Kerriova komentáře u knih

Byly doby, kdy jsem četla jen Kinga, ale posledních několik let jsem si od něj dala dlouhou pauzu. Jeho tvorbu z posledních let tedy prakticky neznám. Byla jsem tudíž zvědavá, co mě čeká a nemine. A že to stálo opět za to, stejně jako před lety. Tato kniha sice nebyla úplně typickou kingovkou, na jaké jsem zvyklá, ale vůbec mi to nevadilo. O to víc upoutala mou pozornost. Tentokrát to totiž nebyl čistě horor, ale zajímavý mix nadpřirozena s detektivkou. Autor se s příběhem nemaže, jako ostatně nikdy, postavy dostávají pěknou sodu, a ačkoli je vše obšírně popsáno (jak je u Kinga už tradicí), přesto příběh pěkně odsýpá a je neskutečně napínavý. Moc mě bavilo sledovat, jak se zarytě racionální kriminalisté pomalu a neochotně, ale jistě vyrovnávají s přítomností něčeho nevysvětlitelného. Závěr byl na můj vkus možná trošku slabší, ale i tak ve mně Outsider zanechal velice silný dojem. Silný a silně zneklidňující. Stephen King snad nikdy nezklame, ať člověk sáhne po kterékoli jeho knize.

7 11.05.2023

Pěkně dlouho jsem čekala na nějaký kvalitnější horůrek. Už mi to chybělo. Na McMahon jsem se chystala už nějakou dobu, takže když se důrazně ozval hororový absťák, usoudila jsem, že přišel její čas. Pěkné prostředí, dvě přehledné časové linky, které se pravidelně střídají. Jedna obsáhlejší ze současnosti, druhá stručnější, připomínající deníkové záznamy z minulosti. Autorce se povedlo vytvořit obstojnou strašidelnou atmosféru, solidní napětí a celkem rozumné nadpřirozeno. Ale přes to všechno tomu něco chybělo a obzvlášť konec mi úplně dokonale nesedl. Nebyl to prostě takový ten typický horor dle mého gusta. Tato kniha je ale údajně trošku slabší než jiná autorčina díla, takže rozhodně neházím flintu do žita a v dohledné době od ní zkusím vylosovat něco dalšího. Je to slibné, má to potenciál.

3 11.05.2023

Dosti zamotaný thriller s neobvyklou zápletkou a zajímavým rozuzlením. Psáno velice čtivým stylem, děj má rychlý spád, čtenáři nedá chvilku vydechnout a nedovolí mu se odtrhnout. Krom pauzy na krátký spánek jsem to přečetla v rámci 24 hodin. Situace mají hlavu i patu, vše je dobře vysvětleno, po celou dobu udržuje napětí. Takové napětí, až mi bylo samotné nepříjemně a potřebovala jsem vědět, co se stane dál. Jako prvotina autorky je to perfektní. Využila jsem ji do výzvy kniha od začínajícího autora.

11.05.2023

Další odlov v rámci rozšiřování znalostí klasiky a rovnou i dobrá volba do čtenářské výzvy kniha odehrávající se v 16. století.
Božínku, to byl zážitek! 550 stránek jsem slupla jak malinu, z toho 330 za dva večery. Popravdě první kapitola mě nudila, rozvláčně uvádí do děje a v podstatě seznamuje s postavami, doufala jsem, že se v takovém tempu neponese celá kniha. Ale moje obavy se vzápětí rozplynuly. Od druhé kapitoly se intrikuje jako o život, z jednoho nebezpečného dobrodružství skočíme po hlavě do dalšího, na každém rohu číhají traviči nebo najatí vrazi, v Paříži obšťastňuje kámen cihlu (hlavně ne vlastního manžela/ku, Bože chraň!). Super jízda! Skvělý mnohovrstvý a rozsáhlý román s mnoha postavami, který vyžaduje trochu více pozornosti, aby čtenář udržel přehled v událostech a souvislostech. A ve finále jsem s radostí zjistila, že na něj navazují ještě další díly, takže už se moc těším.

