Marie a Magdalény

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Magdaléna, Libuše, Eva… jedna rodová linie a stejný osud: všechny vyrůstají bez otce. Magdaléna zažila nacistickou okupaci, Libušino dětství, rámované kolektivizací, končí za okupace vojsky Varšavské smlouvy, Eva je dítětem normalizace. A jedna po druhé svým osobitým způsobem vypráví o lásce, o naději, o světle v temnotách a o vnitřním zdroji síly, která každé z nich umožní nést hlavu vztyčenou navzdory nepřízni osudu i historie. A jedna po druhé vypráví i o Marii, jejich matce, babičce a prababičce, která jako archetypální ženské božstvo onu sílu opatruje a šíří. Lenka Horňáková-Civade pevným, a přitom křehkým, průzračným a zpěvným stylem prostřednictvím svých hrdinek vystavěla rodinnou ságu, příběh jedné rodiny, navzdory tragickým okolnostem velmi prostý, navzdory velké historii velmi všední a navzdory obyčejnosti velmi silný....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/33_/330836/marie-a-magdaleny-Eyh-330836.jpg 4.3208
Orig. název:

Giboulées de soleil (2016)

Žánr:
Literatura světová, Pro ženy, Historie
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (55)

Kniha Marie a Magdalény

Přidat komentář
Toyenka
10. února

Výborná kniha, psaná s lehkostí a nahledem. Jen současná linie lehounce místa drhla.

grillica
09. února

Čtyři generace silných žen, někdy vláčených osudem a dost si vlastní osud vytvářející. Marie, Magdaléna, Libuše a Eva. Jako pevná nit na jejich propracovaných výšivkách s mnoha detaily, tak se odvíjí příběh od začátku druhé světové války až do 80. let. Chlapi to v téhle knize nemají vůbec lehké. Líbila se mi Marie. Matka rodu, nejstarší, jemná a přesto tvrdá, a nejmoudřejší, a mladá Magdaléna a její čistá láska k Josefovi, a ta vesnická prostá idyla. Ale příjemný pocit ze čtení se vytrácel, čím se rodinná sága přibližovala nedávné minulosti. Čím častěji čtu o válečných hrůzách, stavím se k té době s menším zděšením, už jsem nějak otrlá. Zato padesátá léta a všechno to svinstvo kolem kolektivizace atd. mi připadá horší a horší, lidé zlejší a nenávistnější. Ale o tom tu mluvit nemusím. Doporučuji! Poznámka naokraj: baví mě ta biblická jména, a nezávislá "kněžna" Libuše ve vší té tupé normalizaci!

VendulaB
26. ledna

Příběh rodové linie nemanželských dcer, na jehož pozadí se odvíjí dvacáté století. Celý příběh je velmi uvěřitelný a o to vlastně smutnější. Člověku je úzko z toho, jak mohl vypadat život žen jen před pár desítkami let. Kniha je velmi čtivá, jen mi přišlo, že postupně slábla a poslední příběh už úrovně prvních dvou nedosahuje. S touto jedinou výhradou se však jedná o výbornou knihu.

Misha224
26.11.2018

Pěkná čtivá kniha.

anna0480
22.11.2018

Tak tohle mě fakt bavilo (o čemž svědčí už fakt, že jsem knihu zhltla během dvou dnů)!
Marie a Magdalény, příběhy tří žen, pocházejících z jedné rodové linie. Co je všechny mimo jiné spojuje je fakt, že ani jedna z nich nemá otce a je takzvaným "parchantem", to je v příběhu podle mě významným bodem. Kniha je rozdělena na tři části, v každé z nich poznáváme odlišnou dobu a díváme se na svět z pohledu jiné ženy. Magdaléna, která zažila nacistickou okupaci, Libuše a její dětství v období kolektivizace a v neposlední řadě Eva, jež je dítětem normalizace. Všechny tři, navzdory nejednoduchému životu, ale mají hlavu vztyčenou a uvědomují si svou vnitřní sílu, která je všechny spojuje.

