Maki229
komentáře u knih
Kytice
Karel Jaromír Erben
Ráda jsem si oprášila příběhy, které jsem naposledy četla na základce. Myslím, že teď se mi líbily ještě víc. Z těch méně známých Záhořovo lože a Lilie.
Oceňuji krásnou práci Erbena s naším jazykem.
Až uvidíš moře
Scarlett Wilková
Za poslední rok je to kniha, která mě nejvíce uchvátila. Sotirii jsem si zamilovala od dětského věku až po ten babičkovský. Také já, jako spousta jiných, máme představu Řecka spojenou s plážemi u moře, sluncem zalitými. V knize se ukázala i jiná místa, spolu s obdobím a bídou občanské války, která mnohdy rozdělila rodiny. Vše je popsáno s citem, nic hororového bych nečetla. Ti nejchudší v Řecku uvěřili "zázračnému komunismu", který je zbaví bídy a mnozí uprchli do Československa. Časem prozřeli a viděli, že to skutečně není ráj na zemi. Krásně se to četlo od začátku až do konce. Doporučuji všem, kteří mají rádi, historické romány, čtení pro ženy i rodové ságy. Nenásilnou formou se dozvíme mnohé nejen o řecké komunitě, ale i historická fakta naší země od 50. let do dneška.
Pýcha a předsudek
Jane Austen
Mé prvotní obavy, že bude příběh pouze zamilovaný, se rychle rozptýlily. Postavy jsou prokreslené a za mě hlavní hrdinka Elizabeth by krásně zapadla i do dnešní doby. Čtení jsem si užila, byla to má první kniha od Jane Austen a určitě ne poslední.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Po knížce jsem sáhla, protože mě zaujal netradiční příběh - hlavní hrdinka Rachel sleduje z vlaku den co den stejné místo. A nezklamala. Vyklubal se z toho román s psychologicky dobře popsanými postavami a ke konci i slušný detektivní thriller.
Mrtvá a živá
Daphne du Maurier
Pěkné. V první polovině mi připadala hlavní hrdinka až moc bázlivá, především při příjezdu na Manderley, nicméně mě to nerozčilovalo, každá jsme nějaká se všemi možnými nedokonalostmi, navíc vě věku 21 let je málokterá vyzrálá tak, aby si šmahem poradila se životem. Román postupně nabíral na rychlosti a posledních 150 stran už jsem přečetla na jeden zátah a konec se mi líbil, byl to silný zážitek.
Rok v Provenci
Peter Mayle
Příjemně se četla. Seznámení s běžných životem vesniček na jihu Francie. Osobně jsem v Provence nebyla, ale byla mi velmi blízká s naším krajem jižní Moravy - trhy, vinohrady, lidé, kteří zase tolik nespěchají a rádi si posedí u dobrého jídla a pití. Byl to pro mě tak trochu návrat domů, ke stylu života, který je mi blízký... A s nadsázkou mohu říci, že rozdíl je v tom, že u nás na jižní Moravě nemáme lanýže.
Deník farářky
Martina Viktorie Kopecká
Martinu Viktorii Kopeckou mám ráda. Vyzařuje z ní radost a pohoda. Dle mého mínění může oslovit nejen věřící, ale i toho, kdo je ochoten zamyslet se nad životem vůbec - témata k zamyšlení, ale i běžný každodenní cvrkot. Každý si zde může najít myšlenku, poznámku i víru k povzbuzení.
Líbí se mi i formát knihy se zaoblenými rohy.
Marie a Magdalény
Lenka Horňáková-Civade
Přečetla jsem za jeden den. I když mám informace, jak to tady 40 let po II.světové válce probíhalo, jsem ráda za knihy, které to poutavou formou přiblíží těm, co nezažili socialismus. Je potřeba, ať to nevymizí z paměti lidí a ať si všichni včetně mě uvědomíme, jak se máme dobře, navzdory těžkostem, co nás obklopují... můžu pořád říci...ještě dobrý. Obdivuji všechny 4 ženy, jak se popraly s osudem a ledacos zvládly, protože musely.
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Miluju koně i knihy. Už z podstaty to je knížka, kterou nemůžu minout. A když se k tomu ještě připojí dobrý příběh, vyjde z toho dost hodin příjemně stráveného času. Hlavní hrdinky - knihovnice v sedle jsem si oblíbila všechny. Každá je jiná a když jde o dobrou věc, vytvoří sehraný tým. Navzájem si pomáhají v práci a povzbuzují se v osobním životě. Je to román o drsném životě 30.let 20.století v Kentucky a především o opravdovém a upřímném přátelství, které pomůže překonat všechny nesnáze.
Rozmarné léto
Vladislav Vančura
Knihu jsem přečetla časově velmi vzdálena školním lavicím. Krásná, bohatá čeština, částečně poetický příběh zasazený do reálií života před zhruba 100 lety. Je napsaný čtivě, řeč i s přechodníky mě bavila. Možná je to ode mě troufalé, ale pro mě byly všechny postavy dost povrchní, dávám 4 hvězdy a doporučuji k přečtení.
