dovnitř lékárny. Absolutně jsme nerozuměl tomu, co po mně moje žena vlastně chce – holt chlap, ke všemu stará škola. Měl jsem ale štěstí. Ujaly se mě hned dvě mladé a sympatické lékárnice. Ochotně přecházely od jednoho regálu s umělým mlékem ke druhému a snažily se přijít na to, co by bylo pro mého synka asi tak nejlepší. Obě děvčata jsem za ten krátký okamžik stihl minimálně dvakrát obsouložit; trvalo to sotva deset, možná patnáct vteřin. A to jsem si uvědomil až poté, co ve mně ten příběh dozrál.
Takže jo! Povídka číslo dvě. Tohle se Vieweghovi povedlo, protože my muži, takový opravdu jsme a nemůžeme si pomoct. Mistr opět ukázal, že se umí převtělit do ženy.
První povídka se mi líbila o něco méně jak ta druhá. Ale i tak... Humorná, sprostá, zvláštní. Jak sakra přišel hlavní hrdina na to, kdo je jeho skutečný otec a kde ho má hledat? Tyhle otázky jsem jednoduše přešel a dál se jimi nezabýval. Asi mi to jen uniklo.
Jelikož jsem knihu vstřebával ve formě audioknihy (mimochodem perfektní přednes Martiny Krátké), povídky jsem si opravdu užil.
Hodnocení: Jedna z těch lepších knih – z těch novějších, samozřejmě. Jen ten epilog mezi autorem a nakladatelem si mohl Mistr odpustit. To, že si sype popel na hlavu za svůj styl psaní, kritiku a vulgarismy, na mě působilo afektovaně a uměle...Třebaže to pan spisovatel myslel upřímně, tak bohužel. Na spisovatelském Olympu je nesmírně těžké se udržet, ale za mě ok.
Knížka se četla celkem dobře. Nic těžkého a pro oddych a vypnutí hlavy dobrý. Ale pan Viewegh asi nebude můj šálek kávy.
Obě povídky hodně vulgární a bez nějakého většího smyslu. Když nad tím člověk nebude úplně přemýšlet, trochu se pobaví, ale žádný dechberoucí pocit po dočtení se nedostaví.
Kniha mě pobavila. Obě povídky mi přišly zajímavé, scifi a vtipné. Dost jsem se zasmála. Ano, bylo tam hodně vulgarit a ano, bylo tam hodně sexu. Přijde mi, že to k autorovým knihám tak nějak už patří. Bylo to čtivé, už jsem od něj četla opravdu hodně knih a tahle je podle mě z jeho novějších děl dobrá. Vložená povídka skvělá. Jen co mě trochu mrzelo byl návrat k Oskarovi na konci druhého příběhu.
Tak tato knížka mě opravdu nenadchla. Povídky o ničem se spoustou zbytečných vulgarismů.
Lehce se to četla, přidávám se k názoru, že první povídka ještě byla snesitelná ale ta druhá, děs :-( Erotiku mi to připomínalo jen z velké dálky, jen volně použité vulgarizmy, které ve mě neprobudily žádné emoce.
Štítky knihy
sex muži rodina manželství nadsázka ironie
Autorovy další knížky
| 2002 |  Báječná léta pod psa |
| 2006 |  Účastníci zájezdu |
| 2010 | Biomanželka |
| 1994 | Výchova dívek v Čechách |
| 2007 | Andělé všedního dne |
Kniha Muž a žena je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 743x |
| Čtenářské výzvě | 133x |
| Doporučených | 11x |
| Knihotéce | 192x |
| Chystám se číst | 100x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 1x |
Přečteno jako audiokniha, namluveno skvěle, kniha mne zaujala tak napůl. První příběh mne moc neoslovil, moc sprostých slov, absurdní příběh, najednou mu po 55 letech matka prozradí, kdo je jeho otec. Tak určitě... Druhý příběh měl zajímavější námět, čtení myšlenek mne bavilo, i čtená povídka v novele, i když jsem nechápala centimetry zmenšování, podle mne to autorovi nevycházelo početně, ale kafkovské pojetí zajímavé.