Kniha je to silná, na jejím konci jsem měla dokonce husí kůži. Skvělost skvělost skvělost!

kiraa
11.11.2018

Příběh vystavěný na ženách minulého století. Tři hlavní hrdinky z rodové linie. Téma pro mě lákavé. Ale na můj vkus strašně moc těžkotonážní. Nebo alespoň větší část knihy. Filozofických myšlenek a duševních úvah přehršel, který mě prostě nebavily. Nečekala jsem až tak výjimečně trýznivý styl psaní, kde jsem sice občas světlo na konci tunelu zahlédla, ale nakonec i to vždycky zhaslo.

Aimee1
08.11.2018

Vynikající kniha a nevím proč, úplně mě v souvislosti s touto knihou napadl Vladimír Körner a režisér František Vláčil, který jeho příběhům dával něco neuvěřitelně silného. Vřele doporučuji a po dlouhé době dávám 5 hvězd z 5.

Šárka_D
05.11.2018

Nepochybně zajímavé téma, navíc čtivě zpracované. Jediné, co mě trochu mrzelo, byla schematičnost příběhů a postav, myslím, že by si ústřední trojice zasloužila větší hloubku.

marhoul
22.10.2018

Já této knížce, s láskou, říkám: "Všichni dobří rodáci v sukni". Příběh tří generací silných žen, přičemž se na jeho pozadí odehrávají pohnuté dějiny naší země. Syrovost příběhů evokuje vůni rozorané země, spadlých jablek, hnoje a balíků sena ve stodolách... Velmi dobře napsané a já doufám, že se toho chopí někdo ze spolehlivých režisérů a my budeme moci tento příběh vidět i na prknech, která znamenají svět..

myelka
28.07.2018

hodně lidem ta kniha připomínala nějakou jinou, mně ten příběh vzdáleně připomínal Sto roků samoty od Márqueze, osudy několika generací, v pozadí politika a problémy dané doby. Jinak velmi čtivá, zvládla jsem ji v průběhu jednoho odpoledne.

Stoklaska
09.06.2018

Kniha se dobře četla, nejvíc mě zaujal příběh Magdaleny, příběhy ostatních žen by si zasloužily více prostoru.

sisad.
07.06.2018

postavy jako šablony, pimprlové divadlo. hlavně babička Marie šustí papírem a idejemi. silné ženy, podivní či násilničtí muži. líbilo se mi, jak autorka vskočila do děje rovnýma nohama, dočetla jsem ale jen silou vůle.

KACABAK
05.06.2018

Zajímavá kniha o ženách. Celá rodina, která se skládá především z žen, má stejný osud. Příběhem Vás provede babička Marie, dcera Magdaléna, vnučka Líba a pravnučka, všechny spojuje něco stejného. V knize nahlédnete i do historie, která začíná krátce před 2.světovou válkou. Přečtete velmi rychle a ženy nepřekvapí, jak umí být silné.

momo01
25.05.2018

Nejspíš budu s tak nízkým hodnocením za černou ovci, ale nemůžu jinak, mě kniha zklamala. Skvělé téma, ale pro mě naprosto zazděné násilnou snahou o poetičnost a hluboké myšlenky. Jeden příklad za všechny: „Jsem tam, kde si představuju být, nastal soulad mezi přáním a bytím. Hruď se mi nadýmá štěstím, radostně dýchám, že žiju teď a tady v tuhle chvíli. Jsem velmi krásná, cítím to, vím to.“ U těchto pseudofilozofických monologů jsem trpěla jak pes. Navíc kdyby náhodou čtenář něco nepochopil z náznaků, tak mu pro jistotu autorka všechno o něco později důsledně vysvětlí.
A konec? Škoda mluvit….

aleza1
21.05.2018

Kniha podobná Slepé mapě od Mornštajnové, ta je však mnohem čtivější. Některé úseky byly moc zdlouhavé a spousta nepodstatných věcí hodně rozepsána. Spíš bych uvítala více rozepsat život Libuše, Olgy a Evy. Za mě 3,5 hvězdičky.

broskev28
29.04.2018

Nemám slov - vše, co bych mohla napsat, zapsaly velmi výstižně především Jizi a S.monika. Volba jmen a obecně zajímavých ženských hrdinek, historické mezníky v soukromých osudech. A ten jazyk, ta úžasná čeština! Nevím, jak dlouho žije autorka ve Francii, ale mateřský jazyk by mohla vyučovat v rámci autorského psaní - neuvěřitelná čtenářská lahůdka! Třeba tohle:
Jestli mě někdo zná ze všech stran, pak je to moje matka. . . . Co říct?
Že jsem neodjela? To vidí.
Že nevím, co dál? O tom nepochybuje.
Že si se mnou život ošklivě zahrál? To ví moc dobře.
Doporučuju všemi deseti!!!

