Landreth komentáře u knih

Výborná kniha! Díky tomu, že se odehrává v Anglii, má takový trochu rozvážnější, gentlemanský, ráz. Přitom je rozpad společnosti popsán věrně a mrazivě. Příběhová linie je příjemně klikatá a často se vyvíjí jinak, než by člověk čekal, o překvapení není nouze. A především je kniha plná úvah o rozkladu společnosti, její barbarizaci a morálních dilematech - je důležitější držet se naučených zásad, které ale mohou vést k zániku lidstva?

16 18.09.2017

Pravidelně mě ranní četba cestou do práce a odpolední cestou z práce v plném mhd naplno přenášela do blátivých zákopů a přiváděla mi melancholické až depresivní stavy. Remarque věrně a naturalisticky líčí hrůzy války, řada scén a momentů působí krajně nepříjemně. Přesto se občas objevily až absurdně úsměvné momenty, především ve vojáckém chování a vyjadřování hrdinů. Úvahy o smyslu války i života mají svou hloubku, přitom je pronáší mladí kluci, kteří ani neodmaturovali... Doporučuji každému nadšenci do války, aby taky věděl, o čem ten boj může být.

14 20.11.2017

Konečně další antiutopie do sbírky. V některých ohledech až překvapivě vizionářské, byť televizi nahrazují sociální sítě, před kterými není úniku. Ale z těch paralel až mrazí v zádech. Často mě dokázala kniha strhnout a nemohl jsem přestat číst, přestože to měl někdy hlavní hrdina překvapivě snadné, hlavně útěk. Na plný počet to ale není - zpočátku jsem měl trochu problém se vyrovnat s Bradburyho stylem psaní, který mi připadl až obrazově básnický a květnatý, ale to si po chvíli sedlo. Pak mi ale trochu chybělo vykreslení fungování světa do detailu... Kdo vyrábí cokoliv (především s ohledem na zbrojení), když se všichni baví? Kdo tam vládne?
Jinak ale dobrá kniha, nutící k zamyšlení.

11 14.01.2022

Výborná kniha, plná silných momentů (například rozmluva s "Bohem"). Vynikající je protiklad nezkaženého dítěte a krutého světa, ve kterém se pokouší sympatičtí hrdinové přežít. Jak já jim přál ten sklad plný konzerv v každém městečku :) Jejich putování je vylíčeno velice čtivě, nelze se od knížky jen tak odtrhnout, i když ve výsledku působí hodně depresivně...

10 23.04.2015

Silo mě neskutečně pohltilo, pohltilo tak, jako dlouho nic jiného. Napětí a pátrání po odpovědích je skvěle dávkováno a nutí to číst dál a dál, přinejmenším do poloviny je děj i řádně nepředvídatelný. Ani občasné rozvláčnější tempo a ponoření se do úvah postav mi nevadilo, naopak to místy dodávalo snad až existenciální rozměr. Příjemná klaustrofobie.

9 30.01.2019

Nejprve trochu kritiky: čekal jsem post-apo a dostal detektivní thriller... V tomto směru jsem tedy trochu zklamaný, určitě se daly dopady blackoutu popsat intenzivněji, s mnohem větším dopadem na čtenáře. Takhle se na důsledky dívá čtenář většinou jen zdálky, víceméně formou statistických čísel a úředních hlášení. Jedinou výjimkou je pasáž v nemocnici, která pro mě byla emotivně nejsilnějším momentem celé knihy.
Také se občas vyskytl deus ex machina, nejčastěji v podobě americké novinářky, která neměla problém se kdykoliv kamkoliv dostat a setkat přesně s tím, s kým potřebuje (a to i když se společnost hroutila a vše přestávalo fungovat, tak stejně ten autobus musel jet přesně tak, jak potřebovala...).
Přesto mě kniha dokázala dostatečně pohltit, občas jsem napětím ani nedýchal. A obrovským plusem jsou do detailu popsané následky, které by takový výpadek mohl mít, a které člověka ani nenapadnou. A to i v opravdu dlouhodobém horizontu ekonomickém, ekologickém apod...

9 31.01.2018

Skvělé zakončení série dovysvětující některá poslední tajemství. Opět napsáno skvělým a naprosto pohlcujícím stylem (přejetí zastávky mi hrozilo pravidelně). Děj není tak přímočarý, jak to zpočátku vypadalo, a mnohé je obětováno, přičemž třeba správnost řešení situace v Silu 1 je na hodně dlouhý rozbor. Pozitivně hodnotím to, že autor opět rozhodně neváhá jednat s hlavními hrdiny v rukavičkách. Celkově skvělá dávka zmaru s trochou naděje na konci... který je příjemně otevřený.

