Pětka na ostrově pokladů

Můj knižní život v kostce.
Nebo spíš v knize.

Miluju. Správnou. Pětku.
Tahle série mě přivedla ke čtení, obrala o spoustu prašulků (nikdy nepochopím jak jsem mohla koupit takhle malinkatou a TAK DRAHOU knížečku... i když...láska je láska) a nikdy nezačala nudit.
Doma mám asi jen dvanáct dílů, ale celou sérii jsem i tak četla bambilionkrát.
Většinou se k ní vracím, když mám nějakou krizi, nebo si jednoduše potřebuju odpočinout.
VŽDYCKY TO ZABERE!
Sice čím jsem starší, tím víc vidím ty "nereálné" věci, ale nostalgie...ta vždycky pohltí všechno ostatní :)
Úplně si pamatuji ten pocit, když jsem poprvé otevřela jeden z dílů SP.
Byla jsem úplně v jiném světě.
(srdickoo)
Vždycky jsem nejvíc obdivovala George, ale Dick byl moje srdíčko. Nevim proč, asi byl "ten prostřední" a mně nejbližší.
(O Timovi nemluvím - jednoznačně best postava z jedničky :D V ostatních dílech jsem si pak našla další oblíbence)

Naprostá srdcovka prostě. Nikdy nezapomenu, navždycky čestné místo ve mně v mé knihovně!!

P.S.: Teď už jen sehnat zbytek dílů!
P.P.S.: Nevím jestli jsem jediná, ale extrémně mě štvou ta nová vydání. Já vlastním první vydání 1992 i guess, TEN POZLACENÝ NÁZEV!! Ta ilustrace.
Perfektní.
To co z toho udelali...to není SP.

Sooo, naposledy, MiLuJuuuu!!

(SPOILER) První díl legendární série o Správné pětce není jen knihou pro děti - je to stroj času. Pro čtenáře, který s Julianem, Dickem, Annou George a Timem vyrůstal, znamená okamžitý návrat k prázdninové svobodě, vůni slaného moře a dobrodružství, které nezná hranice digitálního světa.

Zápletka je klasická a v tom nejlepším slova smyslu jednoduchá: čtyři děti a jeden pes, opuštěný ostrov, starý hrad, spíš zřícenina hradu a tajemství ukryté v hlubinách vraku lodi. Blytonová mistrně buduje atmosféru. I když jako dospělí už netrneme hrůzou u každého zašustění v jeskyni (protože víme, že u Enid dobro vždy zvítězí), stále nás dokáže pohltit to čiré nadšení z objevování.

V dospělosti člověk o to víc ocení postavu Juliana. Zatímco jako děti jsme v něm viděli vzor, dnes v něm vidíme ten vzácný prvek klidu. Je to přirozený lídr, který s dospělým nadhledem (někdy až nečekaným na jeho věk) koriguje zbrklost ostatních a zajišťuje, aby parta držela pohromadě. Právě on dodává příběhu ten pocit bezpečí.

Správná pětka Na ostrově pokladů možná v dospělosti postrádá ono mrazivé napětí z neznáma, ale vynahrazuje to neskutečným kouzlem a hřejivostí. Je to literární pohlazení, které připomíná, že v každém z nás pořád kousek toho malého dobrodruha zůstal.

Knihy této série od Enid Blyton jsem objevila náhodně. Příběh sourozenců Juliána, Dicka a Anny a jejich sestřenice Georginy, která si nechává říkat George a jejího psa Tima jsou pěkné a dobrodružné.
To, že první příběhy byly psány téměř před osmdesáti lety, není ani poznat. Pro mladší milovníky dobrodružství , ale číst může i dospělí čtenář, doporučuji.

(SPOILER) Prvni dil moji milovane serie z detstvi. Dokonce jsem sveho prvniho psa pojmenovala Tim :).

Spoiler - jen mě ted v tom příběhu nakrklo, že tu mapu vrátili zpět do krabičky. Jako proč??

