Lejčís Lejčís komentáře u knih

☰ menu

Černé světlo Černé světlo Václav Řezáč (p)

Surové, děsivé, reálné a perfektně vystavěné. Chápu, že si dal pseudonym Řezáč, protože jméno Voňavka by k tomuhle dílu fakt nesedělo :D počáteční scéna s krysou ve mně bude rezonovat už navždy a upřímně se nedivím, že hlavního hrdinu tolik poznamenala...

17.12.2021 4 z 5


Skleněné děti Skleněné děti Kristina Ohlsson

Napětí, drama, pátraní, dětem rozhodně přeběhne i mráz po zádech :) plusové body za realističnost a hlavně za ten konec! :)

17.12.2021 5 z 5


Devatero pohádek Devatero pohádek Karel Čapek

Čapkové byli prostě borci! Ta nadčasovost pohádek je neuvěřitelná, moc doporučuju mladším i starším :)

17.12.2021 4 z 5


Hrobník Hrobník Karel Sabina

Pokud hledáte českou ukázku romantismu a zároveň je pro Vás příliš lyrický a nepochopitelný Máj, případně Máchovy těžkopádné archaické prózy, sáhněte po Hrobníkovi. Dobře se to čte a jako málokteré dílo této doby Vás to dokonce udrží v napětí. A chudák Sabina odsouzený za zrádce národa, to jistě taky ocení :)

17.12.2021 4 z 5


Poklad Poklad Alois Jirásek

Jirásek vyžaduje trpělivého čtenáře, což už my dnes, zhýčkaní rychlými spády, jednoduchými jazyky a "prosím, hlavně co nejmíň zdlouhavých popisů!", rozhodně nejsme. Poklad je proto (vyjma Starých pověstí českých) velmi dobrou volbou pro ukázku Jiráskova díla, která dnešního čtenáře neunudí k smrti a má mu stále co předat.

17.12.2021 3 z 5


Příště bez citronu Příště bez citronu Lucie Mečířová

Ze čtení této prakticky absolutně neznámé české knihy jsem měla původně docela strach. O to víc jsem byla mile překvapená, když jsem zjistila, že jsem k tomu neměla nejmenší důvod.
Ano, ta kniha obsahuje opravdu hodně vnitřních monologů hlavní postavy, nicméně v tomto případě to absolutně nebylo na škodu, protože právě díky tomu máme možnost proniknout do myšlení hlavní hrdinky hlouběji a to je přesně to, co vzhledem k tomu, čím si prošla, chcete. Anotace to nezmiňuje a já tu tudíž nechci nic spoilerovat, i když si myslím, že kdyby anotace hlavní téma knihy vyzradila, nalákala by k přečtení mnohem více čtenářů, jelikož právě tohle téma není v literatuře dle mého názoru dostatečně zpracováváno a už vůbec ne v literatuře české. Navíc kniha je v tomto ohledu i sama poněkud předvídatelná, je vidět, že autorka se snažila spíše popsat snahu vyrovnání se s takovou událostí, než že by cílila na takový ten "wow efekt", protože v momentu, kdy je v knize zmíněno, co se hlavní hrdince stalo, je Vám to už stejně dávno jasné.
Líbí se mi, že kniha ale nepojednává pouze o tom, ale také o přátelství, o tom, jak těžké je se svěřit či vyrovnat sám se sebou, ať už se jedná o cokoli. A v neposlední řadě mě potěšil také fakt, že kniha nekončí žádným klišé, kdy se vše jako mávnutím kouzelného proutku vyřeší a všichni žijí šťastně až do smrti. Ne všechno se totiž dá vyřešit tak snadno a rychle, aby se to do této knihy vlezlo, a právě díky tomu kniha působí tak autenticky a realisticky.
Nebude se Vám to ale líbit, pokud Vám vadí vulgarismy, špetka erotických scén a hlavně jazyk, který si nebere servítky. Autorka se nebojí nechávat postavy mluvit narovinu, bez eufemismu, cynicky či sarkasticky, ale vzhledem k tomu, že já mluvím stejně, nemůžu si stěžovat :)