8 15.02.2019

Vydařené pokračování, odpovídající na řadu otázek, které je zároveň víc sci-fi než postapo. Řekl bych, že je depresivnější než první část, někdy z toho, co se děje, člověk neměl fakt dobrý pocit... šeď, klaustrofobie, bezmoc, jen přežití, přesto kniha pohltí. Svou formou Turnus vzdáleně připomíná Chvalozpěv na Leibowitze (v zásadě tři různé vzdálené časové roviny). Čtivé to je stejně jako první část, někdy člověk ani nedýchal napětím. Potěšil hlavní hrdina a jeho vývoj, působí hodně lidsky s řadou much a postupně výraznější temnou stránkou. Přesto jen čtyři hvězdy (pravda, přísnější), protože se objevují výraznější nelogičnosti (např. 50 sil, přičemž nikdo neví, že jsou stejná?). Mrazivá je myšlenka skrytá za účelem sil, stejně tak zvrácená, jako logická...

8 30.01.2019

Oddechovka, která opravdu zabavila. Připomínalo mi to osmdesátkové béčkové akčňáky, po pár stránkách se rozjede brutální akce (na víc zabitých jsem asi v jiné knize nenarazil), která nedá do konce vydechnout. Je krvavá, nahláškovaná, sarkastická a cynická, ale hodně zábavná. Postapokalyptické kulisy jsou pěkně vykreslené, začátek atomové války je podán snad až příliš uvěřitelně...

8 02.12.2017

Výborný mystický příběh ze staré židovské Prahy. Atmosféra se dala krájet, na malém počtu stránek se rozvíjelo až překvapivé množství příběhů a dějových linek. Jen s některými snovými pasážemi jsem měl trochu problémy, ale i tak se určitě jednou rád do tajemných pražských zákoutí vrátím.

7 28.06.2019

Naprosto briliantní temná atmosféra německého středověkého města a krásný poetický jazyk. Když jsem se do Krysaře začetl, nemohl jsem se odtrhnout... těch posledních pár stránek jsem si nechával na další den jen proto, že mi bylo líto tak rychle opustit Hameln. I když byl plný krys. Jak zvířecích, tak lidských...

6 05.12.2017

Další antiutopický román do sbírky... Společnost, kterou Huxley popisuje, je v lecčems horší než například u 1984 nebo My - lidé jsou zde doslova vyrábění a programování k určité pracovní činnosti, pomocí drog se udržují ve veselé náladě a nejen že nemají žádnou možnost volby, oni jsou za to ještě rádi. Zároveň je kladen důraz na konzum, vše se točí kolem výroby a spotřeby, proto se lidem programuje například odpor k přírodě, protože toulání přírodou je ekonomicky nevýhodné a nezaměstná žádnou továrnu...
Podobně se jako v případě 1984 nebo My točí kolem páru hlavních hrdinů, pojmenovaných Lenina Crowneová a Bernard Marx (příhodná jména pro ne zrovna svobodnou společnost). Narozdíl od výše zmíněných se ale děj od půlky knihy vyvíjí jiným směrem než k předpokládané lovestory, a to díky Divochovi, který má fungovat jako protiklad společnosti. Mění se zároveň i charaktery obou hlavních hrdinů, což zejména u Bernarda trochu zklamalo. Obecně celý závěr knihy vyznívá trochu do ztracena, což je dost škoda...

5 03.04.2016

První sci-fi, které jsem četl, a hned mě oslovilo. Ze začátku jsem měl sice problémy se do děje dostat a ztotožnit se s hlavními hrdiny, kteří nejsou úplně sympatičtí. Nakonec si mě přecejen získali a já jim začal fandit a s úžasem objevoval jejich originální svět. Samotný závěr pak je dechberoucí!

5 23.04.2015

Velká část děje je skvělá, lidská konfederace začala mezi sebou intrikařit i bojovat s Fágy ve velkém. Přitom se kniha dobře čte, opravdu to odsýpá, i když možná na úkor vykreslení charakteru alespoň hlavních postav - zaujme především loďmistr Green se svým jadrným jazykem. Především začátek působí až filmově/televizně (seriál by mohl být zajímavým). Naprosto famózně je popsána první bitva, kdy jedna z lodí využívá orbity planety a lítá od jednoho stacionárního nepřítele k druhému. Dechberoucí!
Celkový pocit ale zabíjí závěrečné rozuzlení ve stylu neuvěřitelné deus ex machina nabourávající atmosféru a vyznění prvních dvou částí.

4 22.10.2017

Tak tohle mě opravdu hodně pohltilo. Kniha se čte jedním dechem (pomáhalo mi členění textu na krátké kapitoly, které se dají zvládnout přečíst i za jízdu tramvají), akce má neskutečný spád a nechce dát vydechnout. Zápletka sice trochu kopíruje Battlestar Galacticu (stará loď jdoucí pomalu do šrotu, rozličná posádka se svými problémy, byť někdy bohužel jen povrchně popsána) a děj je trochu (ne úplně) předvídatelný, ale za ten "to máš za to" pocit to stojí. Hlavní hrdinové rozhodně nejsou neohrožení hrdinové, naopak působí lidsky a hodně si vytrpí. Výborně je také vykresleno vojenské prostředí na lodi i ve flotile. Také je poznat, že autor trochu fušuje do fyziky, díky čemuž působí veškeré dění ve vesmíru reálně - otočit loď trvá pár hodin, a to ještě, když je šance využít gravitace planety nebo raketám trvá let k cíli mnoho desítek minut. Povedený je i překlad, doplněný o řadu poznámek vysvětlujících množství zkratek užívaných na lodi. Jsem zvědavý, jak bude děj pokračovat dál, nějaké politikaření bych si nechal líbit. Každopádně už teď mám chuť velet vlastnímu kosmickému korábu :)