porcelainswan
22.04.2018

Skvělá kniha, která mě vtáhla už po první straně a musela jsem ji přečíst na jeden zátah. Tematikou mi připomněla Dcery od K. Dubské. Osud několika generací žen jedné rodiny na pozadí peripetií 20. století. Autorka má velmi čtivý styl, ačkoliv chvílemi dokázala čtenáře dokonale zmást a musela jsem se vracet na začátek odstavce, abych náhlé události pochopila (např. část o smrti Petříka). Škoda, že knížka neměla tak o 200 stran víc, četla bych dychtivě dál a dál...Doporučuju všem, kteří rádi hltají rodinné osudy v pohnutém 20. století.

ztráca
19.04.2018

Zajímavý námět, krásně popsané osudy žen několika generací. Škoda, že poslední z žen Evě je věnován malý prostor, který není rozvinut...

snoopylady
18.04.2018

Výborný námět, výborně popsaná krajina i dobové dění. Možná jsem při čtení této knihy nebyla v tom správném rozpoložení, ale přišlo mi, že některé události nebyly dotažené do konce a popsané tak, abych nemusela tápat a přemýšlet, jak to vlastně celé bylo.
Jednání dvou z hlavních hrdinek mi přišlo nelogické, ale styl vyprávění to zachránil, dávám pěkné 4 hvězdičky.

zupri
31.03.2018

Já jsem se nějak nemohla začíst. Styl psaní není podle mě moc poutavý. Jinak hezký příběh.

kam.o.ska
27.03.2018

Krásná čtivá kniha o silných lidech a hlavně ženách.

morava
06.03.2018

Jsem moc rada,ze mne tato kniha neminula a ja si mohla precist pribeh, kde jsou krasnym jazykem vykresleny osudy ctyr zen z jedne rodiny, ktere si zazily kazda kousek historie nasi republiky.Je to jedna z knih, kde bych klidne uvitala vice stranek. Skoda, ze neovladam francoustinu natolik, abych si tuto knihu mohla precist i v originale, protoze autorka ji napsala ve francoustine ,a az pote prelozila do cestiny.Jsem rada, ze jsem objevila ceskou autorku, o ktere jsem doposud nemela ani tuseni, a ktera mne svou knihou nalakala k tomu, abych se poohledla i po dalsi jeji tvorbe.Za mne velke doporuceni:-)

Madelisi
03.03.2018

Čtyři ženské hrdinky napříč českou (moravskou) poválečnou historií. Tímto mě dostala už Slepá mapa, Marie a Magdalény se jí zasazením příběhu a podobnými figurami (nadšený raný komunista, kterého dostanou komunistické procesy).
Marie a Magdalény mají ale svůj originální příběh, kdy nemanželská dcera porodí rovněž nemanželskou dceru. Vlastně si tyto ženy založily svůj rod parchantů, což ovlivňuje i manželské členky této rodiny.
Každá z žen zažívá svůj vlastní příběh s (doslova) bolestivými problémy, naštěstí mají bábinku Marii.
Líbilo se mi - napojení na Francii a Kulhavec, ze kterého se stal Kulhavý dědek. Krásný jazyk, který se běžně nevyskytuje - asi podruhé v životě jsem viděla použité slovo vůkol (poprvé to bylo ve spojení s rudým vřesem).
Celkově je kniha i díky svojí stavbě velmi čtivá.

Vampier1
23.02.2018

Zase něco trochu jiného. Krásná, drsná kniha z našeho prostředí. A když si po přečtení uvědomíte, že to není ještě tak dávno, co se tohle všechno dělo...