Vytkla bych snad jen skutečně velké množství chyb, člověk má pocit, že čte rukopis, ne hotovou knihu, nicméně to je chyba spíše nakladatelství než samotné autorky a příběhu to nijak zásadně neubližuje :)

12.12.2021 4 z 5


Rytmus, já & Malychin Rytmus, já & Malychin Mariana Zapata

Druhá kniha, co jsem prostě nedokázala dočíst, jelikož to opravdu nešlo. Nesedla mi ani jedna postava a přestože kniha má být humorná, já se u ní nezasmála ani jednou. Hlášky mi přišly trapné a místy i přehnaně vulgární či nemístné, zkrátka se do takového příběhu vůbec nehodily. Nic proti ničemu, ale mně to bohužel vůbec nesedlo :(

11.12.2021


Na západní frontě klid Na západní frontě klid Erich Maria Remarque (p)

Surové, pravdivé, autentické, strhující.. netřeba víc dodávat. Milovnící historické literatury by tohle dílo rozhodně neměli minout.

11.12.2021 5 z 5


Vánoční koleda Vánoční koleda Charles Dickens

Nádherná nadčasová klasika, která už alespoň pro mě k Vánocům zkrátka patří a nikdy ji nevynechám :) Každý rok si dám něco jiného - buď knihu, kterou mám doma v nádherném vydání Vánoční příběhy Charlese Dickense od CooBoo Classics, film s Jimem Carreym v hlavní roli nebo jako letos audioknihu načtenou úžasným Josefem Somerem, která je nádherná, procítěná a nekonečně kouzelná :) Doporučuju všemi deseti a přeji všem krásné Vánoce! :)

11.12.2021 5 z 5


Král Lávra Král Lávra Karel Havlíček Borovský

Havlíčkova tvorba je jedna z mála své doby, která mě zvládla oslovit už na gymnáziu. Málokdo dokáže psát o velmi smutných záležitostech s takovou lehkostí, nadsázkou a sarkasmem jako právě Havlíček, přitom zrovna s ním se život a hlavně doba ani trochu nemazlili...

08.12.2021 4 z 5


Romeo a Julie Romeo a Julie William Shakespeare

Shakespeare je klasika, kterou budou znát lidé nejspíš i za další stovky let. Kromě této mě však jeho tragická dramata nikdy výrazně neoslovila, nicméně Romeo a Julie je srdcovka.. ten nádherný jazyk, atmosféra dávných dob, nehynoucí láska, kterou ani smrt nerozdělí. Kterou romantickou duši by tohle nechalo chladnou?

08.12.2021 4 z 5


Stařec a moře Stařec a moře Ernest Hemingway

Není to vyloženě kniha, ke které bych měla nějakou zvláštní touhu se vracet, ale řekněme, že chápu její kouzlo a výjimečnost. Odvěký zápas člověka s přírodou je zde popsán s lehkostí, ale metoda ledovce funguje perfektně - ta surovost, skutečnost, nezdolnost a nadčasovost alegorie, která se mezi řádky nachází a z knihy vyznívá v člověku rezonuje ještě nějakou dobu. Rozhodně se jedná o knihu, na kterou nikdy nezapomenu.

08.12.2021 4 z 5


Aliance Aliance Veronica Roth

No tak tohle mi teda dalo zabrat... začalo to vcelku nadějně, Tris se Čtyřkou začali konečně normálně komunikovat a vydali se za hranice města zjistit pravdu, na kterou jsme celou sérii čekali. A pak to přišlo - zdlouhavá, unávná a neskutečně nepropracovaná tahanice. Je logický, že v 15cti, kdy jsem ještě neměla tolik načteno, mě to ohromilo, ale dnes mi tam chybělo strašně moc informací. Celé to bylo zbytečně zjednodušené a nemůžu se zbavit dojmu, že sama autorka v tom neměla do detailu jasno, jinak by z toho dokázala vytáhnout mnohem víc.

Moje znuděnost se zlomila cca za půlkou, když došlo na větší akci a stránky mi konečně začaly ubíhat pod rukama, přesto jsem měla strach, že ze závěru, který mě minule odrovnal, budu zklamaná. K mému nesmírnému štěstí se to však nestalo - konec mě opět rozplakal, dojal a svým způsobem ve mně rezonoval. Nejspíš to bylo také tím, že ve Čtyřkovi jsem na konci viděla sama sebe.