4 11.05.2023

Za časů mých středoškolských studií jsem se povinné četbě vytrvale a úspěšně bránila a vyhýbala se jí jak čert kříži. Z klasiky jsem toho četla málo, což jsem se během tohoto roku rozhodla dohnat a napravit, jelikož ne jen moderní thrillerovou a hororovou stravou živ je člověk. Pro začátek jsem sáhla po české literatuře, s obřími obavami, protože o Jiráskovi se říká, že je kapku těžkopádný a hůře stravitelný. No nevím, jak ostatní jeho knížky, ale Skaláci mě mile překvapili. Jakmile si člověk zvykne na archaický jazyk a přestanou ho dloubat do očí všudypřítomné přechodníky, ponoří se do příběhu a všechny události hluboce prožívá spolu s hrdiny. Tedy alespoň u mě to tak probíhalo. Děj je napěchovaný dramatickými chvílemi a mnoha zvraty. Postavy měly skvěle propracované charaktery. I ten zastaralý jazyk jsem si nakonec oblíbila, má svoje kouzlo. Vyloženě mě bavilo to číst, ale je fakt, že v osmnácti letech bych to asi opravdu neocenila. Na tohle se musí dozrát. Mimochodem se hodí do čtenářské výzvy kniha od autora, který nosí brýle.

2 11.05.2023

Než jsem napsala tuto recenzi, počkala jsem po dočtení tři dny, abych vychladla a emoce se uklidnily. Ale tohle nezachrání ani svěcená voda. Pravdou je, že jsem si nedělala valné naděje už při čtení anotace, ze zkušenosti vím, že tyhle rádoby ironické popisy často skrývají velký špatný, ale optimisticky jsem se do toho pustila. Chyba. Autorka si zřejmě hrála na Agathu Christie a zamýšlela vytvořit svěží odlehčenou vtipnou historickou detektivku s jemnou romantickou linkou, ale nepovedlo se jí ani jedno, ani druhé. Už od samého začátku jsem si rvala vlasy nad zcela plytkými opakujícími se úvahami slečny Bey a utrpení pokračovalo nad povrchním žvaněním urozených dámiček. Postavy jsou vykreslené jako totální tupci, jejichž mozky mají buď velikost hrášku, nebo nejsou detekovány vůbec, a absolutně iracionální myšlenkové pochody všech zúčastněných mě srážely do kolen. Samotný závěr byl zoufalý, autorka očividně už netušila kudy kam, jaké důkazy v řešení vraždy předložit a jak to celé konečně uzavřít. Romantická linka vyznívá uboze. Ne, na tomhle není vtipného nic, to je prostě jen trapné. Vlastně ani nevím, za co dávám ty dvě hvězdy. Nejspíš z vděčnosti, že knížka nemá mnoho stran a trpěla jsem tudíž jen krátce. V této sérii určitě pokračovat nebudu, vyloženě mi nesedla.

1 11.05.2023

Zdánlivě tuctový thriller na tuctové téma. Ovšem zdání klame. Možná (nejen) díky tomu, že se jej zhostil mužský autor, vyznívá neobvykle a vyčnívá z řady. Děj přeskakuje mezi několika časovými a vypravěčskými linkami, ale přesto zůstává přehledný a po celou dobu jsem se dokázala v klidu orientovat. Kapitoly jsou kratší, text je silně čtivý a napínavý, čtenáře vtáhne a jen nerada jsem se od knihy odtrhávala. Poměrně netypicky se už někdy před polovinou knihy dozvíme, kdo má všechno na svědomí, ale to knize vůbec neubližuje, naopak ji to obohacuje náhledem na druhou stranu zdi. Líbila se mi bohatost, rozvětvenost děje, popisy pocitů a úvah postav a zajímavé citáty na začátku každé kapitoly. Závěr na mě ale bohužel zapůsobil uspěchaně, mohl být trochu více promyšlený a rozepsaný. Chybělo mi také alespoň pár vět o tom, co se s tou rozbitou rodinkou dělo dál. Pravidla žánru, jak se píše na obálce, tedy tato kniha podle mého názoru nijak nemění, to je kapku přehnané tvrzení, ale jako začátek nové série se vážně povedla a určitě se s Miren setkám na dalších stránkách.

