My

kniha od:


Koupit

Své stěžejní dílo, románovou antiutopii My, napsal Zamjatin v roce 1920. V letech 1924/25 se objevila v překladech do češtiny, angličtiny a francouzštiny. V Rusku byla vydána až v letech přestavby, v roce 1987. Jádrem díla je život v „Jednotném státu“ vzniklém někdy ve třetím tisíciletí po „dvousetleté válce“. Lidé v této době už netrpí bídou, ztratili však jména a stali se pouhými „čísly“, lidmi – šroubky. Ženy jsou v pojmenovány samohláskami, např. I – 330, a muži souhláskami, např. hlavní hrdina je D – 503. Život těchto lidí je organizován a přísně střežen Úřadem Strážců. Všichni lidé žijí v prosklených domech, takže nemohou nic skrýt. Vstávají každý den všichni ve stejnou minutu, stejně odchází do práce a stejně jdou i na odpočinek. Na každé sousto při jídle mají předepsaných padesát skousnutí. Na dítě musí mít povolení, jinak jsou popraveni. Vůle kolektivu zde pod totalitním diktátem Dobroditele zcela vytlačuje svobodu lidského myšlení....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/11395/big_my-0W0-11395.jpg 4.1622
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Мы (My), 1920


více info...
Nahrávám...

Komentáře (126)

Kniha My

Rawen616
13. května

Praotec dystopických románů je i přes svůj značný věk celkem zajímavé dílo. Sice se nečte příliš dobře ale obsahuje opravdu zajímavé myšlenky. Varovné a nadčasové, jak už to u dobrých dystopických románů bývá. I přesto si myslím, že podobnou látku zpracoval daleko lépe a čtivěji(a realističtěji - tedy i depresivněji) Orwell ve svém 1984. I tak ale nelze Zamjatinovi upřít pozoruhodnou představivost a vzhledem k tomu, co se poté dělo a stále vlastně děje v Rusku i značnou dávku vizionářství. Bohužel.

PMR
01. května

Sice taková avantgarda, ale autor poznal docela dobře, že z vymývání mozku se člověk sám prostě nevyhrabe. Čtenář se asi nemůže zlobit, že je hlavní hrdina takový debil :-)


ArkAngel
27. dubna

Čísla, písmena a rovnice. I takhle může vypadat dystopický svět, kdy lidé ztratí svou identitu a budou fungovat jen pod jakýmsi jednoduchým označením. Jako dystopie je to samozřejmě funkční, ale když to člověk čte po Orwellovi, Bradburym nebo Atwoodové, říká si, že je na tom Zamjatinův svět ještě i docela dobře. Podoba deníkových záznamů ale posouvá dílo zase do trochu jiné roviny, což je rozhodně plus.

LEGACY
07. dubna

Ignorance Is Bliss

Все вычислимо. Uf. Člověk si chvílemi říkal jestli nečte "ústavu" partie Jednotného Ruska. Jak název, tak i praktiky odpovídají, přitom vše dovedl do patřičného extrému až Huxley s Owellem. Spálit knihy, zavrhnout kreativitu, roboticky podléhat normám, podlézat konformitě, nevybočovat a hlavně nemyslet svobodně jako jedinec, jako člověk. To je hlavní cíl každého demagogického režimu, kterému jde o kontrolu, manipulaci, podrobení, kde klasické popírání a překrucování faktu je hlavní propaganda. Horší je, když samotné propagandě podlehnou strůjci. Doufám, že se nikdy nedostaneme do fáze, kdy nebudeme skutečně schopni rozpoznat lež od pravdy, robota od člověka, přítele od zrádce a sebeklam od prospěšné věci.
Inspirovala čísla značkování lidí v koncentrácích, nebo zvířat na jatkách?

Vestička
05. dubna

Kdysi tu býval komentář který plnĕ vystihoval knihu i tuto databázi. "Zadejte název knihy do vyhledávače a ten vám odpoví, že hledaný výraz musí mít min. 3 znaky. A o tom je tato kniha." Proč to za celé ty roky žádný zdejší Elfík neopravil, nevím, tuším však, že cenzura zabere spoustu času, a na opravu chyb se pak už nedostává. Ke knize samotné: připomíná mi víc Čapka než cokoliv jiného. žili ve stejné době, a myslím že Čapek se i inspiroval. příběh pomalu plyne , ale udržuje člověka v napětí, jak že to vlastně je. Je to zároveň takové ruské Spoustu dumání o životě, smyslu a tak. Takže docela náročné a poslouchat to při umývání nádobí ve Slovenštině nebyl úplně dobrej nápad. Podruhý si ji ale nepřečtu. K zoufalství mi stačí můj vlastní život. Cestovat už zatrhli, tak čekám kupony a průhledný byty. Pouze co se týče vzdělání lidí jdeme opačnou cestou. Jestlipak milí maturanti víte, proč T 503 tak děsila ta odmocnina z -1 ??? A hlavně, obávám se, že I 330 neměla T 503 ráda, ale pouze ho využívala. A ačkoliv je konec smutný, tak naopak tón vypravěče se změní a vyprávění je najednou soustředěné a až veselé a plné naděje do budoucna. Konec byl opravdu působivý. Jak už tu někdo psal co je pro někoho peklem, může být pro druhého rájem. A jak říkal Bašta včera u Kocianové na svobodném universu , režimu pomáhá ten kdo ho podporuje stejně tak i ten kdo proti němu bojuje. Rozhodně aktualní kniha , neprávem zapomenutá, i když ožná trohu hůř stravitelná, protože hlavní hrdina vlivem nemoci , je takový nesoustředěný. Já jsem taky nesoustředěná ale svou nemoc si ASI
ponechám. Nic jiného mi nezbývá, ZATÍM.

Adigiotto
20. března

Zadajte do vyhľadávača v Databáze kníh My a ten premúdry algoritmus vám odpovie: "Hledaný výraz musí mít alespoň 3 znaky."

Update: https://www.databazeknih.cz/seznamy/nejkratsi-nazvy-knih-20952

martin9666
01. března

Příliš zmatené a těžkopádné čtení, soustředící se hodně na pocit a vnímání postav než na samotn příběh - to následně zapříčiňuje ztracení v ději a ztrátu pozornosti čtenáře.

jaHanicka
05. ledna

Místy zmatené, o to prožitkově hlubší vyprávění. Je pravda, že místy mohlo být míň zmatené (asi dvakrát jsem se ztratila a musela se vracet), ale asi to dokresluje ten vnitřní zmatek hlavní postavy.
"Je to s vámi špatné, udělala se vám duše..."

1