Kočičáci komentáře u knih

Devátý díl série případů vrchního inspektora Gamache Kudy vchází světlo, pro mě byl jednoznačně nejakčnějším a jedním z nejvíc napínavých. Dokonale propletené zápletky všech linií - vyšetřování vraždy jedné ze sester "velké pětky", řešení vyhroceného vztahu Armanda a Jeana - Guye a závěrečné rozuzlení zkažených vztahů a intrik v Sureté. Prostě dokonalá detektivka!
Naštěstí si paprsek světla prorazí svoji cestu a posvítí nám na další díly... už se nemůžu dočkat!
PS: a pusťte si alespoň jednou úžasného Leonarda Cohena a jeho Anthem ❤️

55 30.10.2020

Od autorky mám přečtenou sérii HIM - která je naprosto top, sérii WAGs, která je hned v závěsu. Takže jsem si nemohla nechat ujít ani její další knižní série. První díl Off-campus už mi přišel spíše pro náctileté a Lov, který zahajuje další novou sérii se veze na stejné vlně. Stoprocentně si ji vychutnají mladší ženy a dívky. Já jsem si opět u čtení dáchla, ale zcela uspokojena jsem nebyla. Hlavní hrdinové Summer a Fitz spolu prožívají první lásku a snaží se vyrovnat se se svými city. Vše je prošpikováno hokejem, uměním, módou a večírky.
Já bych snesla tak o sto stran méně, také méně chyb v textu - hodnotím jako lepší průměr.

36 28.10.2020

"Víš, jak sníst slona, chlapče?"...
"Kousek po kousku, mami."
Máma se po desetitisící rozesmála, jako to rodiče dělávají. Pak mu pevně sevřela ruku a řekla: "Nedokážeme změnit svět, často nedokážeme změnit ani lidi. Jedině kousek po kousku. A tak pomáháme, kdekoli máme příležitost, chlapče. Zachraňujeme, koho můžeme. Snažíme se, co to jde. A pak hledáme způsoby, jak přesvědčit sami sebe, že to... stačí. Abychom se naučili s našimi nezdary žít a neutopili se v nich."

Typický backmanovský příběh, který tentokrát svede dohromady nesourodou skupinku - lupiče, rukojmí a policisty a začne rozplétat jejich osudy. Čekají na vás pasáže nejen humorné a praštěné, ale také dojemné a moudré. Na mě příběh působil spíše smutným podtónem, ovšem užila jsem si každé slovo! Děkuji...

75 18.10.2020

Dopředu musím uvést, že moje hodnocení bude nejspíše kritické hlavně proto, že mi je Veronika jednoduše nesympatická. Omlouvám se.
Celé zápisky na mě v průběhu čtení vysílaly převážně negativní energii. V Česku se nelíbilo žít, protože prostě Česko :-D no co už, není to s námi Čechy vůbec jednoduché. V Japonsku se zase nelíbilo, protože je spoustu věcí úplně jinak než v Česku... jako cože? Absolutně jsem nepobrala, jak z příběhu vypustila svoje děti. Celkový dojem je, že se Veronika do Japonska hodí víc než do Česka.
Abych nebyla pouze negativní, určitě oceňuji spoustu zajímavých japonských reálií, o kterých jsem neměla ani páru.

43 17.10.2020

Colleen je léta jednou z mých oblíbených autorek, takže na její první "ženský" thriller jsem se těšila. Bylo to skvělé čtení, u kterého jsem byla napjatá jak struna. Ovšem upřednostňuji, když je děj uvěřitelný a tady bylo vyústění trošku přitažené za vlasy, proto ode mě jedna hvězdička mínus. Nic to nemění na situaci, že jsem si trojici hrdinů Lowen - Verity - Jerremy s jejich temnou minulostí i s jejich děsivým domem celkem užila.

46 17.10.2020

"Otevřela jsem svůj balíček převázaný konopným provázkem. Otevřela jsem ten tvrdý papír. Bylo v něm malinkaté jablíčko, čtyři oloupané vlašské ořechy a malý balíček z mastného papíru, do kterého se balilo maso u řezníka. I ten jsem otevřela. Byly v něm asi čtyři lžičky marmelády. Byla meruňková. Slaďoučká. Výborná.
Všechny jsme plakaly. Všechny jsme pochopily, že to jsou balíčky od "Červeného kříže" z Hansova světa. A on, když nás tam viděl, se radoval a plakal štěstím, dojetím, a plakal i z hlubokého smutku. Hans byl Němec. Ale především to byl člověk."

Tato pasáž dokazuje, že to není o národnostech, ale jen a pouze o lidech. Paní Viola udělala moc dobře, že se na závěr svého života rozhodla svůj příběh vypovědět. Protože tyto osudy nesmějí být nikdy zapomenuty. Drsné to bylo, nespravedlivé to bylo, bolavé to bylo i dojemné to bylo. Díky za to, nezapomenu!