2 11.05.2023

S tímto příběhem jsem se poprvé seznámila před mnoha lety v seriálové podobě a nikdy jsem na něj nezapomněla. Autorka dokázala neuvěřitelným způsobem popsat nejen různá prostředí, kde se děj odehrává, ale zejména jednotlivé postavy. Jejich charaktery jsou tak perfektně propracované, že čtenář získá dojem, jako by se s nimi osobně znal. Díky tomuto jedinečnému umu, který v mnohých dnešních knihách často postrádám, jsem se mohla do osudů postav opravdu vžít a procítit je doslova do morku kostí. Kniha je sice poměrně obsáhlá, ale nevynechala bych jedinou větu, vše má svůj hluboký význam a skvěle určené místo. Nadčasový mistrovský kousek!

7 11.05.2023

Příjemný návrat do dětských let...

2 11.05.2023

Červená Karkulka? Kráska a zvíře? Co to sakra? Mno, tak z téhle knížky mám poměrně smíšené pocity. V mnoha směrech byla velmi zajímavá, ale zároveň mě něčím štvala. Nejspíš tím, jak je napsaná. Vypravěčský styl autorky mi připadá ještě zpola dětský, nevyspělý. Stejně tak chování hlavních hrdinů je na jejich věk prazvláštní. Jeden by řekl, že ve dvaceti (Reda) a v pár stech letech (Eammon) už se člověk nebude chovat jako malé umíněné nebo trucovité smrádě a bude schopen mluvit víc na rovinu a nezamlčovat některé podstatné věci. Také by se v knížce nemuselo pořád vrčet a dělat něco se zuby, ať už je cenit nebo s nimi cvakat, zatínat je a já nevím co ještě. Ještě to jakž takž beru u těch z lesa, když jsou to vlci, ale oni to věčně dělali i ostatní. Zkrátka všeho moc škodí. Ale abych si jenom nestěžovala a vysvětlila, proč tedy vlastně dávám čtyři hvězdy prostě se mi moc líbil ten nápad s lesem a jeho vykreslení. Les, který spolupracuje s člověkem, spojí se s ním, je sám schopen myslet, uvažovat, uvědomovat si svoje chyby a přehodnocovat svá rozhodnutí. Rovněž magie tu byla pojata dosti neobvykle a originálně, i když její funkcionalita byla lehce pofidérní. Stínová říše se mi taktéž velice zamlouvá a doufám, že v pokračování téhle série dostane ještě větší prostor. Ačkoli mi postavy trošku lezly na nervy, celkově jsem zvědavá, co se bude dít dál a pravděpodobně si přečtu i další díl.

2 11.05.2023

Tentokrát jsem zalovila ve starších kouskách, které jsem si přivezla od rodičů, a měla jsem docela šťastnou ruku. Jasně, téma uniklého viru nebo bojové látky není nijak originální, ve filmech už jsme to viděli taky mockrát, ale oceňuju zachování logiky bez zbytečného přehánění, kombinování nebo odbočování, věcnost, spád a solidní dotažení do finiše. Po většinu času jsem byla napnutá jak kšandy. Pokud pominu závěrečné cirkusové číslo s vrtulníky, neb obyvatelé amerického kontinentu si zjevně nemůžou nikdy odepřít nějaký úchvatný heroický výkon, i kdyby jen miniaturní, byl to poměrně zábavný a uvěřitelný apokalyptický zážitek.

