Konec civilizace

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Snad nejznámější kniha anglického autora a filosofa. Jedna z nejpozoruhodnějších knih science fiction tohoto století, jejíž děj se ve větších či menších detailech realizoval. Neveselé podobenství o civilizaci, která se pokusila hrát si na Boha a přetvořit k obrazu svému nejen přírodu, ale i lidskou duši. Ač napsaná v roce 1932, je stále aktuální i v době, kdy se klonování živých tvorů stává skutečností....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/3643/big_konec-civilizace-gjN-3643.png 4.21473
Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Maťa
Originální název:

Brave New World, 1932


více info...
Nahrávám...

Komentáře (250)

Kniha Konec civilizace

R47
20. ledna

Velké překvapení pro mě. Čekal jsem takového trochu H. G. Wellse. Starodávný jazyk a trochu naivní představy o sci-fi. Ale byl jsem naprosto uchvácený, jak moc to funguje pořád, jak je to pořád aktuální a jazyk díla vůbec nezestárnul. Naopak jsem si uvědomil, jak moc z Konce civilizace vycházel Viktor Pelevin v knize Snuff (hlavně ta ironie a motiv „divochů“ zatažených do „normálního“ světa). A ta ironie a sarkasmus a satira je na tom to nejlepší. „Ó, Forde, Freude, kterýž jsi dvojjediný!“ Divoch, který cituje Shakespeara a ukazuje civilizaci, jak by měla žít. Konec je silný a chvilku mi trvalo, než mi došel. Huxley je fakt třída.

Thalin
04. ledna

V dnešní době by asi kniha s takovým námětem opravdu někde zapadla a nebyla by žádnou senzací. Ale na dobu, kdy byla napsaná, je to slušná a propracovaná dystopie, která zpracovává zajímavé téma.


karol.cadex
14.11.2022

No. S ohledem na to, že kniha byla napsána před 90 lety, tak asi fajn. Teď už jsem příliš uchvácena nebyla, protože pravěk z děje mírně cítit byl. Nicméně příběh super, medicínské technikálie mě bavily velmi. Je i zajímavé, jakou Huxley cítí hrozbu z diktatury, protože dnes by měl vhled doopravdy jiný.

Pampalini
09.11.2022

Kniha, kterou musí přečíst každý. Vynikající absurdita úžasného světa, který chce být tím nejlepším. Společnost je predestinovaná, každý má svoji funkci v pevné hierarchii. Postavení jedince je dané již v embryonálním stadiu, všechno se děje in vitro i když sexu je více než libo. Výchova stojí na hromadných sugescích, drogy jsou normální. Lidskost, jak ji snad známe, je fuč. Vše padá na příběhu, který je prostý a v něm se nejvíc podepsala doba vzniku. Zestárl a zdětinštěl. Hodně podnětu na přemýšlení a diskuze:)

Delirium
04.10.2022

Myslím, že knihu objektivně nemusím popisovat, neb patří mezi jedno z nejvýznamnějších sci-fi 20. století a rozhodně si myslím, že je to jedno z děl, které je známé široké veřejnosti.
Pokud bych ji měla přirovnat ke knihám psaným v podobným stylu - 1984, 451° Fahrenheita, pro mně byla suverénně nejlepší.
Ostatně jako spoustu knih, neuspokojí tato kniha každého. Má velmi pomalý rozjezd, kde se spíše popisuje běžné dění světa, to jak ten svět funguje, kdo má jakou pozici a co to obnáší, a tak dále. A návrh na konzumní společnost, ze které prakticky zmizela lidskost, je skvělý. Samotná zápletka byla docela prostinká, avšak líbí se mi, že se díky ní čtenáři rozklíčuje fungování Nového světa. Postava Johna (divocha) na mě působila příliš uhlazeně. Moc nechápu, odkud pramenily jeho romantické myšlenky (zcela pochybuji, že od indiánů či Lindy, a že by to opravdu zmohly "pouhé" knihy mi přijde přehnané). Jednoduše byl zcela odtržen od reality, nejen té, kterou prožíval 16 let, nicméně i té, která se mu otevřela v Novém světě.
Jinými slovy, tato kniha má své mouchy, avšak má i své klady a pokud vás zaujalo Bradburyho 451° F, myslím, že je velká šance, že i toto dílo se vám bude v lecčems zamlouvat.