LuciLux
31.01.2018

Marie a Magdaléna. Ale také Libuše a Eva. Čtyři ženy z jednoho pokoleni vystavené stejnému osudu – života bez pokrevního otce, který zmizel z jejich života nikoliv pouze, ale především, nemilosrdnou hrou dějin. Židovský vídeňský lékař, velkostatkář, sovětský voják. A Marie, symbolická pramáti, vždy a znovu přivede na svět a ujme se další a další dcerky ("Každé dítě, které jsem mohla přivést na svět, je jednou z mořských vln. Každé zrození mi připomíná moře, světlo jihu vůni lásky. Každá z vás, mých dcer, v sobě nesou kousek toho slunce.").
Nemilosrdná hra dějin, zajímavá, mnohdy lehce klišoidně zpracovaná (a prvoplanovitě psaná pro zahraniční publikum), představuje poutavé kulisy. Ale je to ženská hrdost a odhodlání postavit se nepřízni osudu čelem, které vystupují do popředí a čtenáře pohltí. Je to jeden z románů, které ve mně vzbuzují hrdost na to být ženou (podobný pocit jsem zažívala u Žítkovských bohyní). Laťku vysoce nastavenou vyprávěním Magdalény a Libuše se žel nepodaří udržet. Evino vyprávění začíná být překombinované, nepravděpodobné a konec mi celkově připadal nedotažený.

Pár komentářů bokem. Je zajímavé, že se nikdy nedozvime příjmení hrdinek, přestože je to určitý leitmotiv celého příběhu (“Jsi tvrdá palice. Proč by ta malá nemohla nosit naše jméno?” "Magdaléna si vybrala toho druhého. Ty se chceš u parchantů zbavit kulhavého. Chceš si hrát na velkolepou dámu a zachránit nás ? Před čím? Dát nám almužnu ? Proč? Nech si svou falešnou štědrost., my dobře víme, kdo jsme. Máme naše jméno a u toho zůstane. Ty chceš potomky, my si chceme nechat jméno." )
Vždy si sednu na zadek z psaní Petry Soukupové a jejího mistrného zachycení rozdílných postav. Tady jsem si opět potvrdila, jak je v tom dobrá. Skladba tohoto příběhu by si výraznější vymezení postav zasloužila (a naopak babi Marie se proměnila až přespříliš).
Kniha vyšla prvně ve francouzštině, až poté následoval autorčin český překlad. Francouzský název Giboulées de soleil (« slunečné přeháňky ») mi přijde hravější, možná i výstižnější, Marie a Magdalény v sobě ještě více nesou důraz na ženský prvek románu.

indyka
22.01.2018

Ráda čtu knihy, kde z příběhu postav poznávám, jak se "někde někdy" žilo. Marie a Magdalény to dokonale splňují, na příběhu čtyř žen v jedné linii čtenář poznává narůstající zášť vůči Židům, komunistický převrat, kolektivizaci i normalizaci. Jediné, co mi vadilo, byly ty zdlouhavé popisy a jinotaje, nicméně věřím, že většině čtenářů to překážet nebude a určitě bych nerada někoho od čtení tak zajímavé knihy odradila.

Škoda, že má jmenovkyně - poslední z linie - dostala v knize tak málo prostoru, jelikož mi přišla ze všech čtyř nejzajímavější.

Melanka
15.01.2018

Všechno tu už bylo řečeno - osudy žen na pozadí naší historie, skvěle napsaná kniha, která se mi dostala pod kůži.

HelaF
08.01.2018

Nešlo přestat číst... ráda bych se dozvěděla i příběh nejmladší z nich. Nádherný jazyk, zkratky, náznaky minulosti. Silné ženy, které i přes všechny problémy drží při sobě v době nelehké, kdy jim zkostnatělá společnost hází klacky pod nohy, reálie dění roku 1948 i 1968 . Jen ten konec mi přišel jaksi nereálný

Efča59
04.01.2018

Tak toto byla jedním slovem nádhera. Krásný jazyk, zajímavě propletený příběh, nešlo přestat číst.

malkina11
29.11.2017

"Prach knih je odlišný od všech ostatních prachů, jemnější, heboučký..." Nechat tuhle knihu zapadat prachem ...to asi nedopustím...niterná, intimní sonda života "zparchantělých" žen tří generací na pozadí dobových událostí...láska, smrt, bolest...příběh života, který se dotkne hlubin srdce. Skvostně napsaný román, který si zaslouží náležitou pochvalu.