3 11.05.2023

(SPOILER) Moc pěkně vystavěný příběh, kde jednotlivé postavy postupně odkrývají karty a vytahují kvalitní kostlivce ze skříně. Pod maskou spokojených a spořádaných úspěšných lidí zejména z řad smetánky se skrývá dost špíny a bahna. Zdánlivě nesouvisející životní příběhy se nakonec spojí do šokujícího překvapení a někdo na to šeredně dojede. Aneb co dokáže jeden egoistický rozmazlený bastard. Knížka, která se nedala odložit a nutila mě číst prakticky nonstop (je vskutku zábavné krájet cibuli, jedním okem hlídat prsty a druhým šilhat do čtečky), vřele doporučuju.

3 11.05.2023

(SPOILER) Samotářskou vyšetřovatelku zavede složitý a komplikovaný případ do jejího domova, odkud před lety utekla a má na něj špatné vzpomínky, jako kolegu vyfasuje zobáka odjinud, navštíví tu jedinou dobrou duši z rodiny a potká svou prehistorickou lásku, se kterou samozřejmě hopne do pelechu. Naprosto klasická německá detektivka, jakých už je milion. Jako bych si pustila Big Bena. Hlavně v názvu použít slovo mrtvý. Začínám podezírat Němce, že mají na ty svoje kriminálky regulérně nějaký mustr. Není to obzvlášť špatné, to ne, čte se to svižně, ale nic nového pod sluncem. Jak se to mele pořád dokola, tak už mě tohle nebaví a všechny ty případy v podstatě splývají v jeden. Neurazí, nenadchne. Přečtete a brzy zapomenete, prostě jedna kapka v moři.

11.05.2023

Další výstřel naslepo v rámci čtenářské výzvy, nic jsem neočekávala, nic jsem si od toho neslibovala. Rozhodla jsem se pro tuhle knížku čistě jen proto, že mi je prostředí Jizerských hor blízké, strávila jsem tam kus života a chtěla jsem si přečíst příběh odehrávající se tam, kde to znám. A nakonec jsem byla mile překvapená, ač přiznávám, že možná jsem do určité míry ovlivněná právě tím, že mám Jizerky pod kůží... Začátek mě trošku vystrašil, získala jsem dojem, že se děj bude točit jen kolem církve, v kostelích a na mších, ale vzápětí se to hezky rozjelo a příběh mě vtáhl. Je to příjemná nekomplikovaná historická detektivka. Líbily se mi dosti bohaté popisy prostředí a postav. Sice mi úplně neseděly vzdálenostní a časové údaje, které autor uvádí, a místy je znát, že není vypsaný, ale na prvotinu se mi jeho dílko zdá solidní. Mám v plánu podívat se na zoubek i pokračování.

6 11.05.2023

Další z knih, která by mě naprosto určitě minula nebýt knižní výzvy. Přiznávám upřímně a bez mučení, že autory z našich luhů a hájů příliš nevyhledávám a ještě méně zástupce starších generací jako v tomto případě. Příliš často se v jejich dílech zrcadlí šrámy na duši, které na nich zanechal tehdejší režim. A ani tato sbírka povídek není v tomto ohledu výjimkou. Zároveň ale musím ocenit autorův suchý humor, kterým své historky okořenil. Ač mi kniha celkově příliš nevyhovovala, několikrát jsem se pobavila a zasmála. Sice to byl smích s poněkud nahořklým podtónem, ale byl. Výraznější stopu ve mně tato kniha ale nezanechala.