61 17.10.2020

Přišlo mi to celé takové nějaké arkemické... :-D ...ale vážně, fakt by mě zajímalo, ze kterého originálního slova to bylo přeloženo a jaký je jeho význam. Čtenář má celých pět set stran o čem přemýšlet.

Celý fantasy svět byl vymyšlen dobře, celkem originálně. Za mě tam bylo moc zbytečného balastu, který čtenáře přehlcuje, víc děje by se hodilo - ale zase by z toho nebyly ty tři díly, no.
Mia a její pan Laskavý si mě získali, ale trvalo jim to zhruba dvě stě stran, což je o chlup více, než jsem většinou ochotná akceptovat. Jestli se někdy pustím do dalšího dílu, si ještě nechám projít hlavou.
CooBoo a jejich korektoři by si měli sáhnout do svědomí a v dalších knihách se více snažit. Tolik chyb je vážně na ostudu a na zamyšlení.
Celkově lepší průměr. Mladší a méně sečtělí čtenáři budou zcela jistě nadšeni.

36 07.10.2020

"Ze světa se vytrácí lidskost, protože lidé často zapomínají na vlastnost, která lidskost utváří. Na nejdůležitější lidskou vlastnost. Zapomínají na soucit."

Zdařilý debut mladého českého autora jistě zabrnká na vaši nervovou soustavu. Pro mě byl rozjezd celkem rozpačitý, prvních osmdesát stran jsem si zvykala na styl psaní, ale poté se děj rozjel a svištěl až do konce. Mladé čtenáře, kterým je titul určen, dozajista potěší a starší ostřílení thrilleristé, zcela určitě přivřou oči a ocení krimi prvotinu,protože nadějných českých autorů není nikdy dost.

42 21.08.2020

Intimní zpověď mladé autorky je vyjádřena v krátkých textech, myšlenkách, které vychází z autorčiných prožitků. Obzvláště první část "Zraňovaná" je poměrně drsná.
Není to klasická básnická sbírka, asi nesedne každému... Já jsem pochopila a něco si i odnesla.

"hledám někoho
kdo umí bojovat stejně dobře jako já
někoho
o koho se můžu opřít
když už nemám sílu stát

někoho kdo dříve než já pozná
co hledám
milence co čte
mé myšlenky
dřív než je vyslovím"

- milenec jakého hledám

39 17.08.2020

A mně se to líbilo moc!
Mám ráda, když je námět originální, což Maddyin dar bezesporu je. Vidět každému na čele jeho datum úmrtí je prostě... úžasné? strašné? děsivé? No a Maddie její dar dostane do pěkné šlamastyky, kdy se stane podezřelou z vraždy. Cesta k objasnění nebude jednoduchá, ale já jsem si ji užila. Mělo to šťávu, spád a napětí, ráda doporučím!

34 17.08.2020

Nechala jsem se zlákat a jala jsem se zjistit, co že to všichni na tom Weaverovi mají...
Jako startovací díl celé série s Davidem Rakerem je kniha víc než dobrá. Kladně hodnotím propracovanou zápletku, která má opravdu překvapivé rozuzlení. Úplně nefandím tomu, když je hlavní postava superhrdina, který přežije i vlastní smrt (výjimku má pouze Harry Hole!!!), takže doufám, že David nebude do budoucna tolik mlácen, aby nám co nejvíc vydržel...
Na začátek dobrý, vrhnu se na další díl.

55 17.08.2020

Kdyby mi na začátku čtení celé této upíří série někdo řekl, že přečtu víc než dvacet knih napsaných (víceméně) podle jednoho mustru a bude mě to stále bavit, tak bych asi nevěřila.
Ale je to prostě tak! Bratrstvo se pro mě stalo závislostí, celou tu upíří bandu zkrátka zbožňuji!
Příběh Murhdera a Sarah měl opět šťávu a naštěstí ani doprovodné linie nezůstaly pozadu.
Těším se na další díl!

34 17.08.2020

Pět ročních období je pro mě bezesporu tou nejzamotanější a nejrozporuplnější knihou, kterou jsem tento rok četla.
Nejzamotanější proto, že se celým dějem prolíná svět skutečný se světem snovým a zároveň současnost s minulostí.
Nejrozporuplnější proto, že jsem jí propadla, byla jí okouzlena a zároveň bych chtěla víc. Víc odpovědí, víc vysvětlení, větší dotaženost některých událostí a myšlenek.
Filipovi jsem ze srdce přála, aby se dokázal smířit se Sylviinou smrtí a prošel svým truchlením bez úhony.
Kuliočku jsem si jednoduše zamilovala a od Ježíška si přeji všechny jeho knižní příběhy!
Kniha je určená čtenářům, kteří dokáží pracovat se svou fantazií a dokáží v jedné knize proplout různými světy i různými žánry.
Ráda bych se potkala s autorem a podrobila ho křížovému výslechu :-D

"Pokud chcete vědět, kde je vaše srdce, podívejte se, kam jde vaše mysl, když se toulá."