Uvědomuju si, že tahle série má mnoho nedostatků, já ji ale kvůli nesmírné nostalgii, která mě v průběhu čtení prostupovala, zkrátka nedokážu hodnotit objektivně, a tedy i vyloženě negativně.

18.11.2021 3 z 5


Rezistence Rezistence Veronica Roth

Rereading druhého dílu Povstalecké trilogie pro mě byl z velké části jako bych ho četla poprvé. Příběh jsem si pamatovala jen matně, věděla jsem, že se hodně liší od filmového zpracování, ale nečekala jsem, že se mi bude v finále film líbit mnohem víc než kniha.

V prvním díle mi Tris ani Čtyřka nebyli tak blízcí, jako když jsem sérii četla poprvé, nicméně ve druhém díle mě místy dokonce oba neskutečně štvali. Přestože jsem Tris chápala a věděla, že v její situaci po tom, čím si musela projít, bych se pravděpodobně cítila stejně, štval mě její způsob komunikace. To tajnůstkářství k osobám, které jí byly nejblíž, sklony dříve konat, než myslet. A Čtyřkova naivita, přestože jsem svým způsobem rozuměla pohnutkám, které ho k této naivitě vedly, mě bohužel nesmírně rozčilovala. Vztah obou hlavních hrdinů byl jak na houpačce.. chvíli dobrý, pak to vypadalo na rozchod a tak stále dokola, přitom by prostě jen stačilo, kdyby si otevřeně promluvili, jenže k tomu by k sobě potřebovali mít alespoň nepatrný náznak důvěry. Tohle jednání na vlastní pěst za každou cenu, když v tom člověk nemusí být sám, mě zkrátka irituje. Od toho ty vztahy přece navazujeme.. bohužel ze zkušeností vím, že lidé k sobě dokážou být velmi neupřímní, i když se skutečně milují, ale v Rezistenci to tak bylo skutečně snad v každé kapitole!

Jako plus musím vyzdvihnout, že čtenář má v tomto díle možnost nahlédnout docela hluboko do fungování ostatních frakcí a také do života odpadlíků, což přispívá k pestřejšímu vykreslení celého světa, protože v prvním díle jsme se defacto nedostali dál než z frakce, odkud Tris odešla, do frakce, ke které se přidala.
Celkově se však bohužel jedná o výrazný pokles oproti prvnímu dílu..

15.11.2021 3 z 5


Divergence Divergence Veronica Roth

Tuto sérii jsem naposledy četla, když mi bylo asi 14 a byla jsem z ní naprosto unesená.. bohužel dnes, téměř o 9 let později (kdy jsem samozřejmě starší a chytřejší, že jo :D a hlavně se ve mně nebouří ty povstalecký hormony, což jde ruku v ruce i s tím, kolik jsem toho za tu dobu už přečetla) mě kniha bohužel tolik neuchvátila.
S hlavní hrdinkou Tris jsem kdysi nesmírně sympatizovala, dnes mě u ní mrzel nedostatek empatie a soucitu, byť jsem ji chápala.. už jsem z ní však neměla pocit, že bychom mohly být kamarádky a v průběhu celého čtení jsem si tak od ní držela značný odstup. K srdci mi už tolik jako tehdy nepřirostl ani Čtyřka, i když jsem k němu měla jednoznačně blíž než k Tris.
V prvním díle se toho o světě, ve kterém se příběh odehrává, moc nedozvíte. Celé se to točí výhradně okolo Trisina výcviku, který vede právě Čtyřka, a až úplně na závěr přijde zvrat, díky kterému v dalším díle proniknete hlouběji i do fungování ostatních frakcí. Autorce však nemůžu upřít pěknou a poutavou práci se simulacemi, kterým musí Tris v rámci výcviku čelit, nicméně mi dávalo větší smysl filmové zpracování tohoto aspektu, kde byl průběh simulací defacto opačný a vzhledem k situaci i logičtější.
Samotný nápad o společnosti rozdělené do frakcí, kde neexistují konflikty, neboť každý ví, kam patří, je sice nesmírně originální, ale je nám všem asi jasné, že taková utopická společnost nemůže vydržet dlouho, neboť lidé se zkrátka nedají jen tak zaškatulkovat. A právě tato myšlenka mě na příběhu nejvíc uchvátila - že je naprosto v pořádku být sám sebou, být jedinečný a nezaškatulkovatelný a jen proto, že se to ostatním zrovna nehodí do krámu, to nemuset skrývat.