Správnou pětku jsem pravidelně dostávala v devadesátkách jako dárek a později si ji kupovala z kapesného sama. Jedná se o knížečky malého formátu, obálky s oblečením alá devadesátky. Bohužel ale nemám sérii kompletní. Možná i proto jsem si jedny prázdniny vypůjčila z knihovny chybějící první díl a na papíry velikosti formátu knížečky jsem to celé přeťukala na psacím stroji. Pořád tento výtvor vlastním, to přece nemůžu vyhodit, když mi to dalo takové práce :) ale číst by to nebylo moc komfortní.

Když jsem zjistila, že díly vycházejí jako audioknihy načtené Michaelou Mauerovou, hned jsem první díl zakoupila. S dětmi 9 a 6 let jsme poslouchali při cestách autem a rozhodně se nám tento dobrodružný příběh hodně líbil a časem si snad poslechneme nebo přečteme další díly.

Tahle série mne dosud míjela, ale když jsem ji našla dostupnou jako audioknihu, rozhodla jsem se konečně zkusit - aspoň první díl. A bylo to celkem fajn.
Jedná se o vcelku zábavné prázdninové dobrodružství s určitou dávkou napětí. Autorka tu pěkně zobrazuje téma přátelství, sourozenectví versus to, jaké to je být sám, jedináček. A je to zpracované vcelku pěkně, líbilo se mi to.
Osobně mi víc od autorky sedí její série Tajemství, kde se se do těch příběhů cítila daleko víc vtažená a postavy mi víc přirostly k srdci - víc než tady. Ale to určitě neznamená, že Správná pětka je špatná věc. Pokud vás to láká, určitě zkuste.
Za sebe dávám průměrné hodnocení. Jestli budu pokračovat dalším dílem, nevím, ale jsem ráda, že jsem tuhle sérii konečně zkusila.

Veľký detský sen splnený! Cítil som sa ako šiesty člen Slávnej päťky a s príbehom som nadmieru spokojný. Čo na tom záleží, že sa v knihe vyskyťli nezrovnalosti. Dôležité je, že so Slávnou päťkou zábava, dobrodružstvo a prázdniny nikdy nekončia !

Moje srdcovka. Jako dítě jsem přelouskal celou sérii a vůbec mi nedošlo, že se děj odehrává v první polovině 20. století. Jednoduše nadčasové.

Mám takový pocit, že mi tuto knihu hned po jejím porevolučním vydání někdo zakoupil a daroval. Možná to byli moji rodiče, nebo jsem si ji pořídila sama, ale opravdu si teď přesně nevzpomenu. Každopádně jsem si knihu tenkrát přečetla, i když jsem už dávno nebyla malé dítko ;-). No a nyní jsem si pořídila její audioverzi, která je opravdu moc hezky načtená. A také příběh jako takový se mi líbil. Sourozenci Julian, Dick a Anna se zde poprvé setkávají a postupně seznamují se svojí sestřenicí George, která má skvělého psa Tima. Kromě toho jí její maminka darovala ostrov, kam se děti samozřejmě vydávají na výpravy. Jenomže potom dojde k nálezu něčeho tajuplného - a na scéně se v této souvislosti (jak se ostatně dá tak trochu očekávat) ocitají zlí dospělí... Víc prozrazovat nebudu, za sebe musím přiznat, že jsem si ta dětská dobrodružství zase neskutečně užívala - stejně jako když jsem já sama byla v podobném věku.
A víte vy co? ;-) Taky jsem měla (spolu s mladší sestrou) takový mrňavý ostrůvek u babičky a dědečka! A byly jsme tam obě o prázdninách skoro pořád, i když měl plochu snad jen šest metrů čtverečních...

Správnou pětku jsem jako malá milovala a přečtení všech 21 dílů tehdy byla samozřejmost. Ani mě netrápilo, že se linie příběhů opakuje.
Teď jsme četli se třeťáky Správnou pětku v družině a byli z ní nadšení, dlouho je žádná kniha takhle nenadchla. Děj totiž není složitý, má spád a o dobrodružství není nouze.
Za důležité ovšem považuji vysvětlování genderových stereotypů, mnohdy to vedlo k velmi zajímavým debatám, až jsem byla překvapená, jak dokáží děti tuto problematiku vnímat.