tomsk
03.10.2022

Knížku jsem poprvé četl v sedmdesátých letech. Od té doby se k ní čas od času vracím. Je to nadčasové podobenství světa v němž každý ví, kde je jeho místo a všichni jsou předurčeni ke štěstí. Nejsme k tomu Krásnému novému světu blíž a blíž? Kdyby to bylo v mé moci, uvedl bych tuto knížku v seznamu doporučené četby pro střední školy.

Oponn
30.08.2022

Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.

Svět se změnil. Lidstvo existuje v kastovním systému, každý jedinec je vytvořen laboratorně a je predestinován pro svůj životní úděl. Neexistuje hlad, chudoba, nezaměstnanost. Díky Fordovi tu totiž máme skvělý nový svět!

Předně nerozumím tomu, z jakého důvodu se u nás stále knížka distribuuje pod tím naprosto stupidně přeloženým názvem. Jestli se narativ knihy dá považovat za konec civilizace, je minimálně námět k diskuzi, ale rozhodně není tak krásně víceznačný a plný oxymóra (i když ne tak úplně) než název původní. To ovšem nic nemění na kvalitě knihy. Osobně mi přijde velká škoda, že je tento titul tak trochu zastíněn Orwellovým románem 1984. Dvě díla, často stavěná vedle sebe, přitom tolik rozdílná. Hlavní rozdíl spatřuji v tom, že Orwellův svět je dystopický, kdežto u Huxleyho jde spíše o dystopii v utopii. Všichni jsou šťastní, všichni se mají dobře, každý má to, co potřebuje, všichni spí se všemi, když vám něco chybí, máte po ruce vlastně neomezené zásoby somy - drogy štěstí, navíc vám k tomu přibalí dovolenou. Kde je problém? Žádný není. Tedy pokud jste spokojeni s nudným, uniformním, stereotypním, konzumním, pohodlným životem. Pomalu si říkám, kdy se ještě bavíme o knize a kdy o dnešní společnosti. Dneska velice oblíbené slovíčko "orwellovský" se zahanbeně krčí v koutě před vším tím, co by se dalo dnes označit "huxleyovské"...

Do děje jste vtaženi skvěle kompozičně řešenou třetí kapitolou, která střídá fokalizaci různých postav až ve čtyřech různých scénách, které jsou na sebe místem nezávislé, přesto na sebe rozhovorem, situací nebo řešeným problémem reagují. Zároveň je celá část výborně gradována.

Celý příběh se točí okolo Bernarda Shawa, predestinačního technika, který přemýšlí, jestli neexistuje i něco víc, než obyčejnost všedního života. Odpověď najde v rezervaci divochů. Zde se nám hlavní postavou pomalu stává John alias Divoch, pro kterého je střet s civilizací velkým šokem. S Divochem se potom dostáváme až na samý konec knihy. Ten je jediným aspektem celého díla, který se mi opravdu nelíbil. Z Johna se stane bláznivý fanatik, hrající si na středověkého poustevníka a novodobého mnicha. Celá finální pasáž vyznívala, jako že se naprosto zbláznil (a vlastně proč ne). Vrcholem knihy je bez pochyb debata Mustafy Forda právě s Johnem před jeho odchodem, kdy společně konfrontují různé úhly pohledu na problémy lidstva.

Pro mě nepochopitelně málo známá a propagovaná knížka, snadná ke čtení, přečtená rychle, a hlavně dává odpověď na věčnou žákovskou otázku.

Proč se to učíme?
Abys nebyl ignorantský debil...

TaNya_
13.08.2022

Já se bavila! V tomhle případě to považuju za onen šibeniční humor, protože on třeba Huxley nemusí být tak daleko od pravdy. Jen by mě strašně zajímalo, jak se hraje takový "elektromagnetický golf"?

1 ...