Černá lilie
Vlastimil Vondruška
V tomto nevlídném počasí jsem se potěšila s příjemnou detektivkou zasazenou do mého oblíbeného středověku. Oldřicha z Chlumu a jeho "partu" mám ráda.
Zápletka byla dobrá. Vše bylo rozuzleno a viník potrestán. Mám ráda tyto pohádky pro dospělé s dobrým koncem, alespoň vím, že tady to vždy dobře dopadne.
Čisté radosti mého života
Jan Šmíd
Pěkně napsané čtení, nejen humorné, ale i milé a dojemné. Řekla bych, že kdo má rád zvířata, nemůže žít špatný život.
Krámek se starožitnostmi
Paula Brackston
Osu dvou časových rovin mám ráda. Tady to šlo pozvolna, ne hned od prvních stran a to se mi líbilo. Současná linka mě vtáhla do děje a užívala jsem si ji. Po propojení s minulostí jsem se bavila nadále. Krámek se starožitnostmi ve staré dobré Anglii v malém městečku s historií je dost dobrá kulisa. Možná na mě byl konec trochu urychlený, proto 4/5. Vím už, že je další díl a tak se třeba dočkám.
Doporučuji všem, kteří mají rádi historické romány okořeněné romantikou a dobrodružstvím.
Na kočičí svědomí
Markéta Harasimová
Příběh mě chytnul a přečetla jsem ho na jeden zátah za den. Mezilidské vztahy a lásku ke kočkám jsem čekala, mile mě překvapilo humorné ladění nejrůznějších situací. Stojí za přečtení.
Nebeský strom
Edith Pargeter
Pěkný historický román ze začátku 13.století, který pojednává nejen o rytířích, krásných dámách a smyslu pro čest, ale také o tom, jak se stavěly nádherné gotické stavby a chrámy. Takže něco pro mě, gotiku mám nejraději a už se těším na pokračování dalšího dílu Zelená ratolest.
Olomoucký bestiář
Vlastimil Vondruška
Detektivky s Oldřichem z Chlumu čtu ráda. Tuto jsem si navíc užívala s přesným místopisem. Moravský kras máme prakticky za humny a všechna popisovaná místa mám důvěrně prochozená - Holštejn, Šošůvku, Macochu i třeba ves Vavřinec a zbytky zříceniny hradu Blansegg. Panoš Ota vystupuje jako pravý rytíř se vším všudy a zde se rovněž vyznamenal a pochlapil i písař Wolfgang. Zaštiťuje to a nakonec moudře vyřeší Oldřich a vše je jak má být.
O mé rodině a jiné zvířeně
Gerald Durrell
Sympaticky s nadhledem a humorem čtivě popisuje autor zážitky z dětství s maminkou, dvěma bratry a sestrou na ostrově Korfu. Chvílemi děj plyne rychleji a někdy nám zase pěkně popisuje přírodu, zvířata a moře. Obě polohy se mi líbí. Ta s lidmi navíc ukazuje, jak žili místní starousedlíci před 100 lety. Ta se zvířaty zase, co všechno lze doma chovat.
Rozhodně stojí za přečtení a já už se těším na některou z dalších Durrellových knih.
Sloni žijí do sta let
Miroslav Zikmund
Nejsem obvyklý čtenář cestopisů. Zde mě ale nalákal pohled jednak zkušeného cestovatele pana Miroslava Zikmunda a souběžně s ním dvou tehdy mladíků Miroslava Náplavy a Petra Horkého. Všichni mají zajímavé postřehy a někdy jsou to až hlubokomyslné úvahy. U pana Zikmunda je zde navíc srovnání Srí Lanky a Malediv před 39 lety a současnosti ( rok 2000 ). Dozvíme se toho hodně o životě na druhé straně zeměkoule.
Doporučuji všem, nejen cestovatelům.
Sen o Tróji
Heinrich Alexander Stoll
Zrovna jsem četla v jiné historické knize o daném období a chtěla si doplnit informace o průběhu vykopávek v Tróji a Mykénách. Tak jsem se pustila do této knihy. Byla jsem velmi mile překvapena, jak podrobný je to životopis a čeho všeho musel Schliemann dosáhnout, než se vůbec k samotné archeologii dostal. Doporučuji všem, kteří mají rádi historii, cestopisy i těm, kteří rádi čtou zajímavé a podnětné životopisy.
Právo první noci
Vlastimil Vondruška
Zase jedna odpočinková detektivka ze středověkého prostředí věrně vylíčeného. Místy mrazivá, nejen počasím. K Vondruškovým knihám se vracím a po opakovaném přečtení tam vždy najdu něco dalšího, co jsem napoprvé nezachytila, protože jsem se soustředila na zápletku příběhu.