Mona

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Po velkém mezinárodním úspěchu knihy Jezero vychází nový román Bianky Bellové Mona. Ona je zdravotní sestra, on skoro ještě dítě. Setkávají se na troskách svých životů, na troskách starého světa, na troskách jedné nemocnice, do níž jako všudypřítomné šlahouny plevelných popínavek proniká svět nový. Lepší asi nebude. Ale co když třeba ano? Anebo… co když je možné zmizet? Uniknout před palbou, která neúnavně kropí rozpálenou zemi kolem, před všemi těmi pravidly, jak se má chovat žena a jak muž, před vzpomínkami, před sebou samým… Stejně jako v proslaveném románu Jezero (Magnesia Litera — Kniha roku a Cena Evropské unie za literaturu) i v Moně vykresluje Bianca Bellová mistrovským způsobem tíživou a naléhavou atmosféru chvíle, kdy se člověk musí rozhodnout....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/417225/big_mona-6xg-417225.jpg 3.7204
Nahrávám...

Komentáře (54)

Kniha Mona

Aghatte
17. listopadu

Pocit nenaplnění, opět jsem se nedostala dál, než že sleduji při žehlení dokumentární film na Prima ZOOM, u kterého jsem nechytla začátek, tak vlastně nevím, o co že má jít.... obrovský potenciál, silná témata, ale vyšlo to naprázdno.
Už se blížím k Jezeru, ještě mě čekají Fragmenty, ale stále nikde nic.... :-(

hermína14
06. října

Nespokojené a neukotvené postavy touží po změně; od nepatrné, sotva čitelné, po zásadní a mosty bořící. Ti spokojení vypadají jako bulíci a přitom tvoří onen pevný sloup, o který se lze opřít...nebo se od něj raději odrazit?


katallinka
16. září

Nevím co si mám myslet. Kniha téměř bez děje, ale plná emocí. Jako celek hodně průměrné čtení, kterému něco chybělo.

Dadulina
05. června

Kniha pocitů a nenaplnění. Co od života chceme a co dostáváme?
Nejde tolik o příběh, ale o neustálý pocit zmaru a boje. Spousta toho zůstává nedořečeného... ale to je jen na čtenáři, co si na hluchá místa dosadí.

Márinka
30. května

„Bezčasí a bezprostor“ mi v knihách nevadí, ale u Mony mě tato neurčitost rozptylovala. Snad by bylo lépe, kdyby nezmiňovala Paříž. Myšlenky mi neustále těkaly z afrických francouzských kolonií do asijských.

Jako vždy oceňuji retrospektivu. Oba hrdinové vzpomínají na dobu, která předcházela jejich setkání. Dětství, dospívání, rodinný život, nenaplněné touhy, revoluce, válečná utrpení. Dystopický charakter umocňuje rozpad společnosti a zejména vpád džungle do civilizace. Ta se symbolicky podílí na rozkladu systému.

Vztah Adama a Mony, jeho zrod i pokračování, jsem moc nepochopila. Samostatně byly osudy obou líčeny zajímavě, uvěřitelně, ale dohromady mi to vůbec nesedělo.

Přesto knihu k přečtení doporučuji. I v našich životech může nastat „chvíle pro makronku“.

Evišťátko
17. dubna

Sýrový příběh o setkání dvou lidí,kteří se měli potkat. Místo ,do kterého je příběh zasazen,je anonymní,přesto může být kterýkoliv místem na světě. Příběh plný emocí a bolesti,ale taky touhy po starých dobrých časech.

sporran
02. dubna

Kniha mi přijde tak trochu bezobsažná. Dějová linka vlastně chybí. Je to spíše taková mozaika střípků různých lidí z různých časových období. Člověk v podstatě neví, do jakého období, místa a okolností jsou hrdinové knihy zasazeni. Závěrečných pár stran mi přijde dost slabých.

Melanka
29. března

Úsporná kniha, ve které není tak důležitý příběh, jako emoce a atmosféra. Přestože nejsou místo a čas děje konkrétní, připadalo mi vše důvěrně známé. Smutné, zoufalé, ale taky něžné.

1