S odstupem si uvědomuju, že tohle není zrovna nějaký literární klenot, nicméně mě osobně v průběhu čtení provázela neskutečná nostalgie (byť to mohlo být lépe napsané a charaktery hlouběji propracované), proto se na to nedokážu dívat úplně objektivně..

11.11.2021 4 z 5


Dvojí mysl Dvojí mysl Martin Rousek

Sedím tu a přemýšlím, co bych tak ještě dodala ke komentáři @A.H.Benett, protože ten mé dojmy vcelku věrně vystihuje. Včetně faktu, že jsem na knihu vyplýtvala podstatnou část mých zásob lepíků.

Jestli je tohle horor, tak možná tak pro třináctileté děti.. a to nemluvím jen o těch rádoby "děsivých" scénách, ale také puberťáckých vztahových dramatech, kterých je v knize víc než těch hrůzu nahánějících pasáží. Hlavní hrdinka má být ve svých 22 letech těsně za pubertou (no.. mně 22 let je a mám pocit, že pubertu mám za sebou už dlouho, ale nic proti gustu), nicméně z jejího chování máte pocit, že je těsně před pubertou. Rozčílila mě už na první straně první kapitoly, kdy se vzbudila, sáhla po telefonu a s hrůzou zjistila, že její nová fotka nezískala skoro žádné lajky! Dokážete si představit tu katastrofu?! Naštěstí se vše v dobré obrátilo, neboť Lily aplikaci aktualizovala a lajky tam naskákaly.. UFF!!
Je povrchní, hloupá, namyšlená, sebestředná, protiřečí si a nezajímá ji nic jiného, než její vlastní vzhled.. a to v jakékoli situaci, lhostejno jestli se jedná o nadcházející rande nebo děsivou scénu, ve které se snaží uniknout jisté smrti. A pozor - je OPRAVDU blond! Upřímně, autorova práce s touto hlavní hrdinkou mě jakožto ženu hluboce urážela...

Děj je tak předvídatelný, že Vám stačí přečíst si prvních 40 stran.. dozvíte se naprosto všechno a ušetříte si mučení v podobě slovních obratů typu slunce = nažloutlý kotouč, auto = motorový oř, rozběhla jsem se = rozkmitala jsem dolní končetiny apod.

Ale možná je ta chyba ve mně.. protože jsem tady nejspíš úplně hloupá já, jelikož jsem vlastně vůbec nepochopila, proč se to jmenuje "Dvojí mysl".. takže pokud mi to můžete někdo vysvětlit, prosím, ozvěte se mi :)

08.11.2021 odpad!


Znám tě ze svých snů Znám tě ze svých snů Clélie Avit

Tak tohle bylo nesmírně milé pohlazení po duši :) Elsino smýšlení mi místy sice nebylo úplně blízké, ale byla v komatu, takže jí to ráda odpustím. Bylo zajímavé vžít se do osoby, která slyší a posléze i cítí své okolí, ale nemůže se nijak ozvat. A Thibault byl proste boží, jeho vztah k dětem.. no co si budem, takovej ten dokonalej chlap :) Co mě nesmírně vytáčelo byl přístup lékařů, o kterém byste si mohli říct, že je poněkud nadsazený, nicméně sama mám zkušenost s tím, že lékařům zoufale chybí empatie a soucit a umí se chovat jako hovada.. jasně, chápu, že to povolání člověka otupí, ale pokud nejsou ochotní projevit špetku soucitu a empatie, nemají tuto práci vykonávat..