3 11.05.2023

Tuhle knížku bych si za normálních okolností nejspíš nikdy nepřečetla, přece jen je dost mimo moje běžné okruhy, ale náhodou jsem na ni narazila, když jsem do knižní výzvy hledala autora o 22 let staršího, než jsem já. Předpokládala jsem, že se budu děsivě nudit, očekávala jsem nějakou plytkou blbůstku pro dorost. Opak byl pravdou nejen že jsem Knihu snů spolkla za dva dny, ale měla hlavu a patu a vážně mě bavila. Svět snů se autorce podařil zpracovat velice pěkně, mojí bujné fantazii skvěle vyhovoval. Kupodivu mi nevadila ani romantická linka, která se v ději objevuje. Děj si drží svižnější tempo, nenudí, nemá hluchá místa. Hlavní hrdinka má navíc příjemný decentně načernalý ironický smysl pro humor. Pokud se mi naskytne dostatek času, možná si přečtu i zbylé dva díly, ráda bych věděla, co se bude s hrdiny dít dál. Závěr prvního dílu byl celkem napínavý a nějak mi nedá spát. Není to žádný hlubokomyslný kousek, ale jako zábavná a nápaditá jednohubka na odlehčení po něčem hůře stravitelném nebo tip pro teenagery poslouží dobře.

3 11.05.2023

Tak, pro začátek si představte zapřisáhlou čtenářku thrillerů a hororů, která při popisu mrtvoly roztahané na vzdálenosti dvou kilometrů nehne ani brvou, jak louská v noci pod peřinou a vytváří nový přítok Nilu hektolitry slz. Přesně tohle mi Knihovna malých zázraků provedla. Tahle knížka s nádhernou obálkou u mě vážně aspiruje na jednu z nejlepších, ne-li přímo nejlepší tohoto roku. Přiznávám, že prvních několik desítek stran jsem se ztrácela v kupě cizích jmen a hopsání v čase, což mě rušilo a vypadalo to, že se nezačtu. Pak jsem ovšem chytla nit a od toho okamžiku jsem se od knížky nemohla odtrhnout. Přečetla jsem ji prakticky na jeden zátah, protože mě dojemné osudy jednotlivých postav doslova pohltily a měla jsem pocit, že jsem v příběhu s nimi. Nádherné čtení o tom, jak knihy můžou změnit přístup k životu a vzniknou díky nim nová přátelství. Knihovna malých zázraků se zařadila na seznam těch klenotů, které si pořídím i ve fyzické podobě, protože zatímco moje obvyklé thrillery nikdy nečtu dvakrát, tohle je takové to pohlazení po duši, ke kterému se člověk občas vrací.

13 11.05.2023

Šepot včel je vlastně taková kronika jedné rodiny mexických zemědělců. Překrásný, i když posmutnělý román okořeněný troškou mystična. Právě to spojení reality a prvku nadpřirozena dodalo vyprávění jedinečný punc, díky kterému mě příběh naprosto okouzlil a pohltil, a zase jsem jednou po delší době uronila drobet slané vody. Člověk jako Simonopio by byl dar z nebes. Pokud se potřebujete lehce emocionálně rozebrat a zároveň si užít opravdu úchvatný písemný projev, velice vřele doporučuji.

8 11.05.2023

Toto byl zase jeden z těch (jak já jim říkám) pocitových/emocionálních románů. Knížka, která vám vleze pod kůži a je vám s ní prostě dobře. Je taková milá, lidská a příjemně plyne. Na nic si nehraje. Hladí, hřeje a promlouvá. A než se nadějete, jste na konci a odnášíte si nějaké to moudro navíc. Pohodová odpolední jednohubka, u které si i čajíčkář jako já uvaří aspoň kafe s mlékem, protože se to tak nějak sluší. Jen ta pravidla by autor nemusel vypisovat všechna pořád dokolečka. Ale určitě se podívám na další díly.

9 11.05.2023

Pán prstenů je nádherná klasika, kterou jsem poprvé četla ještě na základce. Tehdy jsem nemohla plně ocenit Tolkienův cit pro detaily, pro popis prostředí a tyto části jsem barbarsky přeskakovala. Teprve teď při re-readingu jsem si knížku užila se vším všudy a doslova mě pohladila po duši. Filmové zpracování je kvalitní a vizuálně úchvatné, ale psané slovo má pro mě přesto větší moc. Brzy budu pokračovat dalším dílem a už se na to moc těším.