4 03.10.2017

Jedná se o mé první setkání s knižním Philipem K. Dickem a protože filmy na motivy jeho knih mám rád, měl jsem vysoká očekávání, která ale bohužel naplněna nebyla. Neměl jsem problém se světem jako takovým, byl správně temný, byť pár aspektů jsem úplně nepobral (Kámoš Buster, náboženství). Také morální otázky měly svou sílu, hodnou zajímavé debaty.
Bohužel pro mě vše ale sráží sama literární stránka věci - nechápal jsem proč je tolik prostoru věnováno Isidorovi, když pro samotný příběh nehraje takřka žádnou roli. Finále, pro které se chystá prostor nějakou dobu, je v některých aspektech hodně mimózní, a také je strašně, ale strašně rychle odbyté, nestihl jsem se rozkoukat a bylo po všem. Působí to dost paradoxně vzhledem k tomu, že je Dick schopný celý odstavec věnovat tichu, které se rozhostilo v bytě po vypnutí televize...

4 15.02.2016

Podobně jako u Pikniku u cesty jsem nakonec dostal něco úplně jiného, než jsem očekával - obsahy na obalu knihy totiž úplně neodpovídají tomu, co se děje v jednotlivých částech knihy. Zejména Les je úplně o něčem jiném - čte se to složitě, zejména dějová linka v Ústavu je až absurdní a nepochopitelná. Naproti tomu Les je svým způsobem fascinující, bavilo mě jeho postupné objevování (které mi trošičku připomínalo Nonstop od Aldisse). Ale i tak po přečtení těch cca 200 stránek není člověk, co se fungování Lesa i Ústavu týče, moudřejší. Možná ale pomůže druhé přečtení...
Naopak Je těžké býti bohem se čte po úvodu podstatně svižněji, čtenář se poměrně snadno rozkouká. Není to ani tak sci-fi, jako spíš "historický" román, ve kterém se kromě intrikaření rozebírají morální dilemata vyspělého člověka v temném období středověku. Každopádně se ale jedná o strhující dílo.

4 03.01.2016

Musím přiznat, že je Piknik u cesty poněkud jiná kniha, než jsem čekal. Mé představy splňoval jen začátek (který výborně seznámil s prostředím Pásma) a závěr. Oproti tomu střední pasáž knihy je až překvapivě "civilní" a "obyčejná", sci-fi prvek je zde jen jako pozadí, na kterém funguje podsvětí. Na druhou stránku to pozoruhodně a komplexně doplňuje reakci lidstva na mimozemskou návštěvu, která sama je veskrze originální. Kladně hodnotím způsob psaní z pohledu jedné osoby, která spoustě věcí ohledně Návštěvy nerozumí, díky čemuž zůstává po přečtení řada otázek, nad kterými lze přemýšlet.

4 03.10.2015

Upozornění pro ty, co mají vydání z roku 1989: Předmluvu radím přeskočit, může vám vyzradit poměrně dost událostí z děje...
V mnoha věcech má 1984 blízko k My, zejména příběhově (žena, která zamotá hrdinovi hlavu). Jednotný stát je ale v lecčems hrůznější než Oceánie. Neexistuje v něm žádné soukromí, život je přísně organizován, lidé nemají jména, ale pouze čísla. Je rozbita rodina, děti se vychovávají v chovných stanicích. Lidé mají nárok pouze na dvě hodiny volného času, který můžou trávit pouze organizovaným procházením ve čtyřstupech po městě, jinak mají žít jen prací pro blaho Jednotného státu. A nejhrůznější je, že Zamjatinův hrdina D-503 je tímto uspořádáním přímo nadšen, na rozdíl od Orwellova Winstona, který je vnitřně přesvědčen, že totalitní uspořádání není správné.
Kniha je psána formou deníkových záznamů, chviličku trvá si na to zvyknout, ale pak to ani nepřijde. A nelze se od ní odtrhnout, zejména ve druhé půli jsem dychtil vědět, co bude dál. A i když jsem ji přečetl před týdnem, tak mi stále vězí poměrně dost hluboko v hlavě...

4 16.08.2015

Výborné pokračování! Bál jsem se opakování předchozích knih, ale k tomu naštěstí nedošlo. Kniha opouští Owena Zastavu Pitta a věnuje se (nejen) Earlovi - změna perspektivy i střídání mezi více hrdiny příběh hodně oživuje. Tentokrát i ubylo akce (která byla ke konci druhé části trochu úmorná), naopak se buduje atmosféra a napětí. Zajímavé, a rozhodně ne černobílé, jsou i charaktery, především Nikolaj je záporákem (?) s tragickým příběhem. Také mám dojem, že se Larry Correia snaží o trochu filozofie na téma zlo - jsou větším zlem monstra, lidi nebo vláda?

3 06.04.2019