37 17.08.2020

Generační příběh o nelehkém životě v podhůří Brd nám přiblíží osudy několika žen a jejich rodin. Těžký život v těžkých dobách válečných, meziválečných i komunistických měly všechny, počínaje Marií, Emilkou, Janou i Johanou. Absence lásky a citů v rodinných vztazích, musí jednoznačně každou duši poznamenat.
V jakých vztazích sami vyrůstáme, takové bohužel i předáváme svým dětem.
Vyprávění je smutné a na mě působilo depresivně, ale za přečtení určitě stojí.

52 17.08.2020

Knihy od Elle Kennedy jsou sázkou na jistotu v tomto odpočinkovém žánru. A protože v hlavě nosím pořád moc starostí a myšlenek a do toho ji přikrmuji vážnou nebo napínavou literaturou, tak prostě potřebuji občas zcela vydechnout. No ano, asi je to stále se opakující námět - zamilování, láska, občas nějaký komplex či trauma, zase láska a nakonec happy end, prostě v jednoduchosti je krása - no a o to právě jde, ne? :-D
Takže Hanna a Garret, dvacátníci na vysoké, mladá láska, spousta hokeje, zpěvu a večírků, celé lehce a vtipně zpracované - ovšem i vážnější téma se najde. Moje očekávání bylo splněno.

40 13.07.2020

Musím říct, že Noční lovec se mi zatím líbil úplně nejvíc ze všech (z prvních tří, co jsem přečetla). Příběh byl naprosto dokonale propracovaný, napínavý, nepředvídatelný... a i přesto, že vraždy byly zase brutální, tentokrát mě to tak nepopouzelo.
Hunter a Garcia jsou prostě miláčci! Vyhovuje mi, že se dozvíme střípky z jejich soukromí, ale že to nepřebíjí děj samotný - a já si nebudu muset u příští knihy oživovat, kam se posunul osobní život vyšetřovatelů (páč se mi všichni motají dokupy).
Cartera si dávkuji po kapkách, aby mi dlouho vydržel, ale tentokrát bude pauza mezi díly asi kratší.

47 12.07.2020

Neznáme místo, neznáme čas, ale vůbec to nevadí. Ba právě naopak. Nějak záhadně mi právě tohle umocnilo prožitek z děje. Ten je silný a smutný, velmi smutný. Pro mě ovšem nezapomenutelný. Prožívala jsem s Monou a Adamem jejich úzkosti, jejich bolest, jejich beznaděj. A ten konec - ach!
Očividně nesedne všem, ale ti, co pochopí, tak nezapomenou!
Jen tak dál paní Bianco, odlišnost je dobrá!

40 29.06.2020

V tomto díle je Kim oddělena od svého týmu a je donucena spolupracovat se svým bývalým parťákem, se kterým nemá zrovna vřelé vztahy, díky nevyřešené minulosti. Pro čtenáře je to skvělé oživení z jinak zaběhlých stereotypů vyšetřování. Kimin tým si bez ní naštěstí poradí a pozná se i z jiných stran.
Není možno jinak, než opět smeknout před paní Marsons klobouček a poděkovat jí za další skvělý díl. Zajímalo by mě, jestli má ponětí, jakou má v Čechách obrovskou fanouškovskou základnu :-D

53 29.06.2020

Jak mě překvapíš? ... no nijak zvlášť... bohužel :-(

Sylvie a Dan se při vidině dalších x desítek společně strávených let začnou strachovat, jestli to spolu vydrží, jestli jim vztah nezevšední. Aby tomu předešli, začnou se překvapovat. A tato překvapení jim odhalí nečekané... Stálo to za to? Zkuste se začíst sami :-)

Můj pohled: tohle se Kinselle bůhvíjak nepovedlo. Neslané, nemastné, trochu zívačka. Umí psát mnohem lépe.

26 29.06.2020

Já jsem se hrozně těšila na příběh Soly a Assaila! Tak jsem se konečně dočkala a nebyla jsem zklamaná, i přes to, že to tentokrát bylo o maličko slabší než všechny předchozí díly. Oživily nám to také manželské trable Jane a Vishouse. Samozřejmě ani záporák nemohl chybět a to v podobě Throea a jeho nové "milenky" - ďábelské knihy kouzel. Za mě spokojenost!

26 29.06.2020