No a největší miláček třeťáků? Samozřejmě že Tim!

Tak jsem se těšil jak bude napínavé pátrání po ostrivě a v hradu,ale všechno mi připadlo odfláknuté,ta bouře která je potkala na ostrové by si zasloužila delší rozvedení.Takhle bylo vše ukončeno moc brzy.Proto hvězdu ubírám.

Celou třetí a čtvrtou třídu jsem strávila na anglickém venkově pitím zázvorové limonády na vřesovištích a prozkoumáváním tajných chodeb. Doma ve skříni jsem pak měla sešit, kam jsem si zapisovala podezřelé věci, které jsem zaznamenala na našem maloměstě. Teď ve třiceti jsem se ke knihám vrátila a uvědomila si, jak moc mě Správná pětka ovlivnila. Zároveň jsem si ale všimla, že všechny díly jsou od začátku až do konce v podstatě stejné a ničím nepřekvapí, tudíž mě to po několika dílech přestalo bavit. Hodně rušivé je také všudypřítomné lpění na genderových rolích nebo rasismus a další věci, které neobstály v čase. Nicméně já se prostě nemůžu zbavit sentimentu.

Příjemný návrat do dětských let...

Správná pětka to je návrat do dětských let. Hltala jsem to jako malá :-)

Návrat do dětských let...
Příjemné připomenutí jednoho letního dobrodružství, čtyř dětí, psa, lodního vraku a rodinného odkazu.
Svižná a jednoduchá četba.

So Slávnou päťkou som presnívala veľkú časť detstva, zažila viaceré knižné dobrodružstvá, ktoré ma až neskutočne lákalo zažiť aj na vlastnej koži, a do istej (zrejme dosť výraznej) miery táto séria ovplyvnila môj ďalší čitateľský vkus.

Aj po rokoch to bol zážitok, hoci svoju rolu určite zohrala aj nostalgia, akurát môj „dospelácky“ pohľad na dospelých bol o dosť negatívnejší než detský. Trebárs už len to, že rodičia poslali svoje tri deti na leto k príbuzným, aby si „konečne“ v dvojici oddýchli – pričom tie deti majú po zvyšok roka na internátoch... Alebo agresívny Georgin otec, submisívna matka... Spätne je pre mňa vlastne zvláštne, že mi tieto veci nebili do očí ako dieťaťu :).

Naše sedmileťačka je ze Správné pětky nadšená, dobrodružství, parta dětí, pes. Někdo tu srovnával s Ransomem, tak u nás je to přesně naopak - Ransome odložen dcerou po prvních stránkách, ze Správné pětky budu muset shánět další díly.

Normálně jsem si způsobila trauma. :))) Ve své nejvíc milované a zidealizované dětské knížce jsem objevila strašnou logickou nesrovnalost.
Svět už nebude jako dřív - leda by pes Tim uměl šplhat po laně… Ale předpokládám, že o tom by autorka čtenáře hrdě zpravila. =D
Ale víte, co mě ve finále mrzí nejvíc? Že se s dospělostí vytrácí ten tetelivý pocit, který při čtení provází dětského čtenáře. Ten bych ještě někdy moc ráda zažila.

Stačí se jenom podívat na přebal Správné pětky a rázem se ocitám v dětství, kterým mě celá tahle série od Enid Blyton provázela. Mám k ní hluboký vztah, protože to byly první příběhy, které mě vlastně pořádně vtáhly do života, který si bez knížek už nedovedu představit. I dnes si vybavuji ty pocity plné napětí a očekávání, když Pětka objevovala staré, podzemní chodby, prozkoumávala maják, luštila tajemné, světelné signály a vydávala se po stopách zlodějů a únosců. A k tomu všemu pila zázvorové pivo a jedla obložené sendviče. Můj čtenářský deník, který jsme museli psát do školy, byl plný "recenzí" a obrázků jen na Správnou pětku.
Prostě super dobrodružné a napínavé výpravy, které chceš číst a zažívat, ať je ti devět nebo třicet pět!