V závěru mi to celé přišlo spíše jako taková romantická pohádka, které však budu ráda věřit, že se třeba občas může stát i ve skutečnosti. Protože o tom pohádky jsou - mají zlepšovat náš pohled na svět :)

03.11.2021 4 z 5


R.U.R. (komiks) R.U.R. (komiks) Kateřina Čupová

Čapek je známý tím, že jeho díla obecně oplývají nesmírnou nadčasovostí. Nejinak je tomu i v případě R.U.R., které mě však doteď v původní verzi míjelo, byť mám další Čapkova dramata velmi ráda. Dílo zrovna nedisponuje nějakou výraznou propracovaností, jedná se spíše o velmi jednoduché ztvárnění konkrétní myšlenky týkající se nebezpečí nadvlády strojů nad lidmi, ale obsahuje velmi zajímavé až děsivé věty, které v člověku dnešní doby patrně rezonují mnohem déle než v lidech, kteří tohle drama četli v Čapkově době. A bude hůř, přátelé, takže se mějte a pozoru! :D

Grafická část obsahu mě však nijak významně nenadchla. Ta kniha je nesmírně objemná co se týče tloušťky, tak i výšky/šířky, proto jsem čekala, že budou kresby skutečně úchvatné, když jim bylo dáno tolik prostoru, ale nic mistrného to není. Místy mi kresby přišly zbytečně zmatené, takže jsem se hůře orientovala, což bylo patrně způsobeno také tím, že množství obrázků skutečně velmi výrazně převyšuje množství textu, takže i když je kniha velká a tlustá, máte ji přelouskanou za půl hoďky.

02.11.2021 4 z 5


Nejrudější růže rozkvétá Nejrudější růže rozkvétá Liv Strömquist

Od autorky jsem kdysi četla komiks Ovoce poznání, který, byť byl místy za hranicí mé komfortní zóny co se týče věcí, o kterých chci číst, mě fakt nesmírně nadchnul. Když jsem zjistila, že autorce vyšel v češtině další komiks, neváhala jsem ani minutu a okamžitě si ho půjčila. Nečekala jsem však, že se mi zalíbí natolik, že si nakonec pořídím vlastní výtisk. Není to žádná světoborná záležitost a vlastně to nejsou ani autorčina slova, jedná se spíše o takové komiksové shrnutí poznatků různých odborníků na proměny vztahů a lásky v dnešní moderní době. Jenže ono je to tak nesmírně skutečné a pravdivé a taky místy opravdu vtipné, že si to chci přečíst znovu.. a ne jednou, jsem si jistá, že k tomuhle komiksu se vrátím ještě několikrát. Nejenže Vám to pomůže pochopit, proč se lidé staví v dnešní době ke vztahům tak, jak se k nim staví, ale seznámíte se i s projevy různých stereotypů, které v navazování vztahů hrají velmi důležitou roli a kterými si možná i sami ve šťastném vztahu bráníte. Také se dočkáte jisté sebereflexe a poznání, jak vlastně lásku a fungování vztahu vnímáte Vy sami, případně jak se v tom vnímání (chápání) od obecné představy společnosti lišíte, proto je komiks vhodný nejen pro ty, kteří nějaký vztah mají, ale také pro ty, kteří s jeho navázáním mají dlouhodobé problémy, případně se jim partnerské vztahy po velmi krátké době hroutí. No zkrátka - více takových osvět.. světu bodne, když se nad sebou sem tam zamyslí :)

Nemůžu si ale odpustit jednu věc - grafické zpracování by zvládlo i malé dítě a ta obálka teda taky spíš nic než moc..

02.11.2021 4 z 5


Memento Memento Radek John

Dílo jsem poslouchala jako audioknihu, kterou načetl Richard Krajčo a upřímně jsem nečekala, že bude načtená až tak dobře! Ty Richardovy výbuchy vzteku v hlase působily tak opravdově, že jsem se do příběhu dostala mnohem hlouběji, než kdybych knihu pouze četla. O to víc mě také oslovila. Číst o narkomanech je jedna věc, ale číst o narkomanech jejich očima je úplně jiný zážitek.. nepomůže Vám to je pochopit, ale začnete s nimi soucítit, poznáte, jak těžké je odolat a bude Vám jich opravdu líto. Radek John napsal román ze dna společnosti, který Vás opravdu nenechá chladnými, a to jediné, na co budete v průběhu čtení myslet, bude: bože, prosím, ať se moje děti nikdy nechytnou špatné party...

21.10.2021 4 z 5